Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Irská retrospektiva: bubliny a zázraky

| 3. 12. 2010

Evropská unie dospěla k plánu, jak podpořit bankrotující Irsko. Zda plán bude fungovat a Irsku pomůže, ukáže pouze čas. Zajímavější otázkou je, jak se Irsko do bankrotové situace dostalo. A co dnes říkají ti, kteří dříve rádi chválili „irského tygra“.

Irská retrospektiva: bubliny a zázraky

Sám jsem v minulosti Iry chválil několikrát. Mohu tedy mít důvod k sebekritice. Nicméně prošel jsem si archiv svých článků a došel k názoru, že takřka všechno bych mohl napsat znovu. Například v článcích z let 2004 a 2005:

„Zvláštním případem je Irsko. V této zemi totiž daňová zátěž poklesla z 54 procent HDP v roce 1986 na současných 35 procent. Kdepak dotace z EU nebo podobné nesmysly – bylo to radikální snížení daní, které nastartovalo irský zázrak!“ (…) „V roce 1960 utrácelo Německo na veřejných výdajích jen 30 procent hodnoty HDP: méně než Irsko v devadesátých letech.“ (…) „Vezměme si příklad z Irska. Ještě koncem osmdesátých let irský růst nevybočoval z evropského (nízkého) standardu a státní dluh přesahoval sto procent HDP. Daňová zátěž byla rovněž na evropském průměru, tedy 45 procent. Pak vláda rychle daňovou zátěž snížila. A začaly se dít věci. Nezaměstnanost poklesla během deseti let ze 17 na pět procent. Státní dluh klesl pod 40 procent HDP. O růstu netřeba se mnoho rozepisovat.“

Tygr s kazy

Byla to pravda. V roce 2004 bylo ještě Irsko skutečným tygrem. I když ne bez kazů. Irsko jsem tehdy také kritizoval, například kvůli přílišné závislosti na zahraničním kapitálu:

„Například továrny s majoritní zahraniční účastí vykazují mnohem větší pravděpodobnost uzavření než závody vlastněné Iry. Též se ukázalo, že zahraniční společnosti méně investují do vzdělávání zaměstnanců než irské firmy.“

Ne, asymetrická podpora zahraničních investorů nebyla správná. Stejně jako podpora nemovitostí. V roce 2005 již Irsko mělo nafouknutou úvěrovou bublinu. Ta o pár let později přešla do zhoubného stadia. V srpnu 2007 jsem napsal toto:

„Zajímavé věci se mohou dít i po přijetí eura. Měnové riziko sice odpadne, ale inflace nikoli. Oficiální inflace měřená indexem spotřebitelských cen bude patrně nízká, ale to nemusí platit pro ceny některých služeb, a hlavně nemovitostí. Některé země, například Irsko nebo Španělsko, zaznamenaly po přijetí eura šokový růst cen v některých sektorech.“

Je pravda, že jsem tehdy netušil, jak moc šokový ten růst bude a co způsobí. Co z toho plyne? Jedinou prevencí bankrotu irského typu je zamezení výskytu úvěrových bublin. Co je hlavním rizikovým faktorem? Špatná měnová politika, samozřejmě. Dokud byla v rukou Irské centrální banky, žádná bublina nenastala.

Psáno pro E15

Autor je ředitelem pro strategii Partners

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (51 komentářů)

Miroslav Piták | 6. 12. 2010 19:00

Zde nalaznet poslední report ABN AMRO/VM Group Gold Mine Cost Report - Q2 2010 http://www.virtualmetals.co.uk/pdf/ABNGCQ210.pdfZ reportu je patrné, že průměrné náklady na těžbu 1 oz zlata jsou 558 USD
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš S. | 8. 12. 2010 01:36
reakce na Miroslav Piták | 6. 12. 2010 19:00

dik za zdroj, ukazuje soucasny trend. Ale porad mi neodpovida na otazku, jaka je vlastnicka nebo geograficka struktura tech 165t zlata, co se vytezilo (po ktere uz nejakou dobu koukam). Cely report je jen o tech 15t co se vytezilo za poslednich 6 let.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Piták | 8. 12. 2010 08:45
reakce na Tomáš S. | 8. 12. 2010 01:36

