Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Monetární dirigismus: Globální loupež na obzoru?

| 15. 10. 2010

Finanční krize, ekonomická recese, krize veřejných financí. Tyto téměř magické formulky omílají média každý den. Jenže co budou nebozí novináři dělat, až ta sousloví semelou na prach, kde vezmou novou náplň do svých „kecomlejnků“. Potřebují nový, neokoukaný termín – a já bych jeden měl, tady je, dámy a pánové: monetární dirigismus.

Monetární dirigismus: Globální loupež na obzoru?

Můj nově navrhovaný termín má několik velkých výhod. Vypadá učeně. Takže bude učeně vypadat každý, komu přijde pod pero. Vypadá strašidelně. Což je v dnešních novinách k nezaplacení, kdo nestraší, nepatří na titulní stranu. A nakonec – kupodivu může mít i nějaký smysl. Význam obou složek sousloví můžete hledat v novověkém slovníku cizích slov i čehokoli jiného: monetární politikaa dirigismus/etatismusna Wikipedii. Dohromady to dá jakousi představu o tom, jaký celkový význam bych rád přisoudil svému novému termínu, ale pro jistotu čtěte dál, na konci článku najdete definici.

Hry na nezávislost

O monetární politice se mluví jako o makroekonomické politice, která je tak důležitá, že ji nejde svěřit politikům. Tisknutí nekrytých peněz je totiž lákavá činnost. A ničivá a nekontrolovatelná inflace následek toho, když se tomu lákání podléhá. Proto peníze nechává tisknout (a mince razit) centrální banka, která nepodléhá politickým vlivům. Tedy nepodléhá... jak říkal Ivan Mládek: „Neradujte se, to je jenom písnička, v životě to bejvá obráceně.“ Co se může stát, když se politici začnou míchat do měnové politiky?

Nejprve zameteme před vlastním prahem: přesně 10. května 2010 začala Evropská centrální banka přímo nakupovat dluhopisy problémových zemí eurozóny. Tato evropská autorita, podle svého statutu nezávislá instituce, podlehla vlivu politiků a na jejich objednávku (byť třeba nevyslovenou nahlas) „vnesla klid“ na trhy a odvrátila kolaps řeckého pacienta. Ten se chvilku tvářil disciplinovaně, za chviličku ale už zase stál s cigaretkou na balkoně, astma neastma, tubera netubera, rak nerak.

Evropa v tom nejede sama

Nekontrolované uvolňování peněz do ekonomiky není problémem pouze zemí eurozóny. USA či Čína řeší pokles ekonomiky podle téměř stejného receptu: pumpováním peněz do národního hospodářství jakýmkoliv způsobem. V Číně expanzí úvěrů. Když strana poručí půjčovat, tak se půjčuje, komukoliv a na cokoliv. Bez ohledu na to, jestli se peníze někdy vrátí. Člověk někdy zapomene na zdravý rozum a lituje, že není tamním občanem a soudruhem.

V USA zase centrální banka jednoduše nakupuje na trhu státní dluhopisy a pouští do oběhu hotové peníze. Oba způsoby vedou ke zvýšení inflačních tlaků.

Hyperagresivní vládní stimulační politika však nepřináší kýžený efekt. Minimálně Evropa a USA rostou sotva co by se za nehet vešlo. Co dalšího se můžou pokoušet politici „usměrnit“? Ben Bernanke, šéf FEDu, prohlašuje, že při poškození úvěrových trhů by FED mohl nakoupit více vládních dluhopisů nebo dluhů domácího sektoru. Zmínil se také o dočasném zvýšení střednědobého inflačního cíle FEDu. Tedy zase inflace a inflace.

Komu ale inflace může prospět?

Přece dlužníkům! O zadlužení Evropy a USA se neustále a otevřeně mluví už několikátý rok. Jak tedy snížit zadlužení států? Rozhodně ne přebytkovými rozpočty, ale skrytým zdaněním, které nakonec zaplatívšichni – náhlá, nečekaná inflace postihne všechny střadatele. Ano, troufám si tvrdit, že se vlády chystají smazat špatné výsledky svého hospodaření s našimi (státními) penězi, a to tak, že nás připraví i o ten zbytek, který jsme státu ještě nebyli nuceni odevzdat. Výš popsaný mechanismus je jednoduchým a efektivním nástrojem.

