Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Fotovoltaický amatérismus

| 27. 10. 2010

Ve světle dramat kolem fotovoltaické energie vychází najevo ekonomický amatérismus na straně státu. V první řadě jde o samotnou formu dotací. Ponechme stranou diskusi, zda solární elektrárny mají, či nemají být zvýhodněny. Rozhodne-li se ale stát jakékoli odvětví podporovat, má tři možnosti. Za prvé - investiční pobídky: zrychlené odpisy, daňové prázdniny, právní služby zdarma, pozemky zdarma, dotace na rekvalifikaci a tak dále.

Fotovoltaický amatérismus

Těchto nástrojů stát v hojné míře používal. Je otázka, zda to bylo správné, či nikoli, ale nikdy se nestalo, že by naskočil obrovský nekrytý účet jako v případě fotovoltaiky. Investiční pobídky lze manažersky udržet v určitých mezích. Příjemci na ně nemají nárok ze zákona.

Druhou variantou je dotace na jednotku. Tento mechanismus se praktikuje zejména u stavebního spoření a penzijního připojištění. Lze stanovit horní limit podpory. Měsíčně tedy dostanete na penzijní připojištění příspěvek maximálně 150 Kč. Tento limit chrání veřejné finance před bezbřehostí nároků na podporu. Třetí formou dotací jsou cenové regulace. Ze všech variant ta nejškodlivější. Deformuje trh. Ceny v tržní ekonomice nesou informaci. Jsou-li pokřiveny, informace je zkreslena. Tím však výčet nevýhod nekončí. Náklady způsobené regulací cen se přenášejí na soukromé subjekty nerovnoměrně. Zatímco investiční pobídky byly financovány všemi daňovými poplatníky adekvátně jejich příspěvku do státního rozpočtu, cenovou regulaci si „odskáče“ někdo více a někdo méně.

Například na regulaci nájemného nejvíce prodělali nájemníci v „tržních“ bytech, jelikož platili nájemné zkreslené směrem nahoru v důsledku existence velkého objemu „regulovaných“ bytů. Podobně v případě cenové regulace solární energie na ni doplatí velkoodběratelé, což je především průmysl. Vzhledem ke struktuře českého průmyslu je to docela rána. Makroekonomické důsledky patrně nikdo nepromýšlel předem, protože jinak by k této situaci nemohlo dojít.

Mizerné kritérium

Když už stát přikročil k principiálně vadné konstrukci dotací prostřednictvím regulovaných cen, mohl alespoň zvolit lepší formu než kritérium návratnosti investice. Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů vyžaduje, aby „bylo při podpoře výkupními cenami dosaženo patnáctileté doby návratnosti investic“, samozřejmě při splnění náležitých technických podmínek. Zákon dále specifikuje, aby „zůstala zachována výše výnosů za jednotku elektřiny z obnovitelných zdrojů při podpoře výkupními cenami po dobu 15 let od roku uvedení zařízení do provozu jako minimální se zohledněním indexu cen průmyslových výrobců“.

Doba návratnosti investice je přitom nejméně seriózním měřítkem výnosnosti. Profesionální investoři nepoužívají tento ukazatel jinak než pro ilustrační účely a nehodí se ani pro drobného živnostníka, který se rozhoduje, zda má otevřít novou restauraci. Použití kritéria doby návratnosti pro účely tvorby energetické politiky nese pečeť ekonomického amatérismu zákonodárců. Pokud již stát udělal tu chybu, že podporoval určité odvětví ne právě šťastnou formou regulace výkupních cen, měl zkrátka stanovit jasný termín, kdy regulace skončí pro všechny najednou. Bez ohledu na datum uvedení té či oné elektrárny do provozu.

Propad do temnoty

Povšimněme si ještě jedné nášlapné miny. Vyhláška Energetického regulačního úřadu z 30. listopadu 2005 konkretizuje již zmíněnou patnáctiletou zákonnou garanci. Uvádí, že výrobce má „dosáhnout a) přiměřeného výnosu z vloženého kapitálu za dobu životnosti výroben elektřiny, který je určen průměrným váženým nákladem kapitálu, a b) nezáporné velikosti čisté současné hodnoty toku hotovosti po zdanění za celou dobu životnosti výroben elektřiny, při využití diskontní míry ve výši průměrného váženého nákladu kapitálu“.

Váženými průměrnými náklady kapitálu se pro účely vyhlášky míní „vážený průměr očekávané úrokové sazby pro úvěry na investice do projektů na využití obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a očekávaného výnosu vlastního kapitálu investora do projektů na využití obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny“.

Zní to složitě? Podstata je jednoduchá. ERÚ na účet spotřebitelů garantuje fotovoltaickým elektrárnám dosažení očekávaného výnosu vlastního kapitálu. Problém je, že ony vážené průměry očekávaných úrokových sazeb ani očekávané výnosy vlastního kapitálu ve vyhláškách ERÚ nenajdeme. Původně zdánlivě jednoduchá věc se propadá do složitosti a naprosté temnoty.