Bohužel na virtualmetals se mohu celkově podívat jen na posledních 10 let zpátky. Na World Gold Council jsem narazil na nějaké reporty od roku 1996 (Gold Demand Trend), ale ještě jsem je detailně nestudoval.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aja | 5. 12. 2010 20:46

Otazka: "Co je hlavním rizikovým faktorem?"Odpoved: "Špatná měnová politika,"Dukaz, na kterem se odpoved zaklada: "samozřejmě.&qu ot;Tohleje velmi vagni a predpoklada a priori prijeti "monetarni doktriny" jako toho nejdulezitejsiho. Navic, zde je uz od zacatku zjevny vinik, Euro. V pripade Irska je ale problem jiny. Jak muzete povazovat ekonomiku za zdravou, pokud nasadi velmi nizkou korporatni dan, myslim oproti svemu sousedovi? Je zrejme, ze dojde k prilis rychle adjustaci a ekonomika se vychyli. V pripade americke "ne-krize" by mozna jeste doslo k nejake zpetne korekci a ustaleni, ale vzhledem k nastale krizi byla "transitni" ;irska ekonomika zranitelna. Myslim, ze problem neni monetarni politika, ale obecne ekonomicka politika, kde se proste vsadilo na neco, co neni udrzitelne.A ke komoditnim penezum: To neni udrzitelny koncept. Monetarni mena neni schopna odrazit technologicky pokrok. V tomhle ohledu by bylo lepsi kryt menu napr procesory. Samozrejme s nadsazkou, ale procesor by odrazel jak komodity (polovodice, vzacne kovy) tak i technologie. Zlato je vnimano stale jako hodnota, ale jeho objem nestaci na pokryti mezinarodnich a mezistatnich transakci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam | 6. 12. 2010 11:19
reakce na Aja | 5. 12. 2010 20:46

V pripade korporatnich dani je dneska diky snadne prenositelnosti sousedem prakticky cely svobodny svet. A vuci nemu ma Irsko mozna nizke dane, ale rozhodne ne ty nejnizsi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vlad Ender | 4. 12. 2010 17:46

"- Zlatý standard nikdy neskončil krachem, krachli státy, pretože nedodržovali principy dobrého hospodárenia."To je jako rikat "komunismus neni spatnej, jen lidi jsou spatni... ".zlato nema zadnou intriskni hodnotu (resp. minimalni) - ma hodnotu protoze se lidi dohodnou (mysli) ze ma hodnotu.Takze jak se s nim hospodari zalezi na lidech uplne stejne jako tistene penize.Ze tomu tak je je velice snadne ukazat - staci se podivat do historie a clovek vidi, ze zlaty standard neni samo-spasitelny. (navic, zlaty standard je v podstate standard ted hlavne kvuli tomu, ze jisty Mr. Isaac Newton spatne - mozna umyslne - spocital pomer hodnoty zlata a stribra v tehdejsi ekonomice Anglie. Stribrny standard byval ve svete podstatne beznejsi. Do cca 17 stoleti vetsina ekonomiky na zemekouli probihala pres stribrny standard (Cina & asie & Otomani) ).pokud uz chcete zavest komoditni menu, tak neco takoveho jako energii, ne neco kde vydate spoustu energie na vytezeni neceho co pote hned jde zase pod zem :).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Denis | 4. 12. 2010 19:46
reakce na Vlad Ender | 4. 12. 2010 17:46

tajně doufám, že lidi někdy pochopí rozdíl mezi human action a human design
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Piták | 4. 12. 2010 18:06
reakce na Vlad Ender | 4. 12. 2010 17:46