Nazval jsem tento princip „monetární dirigismus“. Hrubá definice termínu by mohla znít nějak jako: posilování vlivu státu na zdánlivě nezávislou monetární politiku.

Celé vám to může připomínat konspirační teorii, ale ve skutečnosti to žádná novinka. Podobně se svého dluhu v historii zbavovala Anglie i Rusko. A československá měnová reforma z roku 1953 také nebyla ničím jiným. Jediná nová věc je tedy rozměr. Zatím se totiž loupilo jen v rámci jednoho státu.

V globálním světě se ale nyní schyluje k něčemu, co bych nazval „velká celosvětová loupež“. Ale to až někdy příště, dneska už média svoje nové, neokoukané sousloví dostala.

A co vy, bojíte se dalších politických zásahů do měnové politiky?

Autor je finanční poradce společnosti Partners. Působí v Brně.

Kontaktovat ho můžete na telefonním čísle:+420 608 68­0 322 nebo mu napište na e-mail: tomas.sobotka­@partners.cz

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (33 komentářů)

Jan Dvořák | 18. 10. 2010 08:30

Narazil jsem na velmi pěkný článek popisující možosti rozjezdu hyperinflace v řádech dní bez nutné pžedchozí inflace.Připravil jsem z něj výňatek:http://www.pro-investo ry.cz/investice_aktualni_analy za/hyperinflace_a_jeji_rozjezd /.Zájemcitam najdou i odkaz na původní zdroj.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Sep | 18. 10. 2010 15:03
reakce na Jan Dvořák | 18. 10. 2010 08:30

Scénář podle článku je klidně možný, run na bondy se dá i očekávat, ale několika věcem nerozumím.Proč mají při "hyperinflaci&q uot;závratně růst komodity a naopak padat ETF (vždyť jsou to podkladová aktiva těch komodit) a akcie? To ta inflace vyruší burzu, nebo přestanou fungovat elektronické transakce?Nebo stádní chování investorů? I kdyby se retail stavěl na hlavu, tak nějaký run příliš nevyvolá - vždyť všechny privátně držené bondy strčí třeba PIMCO hravě do kapsy. A kvalifikovaní investoři ta aktiva převedou jinam - právě do těch akcií, komodit.... Nastavená pravidla správy téměř nedovolují držení velkého objemu hotovosti.Nebo systém paniky a výkupu? Výdyť komodity, včetně potravin - obilí, masa apod. (a spojeně i energie) se hedgují na roky dopředu....Neříkám, že k inflaci/hyperinflaci nemůže dojít. Jen si myslím, že k hyperinflačnímu scénáři by bylo třeba víc, než jen runu na US bondy. Předcházela by jí asi měnová válka, opakované průrazy na drahých kovech a ropě, abnormální růst derivátů na měnách a bondech, obrat na realitních trzích-fondech a do toho zoufalá situ FEDu a ochota podnikat riskantní operace....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 18. 10. 2010 21:44
reakce na Sep | 18. 10. 2010 15:03

Proč pád ETF?Protože podle tohto scénáře bude run směr FYZICKÉ komodit. Vždyť např. u GLD či SLV se již delší dobu spekuluje to tom, že nejsou 100% kryty fyzickým kovem, ale futures. Při runu ny fyzické komoduty by tato ETF opravdu mohla padat..Run by nevyvolal retail, ten na to nemá sílu, souhlasím. Run by porovedli velcí investoři. To by pak hledali HMATATELNÁ a relativně jistá aktiva, nešly by proto směrem akcie, nespokojili by se s papírovou formo komodit..Přesně - hedging potravin či ropy na měsíce dopředu je zde.Tento hedging by problém ale mohl i zesílit - za podmínky, že by investoři byli ochotni připlatit za OKAMŽITÉ FYZICKÉ dodání. To bylo by schopno vyvolat popisovaný řetězec událostí a futures by se vyrovnávaly v penězích.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Sep | 18. 10. 2010 22:24
reakce na Jan Dvořák | 18. 10. 2010 21:44

