Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Den, kdy došel fosfor

| 22. 10. 2010

Je to zásadně důležitá, avšak podceňovaná součást každodenního fungování moderní společnosti. A bez našeho povšimnutí právě dochází, napsali James Elser a Stuart White pro Foreign Policy . O čem je řeč? O fosforu!

Den, kdy došel fosfor

Farmáři po celém světě zvyšují úrodnost svých polí hnojivy bohatými na fosfor, jen v roce 2008 na své pozemky rozptýlili zhruba 17 milionů tun tohoto prvku. Tomu, co se děje pak, už je věnována jen minimální pozornost: obrovský podíl fosforečnatých látek se ztrácí prostřednictvím půdní eroze a úniků nebo odplouvá moderní kanalizací.

Způsobů, jak fosfor mizí a končí na místech, kde ho nechceme, je mnoho! Takový proces však nemůže pokračovat donekonečna. Naše zásoby fosforu – látky, která stojí za růstem globální zemědělské produkce a kterou je třeba stále nepřetržitě doplňovat – se totiž rychle tenčí. Ohrožena je potravinová bezpečnost celé planety. O fosforovém problému přitom většina z nás nikdy nepřemýšlela, a dokonce neslyšela.

Tahle otázka přitom (paradoxně) trápila už Franklina D. Roosevelta, který v roce 1938 upozorňoval, že se obsah fosforu v amerických půdách značně snížil, což může vést ke snížení množství i kvality pěstovaných potravin, a obojí zase ovlivní fyzické zdraví a ekonomickou bezpečnost národa.

Nedostatkový stavitel

Fosfor je klíčový například při tvorbě DNA a buněčných membrán. V zemské kůře je přitom relativně vzácný – jeho nedostatek je tak limitujícím faktorem při rozvoji rostlin a řas. V lidském těle pak fosfor sehrává klíčovou úlohu při tvorbě kostí. Naše závislost na něm se dramaticky zvýšila se „Zelenou revolucí“- sérií zemědělských inovací, jež v současnosti umožňuje uživit populaci o 4,2 miliardy větší než v roce 1950. Nestačí dodat jen vodu a dusík – bez přísunu fosforu by rostliny nemohly růst tak, jak to moderní zemědělství vyžaduje.

Poptávka po fosforu roste tempem zhruba 3 % ročně – a dost možná, že se růst ještě zrychlí, protože i rozvojové země postupně odbourávají tradičnější způsoby pěstování. Svou roli sehrávají i stále populárnější průmyslová biopaliva.

Global Phosphorus Research Initiativeproto varuje, že nejpozději za 30–40 let nebudou ložiska fosfátů schopna uspokojit globální poptávku. Účinky nedostatku fosforu se ale projeví dávno předtím: Cena suroviny postupně poroste, což globálně zvýší cenu potravin. Důsledek? Hladomory. Jen pro ilustraci: mezi lety 2003 a 2008 vzrostla cena fosfátů přibližně o 350 %.

Šťastná pětka

Geografické umístění ložisek fosfátů naznačuje, jak bude vypadat budoucí obchod s tenčícím se zdrojem. Takřka 90 % odhadovaných zásob se nachází v pěti zemích: Maroku, Číně, Jihoafrické republice, Jordánsku a USA. Pro srovnání: Ropný kartel OPEC tvoří dvanáct zemí a kontroluje 75 % světových rezerv...

Klidně spát ale tentokrát nemohou ani v USA. Spojené státy mají pouze dvanáct fosfátových dolů a zásoby v tom dosud nejvýnosnějším, floridském, se rapidně tenčí a během dvaceti let bude vytěžen úplně. Amerika proto v současnosti již cca 10 % fosfátů dováží. A nejsou to ekologové, ani zemědělci, ale především bezpečnostní experti, kdo upozorňuje, že je třeba zamezit dalšímu plýtvání se stále cennější látkou.

Zmiňují mimo jiné prevenci eroze, cílenější aplikaci hnojiv, nebo „vývoj nových plodin“, které by s fosforem lépe hospodařily. V přírodě je totiž fosfor na rozdíl od průmyslového zemědělství jednoduše recyklován a využíván znovu a znovu...

Pokud lidstvo fosforový nevyřeší, hrozí tradiční malthusiánská past, kdy populace poroste rychleji než dostupné zdroje, varují na závěr svého textu Elser a White.

Žádné fungicidy, žádné orání

Realita je však ještě komplikovanější. Zlepšeným hospodařením s fosforem se totiž vyznačují zejména rostliny žijící na kvalitních půdách nezhutněných těžkou mechanizací v symbióze s arbuskulárními mykorhizními houbami. Ty zvyšují schopnost rostlin „nasát“ fosfor ze substrátu až šestinásobně.