Závěrem: Zákon zajistil investorům do solárních elektráren bezrizikový výnos. Teprve ERÚ ovšem nastavil výši tohoto výnosu do hodnot, při kterých se z tohoto odvětví stal Klondike.

Psáno pro Lidové noviny

Autor je ředitel pro strategii Partners

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (12 komentářů)

Václav Klaus | 27. 10. 2010 17:56

A co děl slavný NERV? Proč neupozornil slavnou Topolánkovu vládu, že hrozí takováto katastrofa.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

houbeless | 27. 10. 2010 12:49

Asi by nebylo do věci napsat, kdo všechno (poslanci apod.) se na tomto projektu podíleli.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Standa | 27. 10. 2010 15:17
reakce na houbeless | 27. 10. 2010 12:49

Seznam politiků, kteří řekli ano dotacím pro „obnovitelné“ zdroje: http://frantisekmatejka.blog.idnes.cz/c/157993/Seznam-politiku-kteri-rekli-ANO-dotacim-pro-obnovitelne-zdroje.htmlPoznámka: Již tehdy šlo snadno spočítat, že provoz jednoho „solárního Temelína“ bude znamenat pro odběratele elektřiny zátěž kolem jednoho bilion korun.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vlad Ender | 27. 10. 2010 12:32

Vypada to ze nekdo na ministerstvu neco cetl o WACC (weighted average cost of capital)... ale bohuzel asi jen cetl, takze do zakona dal jenom definici.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

mposs | 27. 10. 2010 11:55

"Ponechme stranou diskusi, zda solární elektrárny mají, či nemají být zvýhodněny."- Hezké. Ten absolutne základný problém "ponechme stranou" , a diskutujme o detailoch, ktoré sú irelevantné.- Statne dotacie su zlo, ktorého zámerom je presadiť horšie riešenie namiesto lepšieho. Je absolutne jedno, aká je FORMA dotácií, vždy ich zaplatia občania.- Žiaden investor by nešiel do niečoho stratového. Malé dotacie nezaručujuce navratnosť by boli ignorované, fotovoltaika by sa nekonala. Lenže EU fotovoltaiku chce.- "ekonomický amatérismus na straně státu"Naivné. ŽIADEN amaterizmus. LOBBIZMUS. Politik nekoná náhodne, koná a rozhoduje tak, aby mal z toho profit. On osobne, alebo lobbujuci kamarád.- Menšie dotácie nie su "menšie zlo". Sú iba menšou hromádkou rovnako veľkého zla. Tak, ako vražda jedneho človeka nie je menšie zlo, ako vražda dvoch. Je iba jedna, nie je menšia.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Novotňák | 28. 10. 2010 21:55
reakce na mposs | 27. 10. 2010 11:55

Naopak, je nutné ponechat stranou, zda S.E. mají či nebají být zvýhodněny, jelikož je tu nějaké platné usnesení, že do roku 2020 má být 20 % energie z obnovitelných zdrojů. Tedy diskuse o tom zda obnovitelné zdroje podporovat či nepodporovat je irelevantní vzhledem k tomu, že bez jejich podpory by kritérium nebylo možné splnit. Usnesení možná není logické, ale z naší pozice je nezměnitelné, proto o něm nemá cenu diskutovat a jediné o čem lze diskutovat je způsob jak toho dosáhnout. Osobně nesouhlasím se současným systémem podpory a zvolil bych variantu balíku peněz, (třeba o velikosti emisních povolenek) který bude každoročně VYSOUTĚŽEN veřejnou soutěží, tedy rozdělen mezi drobné investory podle toho kolik procent z projektu budou vlastní investice a kolik požadavek na stát. Pak by tu mohly být další kritéria jako například umístění panelů (mimo ornou půdu) a maximální velikost dotace a další, bylo by to na dlouho. Každopádně rovnou soutěží by se zajistila maximální evektivita využití peněz, velikostí balíku regulace a výkupní ceny by mohly zůstat na úrovni tržních cen. Není to ideální, ale vzhledem k okolnostem snad přijatelné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 29. 10. 2010 23:55
reakce na Petr Novotňák | 28. 10. 2010 21:55

"Usnesení možná není logické, ale z naší pozice je nezměnitelné, proto o něm nemá cenu diskutovat a jediné o čem lze diskutovat je způsob jak toho dosáhnout."- pre boha, takto sa snáď neargumentovalo ani za dôb sovietskeho komunizmu. Snád nie je EU tyranom, ktorého hlúpe a nebezpečné príkazy sa musia mlčky plniť ?!?!Občan má právo vlastnej vláde oznámiť, že nesúhlasí, a vlada má povinnosť oznámiť EU, že na nich kašle. Ved nás hádam nezbombardujú !!??!!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Standa | 29. 10. 2010 14:44
reakce na Petr Novotňák | 28. 10. 2010 21:55