ETFka jako Vámi zmiňovaný GLD, nebo SLVQ apod. samozřejmě nejsou fyzické - většinou jde o deriváty, zpravidla s nějakou pákou (proto nejsou příliš vhodné na delší držení - investoři z nich při dosažení cíle mizí), ale pořád nechápu, proč by měly padat. Vždyť celý trh je o opcích. My přece už dávno pracujeme s obilím z příští sklizně (ta už z větší části někomu patří), stejně jako s uhlím, ke kterému se kombajny dostanou nejdřív za několik měsíců a ropou, která ještě nebyla objevena. Nejsem si jistý, jak velký trh představují obchody na komoditních burzách s fyzickou komoditou (např. pšenice parita A, bla bla bezpečně uložená v Hamburku), ale při pohledu na český trh - PBB - jsou to směšné objemy. Při zcela hypotetické situaci: inflace nad 10% porostou tato páková etf dokonce násobnou rychlostí. Navíc jsou v rámci korigovaných teorií prtf využívána jako protiinflační složka. A běžná ETF budou následovat v krátkém období cenu komodity. Inflace přece neznamená, že nebude zájem o futures, naopak, dá se očekávat vlna superfutures kvůli spekulacím na pokles měny.A nechápu ani předpokládaný pokles akcií těžařů - pochopitelně růst divi bude mít zpoždění (třeba u ropy), ale pokud vyletí fyzická komodita - třeba zlato, porostou logicky i ABX, NEM, EGO, JAG ... Jejich divi jsou navíc malé.Sice i ony hedgeují, ale komodity následují - stačí si porovnat kohokoliv z nich s vývojem komodity a USD. Zadejte jen ticker, parametry a časovou osu na max.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 19. 10. 2010 08:56
reakce na Sep | 18. 10. 2010 22:24

Celý článek je o runu na FYZICKÉ komodity, a že uinvetsoři nebudou považovaz futures za vhodná..GLD ani SLV nejsou páková. Často jsou prezentována jako ETF krytá fyzickými kovy. To ale není ze 100% pravda. Mimochodem, páková ETF se hodí maximálně na daytrading. Jakákoliv větší volatilita je pro ně smrtící..Futures - podívejte se třeba do roku 2008, kdy došlo k velkému oddělení hlavně ceny stříbra pro fyzické dodání a elektronické obchody. Cena stříbra spadla k 10 USD, ale cena SLITKŮ byla o desítky procent vyšší (14-15 USD za unci).Velmi pravděpodobně by v popisovaném scénáři došlo opět k něčemu takovému, akorát v mnohem větším rozsahu..Pokud budou lidé potřebovat peníze z akcií a fondů, budou prodávat nehledě na cenu.Akcie několika těžařů zlata mohou být výjimkou, ale jen těch bez hedgingu. Ostatní profitovat nebudou..Kdo by chtěl vybrat firmu, musí si udělat hodně detailní analýzu komoditních akcií. Měl by začít prioritně u:*hedgingu výnosů*měny, v jaké má firma náklady.Pokud má firma výnosy av dolarech a náklady třeba v posilujícícm jihoafrickém randu, zisk se jí i přes rostoucí cenu zlata nemění..I kdyby firmám rostly zisky, pořád to není záruka růstu ceny akcie. Často slýchávám, že akcie jsou obrana proi inflace. Není to 100% pravda. Pokud poroste požadovaný výnos z akcie (dividendováý výnos a kleasjící P/E) může tento fakt přebít i rostoucí zisky akcií..Dal jsem osu na 5 let a tickery: GLD, ABX, GG, NEM, AUY, EGO.GLD nepřekonal ani jeden z nich.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 19. 10. 2010 09:00
reakce na Jan Dvořák | 19. 10. 2010 08:56