K tomu, aby naše zemědělské plodiny mohly ve větším měřítku takto spolupracovat s rozvinutými podzemními sítěmi půdních symbiotických hub, bychom ovšem na současném způsobu zemědělského hospodaření museli změnit takřka všecko. Už žádné fungicidy. Žádné orání a obracení půdy. Žádné jednorázové hromadné aplikování minerálních hnojiv... Zeptejte se ale kohokoliv, kdo pracuje v českém zemědělství, na to, jestli jsou podobné změny možní. Vždy uslyšíte stejnou odpověď: Takhle to prostě nejde.

Nicméně jak ukazují Elser a White, nepůjde to dál ani tak, jak jsme zvyklí. Moderní zemědělství nemá odpověď na fosforový zlom, tak jako ji nemá ani v případě zlomu ropného.

Proto nám nezbývá než se při četbě každého článku, který s vážnou tváří tvrdí, že všechny problémy s potravinami lehce vyřeší nějaké redistributivní opatření, jen smutně pousmát. Čelíme totiž brzkému rozkladu samotných produktivních kapacit.

Foto: profimedia.cz

Psáno pro Britské listy, redakčně upraveno.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (52 komentářů)

František Marčík | 30. 10. 2010 00:22

Dobrý den všem, k otázce nedostatkového fosforu a jeho dopadu na zemědělství doporučuji tento poměrně detailně zpracovaný článek: http://agrice.blog.cz/1005/pohled-na-bilancovani-zivin-a-zvlaste-fosforu-z-lokalnich-zdrojuA jako doplnění k článku Karla Dolejšího doporučuji tento čerstvý zahraniční zdroj: http://www.energybulletin.net/stories/2010-10-05/gpri-statement-global-phosphorus-scarcityPoznámka k vedení diskuse. Je skutečně zvláštní, jak někteří ideologicky podujatí (což je v pořádku, jen se to musí přiznat a nehrát si na a-ideologičnost) zastánci všespásnosti neoliberálních teoretických náčrtků řešení flagrantně prokazují, kterak, pokud je opravdu něco, kde tato ideologie v myšlení i praxi selhává, pak je to právě oblast zdrojů a nerostných surovin.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Denis Mandok | 31. 10. 2010 20:21
reakce na František Marčík | 30. 10. 2010 00:22

práveže v oblasti zdrojů a nerostných surovin liberalismus funguje (neoliberalismus s liberalismem má společné jen základ slova)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Novotňák | 28. 10. 2010 10:58

Zdravím Vás, podle mého názoru to rozhodně není tak, že když se jednou pole nepohnojí fosforem, tak už neurodí a bude hladomor. Ten fosfor z půdy ubývá postupně a čím ho tam bude méně, tím pomleji bude ubývat. Další věc je, že rostliny nerostou rychleji a lépe jenom díky fosforu, ale i díky dlaším složkám hnojiv, také díky pesticidům a fungicidů, díky kvalitní orbě a úpravě půdy..., tedy i kdyby se okamžitě přestal používat fosfor, tak produkce potravim ani z daleka neklesne na hodnotu z roku devatenáct set, ale postupně se o něco sníží výnosy, což by mělo za následek, že se zasadí o něco méně řepky a o něco více brambor... Ale to byl naprosto extrémní příklad, skutečnost bude nejspíš taková, že cena fosforu bude postupně růst a s tím bude postupně ubývat množství fosforu v hnojivech. Vyšší cena fosforu bude motivovat třeba k hledání nových nalezišť, k jeho těžbě z moře, z ptačího trusu, lepšímu zužitkování kostí, sinic, řas a co víte, ten fosfor co odteče z pole steče do řek, díky tomu se v řekách daří řasám, které fosfor absorbují, stačí tyto řasy z řek těžit, nebo je v řekách a mořích uměle pěstovat... Změny každopádně budou pozvolné a to nejhoorší co může přijít je, že se bude s foforem víc šetřit a úroda bude maximálně o pár procent nižší, takže se nebude tolik plýtvat. Článek byl každopádně zajímavý a rozpoutal pěknou diskusi, což by snad mělo být účelem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

MartinX | 24. 10. 2010 22:16

Konkrétně k agaře jsem našel ještě zmínku tady: http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js10/antropog/web/pages/1-2-ovlivnovani-geologickych-podminek.html . Další podobné příklady rozebírá Jared Diamond zde: http://www.ted.com/talks/lang/cze/jared_diamond_on_why_societies_collapse.html .
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Kubát | 24. 10. 2010 21:51

