Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Adoptujme fiskálního autopilota

| 5. 11. 2010

Jak by se vám líbilo, kdyby vás mohl zadlužovat soused – a to téměř bez omezení? Nelíbilo? A přece se vám to děje. Ten soused se jmenuje stát a dělá to dvěma základními nástroji: fiskální a monetární politikou. A jak se ukazuje, bylo by mnohem lepší, kdyby neměl pod kontrolou ani jeden…

Adoptujme fiskálního autopilota

Aby mi nebylo rozuměno špatně: oba nástroje jsou užitečné. Jen není dobře, když je mají k dispozici politici. Jejich základní motivace (jsou-li u moci) je přece být znovu zvolen. A pokud disponují oběma nástroji, budou jich k tomu zneužívat. Pokušení je prostě příliš velké, než aby mu bylo možné odolat.

Gandalf, Galadriel a Prsten moci

Důkazem budiž časy minulé, kdy politici oběma nástrojům vládli bez skrupulí. Většinou to skončilo hyperinflací a těžkou krizí: pokud někdo sedí na tiskárně na peníze, je jasné, že bude čas od času tisknout. (Koneckonců kdo z nás, kdyby takovou tiskárnu měl, by ji občas nevyužil?) Některému pokušení je zkrátka lepší nebýt vystaven.

Ve svém článku z konce září jsem to přirovnal k Prstenu moci z Tolkienovy trilogie Pán prstenů. Dobrý a mocný čaroděj Gandalf, s pevnou vůlí z ocele, se Prstenu moci raději ani nedotkl, stejně tak jako moudrá a krásná Galadriel. Každý mocný, kdo poznal sílu Prstenu, by měl tendenci jej začít využívat k nějakému tomu dobru – a za chvíli by skončil jako Glum nebo v moci Temného pána. Prsten prostě musel nést někdo jiný, někdo kdo byl slabý a docela obyčejný – hobit, který s ním neuměl nakládat a netušil, co vše umí.

Fiskální politika sto let za opicemi

Monetární politika od dob absolutních vládců naštěstí urazila kus cesty: zaprvé přešla z rukou státu do rukou centrálních bank, jež nejsou řízeny politiky. (Nutno dodat, že přesně od těch dob nás přestala strašit inflace). Zadruhé pak přešla v mnoha zemích Evropy zavedením eura z rukou jednotlivých centrálních bank do rukou jediné instituce – ECB (a od té doby si země eurozóny nemusejí dělat starosti s vzájemným směnným kurzem.)

V tomto smyslu je fiskální politika dva kroky za monetární. Politická monetární politika vedla k vysoké inflaci, politická fiskální politika vedla a povede k vysoké zadluženosti. Dokud se jí nezbavíme. I kdyby členy vlády bylo dvanáct apoštolů, za současných podmínek a nastavení by pokušení zadlužovat se neodolali ani oni. Amen.

Takže se nabízí také dva kroky, o kterých se začíná (konečně) hovořit. Prvním z nich je depolitizace fiskální politiky. Tu by mohla zajišťovat jakási rozpočtová rada, která by státu určovala, jak má vypadat celkový rozpočet.

Nehovořila by do toho, na co či kam se dané peníze pošlou (to je výsostné politikum a musí zůstat v rukou politiků), ale určovala by celkovou jeho výši. Jinými slovy by tedy určovala výši deficitu či přebytku.

Druhou – a také lepší možností – je adoptovat fiskálního autopilota, který by výši přebytku či schodku určoval automaticky: podle vývoje HDP. To je ono pravidlo, které mnoho stran převzalo do svých předvolebních kampaní a současná vláda dokonce do programového prohlášení. Jednoduše jej lze shrnout takto: čím větší růst HDP, tím více přebytku. Deficit by se povoloval jen v letech slabého ekonomického růstu.

Rozhodující ovšem je, že by nerozhodovali politici, nýbrž pravidlo, které nelze jen tak okecat, pokud se na něm všichni shodnou. Prostě se Prsten moci vezme mocným politikům a dá se neškodnému autopilotovi, který jej z definice nemůže zneužít.

Brzdit růst

Často zapomínáme na to, že rozpočet má být především vyrovnaný. Tak aby výdaje odpovídaly příjmům. Zadlužené roky by měly být výjimečné (když je na tom ekonomika vážně špatně!) a s deficity by se mělo šetřit jako se šafránem. Vedli jsme to úplně naopak.