U minulého příspěvku jsem měl k dispozici již jen 2 znaky, pokračuji zde:.Pouze výnosy AUY a KGC se blížily GLD. Jinak nikdo..Všem, kdo ovládají angličtinu, doporučuji přečíst si oba originály. Je to sice hodně dlouhé, ale stojí to za to.Odkazy jsou uvedeny na konci článku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Sep | 19. 10. 2010 13:28
reakce na Jan Dvořák | 19. 10. 2010 09:00

Myslím, že se na konec shodneme. Já neříkám, že akcie budou/by byly při hyperinflaci výnosnější, než fyzické komodity. Je samozřejmě možné, že fyzické zlato v případě hyperinflace poletí výš a rychleji, než podkladová aktiva. A je možné na nich vydělat víc, než na akciích a etf. Na můj vkus je to ale poněkud risknatní spekulace.Náklady na jejich získání jsou vyšší, po dobu držení negenerují zisk, jejich prodej může být komplikovaný.Samozřejmě nejvyšší zisky pochází ze zdrojů, které mohou být (fyzicky) uvolněny ve chvíli max zájmu - viz nynější rally na obilí, ceny "špičkové" elektřiny při velkých vedrech apod....V případě inflace, bez nějakých velkých společenských změn, budou ale fundamentálně silné akcie posilovat, i když výnos nemusí odpovídat výnosu z prodeje fyzického zlata, nebo třeba pšenice (zemědělci, kteří mají dobrý sklady si skutečně teď mnou ruce).Zkrátka v případě runu na bondy bude na trhu tolik volného, znehodnocujícího se kapitálu, že poroste cokoliv fundamentálního - tedy i kousky firem, které to obilí, ropu, léky, nebo zlato produkují. A jejich zíkání a aktivní správa mě připadají jednodušší, levnější a dostupnější, než schovávání hrnců se zlaťáky pod jabloň.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 19. 10. 2010 14:18
reakce na Sep | 19. 10. 2010 13:28

Tak s tím se se ve velké míře shodneme. Do fyzických kovů bych celé portfolio nedával, souhlasím - viz diskuse pod tímro článkem:Phttp://www.finmag.cz/ clanek/20511/.Vpřípadě popisovaného runu na bondy by ale právě tato část portfolia držela investora nad vodou..Co se týče komoditních akcií - ano, má smysl do nich investovat (a sám do nich investuji). Jen je třeba je hóóódně pečlivě vybírat - viz dřívější komentář..Zda a případně kolik bude na trhu volného kapitálu bude záležet i na chování drobných investorů a na tom, jaké objemy budou nuceni z trhu stahovat, aby pokryli životní náklady, ketré raketově rostou. V takovém případě budou investoři a podílové fondy nuceni prodávat aktiva bez ohledu na cenu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

manman | 16. 10. 2010 16:12

Zbytečná panika s inflací. Centrální banky se jen snaží dorovnat úbytek peněz v oběhu. To proč je úbytek peněz v oběhu souvisí s tím, jak se peníze vyrábějí. Evidentně to skoro nikdo neví, ale peníze vznikají ne v centrální bance, ale v bankách komerčních. A to tak, že banka půjčí peníze, které nemá, dostane je na malý úrok od ČNB, ale ta je taky nemá - vykouzlí je :) Proto se v letech dřívějších příliš zvyšoval oběm peněz. A právě tehdy byla velká inflace. Ale dnes, kdy banky méně půjčují a více se jim vrací se tyto peníze z ekonomiky "gumují". A to se musí dorovnat, jinak by byla deflace a skutečná krize - tohle totiž žádná krize není. Jen pro představu - dnes je v oběhu skutečně vytištěných peněz asi 400 miliard zatímco všech peněz (hotovost + peníze na účtech) je více než 2000 miliard Kč a to je pouze odhad, nikdo to už přesně nezjistí. ČNB díky principu tvorby peněz, která je podle mě právě příčinou dnešní recese, už vůbec nemá nic pod kontrolou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel Procházka | 15. 10. 2010 15:06