Myslím si, že není zdaleka jisté, že něco nahradí fosfor a ropu a bude to lepší a levnější než fosfor a ropa. Dosud byly suroviny díky technologickému pokroku nahrazené jinými surovinami ještě před tím než začaly docházet. Nyní ale víme o tom, že některé suroviny bude již brzy velmi nákladné těžit a i přesto za ně nemáme náhradu. Může to být způsobené ekonomickými a politickými zájmy, může to ale zrovna tak být tím, že neexistuje náhrada levná a dostupná v dostatečném množství.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Denis Mandok | 22. 10. 2010 14:49

souhlasím s arsenem :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Kratochvíl | 22. 10. 2010 19:48
reakce na Denis Mandok | 22. 10. 2010 14:49

Já ne...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Arsen Lazarevič | 22. 10. 2010 00:47

Nejspíše to vzalo špatně odkaz, přikládám ho znova http://kucik.blog.idnes.cz/c/159614/Kdy-dojde-ropa-Nikdy.html
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

jenicek | 22. 10. 2010 11:04
reakce na Arsen Lazarevič | 22. 10. 2010 00:47

Tohle je v podstatě jediná liberální myšlenka se kterou mám zásadní logický problém. Obsahuje totiž naprosto nepodloženou indukci: pokud se nám technologicko-surovinový problém podařilo vyřešit n krát, podaří se nám to i po n+1.To je prostě a jednoduše nesmysl.Nikdy nemůžeme vědět jestli dokážeme sehnat dost surovin a efektivně je zpracovat, někdy se můžeme snažit jak chceme a na NIC nepřijdeme.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Arsen Lazarevič | 22. 10. 2010 00:34

Římská říše - Co bude, až nám dojde zlato? Čím budeme platit?1400 - co bude, až nám dojde dřevo? Čím budeme topit?1850 - co bude, až nám dojde uhlí? Čím budeme topit?1870 co bude, až nám dojde petrolej? Čím budeme svítit?1880 - co bude, až dojde železná ruda??1915-2010 - co bude, až nám dojde ropa? Čím budeme jezdit?1970 - co bude, až nám dojde uran? Čím budeme vyrábět elektřinu?1970- co bude, až nás v roce 2000 bude více jak 10 miliard. Všichni zemřeme hlady!Autorovi bych doporučil více se vzdělávat. Třeba si přečíst http://kucik.blog.idnes.cz/c/159614/Kdy-dojde-ropa-Nikdy.html.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert-Antonio | 22. 10. 2010 11:11
reakce na Arsen Lazarevič | 22. 10. 2010 00:34

Kdyby všecko bylo tak jednoduché, tak by nám bylo hej. Má to však podmínku, kterou ostatně zmiňuje i pan Kučík ve svém článku: svobodnou, liberální společnost.V tom má ropa a fosfor mnoho společného - spotřeba obou komodit je silně ovlivněna státní politikou. Kdo dotuje průmyslové zemědělce a biopaliva? Soukromí filantropové? A kdopak staví silnice a dálnice? Soukromé firmy?Komu se vyplatí zkoumat alternativy, když stát tvrdě podporuje stávající systém? Komu se za takových podmínek vyplatí investovat do alternativního zemědělství nebo veřejné dopravy?Proto jsem rád i za tzv. alarmistické články, pokud přesvědčí voliče, že některé státní podpory a "investice" ;jsou velmi krátkozraké.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 22. 10. 2010 12:23
reakce na Robert-Antonio | 22. 10. 2010 11:11

Rozhodně souhlasím. Vlastnictví zdrojů ve státním vlastnictví způsobuje jejich nedostatek. Příklad je Irák za Saddam Hussein. Měli ropu, ale museli naftu a benzín dovážet. K tomuto tématu doporučuji taktéž tento článek http://www.libinst.cz/komentare.php?id=595
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert-Antonio | 25. 10. 2010 14:09
reakce na Arsen Lazarevič | 22. 10. 2010 12:23

Bacha, já nemluvím o vlastnictví zdrojů (většina světových fosfátových dolů je IMHO v soukromých rukách), ale o státní podpoře stávajícího stavu.V článku nevidím žádnou apokalypsu, ale suché sdělení, že současné průmyslové zemědělství je závislé na fosforu a bez dramatické změny hospodaření nám hrozí hladomor. Jenže jak může byť rostoucí cena fosforu nutit zemědělce měnit zažité návyky, když mají zisk garantovaný tučnými dotacemi?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

gabriel pleska | 22. 10. 2010 08:18
reakce na Arsen Lazarevič | 22. 10. 2010 00:34