Role vlády (a tedy i NERVu) by do budoucna neměla spočívat v bezhlavém povzbuzování růstu HDP pomocí dluhu. Měli bychom se naučit i brzdit růst, abychom dosáhli přebytku. Všude se hovoří o snižování deficitu. Ale to je lichá debata a je to strašně málo. Měli bychom hovořit o přebytcích rozpočtu. Žijeme v době, která je charakteristická tímto: všude samý přebytek, jen přebytek rozpočtu aby člověk pohledal.

Nezkrácenou verzi textů Tomáše Sedláčka psaných pro HN najdete pouze na Finmagu.

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (23 komentářů)

Pavel L | 8. 11. 2010 13:37

Monetární politika od dob absolutních vládců naštěstí urazila kus cesty: zaprvé přešla z rukou státu do rukou centrálních bank, jež nejsou řízeny politiky. Nutno dodat, že přesně od těch dob nás přestala strašit inflace).Tak tohle je věta hodná centrálního bankéře. Že by nás přestala strašit inflace jsem si tedy opravdu nevšiml. V USA, Anglii i Japonsku ovládá centrální banky soukromý kapitál a tak centrální banky zpravidla dělají to, co soukromý finanční kapitál potřebuje a jdou tím na ruku i politikům a jejich modle růstu růstu. Když se finanční průmysl dostane do problémů jím ovládaná centrální banka jej zachrání na účet občanů. Nenamlouvejme si, že v EU je to jinak. Stačí se podívat na růst měnové zásoby v EUR. Takže ani ECB není žádná záchrana pro věřitele. Ano, zabrání ještě většímu ohrožení měny, ale rozhodně to není zadarmo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Denis Mandok | 8. 11. 2010 16:38
reakce na Pavel L | 8. 11. 2010 13:37

myslím, že tenhle obrázek je prostě povinnost když někdo říká, že inflace dneska už nikoho nestraší http://www.sds.cz/gifs/s&s03.gif
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin | 6. 11. 2010 15:41

lafferova kriovka je hlavne nesmysl, ktery miluji jednodussi lide. ona krasne soumerne a hezky vypada. nic vic.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vladislav Kruták | 7. 11. 2010 11:11
reakce na Martin | 6. 11. 2010 15:41

Problém s Lafferovou křivkou nespočívá v její jednoduchosti - ostatně, jakou také chtít složitost ve vztahu pouhých dvou proměnných. Daleko problematičtější je zažitý pohled na ni, který vnímá pouze jednu její polovinu a to tu, která dokládá paradoxní pokles daňových výnosů při rostoucích sazbách. Tatáž křivka nám přitom ovšem říká i to, že od určité míry zdanění směrem dolů už se kýžený efekt vyššího daňového výnosu nekoná a státní pokladna se pouze ochuzuje o užitečné příjmy.Druhá potíž je, že bychom se neměli zabývat pouze obecným modelem, ale spíše jeho aplikací na konkrétní podmínky - jaký smysl má ohánět se Lafferovou křivkou, pokud zároveň nedefinujeme, v jakém bodě na ní se ta která ekonomika nachází?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Argent Goldmann | 7. 11. 2010 20:38
reakce na Vladislav Kruták | 7. 11. 2010 11:11

Problém s Lafferovou křivkou je hlavně v její amorálnosti, resp. v amorálnosti její aplikace.Lidé jsou evidentně bráni za dobytek pěstovaný byrokraty pro dosažení co největšího daňového výnosu.Chytrý byrokrat dá dobytku občas nažrat, nechá včeličkám trochu medu, který si vytvořily, aby mu nechcíply a dál hezky nesly.To je prostě perverzní.NEJLEPŠÍ MÍRA ZDANĚNÍ JE TA NEJNIŽŠÍ.A morální a legitimní míra zdanění je pouze ta nulová. Krádež je krádeží ať někomu šlohnete třičtvrtě majetku, nebo jen čtvrtku. Jakmile nejde o dobrovolné odevzdání, není o čem diskutovat.A argument, že "stát ty daně potřebuje", to je opravdu argumentační bahno. Já nutně potřebuju 40 mega na Veyrona! Možná by mi z toho mega zbylo na charitu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vladislav Kruták | 7. 11. 2010 22:14
reakce na Argent Goldmann | 7. 11. 2010 20:38