zlato nema zadnou intriskni hodnotu (resp. minimalni) - ma hodnotu protoze se lidi dohodnou (mysli) ze ma hodnotu.Tak tuto větu už jsem v minulosti četl tolikrát, že už to ani nepočítám. Už se z toho stalo dogma, ale dle mého názoru to není pravda. Hodnota (cena)zlata je mininálně taková, jaké jsou náklady k jejímu získání. Kdyby to co říkáte byla pravda, tak o čemkoliv bychom mohli tvrdit, že to nemá hodnotu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

rar | 6. 12. 2010 16:48
reakce na Miroslav Piták | 4. 12. 2010 18:06

cena zlatacitace clanek:Peníze.cz / Věra TůmováSpočítali to autoři pražské výstavy České zlato, která se koná v Obecním doměK získání jediné unce ryzího zlata je zapotřebí týden práce jednoho horníka, 6350 litrů vody, dávka elektřiny, která by průměrné domácnosti vystačila deset dnů, 86125 krychlových metrů stlačeného vzduchu a množství chemikálií jako je kyanid, různé kyseliny, olovo, borax, vápno.konec citace ted jsou jiz pocty jednoduche tydeni prace hornika pri mzde 40.000 +40.000 odvody zamestnavatele soc.poj. mame 20.000 +1.000 voda +1.000 stlaceny vzduch +1.000 elektrina +2000 chemikalie +naklady prace s nimi skladovani skolena obsluha a ruzne byroraticke prekazky +1000zisk tezare + 1000 doprava +1000razba +premium razitele a mame cenu pro crje to vsechno odhad moc jsem se sekl ja nebo ten kdo tvrdi ze zlato je bezcenne, pro mne ma tuto cenu - hodnotu
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš S. | 4. 12. 2010 20:16
reakce na Miroslav Piták | 4. 12. 2010 18:06

no to prece neni pravda. Podkladova/minimalni hodnota zlata je to, kolik prace by byl clovek ochoten venovat jeho tezbe, kdyby zil sam na pustem ostrove a zlato nemohl prodat. To je jeho skutecna hodnota. Treba tezbe kokosu nebo tezbe rizku z paviana budete ochoten venovat cely den, zatimco o zlatu se to rict neda. Tudiz zlato vytezene za den ma mnohem mensi cenu nez jidlo, ktere natezite za den. Zlato neni bezcenne. Ma velmi dobre fyzikalni vlastnosti, takze cenu ma velkou a je ho malo. Nicmene hlavnim duvodem (i zdrojem poptavky) je sperkarstvi, tudiz to, ze se lidem proste hrozne libi. To zvysuje jeho cenu nejvice a proto se jen malo zlata pouziva v prumyslu, zdravotnictvi, chemii a jinych oborech a casteji je nahrazovano levnym stribrem s horsimi vlastnostmi, ale mnohem prijatelnejsi cenou. Takze: jidlo ma hodnotu (ale je ho dost), obleceni ma mensi hodnotu, zlato ma jeste mensi hodnotu (ale kdyz uz mame to ostatni je pekne a symbol, ze mame i to ostatni)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 4. 12. 2010 21:37
reakce na Tomáš S. | 4. 12. 2010 20:16

Myslím, že ste velmi blízko ku definovaniu ceny zlata. Velmi blízko, ale nie celkom presne.Zlato má "vnutornú" hodnotu relatívne malú. Jeho skutočná hodnota je v jeho JEDINEČNEJ vlastnosti :- neda sa umelo vyrobiť, jeho množstvo (vyťažené) na zemi je skoro konštantné, novovuťaženého zlata je minimum, náklady na ťažbu sú blízke jeho trhovej hodnote.TIETO jeho danosti a vlastnosti z neho robia idealny produkt -použitelný na peniaze. SKUTOČNE peniaze, nie tie smiešne zelené a modre papieriky. Tie papieriky maju PRINCIPIALNE zlú vlastnosť- daju sa vyrobiť skoro zadarmo. Tato vlastnosť, tak extremne odlišné u zlata a u papierikov - toto je jediný , hlavný rozdiel medzi peniazmi a "peniazmi" .----------------------------- Akniekto vynájde také bankovky, pri ktorých výroba jednej tisickorunáčky bude mať výrobné náklady minimálne 1000 korun, potom aj tieto papieriky nahradia zlato.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Piták | 4. 12. 2010 21:33
reakce na Tomáš S. | 4. 12. 2010 20:16