Se vším se musí umět hospodařit. Dojde dřevo, čím budeme topit? To třeba v Anglii skutečně byl vážný problém. Ostatně národů, které dojely na špatné hospodaření s přírodními zdroji. Navíc myslím, že i když třeba fosfor nedojde světu, může dojít někomu. O tom se v článku taky píše, známá velká naleziště v pěti zemích... V Českých zemích takhle třeba došlo stříbro. Prostě se vytěžilo, dál už to nestálo za to. Pokud bychom ho chtěli víc, museli bychom kupovat... naštěstí stříbrem se nehnojí. Teda myslím, ale pro jistotu se ještě půjdu vzdělávat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 22. 10. 2010 12:20
reakce na gabriel pleska | 22. 10. 2010 08:18

1. Stříbro je ve stopovém množství skoro všude, takže rozhodně nesouhlasím. Pokud řekneme, že z celkových zásob u nás se ho vytěžilo několik procent, tak budu ještě hodně odvážný. Cena stříbra navíc vlivem nových naleziště klesala. U nás se ho tak nevyplatilo těžit. Nyní by se nám vyplatilo těžit zlato v Jeseníkách, bohužel je zde je státní politika jako limitující faktor.2. Když jedno hnojivo je drahé, tak zemědělci hledají způsoby jak ho nahradit. Růst cen fosforu funguje jako inovační proces. Stejné je to u ropy. Když v roce 2008 dosáhla 148 dolarů, tak výrobci začali chrlit elektromobily. Šejkové se toho zalekli a nyní se snaží udržovat ropu na férové ceně 70-80 dolarů viz http://www.finmag.cz/clanek/13337/trampoty-cerneho-zlata/3. Růst cen fosforů také nutí nás hledat nová naleziště a získávat fosfor.Ukončím to následovně: ukažte mi jeden prvek, který v historii kdy došel. (řečnická otázka, odpověď je jasná)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

gabriel | 24. 10. 2010 14:09
reakce na Arsen Lazarevič | 22. 10. 2010 12:20

Jedna věc je pozoruhodná. Že extrémní levice a extrémní pravice (míněno v ekonomickém smyslu) mají společnou neotřesitelnou víru v pokrok.Já ovšem budu dál setrvávat ve skeptickém přesvědčení, že pokrok není vždycky všude včas :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam | 24. 10. 2010 15:38
reakce na gabriel | 24. 10. 2010 14:09

Sice nevim, proc pouzivate terminy extremni levice a pravice, ktere v ekonomickem smyslu nejsou bezne pouzivany. Mozna abyste kolegu zaradil do nehezke prihradky a nalezite ho onalepkoval.Nicmene tady sedi citat Juliana Simmona: ""This is my long-run forecast in brief: the material conditions of life will continue to get better for most people, in most countries, most of the time, indefinitely. Within a century or two, all nations and most of humanity will be at or above today''s Western living standards. I also speculate, however, that many people will continue to think and say that the conditions of life are getting worse."A ja s nim rad souhlasim nebot je zalozen na empirii (will continue..) i teorii, at uz si me oznacite jako extremniho pravicaka, levicaka, snilka nebo blazna.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

gabriel | 24. 10. 2010 18:03
reakce na Adam | 24. 10. 2010 15:38

Vidíte, máte pravdu, i takovou motivaci mi pro použití těch sousloví můžete přiřknout. Počítal jsem s tím rizikem. A přece si pořád myslím, že jsem si je vyrobil správně.Ten váš citát je takové pěkné vyznání víry v boha pokroku. Neberu vám ji, jsem nábožensky snášenlivý. Ale musíte pochopit, že mi to vaše božstvo připadá v porovnání se starozákonním Hospodinem takové legrační a nedomrlé.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam | 24. 10. 2010 21:51
reakce na gabriel | 24. 10. 2010 18:03

Klidne si to posmesne oznacte za bozstvo, ja tomu rikam dusledek sledovani milionu let vyvoje lidske civilizace.Kazdopadne me mrzi, ze nejste ochoten jit do diskuze ohledne napr. (ne)relevantnosti clanku a prikladu v nem uvedenem na nas soucasny svet.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 24. 10. 2010 21:42
reakce na gabriel | 24. 10. 2010 18:03

Jsou krize, které nás zpomalí či vrátí o krok zpátky, ale v dlouhodobém pohledu je a bude pokrok výrazný. Jediné co ho může zcela zničit je socialismus nebo válka. Koukněte se třeba na gapminder.org jak roste světové bohatství. Ale to se dostáváme někam jinam. Rozhodně to nepovažuji za nějaké božstvo. Křesťanství dokonce může zvyšovat náš ekonomický růst viz http://byznys.lidovky.cz/strach-z-pekla-zvysuje-hdp-proc-to-vsak-u-muslimu-neplati-pzh-/firmy-trhy.asp?c=A100920_112421_firmy-trhy_kik
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Kratochvíl | 23. 10. 2010 04:24
reakce na Arsen Lazarevič | 22. 10. 2010 12:20

