Nic než euronárod!

„V každém členském státě existují lidé, kteří se domnívají, že jejichzemě může v dnešním globalizovaném světě sama přežít," řekl Van Rompuy německýmposluchačům. „To je více než iluze: je to lež." Jistě, jen se podívejtena ty dlouhatánské fronty na podporu v nezaměstnanosti ve Švýcarsku nebonepokoje způsobené nedostatkem jídla v Norsku...

„Dnes je největším nepřítelem Evropy strach. Strach vede k egoismu,egoismus vede k nacionalismu a nacionalismus vede k válce." Všimli jste si přece, že Rakousko jeze strachu před švýcarskou anexí v permanentním stavu mobilizace a Švédsko zdvojnásobilo ochranu svých hranic před nájezdy norských komand. Že ne? Ale to já také! Podobné výroky by totiž byly hloupé a naivní i při studentské debatě. Když alezaznívají od někoho, kdo je v pozici jako Van Rompuy, jsou předevšímtrapné.

Nacionalismus není sprosté slovo

„Dnešní nacionalismus není často kladným pocitem hrdosti na svoji vlastní identitu, ale negativním pocitem vnímání ostatních," tvrdí také Rompuy. Opravdu? Během mých posledních tří návštěv Spojených států, kdy jsem hovořilk americkému publiku, se mě v průběhu vždy někdo zeptal: „Kdy se sempřestěhujete a budete kandidovat?" Pokaždé jsem odpověděl stejně:„Miluji svoji zemi." A pokaždé to vyvolalo stejnou odezvu: nadšenýaplaus.

Američtí konzervativci, stejně jako konzervativci kdekoli jinde,chápou patriotismus jako něco, co vede lidi k tomu, že se nechovajísobecky. Je to základ našeho smyslu pro odpovědnost vůči lidem okolonás. Patriot neznevažuje jiné země: povzbuzuje jejich pocit národníhrdosti a váží si jejich svobody.

Eurokraté, kteří s tímto konceptem bojují, by se měli podívat na to,jak si spojenci během dvou světových válek definovali své cíle.Ustavičně se opakovalo, že bojujeme za podstatu národů. Náš patriotismusnám dal schopnost přirozeného soucitu s těmi, jejichž vlast bylaobsazena. Byl to právě patriotismus Británie - a anglosaské sféry - jenž porazil dva pokusy spojit Evropu pod nadvládou tyranie a obnovildemokracii v jejích národech. Bez toho by EU nebyla možná. Dnes, vícenež kdy předtím, by se měl Herman Van Rompuy zastavit a o tomto faktupopřemýšlet.

Text britského politika a europoslance Daniela Hannana publikovaný  v deníkuThe Telegraph přeložila a redakčně upravila Iveta Frízlová pro listopadové číslo Revue Politka.

foto: profimedia.cz