Na pustém slunném ostrově nebude mít hodnotu dům, který by v Praze stál třeba 10 mega, protože tam nebude zapotřebí a větší hodnotu bude mít 1 kubík pitné vody a 1oo kg ryb.Myslím si, že už tady mícháme jablka s hruškama, myslel jsem , že smyslem této diskuze je, jestli je lepší stávající finanční systém nebo systém založený na krytí drahými kovy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš S. | 4. 12. 2010 23:55
reakce na Miroslav Piták | 4. 12. 2010 21:33

no a na to se prave pokousim upozornit. Proc ma podle vas dum v Praze nejakou cenu a na pustem ostrove ne? To same o vode. Podle me hodnota je porad stejna. Potrebujete to stejne. Bude se lisit cena. Protoze sehnat pitnou vodu v praze muze byt jednodusse tezsi nez kdyz bydlite u vodopadu a bude vyzadovat spousty lidske prace aby vam ji donesly az pod nos (ke kohoutku do 7.patra. Ale jeji hodnota bude stejna. Lisi se cena. Proto mluvim o pustem ostrove, nebo tam cena=hodnota a tudiz je to dobry priklad pro ziskani one minimalni hodnoty pod kterou by cena nikdy nemela jit. Cena pak bude obvykle vyssi minimalne kvuli danim. Ten pustej ostrov si muzete klidne predstavit jako "pustou CR", proste bez lidi budete stat sam na brehu znecistene vltavy a budete se ptat: jakou hodnotu ma pro me pitna voda a nekdo jiny pribehne a rekne za tuhle cenu ji dostanes. To bylo k urceni hodnoty zlata predtim nez se do toho zamota cena tvorena ostatnimi lidmi.Myslim, ze pro debatach o financnim systemu je nezbytne nutne pochopit proc je takovy system vubec potreba (univerzalni komodita smeny) a k cemu ma slouzit (ke smenovani lidske prace a k porovnani jeji objektivni ceny mezi jednotlivymi povolanimi). A vzhledem k zahranicni politice Ciny a nechuti s ni prestat obchodovat si myslim, ze jakakoliv mena kryta omezenym mnozstvim libovolne komodity nezadrzitelne povede ke skoupeni celeho sveta Cinskou vladou nebo arabskym sejkem. Viz moje reakce na Aleše Bieronskeho.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Piták | 5. 12. 2010 00:52
reakce na Tomáš S. | 4. 12. 2010 23:55

Je otázka, jestli by byl zachován stávající světový obchod při přechodu na komoditní krytí peněz. Já myslím, že ne, protože z principu by si to velcí importéři nemohli dovolit pokud by na druhé straně adekvátně neexportovali. Takže např. USA by rozhodně museli změnit své chování. Pokud by to neudělali, byly by za chvíli, přestože mají největší zlaté rezervy na suchu.Čínské státní zlaté rezervy jsou skoro řádově nižší a o arabech nemluvě.Kolik je dostupného zlata těžko říci. Dosud ho bylo vytěženo cca 180 000 tun, přes 30 000 tun je v držení států, odhaduje se, že dalších 30 000 tun je v držení investorů. 2 500 tun se ročně těží. Kromě zlata tu máme ještě stříbro. Když cena kovů poroste nahoru, určitě to zvýší zájem o průzkum nových lokalit a následně těžbu. Množství drahých kovů aktuálně nepovažuji za problém.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš S. | 5. 12. 2010 13:07
reakce na Miroslav Piták | 5. 12. 2010 00:52