Bod číslo 2 je špatně. Musíte uvažovat v širším měřítku. Hnojiva s obsahem fosforu prostě nejde ničím nahradit, pokud by tedy někdo naučil přírodu vyrábět DNA bez atomů fosforu. Váš příklad s auty není analogický, leda by jste nehledal náhradu za zdroj energie do osobního auta, ale hledal plnohodnotnou náhradu osobních aut jako celé kategorie.Rostliny samozřejmě porostou i bez těchto hnojiv, dá se hnojit "hnojem" nebo rostlinnými zbytky, ovšem hustota (či koncentrace chcete-li) fosforu v těchto "substancích&qu ot;je mnohem nižší a výnosy by tedy šli dolů o desítky procent - u nás by to znamenalo výrazné zdražení, v rozvojových zemích totální hladomor...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 23. 10. 2010 17:54
reakce na Jiří Kratochvíl | 23. 10. 2010 04:24

Pseudoekologové, kteří náš straší, že dojdou některé suroviny mají tento názor (pohledem ekonoma)Začne docházet ropa. Cena 3x stoupne... A co pak? Pak najednou zmizí, už žádná ropa nebude.. A polovina z nás pak zemře kvůli přelidnění :))Sám uznáte, že je to nesmysl. Zatímco u těchto pseudoekologů jsou jen domněnky a vlastní představy, tak můj názor ověřila historie během 10 000 let - žádný zdroj nikdy nedošel, vždycky byl adekvátně nahrazen. Takže tento článek o fosforu beru jako špatný vtip.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

MartinX | 23. 10. 2010 22:39
reakce na Arsen Lazarevič | 23. 10. 2010 17:54

Váš názor, "že se zatím podařilo každý zdroj nahradit", zřejmě vychází z toho, že civilizace, které to nedokázaly prostě zanikly a dnes už o nich skoro nikdo neví. Ve skutečnosti se lidem už nesčetněkrát povedlo dostupné zdroje vyčerpat nebo rovnou zničit. Jeden z příkladů: http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2008031912 .
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam | 24. 10. 2010 12:32
reakce na MartinX | 23. 10. 2010 22:39

Jinak si dovedu predstavit, ze ve starych civilizacich dochazelo k takovymto problemum - vesmes neexistovalo vlastnicke pravo, tim padem neexistovaly cenove signaly a dochazelo k tomu, co Hardin nazval tragedii obecni pastviny - neomezene uspokojovani soukromych potreb z omezeneho ale vsem dostupneho statku.Ve svete, kde je omezeny statek vlastnen soukrome a neni tudiz dostupny vsem ale nedochazi k jeho neomezenemu uzivani, nebot se zvysujici se poptavkou roste cena statku - signal, ze musime (motivace k) setrit/hledat nove zdroje/hledat nove technologie.Tento signal ovsem chybi u statku, jez nejsou nikym vlastneny a jsou dostupne vsem - jestlize neustale kacite stromy a nic za to nemusite platit, nic vam nerika, abyste se omezil. A jestlize za stromy neni placeno, neni nikdo motivovan je sazet ci hledat nejakou nahradu.I dneska existuji takove statky, u kterych muze tento problem nastat - treba cisty vzduch. Ekonomie se timto problemem zabyva jakozto problemem externalit. Ale rozhodne to neplati u klasickych surovin.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 24. 10. 2010 11:51
reakce na MartinX | 23. 10. 2010 22:39

Článek není psán nestraně, je účelový. Druhá polovina jsou navíc osobní názory pseudoekologů. Ještě k tomu neobsahuje relevantní zdroje. Co já vím z pořadu na History Channel, kde to bylo detailně popisováno, tak tyto civilizaci zanikli kvůli intenzivnímu zemědělství v okolí, kdy došlo k tomu, že půda nebyla schopna absorbovat vodu z řek. Hrozily tak časté záplavy a zničení celé zemědělské produkce.Z toho mi vychází1. Zdroje nedošli, ta půda je tam pořád.2. Zánik civilizace způsobilo neadekvátní využívání půdy.3. Dneska jsme však natolik technologicky pokročili, že to můžeme téměř eliminovat. Příkladem je Nizozemsko, které nejen má jedno z nejintenzivnějšího a nejproduktivnějšího zemědělství, ale ještě navíc dokáže získat další pozemky vysušením půdy.4. Z hlediska celosvětové produkce můžou mít lokální záplavy či požáry (třeba v Rusku, Ukrajině nebo ) vliv na úrodu a celosvětovou produkci. Tyto události mohou vést k růstu cen potravin avšak:a) Tato událost je krátkého trvání. Trvá max 1 nebo dva roky.b) Pokud by byla delšího trvání, tak by vedla k intenzivnějšímu využíváno půdy jinde či dalšímu osívání. Kupříkladu rok 2008 pro naše zemědělce byl rekordně ziskový právě kvůli spekulacím na komoditních trzích.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