Dobrý tome!!!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radim | 15. 10. 2010 10:44

No pokud by novinari chteli opravdu o necem VELKEM psat, tak by mohli rozjet kampan o tom, jak vznikaji penize, kdo to vsechno kontroluje a ze vsechny penize jsou vlastne jeden velky dluh, ze ktereho neni uniku. Ale proc strasit lidi poradne, staci je strasit malo :-) Navic vetsina lidi ani nevi, jak penize vznikaji, tedy ani novinari.Ono se totiz celosvetove loupi uz hodne dlouho. Ne jen posledni 2 roky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

petrj | 15. 10. 2010 13:29
reakce na Radim | 15. 10. 2010 10:44

rozveďte to prosím, jestli to je něco ve stylu money as debt tak určitě všichni okolo si to rádi přečtou
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zdeněk Pikhart | 15. 10. 2010 12:36
reakce na Radim | 15. 10. 2010 10:44

Při vší úctě, ona to neví ani většina diskutérů tady na na Finmagu:) Viz rozšířené klišé, že centrální banka už tiskne jak divá, až se od mašin kouří:) Peníze v reálné ekonomice jsou definované agregátem M2. Komerční banky tak vytváří úvěrováním vklady. V současnosti je růst M2 ve světě i u nás velmi nízký, někde záporný. Tím, že CB nakupuje státní bondy, nebo MBS v USA, nevytváří nové peníze proboha. Ona tyto cenné papíry kupuje na sekundárním trhu, přímé úvěrování vlády je zakázáno. Peníze vznikly už tím, že bondy nakopily komerční banky. CB navyšuje KB odkupem aktiv její likviditu na clearingovém účtu u ní samotné. A likvidita v M2 není.To že přebytek likvidity tlačí úroky dolů a vytváří prostředí pro tvorbu dalších vkladů je jasné, ale zatím jsou banky opatrné. Až začnou úvěrovat, likvidita jim bude stahována.Ještě poznámka. Odkupování bondů přímo do rozvahy (ne jako repo obchod) CB je samozřejmě nesystémové a motivuje to KB k úvěrování vlády a tvorbě peněz, protože vědí, že se jich pak mohou rychle zbavit dalším prodejem CB.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Sep | 15. 10. 2010 22:31
reakce na Zdeněk Pikhart | 15. 10. 2010 12:36

Díky za stručný popis, naprosto souhlasím. Mám pocit, že většina světa má za to, že Ben nakupuje přímo vládní bondy. Možná proto taková panika mezi diskutujícími.Nicméně, i Vámi popsaný model může vést ke zvýšené míře inflace. Stahování likvidity není tak jednoduché. Kromě zvyšování úrokových sazeb (oslabujících už i tak mizerný růst) mne napadají snad jen reverzní repo operace. A sledovat závod mezi runem na měnu a exit strategií CB by mohlo být docela vzrušující.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 15. 10. 2010 15:40
reakce na Zdeněk Pikhart | 15. 10. 2010 12:36

Odkial berie CB peniaze na nákup statnych dlhopisov ?Pomer M2 ku M0 a M1 je predpísaný zákonom , veľkosťou povinných rezerv. Pokial narastla M2 , musela teda narasť aj M0 , nie ? Voľakedy boli maximalne bankovky 100-vky, dnes mate v ČR tuším aj 5000. Takže je dosť pravdepodobné, že tých bankoviek ozaj natlačili, až sa "z mašín kouřilo".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zdeněk Pikhart | 16. 10. 2010 17:52
reakce na mposs | 15. 10. 2010 15:40