20% elektrické energie z tzv. obnovitelných zdrojů, to je závazek na 12 000 000 000 kWh neefektivně vyrobené energie ročně, ber, kde ber. Protože s výjimkou vodní energie (která je již u nás plně využitá) nejsou žádné další zdroje tohoto typu u nás ekonomicky soběstačné, jde zároveň o závazek na částku v řádu desítek až stovek miliard ročně na jejich podporu. Bez jistoty dotace (kterou by každoroční soutěž nesplnila) by nikdo s trochou rozumu žádnou podobnou elektrárnu nestavěl, a závazek by nebyl splněn.Pokud už nějaký politik opravdu musel podepsat něco tak šíleného, zavázal nás tyto peníze každoročně vyhodit oknem, a je zcela jedno, z jaké kapsy je vyhodíme. Jediné logické řešení takového závazku je učinit tak skokově až k 31. 12. 2019, a doufat, že ostatní mezitím tento požadavek zruinuje, a že dojde k jeho revizi. Na to je však dnes, kdy naši politici již učinili další nezrušitelné závazky, pozdě.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Novotňák | 29. 10. 2010 22:24
reakce na Standa | 29. 10. 2010 14:44

Dá se s tím souhlasit částečně, tedy až po pasáš o tom, že na tom stačí pracovat až v roce 2019. Nevím jestli jsou nějaká kritéria pro postupné naplňování, ale za jeden rok by se u nás tak jako tak nestihlo postavit vůbec nic, tím spíš by se na to nenašly prostředky, leda, že by opravdu projekt celý zkrachoval, ale to se nedá moc předpokládat, když už do toho nacpalo tolik států peníze.Představte si takovou situaci. Zástupce ČR bude obhajovat před ostatními poslanci v parlamentu EU, proč se u nás nic pro obnovitelné zdroje nedělá. Náš poslanec, celý spoceny bude drmolit něco o tom, že to uděláme všechno najednou v roce 2019 a že doufáme, že do té doby snad nejlíp celej projekt zkrachuje a my nebudeme muset nakonec nic stavět. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Standa | 30. 10. 2010 12:50
reakce na Petr Novotňák | 29. 10. 2010 22:24

Naopak, právě proto, že do toho tolik států nacpalo tolik peněz, je pravděpodobné, že to některé z nich potopí, a tváří v tvář nezvladatelným dluhům a hrozící bídě od něj ustoupí. Vždyť jde v podstatě o závazek na několikanásobné zvýšení ceny elektřiny, zvýšení ceny pohonných hmot a snížení orné plochy oseté potravinářskými plodinami! (Můj názor na důsledky těchto rozhodnutí si můžete přečíst v diskusi pod rozhovorem s Geraldem Celente.)Pokud bychom požadavek EU chtěli v roce 2020 přesto splnit, bylo by nejlépe, abychom dávali do speciálního fondu zlomek částky, kterou dnes vyhazujeme do dotací fotovoltaických elektráren, a začali stavět v nejpozdějším možném termínu.Poslanec ČR je zástupcem svých voličů, nikoliv sluhou Evropské komise, a podle toho by měl jednat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Novotňák | 29. 10. 2010 20:50
reakce na Standa | 29. 10. 2010 14:44

Dá se s tím souhlasit částečně, tedy až po pasáš o tom, že na tom stačí pracovat až v roce 2019. Nevím jestli jsou nějaká kritéria pro postupné naplňování, ale za jeden rok by se u nás tak jako tak nestihlo postavit vůbec nic, tím spíš by se na to nenašly prostředky, leda, že by opravdu projekt celý zkrachoval, ale to se nedá moc předpokládat, když už do toho nacpalo tolik států peníze.Představte si takovou situaci. Zástupce ČR bude obhajovat před ostatními poslanci v parlamentu EU, proč se u nás nic pro obnovitelné zdroje nedělá. Náš poslanec, celý spoceny bude drmolit něco o tom, že to uděláme všechno najednou v roce 2019 a že doufáme, že do té doby snad nejlíp celej projekt zkrachuje a my nebudeme muset nakonec nic stavět. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Novotňák | 29. 10. 2010 20:50
reakce na Standa | 29. 10. 2010 14:44

Dá se s tím souhlasit částečně, tedy až po pasáš o tom, že na tom stačí pracovat až v roce 2019. Nevím jestli jsou nějaká kritéria pro postupné naplňování, ale za jeden rok by se u nás tak jako tak nestihlo postavit vůbec nic, tím spíš by se na to nenašly prostředky, leda, že by opravdu projekt celý zkrachoval, ale to se nedá moc předpokládat, když už do toho nacpalo tolik států peníze.Představte si takovou situaci. Zástupce ČR bude obhajovat před ostatními poslanci v parlamentu EU, proč se u nás nic pro obnovitelné zdroje nedělá. Náš poslanec, celý spoceny bude drmolit něco o tom, že to uděláme všechno najednou v roce 2019 a že doufáme, že do té doby snad nejlíp celej projekt zkrachuje a my nebudeme muset nakonec nic stavět. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!