MartinX | 24. 10. 2010 22:49
reakce na Arsen Lazarevič | 24. 10. 2010 11:51

1.-2. Těžko říct, jestli si agařané uvědomovali, že využívají půdu "neadekvátně&qu ot;.Oni ji využívali intenzivně, protože jim asi nic jiného ani nezbývalo. Výsledkem ale byla ztráta zemědělské půdy! Pokud v důsledku záplav, dojde ke zmenšení reálně využitelné zemědělské plochy, nemůžete přece tvrdit, že se nic nestalo, protože "tam ta půda pořád je".3. To, že jsme technologicky vyspělí, je jedna věc, druhá věc je, jak ty technologievyužijeme a to vlastně nemá s technologickou vyspělostí nic společného. Běžně se dnes vedou seriózní diskuse o tom, že nám technologie, především těžká mechanizace a hnojiva, umožňují využívat půdu zcela neadekvátně, tj. způsobem, který ji vyčerpává a likviduje.4. Staré civilizace, o kterých se tu bavíme, žili relativně izolovaně a jejich světem pro ně bylo malé uzavřené území. To, že z celoplanetárního hlediska byly jejich problémybezvýznamné, jim nijak nepomohlo, protože nebyly schopné natáhnout ruku pro chybějící zdroje přes hranice svého světa. Náš svět je sice větší, ale jinak jsme na tom stejně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam | 25. 10. 2010 09:10
reakce na MartinX | 24. 10. 2010 22:49

1.-2. Tezko si to mohli uvedomovat, jestlize o tom nemeli signaly. Dneska nas na neadekvatni vyuzivani fosforu a potrebu tento problem resit upozornuje jeho zvysena cena.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vlnas | 24. 10. 2010 21:06
reakce na Arsen Lazarevič | 24. 10. 2010 11:51

A ještě jedna věc. Ty se tady oháníš "názory pseudoekologů", nerelevatními zdroji a pak se vytasíš s pořadem v televizi. To už není ani vtipné :) bohužel.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 24. 10. 2010 22:55
reakce na Martin Vlnas | 24. 10. 2010 21:06

Myslel jsem ten článek ze 21 století :-) Snad jsi to tak pochopil :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 24. 10. 2010 21:31
reakce na Martin Vlnas | 24. 10. 2010 21:06

To, že ten článek byl jednostranný, tak na tom si trvám. History channel považuji jako relevantní zdroj, bohužel si na název toho pořadu nevzpomenu. Ale to nevadí. V podstatě jsem napsal to samé co bylo podstatou toho článku. Takže nevím, kde je problém Martine? :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

gabriel | 24. 10. 2010 14:11
reakce na Arsen Lazarevič | 24. 10. 2010 11:51

Když je tedy ten článek účelový, vážený pane, co je tím jeho účelem? Zřejmě se ve světě zlých ekologistů a pseudoekologů neorientuju tak dobře...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vlnas | 24. 10. 2010 21:04
reakce na gabriel | 24. 10. 2010 14:11

Arsene, také by mě Tvé argumenty převelice zajímaly! Proč je podle Tebe text účelový? Díky moc
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 24. 10. 2010 21:33
reakce na Martin Vlnas | 24. 10. 2010 21:04

Na základě osudu jedné civilizace autor vyvozuje nesmyslné důsledky, které nejsou založené na reálných faktech.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

gabriel | 24. 10. 2010 22:12
reakce na Arsen Lazarevič | 24. 10. 2010 21:33

Autor z osudu žádné civilizace nic nevyvozuje. To máte odněkud z komentářů.A konec legrace. Článek je na rozdíl od vašich komentářů naprosto neideologický, ideologii, proti které tak bojujete, jste si do něj dosadil bůhvíjak. Je to prosté varování proti špatnému hospodaření s jedním zdrojem. Nenavrhuje žádné direktivní, socialistické, "ekologistické& quot;či jiné "řešení".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 24. 10. 2010 22:58
reakce na gabriel | 24. 10. 2010 22:12

Připomínám, že jsem komentář mířil na článek, který se objevil ve 21 století. Tento článek na Finmagu jen informuje o tom, že se zvyšuje cena jedné suroviny. Na tom nic škodlivého nevidím. Jako ekononom to vidím jako přínosnou informaci, protože mě to inspiruje k dalšímu vzdělávání jak nahradit fosfor jako hnojivo :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Kratochvíl | 29. 10. 2010 02:47
reakce na Arsen Lazarevič | 24. 10. 2010 22:58