Žádny poměr M0 ku M2 předepsaný výší PMR není. (někde ani PMR nemají, př. VB) Množství oběživa neurčuje CB, ale poptávka po něm. Chtějí-li lidé držet více peněz v oběživu, je poměrně více oběživa k celkovým penězům. V ČR držíme relativně hodně (cca 13 %), západně od nás daleko méně. Například v Dánsku asi jen 2 %. Růst M2 probíhá v komerčních bankách a nesouvisí s oběživem:)Rozhodnou-li se lidé zvýšit oběživo, musí si vybrat své vklady, celková M2 se logicky nemění. Banky oběživo nakoupí od CB za svou likviditu, která jim je obratem půjčena zpět, aby nedošlo k výkyvu úrokových sazeb.To, že se měna pomalu znehodnocuje, samo o sobě nevadí. Reálný růst produktu od roku 1900 - 2010 je důkazem. A už v 19. století prakticky zlatý standard neexistoval. Škodlivá je nadměrná úvěrová expanze.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 17. 10. 2010 09:18
reakce na Zdeněk Pikhart | 16. 10. 2010 17:52

"To, že se měna pomalu znehodnocuje, samo o sobě nevadí"- toto iste poteší sporivca, ktorý si odkladá na starobu, a pred dôchodkom zistí, že jeho uspory znehodnotila inflacia na štvrtinu pôvodnej hodnoty.-------------------Pri sporení na dom (2 miliony korun) mi inflacia znehodnotí uspory tak, že v poslednom roku mi celý môj vklad pohltí znehodnotenie už nasporeného balíka - a teda realne nenasporím NIKDY cielovu sumu.To je podla vás "neškodná" inflacia ?A "výnosy" z podielových fondov su hlboko pod inflaciou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zdeněk Pikhart | 17. 10. 2010 11:59
reakce na mposs | 17. 10. 2010 09:18

No pokud si někdo spoří na důchod v oběživu, tak to potom ano. Ale u nízkoinflačních ekonomik se zhodnocení termínovaných účtů pohybuje nad inflací. Reálný úrok je tedy mírně kladný. Nepochopte to ale tak, že tady obhajuju vyšší inflaci než 1 - 2 % p.a.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

petrj | 17. 10. 2010 13:36
reakce na Zdeněk Pikhart | 17. 10. 2010 11:59

ale ono už je nepochopitelné, že už vůbec obohacujete inflaci, která je monetárním jevem!žádná zdravá ekonomika prostě nemůže mít zvyšování cenové hladiny to jen díky centrálním bankám tento jev nastává.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 17. 10. 2010 18:14
reakce na petrj | 17. 10. 2010 13:36

"ale ono už je nepochopitelné, že už vůbec obhajujete inflaci,"- nie je to nepochopitelné, je to prirodzené. Inflacia ma pre NIEKOHO aj pozitíva :"Komu ale inflace může prospět?Přece dlužníkům! O zadlužení Evropy a USA se neustále a otevřeně mluví už několikátý rok. Jak tedy snížit zadlužení států? Rozhodně ne přebytkovými rozpočty, ale skrytým zdaněním, které nakonec zaplatí všichni – náhlá, nečekaná inflace postihne všechny střadatele. Ano, troufám si tvrdit, že se vlády chystají smazat špatné výsledky svého hospodaření s našimi (státními) penězi, a to tak, že nás připraví i o ten zbytek, který jsme státu ještě nebyli nuceni odevzdat. Výš popsaný mechanismus je jednoduchým a efektivním nástrojem."A pozitiva ma aj pre iných. Napríklad spravcovia podielových fondov maju vdaka inflacii prílev zákazníkov.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

petrj | 17. 10. 2010 19:04
reakce na mposs | 17. 10. 2010 18:14

ale z inflace těží jen stát plus lidi co dostanou peníze jako první já můžu být zadlužený až po uši, ale pokud se ke mě dostanou "nové" peníze až ke konci tak i tak z toho budu tratit.a jasně, že pro někoho to je výhoda, ale pro většinu populace ne a i kdyby z toho mělo výhodu 99,9% lidí stejně to budu považovat za špatnou věc
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 18. 10. 2010 18:37
reakce na petrj | 17. 10. 2010 19:04