Tak takhle to dopadá, když se diskuse odchýlí od tématu...Leč vážně: nulová míra zdanění je sen. Hezký, ale pouze sen, který s realitou nemá nic společného. Pokud je mi známo, de facto ji nemají ani v danových rájích v Karibiku.Máme-li zůstat na půdě reality - a zároveň zůstat u debaty nad tématem článku - pak soudím, že je naším právem požadovat po politicích takový systém veřejných financí, který bude při nulovém růstu schopen udržet vyrovnaný rozpočet, tedy ekonomiku, která nebude "předaněna" ;ani "poddaněna" ;.Arthur Laffer jim v tom pomáhej.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Argent Goldmann | 8. 11. 2010 11:05
reakce na Vladislav Kruták | 7. 11. 2010 22:14

Ne, problém právě je, když se nedisukutuje o zásadních věcech a sklouzácá se po povrchu.Problém je, když se nevidí příčina a podstata.NEMÁME ŽÁDNÉ PRÁVO požadovat po politicích vyrovnaný rozpočet. Máme právo je jednou za 4 roky zvolit. A to právo společně s námi má ústavní většina líných+hloupých+nevzdělaných+p říživných- prostě Paretovo pravidlo.Jak již dokázal prof H.H.Hoppe, je myšlenka klasických liberálů na minimalistický, efektivní a zodpovědný stát daleko větší chimérou a nereálným snem, než libertariánská myšlenka na bezstátní přirozený řád (svobodnou společnost, úplný kapitalismus), kde se věci nazývají pravými jmény, například odebrání majetku proti vůli vlastníka KRÁDEŽí.A to pomíjím fakt, že vyrovnaný rozpočet není žádným kladem. Pokud zloděj utratí jen tolik, kolik stihne nakrást (a více se nezadlužuje), není to žádná ctnost.Rozhodně dám přednost 5% schodku při míře zdanění 15% před vyrovnaným rozpočetm při míře zdanění 60%!Nicméně existující systém povede pouze ke schodku >10% při zdanění >70%, to mi věřte.Pokud doufáte v opak, jste 10x větší idealista, než já.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radim | 8. 11. 2010 13:35
reakce na Argent Goldmann | 8. 11. 2010 11:05

On je hlavne nejvetsi problem ve vydajich, je az nesmyslne, jak nemoralni nektere statni vydaje jsou. Ziju v Anglii a byl jsem naprosto sokovan, kdyz jsem zjistil, ze vlada chce omezit pridavek na bydleni. Sok ale prisel z toho, kolik takovy pridavek na bydleni muze byt. Nekteri lide dostavaji 21000L rocne na najem, za to uz mate velmi luxusni byt v centru Londyna a tam taky spousta socialnich pripadu zije.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Soukáč | 8. 11. 2010 11:56
reakce na Argent Goldmann | 8. 11. 2010 11:05

Když to chcete chápat takhle filosoficky, pak neexistuje vůbec žádné právo. Právo je to, co se učí na právnické fakultě. V realitě jsou jen (společenské) síly a tlaky, nic víc.Dál se obloukem vracíte k mé otázce úplně na začátku - mně je popravdě celkem fuk, jestli je rozpočet "vyrovnaný" ;nebo třeba "pruhovaný" ;.Mne zajímá jediné - kolik zaplatím peněz a co za to dostanu. Sice tomu moc nerozumím, ale mám takový dojem, že vyrovnanost rozpočtu mi vlastně nijak nezaručí, že budu platit méně a dostanu za to více. Nebo ano?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin | 7. 11. 2010 18:22
reakce na Vladislav Kruták | 7. 11. 2010 11:11

diky za potvrzeni ze ohaneni se lafferovou krivkou jsou jen vykriky zmanipulovanych hlupaku do tmy, ktere nemaji zadnou valnou hodnotu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 7. 11. 2010 18:06
reakce na Vladislav Kruták | 7. 11. 2010 11:11

"od určité míry zdanění směrem dolů už se kýžený efekt vyššího daňového výnosu nekoná a státní pokladna se pouze ochuzuje o užitečné příjmy."- Taktiež je treba povedať, že Lafferova krivka nie je vôbec o ekonomii. Ekonomia je (mala by byť) vedou o tom, ako suvisia ekonomické veličiny navzájom.L.krivka je iba o tom, ako z ludí vytlcť násilím maximum peňazí. DANE - to je iba o nasilnom presune cudzých penazí do statnej kasy. Stačí zaviesť trest smrti za danový unik, a hned sa L.krivka pounie inam. Aj mafia má svoje L.krivky, podla ktorých vyberá výpalné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

denis mandok | 6. 11. 2010 16:32
reakce na Martin | 6. 11. 2010 15:41

rozvedeš to trochu, nebo je to další z tvých výkřiku do tmy, kterými tady spamuješ?(nechápu, že to správce pouští, když některé moje maže pro mě nepochopitelně)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vlnas | 6. 11. 2010 17:03
reakce na denis mandok | 6. 11. 2010 16:32