To se snažím vysvětlit :-) fosfor nelze nahradit. Nejsem anorganik ani "hnojař", takže to není úplně můj obor, ale jsem chemický inženýr, tak mám trochu přehled :-)Můžete řešit zdroje fosforu, ale prvek jako takový není možné nahradit. Veškeré zdroje mimo standardních (těžba) mají strašně malou hustotu... Takže velkokapacitní produkce je buď nesmírně drahá, nebo úplně nemožná...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Denis Mandok | 31. 10. 2010 20:19
reakce na Jiří Kratochvíl | 29. 10. 2010 02:47

to že je to teď drahé neznamená, že to bude drahé za 10 let...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam | 25. 10. 2010 09:16
reakce na Arsen Lazarevič | 24. 10. 2010 22:58

Ja na clanku v 21. stoleti taky nevidim nic ideologickeho. Pouze docela dost senzacechtiveho, na emoce pusobiciho a plytkeho, coz je dano ciste formatem casopisu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

gabriel | 25. 10. 2010 09:43
reakce na Adam | 25. 10. 2010 09:16

Omlouvám se, je to moje chyba.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam | 24. 10. 2010 10:04
reakce na MartinX | 23. 10. 2010 22:39

Zajimal by me nejaky duveryhodnejsi zdroj o agarske kulture. Jeden clanek v cestine bez uvedeni zdroju nic neznamena.V dalsich pripadech tam autor zminuje kultury, o kterych vubec nic nevi a Harappskou kulturu, ktera ovsem dle serioznich zdroju nezmizela v dusledku sveho nakladani se zdroji, ale po dlouhem upadku v dusledku nahle udalosti, pricemz se spekuluje o zaplaveni indoevropskymi kmeny nebo nicive povodni.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

x | 23. 10. 2010 17:15
reakce na Jiří Kratochvíl | 23. 10. 2010 04:24

Proste se najdou metody jak ho z techto substanci ekonomicky ziskavat - z popela po spaleni roztlin v kotelnach na rostline zbytky to pujde jiste zrejme nejlepe.A nekde se budou plalit i rasy - treba trosku vyslechtene aby ziskavali co njvic fosforu z vod v nadrzi a ukladali do sebe.A pak se prestanou jeste fosfaty davat do pracich prasku - jsou mnohem eklogictejsi nahrasky za fosfaty v pracich prasich - jen z duvody nizke ceny fosfatu jsou v mnoha zemich v pracich prascich stale.Recyklace je proste velmi dobre mozna.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Standa | 23. 10. 2010 15:40
reakce na Jiří Kratochvíl | 23. 10. 2010 04:24

Dobře, nahradit se nedá. Ale ten fosfor z naší planety nezmizel. Až bude zbývající fosfor dostatečně drahý, zemědělci jistě najdou metody, jak ho udržet na polích, nebo alespoň zachytit ten mizející.Ani molekulární genetika neřekla své poslední slovo. Až genetické manipulace přestanou být sprostým slovem, bude jistě možné vyšlechtit rostliny, houby nebo řasy, které fosfáty lépe zadržují i na obhospodařovaných polích anebo získají zpět z oceánů.Nicméně, přesto je zde jeden limit, zvlášť pro energetické suroviny: Jakmile vzrostou energetické náklady na těžbu nad hodnotu, kterou surovina dodá, přestane mít smysl ji těžit, a to při jakékoliv ceně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Kratochvíl | 23. 10. 2010 16:28
reakce na Standa | 23. 10. 2010 15:40

Nezmizel, stejně tak třeba nemizí uhlík - ale zkuste ho vyrábět z oxidu uhličitého :-)Ne, vážně - ano, motody se najdou, vyšlechtí se rostliny, které ho dokáží vstřebávat efektivněji atd... Problém je růst ceny a zejména okamžik, kdy se toho chopí spekulanti a byť krátkodobě prudce zvednou ceny potravin. Vzpomínáte na poslední "potravinovou krizi" - to by byl jen slabý odvar...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

x | 22. 10. 2010 21:47
reakce na Arsen Lazarevič | 22. 10. 2010 12:20

Zdrojem fosforu jsou napriklad kosti - proste se budou vykupovat a zpracovavat - mam dojem ze jiz tak deje dnes.A pak nektere druhy ras ho obsahuji znacne mnozstvi - treba sinice a dalsi a tudiz pak mista kam se ukladaji jejich zbytky.A pak popel po spalei rostlin - treba v kotelnach na biomasu - zde jen nevim presne o narocnosti jeho ziskavani.Problem to bude, ale ne az tak neresitelny - proste zatim se jeho recyklace jen finnacne nevypati - alespon ne tolik jak pak.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Kratochvíl | 23. 10. 2010 04:10
reakce na x | 22. 10. 2010 21:47