Absolutne suhlasim.Len som chcel upozorniť, že tu na webe občas môžu byť "z druhej strany siete" aj ludia, ktorí su v odlišnej pozícii, ako ty alebo ja. Tu proste často nerozhodujú všeobecné princípy DOBRÝ / ZLÝ , ale princíp VÝHODNÝ / NEVYHODNÝ .
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zdeněk Pikhart | 17. 10. 2010 14:13
reakce na petrj | 17. 10. 2010 13:36

Obhajuji v podstatě cenovou stabilitu. Moc dobře znám názory rakouské školy a vy máte pravděpodobně stejný. Potom asi navrhujete návrat před 19. století k plnému krytí. Taková úvěrová defalce by byla hřebíkem do rakve:) Já mám názor tento: http://brightside.blog.cz/1008/proc-prave-cenova-stabilita-jako-hlavni-cil-menove-politiky
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 17. 10. 2010 09:07
reakce na Zdeněk Pikhart | 16. 10. 2010 17:52

Wikipedia :"Bankovnictví částečných rezerv rozšiřuje nabídku peněz (hotovosti a vkladů na požádání). Tato širší nabídka peněz je několikanásobně větší než měnová báze řízená centrální bankou. Tento násobek (tzv. peněžní multiplikátor) je určen požadavkem na povinné minimální rezervy, případnými dalšími finančními požadavky uloženými finančními regulátory a nepovinnými rezervami obchodních bank. Tyto požadavky omezují množství peněz, které mohou obchodní banky nově vytvořit, a na druhou stranu zajišťují, aby banky měly dostatek hotovosti na krytí běžných výběrů. "- to sa už ani wiki neda veriť ?----------------------------- "Vizrozšířené klišé, že centrální banka už tiskne jak divá, až se od mašin kouří:)"- Vážne popierate, že centrální banka už tiskne jak divá, až se od mašin kouří ???Viete vysvetliť, prečo už su 100 korunáčky nahradené 5000-ovkami?Ja si ešte pamätám aj papierovú 3 Kčs. A dnes sťahujete papierovú 50-tku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

petrj | 17. 10. 2010 12:45
reakce na mposs | 17. 10. 2010 09:07

no wikipedii se fakt nedá věřit:Dno, ale hlavně ono minimální rezervy se fakt dnes moc neřeší a důležitější je kapitalová přiměřenost teda aspoň tohle mě říkál mladej schwarz na LI:)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zdeněk Pikhart | 17. 10. 2010 12:06
reakce na mposs | 17. 10. 2010 09:07

To pamatujete dobře, ale mzdy byly 1500 Kč. Dnes si i přes inflační vývoj koupíte ze mzdy více zboží a služeb než před dvaceti lety. Prakticky dvojnásobně při nesrovnatelné kvalitě.Mícháte celou měnovou bázi s M0. Já v předchozím příspěvku ragoval na Vaše tvrzení, že roste-li M0, roste M2, které je nesmyslné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel L | 15. 10. 2010 09:24

Nebo snad Monetární orchestrace ?Historie říší, kolonií nám říká, kdo pracoval na koho.Ředění peněz okrádá všechny bez reálných aktiv a pomáhá kapitalistům, kteří využívají pákového efektu dluhů.Za dávných dob to bylo otroctví, pak nevolnictví a dnes konfiskace finančního majetku, která má za cíl zajistit pohodlný život panovníkům dnešní doby což jsou majitelé velkých monopolistických firem často zahraniční ale i původem z Čech.A tak jsme se nechali kolonizovat ne zbraněmi, ale kapitálem a také lákavými půjčkami, takže nepracujeme na nějakého furera jako za okupace, ale na mnoho schopných kapitalistů, kteří nám říkají, že to jinak nejde, že tento systém je nejlepší, že je třeba pracovat do 65, že je třeba si spořit na důchod, aby bylo z čeho konfiskovat.No a v globálním měřítku jedna země vyrábí pro druhou, která platí ničím nekrytými přísliby, aby pak ta první země zjistila, že výnosy z těchto příslibů jsou nižší, než pokles jejich hodnoty. I v naší ČNB máme najednou 132 MLD ztrátu z devizových rezerv a tak jsme byly také účastníky této hry.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Kabal | 15. 10. 2010 11:31
reakce na Pavel L | 15. 10. 2010 09:24