Mate pravdu. Martine, schvaloval jsem ted vic komentu a ten vas sem pustil. Opravdu ale svá tvrzení podpirejte argumety. Takhle to sou jen výstrely do větru.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Soukáč | 5. 11. 2010 23:08

Nepovede to k tomu, že když se politici nebudou moci zadlužit, ale budou chtít peníze, tak prostě zvednou daně?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Standa | 6. 11. 2010 01:45
reakce na Soukáč | 5. 11. 2010 23:08

Možná, pokud neznají Lafferovu křivku.Čím více se bude zdanění práce přibližovat 100% (nebo pokud je dokonce překročí, jako tomu bylo v 70. letech minulého století ve Švédsku), tím méně budou lidé motivovaní pracovat a odvádět své vládě daně, a tím méně politici ve výsledku dostanou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

denis mandok | 6. 11. 2010 10:14
reakce na Standa | 6. 11. 2010 01:45

no, ale je otázka kde jsme na lafferově křivce nedávno jsem četl něco o usa kde reagan ty daně snížil a výnos se snížil...(nechci obhajovat zdanění, a takyje mi jasné, že čím nižší daně tím vyšší ekonomická aktivita)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam | 6. 11. 2010 02:58
reakce na Standa | 6. 11. 2010 01:45

Netusim, proc by melo byt v poradku, aby stat maximalizoval sve danove zisky skrz pomyslny bod nulove derivace Lafferovy krivky.Tento "zlaty bod" pouze rika, ze jit s danemi vyse znamena nominalni danovou ztratu. A pokud jsme za nim, tak ze ke zvyseni vynosu vede snizeni sazby.Ale vubec nemluvi o efektivnosti takto vybraneho objemu dani. Nehlede napr. na principy spravedlnosti..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ronald | 5. 11. 2010 22:32

Cesta k vyrovnanemu rozpoctu ma jen 2 varianty (resp. kombinace obou):1) snizit vydaje (setrit na jiz tak spatne infrastrukture? Vyhazet statni zamestnance (hlavne vyzirky)? Kazdopadne jsme pred par lety vystacily s mnohem nizsimi vydaji a zadna katastrofa se nedela!?!2) zvysit prijmy (predevsim pres vyssi dane => konec vladnouci strany)Co je pro lidi prijatelnejsi?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

denis mandok | 6. 11. 2010 10:12
reakce na Ronald | 5. 11. 2010 22:32

já teda nechci propagovat nějakou stranu, protože i na svobodných mě spousta věcí vadí, ale tuhle aplikaci jsem jinde nenašel...http://www.svobodni. cz/snizte-schodek-statniho-roz poctu
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zdeněk Pikhart | 6. 11. 2010 14:29
reakce na denis mandok | 6. 11. 2010 10:12

Předpokládám, že ti na nich vadí, že nepodporují zlatý standard ani rušení státu :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

denis mandok | 6. 11. 2010 15:38
reakce na Zdeněk Pikhart | 6. 11. 2010 14:29

:D kdo tady podporuje zlatý standart?:)no vadí mě tam to konzervativní křídlo co chce zakazovat islám, rušit německo apod.:)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zdeněk Pikhart | 6. 11. 2010 16:46
reakce na denis mandok | 6. 11. 2010 15:38

Možná mi tvá přezdívka splynula s těmi Antonii, Agenty a jinými :D Nicméně kdysi jsi mi okomentoval příspěvek o 100% krytí, tak mi to z toho vyplynulo:) Ale třeba se mýlím.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

denis mandok | 7. 11. 2010 10:13
reakce na Zdeněk Pikhart | 6. 11. 2010 16:46

a tak já jsem pro 100% krytí, ale to neznamená že jsem pro zlatý standart:) mě by stačila volná soutěž mezi měnama a ono by to nějak dopadlo
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Tomáš Sedláček
Je hlavní makroekonomický stratég ČSOB. Působil jako poradce prezidenta Václava Havla a v letech 2004–2005 jako poradce ministra financí. Přednáší filozofii...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!