To nejde. Respektive je možné zístak fosfor z kostí, ale pohybujete se o několik rádů mimo reál. Je to jako bych tvrdil, že v ČR můžeme místo benzínu jezdit na slivovici.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam | 23. 10. 2010 09:23
reakce na Jiří Kratochvíl | 23. 10. 2010 04:10

Kdyz nam nic jineho nezbyde, tak i auta dokazeme zprovoznit na slivovici.. Zatim se to akorat nevyplati;-)A proti narustu ceny bude pusobit v dlouhem obdobi zase spousta jinych faktoru. To jenom nase predstavivost je silne omezena a myslime si, ze kdyz neni neco znamo dneska, tak uz to nebude zjisteno nikdy.Vzhledem k zakonu zachovani hmoty a vzhledem k prakticky neomezenemu zdroji energie se opravdu nebojim, ze by budoucnost mela byt cerna.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Kratochvíl | 23. 10. 2010 16:21
reakce na Adam | 23. 10. 2010 09:23

Funkčně to jde, prakticky je to totální nesmysl. Předpokládám, že tento server navštěvují hlavně ekonomové a obecně lidé zabývající se financemi, takže moje argumentace ohledně finanční náročnosti by mohla narazit :-)Takže klasický technický problém - myslíte, že kdyby ceou ČR pokryly plantáže švestek, že by to stačilo ? :-)Neznám průměrnou výnosnost slivovice na hektar, ale vsadil bych láhev vína, že to nebude stačit :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert-Antonio | 25. 10. 2010 14:01
reakce na Jiří Kratochvíl | 23. 10. 2010 16:21

Švestkové plantáže jsem nepočítal, ale pro řepkový olej byste musel osázet 2/3 plochy ČR, abyste pokryl současnou českou spotřebu ropy.Analogicky v USA byste potřeboval osít 98% plochy a pro britskou spotřebu potřebujete ještě 3 Británie navíc :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam | 23. 10. 2010 20:23
reakce na Jiří Kratochvíl | 23. 10. 2010 16:21

Reagoval jsem jenom na to vtipne prirovnani, funkcne skutecne se vyrabi motory jezdici na lih (slivovici:-) )Co se tyce fosfatu, tak reseni proste existuje, byt ho treba zatim nezname.Vyborne neschopnost dohlednout co znamena rust ceny z hlediska hledani reseni (novych nalezist, novych postupu tezby, uspor, novych metod uspokojovani dane potreby) popsal v prispevku v 17:54 Arsen Lazarevic.. Ropa proste nedojde.A ano, dosti mozna dojde k obdobi, ve kterem poroste cena zemedelskych plodin. Ale ten clanek se tvari, ze ma prijit konec sveta, nikoliv jedna z mnoha epizod hledani novych reseni na limity dane soucasnym poznanim.BTW malthusianska past - vychazi z predpokladu exponencialniho rustu populace. Zkusenost ukazala, ze populace spise nez exponencialni krivku sleduje logistickou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Kratochvíl | 29. 10. 2010 02:37
reakce na Adam | 23. 10. 2010 20:23

Konec světa určitě nepřijde, na tom se shodneme. Nicméně vzhledem k růsto populace a neustálému tlaku na zvyšování efektivity produkce potravin a současně ke stále vyšší produci biopaliv je pravděpodobné, že zvyšující se cena fosforu skutečně může ovlivnit koncovou cenu potravin... Ta logistická křivka - ano máte pravdu, ale nejsem si jist, jestli by omezujícím parametrem měl být nedostatek potravin.Ropa nedojde, kdo se vyzná tak to ví. Časem se sice bude muset přejít an nějaké jiné palivo - respoktive "přenašeč energie", protože ropa má potenciál silně zdažovat až do úrovně rentabilnosti s těžbou z tzv. ropných písků - pro chemický průmysl je to OK, pro dopravu už moc ne...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Denis Mandok | 24. 10. 2010 08:36
reakce na Adam | 23. 10. 2010 20:23

tohle cele je právě o maltuhosovi, ale vlastně i ricardovi kdy obadva jako všichni co straší podceňují technologický pokrok.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Denis Mandok | 22. 10. 2010 00:23

když ta odpověď je podle mě už v článku, když za FDR byl strach z nedostatku fosforu to byl i strach, že dojde uhlí, ropa a nevím co ještě...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!