Lidé z centrálních bank, lidé prosazující penzijní reformu s povinnými odvody, lidé s firmami napojenými na stát - to nejsou kapitalisté. Vhodnější slovo je fašisté. Kapitalismus je založený na dobrovolnosti a nedotknutelnosti soukr.vlastnictví. Tyto dva aspekty jsou však v dnešním světě denodenně pošlapávány.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Honza - Ov | 15. 10. 2010 08:46

Inflace je a bude vždy nežádoucí jev pro ekonomiku, ale prospěšný pro dlužníky. Lidé, kteří mají závazky budou z budoucího vývoje inflace těžit a ti, kteří mají přebytečné peníze na BÚ s úrokovou sazbou kolem 0,3% by se měli co nejdříve rozhodnout o přesunu úspor do aktiv či komodit, u kterých inflační znehodnocení lze lépe eliminovat. Otázkou zůstavá, jak velkou inflaci a v jakém horizontu lze očekávat...Čím více se budou vlády zemí míchat do emisní činnosti centrálních bank, tím méně se dlužníci budou snažit splatit své závazky...nebo ne?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Miroslav Piták | 15. 10. 2010 07:05

„velká celosvětová loupež“S tímto termínem naprosto souhlasím. Každá krize většinou slouží k tomu, aby bohatí byly ještě bohatší a chudí ještě chudší.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Václav | 15. 10. 2010 06:24

Pán by si z ekonomie nemel delat srandu, ale srovnat si to dohromady a promluvit rozumne a po pravde.Pribývání miliard penez do obehu, jak je videt, nezpusobuje vubec zádnou inflaci, nebot ty pribylé miliardy zustanou asi v kasách nemocných bank.Nezdravé tisknutí penez zacíná v USA, pak se musí pridat i euro zona, Cína a Japonsko a tisknout miliardy také, aby jim neposilovaly meny, coz by skodilo vývozu. Dnes je euro priblizne za 1,40 dolaru a uz to zase zacíná skodit vývozu ze zemí euro zony. Tedy tisknutí eur a bankrot Recka tomu euru pomohly slábnout a zvýsit zdraví euro zony s vývozem. Také Cína a Japonsko musí násilím své meny zeslabovat, aby posílily hospodárství s vývozem. Také Svýcarsku a Norsku by pomohlo násilím oslabit jejich meny.A zadluzení státu není skodlivé, ale naopak strední zadluzení, snad asi 40% pri nízkých úrocích státu pomáhá a o nízké zadluzení jako asi v Lucembursku není vhodné usilovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Piták | 15. 10. 2010 11:13
reakce na Václav | 15. 10. 2010 06:24

To že aktuálně zatím žádnou inflaci nepozorujete je normální a vedlejší. V krátkodobém horizontu máte pravdu, projevit se to nemusí, ale v dlouhodobém horizontu to nechci vidět. Ty peníze se někde objeví.Stačí když se podíváte na vývoj měnové báze ČNB a inflace, vzpomenete si na svůj plat a ceny zboží / služeb před 20-ti lety a dnes.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam | 15. 10. 2010 11:01
reakce na Václav | 15. 10. 2010 06:24

1.) Prudce rostouci ceny komodit a oslabovani dolaru tedy nejsou projevem inflace? (standardne definovane jako snizeni kupni sily penez)2.) Nejak jsem neslysel, ze by ECB obhajovala svuj penezovod nutnostni oslabit euro. Zajimalo by me, jak chcete obhajit nastinenou pricinnost.3.) Jak pomaha zadluzeni statu? Mluvite o 40%, nejspise myslite 40% z HDP, tedy prakticky jeden cely statni rozpocet - mira zadluzeni CR je nyni lehce pres 37% a tento rok jsme na urocich zaplatili jiz skoro 60 miliard Kc - tak by me zajimalo, co skveleho za tyto penize mame?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!