... a mezi tim se musi tisknout dalsi penize tempem, jakym je Cina konzumuje a nevim na co cekaji. Mozna se jen zuby nehty snazi udrzet tu misku s vodou aniz by se snazili o cokoliv z toho vetsiho pohledu, mozna ze kupuji cas a cekaji ze to nekoho prestane bavit, bud se vzbouri cinani, ze je vlada umele drzi v nizke zivotni urovni, nebo to Cinskou vladu prestane bavit a zacne dolary uvolnovat, nebo a to se mi zda nejpravdepodobnejsi budou rezervama drzet USA pod krkem a budou si diktovat podminky a pokud to v USA delaji opravdu bez vetsiho planu jen jako bezprostredni pokus o oddaleni kolapsu, tak to prijmou. Jenze nevim co by z toho Cina mela, takze nemohu rict, ze to pujde tudy.To se bavim jen o cinskem strasakovi pro zjednodseni. Svet neni USA vs. Cina na poli (USD). Jen je to na nich nejmarkantnejsi (mi prijde). Ten samy problem vyvstava s Indii (a zlatem). A ja se domnivam, ze kdyby se zvolil jiny komoditni standard, bude to uplne stejne. Svetova ekonomika je porad zalozena na lidske praci a nikdy to nebude jinak. A vsichni lidi jsou strasne stejni po celem svete. A at zavedete jakykoukoliv komoditu vzdycky ti, kteri chteji zit lepe (USA) skonci pod tlakem tech, kteri jsou ochotni pracovat zadarmo (Indie, Cina, predevsim v dusledku svych vlad, ktere oddeluji zahranicni a interni obchod). Vitezne z toho vyleze akorat Nemecko, ktere se zazelvi, uzavre sve hranice a bude se starat samo o sebe. Me ten kruh prijde pruhledny. Komoditni meny nejsou resenim.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

denis | 5. 12. 2010 15:40
reakce na Tomáš S. | 5. 12. 2010 13:07

free banking
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš S. | 5. 12. 2010 12:56
reakce na Miroslav Piták | 5. 12. 2010 00:52

Cina zlato nedrzi. Arabske zeme ho maji vetsinu. Snad 70% svetove produkce jde prave do arabskeho sveta. Co se tyka zahranicni politiky, nemyslim si, ze to je staticke jak rikate. Myslim, ze zeme pak funguji jako spojene nadoby. Ted ma USA velky import, ale prave s krytou menou kdy by kazdym nakupem klesal objem USA zlata by se import prodrazoval a naopak pro tu druhou zemi by se export staval stale narocnejsi. Myslim, ze za normalnich okolnosti s krytou menou vzdycky nastane rovnovaha mezi zememi mezi importem a exportem, dal budou dovazet jidlo a spotrebni zbozi a vyvazet budou cenene sluzby a knowhow. Nedoslo by jim zlato. Ale museli by svetu nejak splacet svuj pohodlny zivot. To by prislo samo, to problem neni. Problem je, ze Cinska vlada je oddelena od cinskeho prumyslu. Ze nakupovanim z ciny se nezvysuji zasoby cinskeho zlata a tudiz jejich prace bude porad levna, nebot zlato (platba) za jejich zbozi neskonci u lidi, kteri zbozi vyrobili jako tomu je vsude jinde. Takze to vase "musela by se prizpusobit" znamena, zivotni uroven v USA by se musela prizpusobit te v Cine". Az pak by doslo k rovnovaze. Svet by si zil "fajn", jenze tou dobou by cinska vlada mela pres 95% svetove meny a v praxi by mohla cokoliv. Nekryta mena dava alespon nejake vychodisko, ale zatim se mi zda ze jen kupuje cas. Musel byste uzavrit obchod s Cinou dokud vlada nezacne importovane penize poustet do vlastni ekonomiky, nebo snizit zivotni uroven na uroven cinskeho lidu. Ani je mi neprijde realne.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Piták | 5. 12. 2010 15:50
reakce na Tomáš S. | 5. 12. 2010 12:56

Abych se přiznal, tak vám moc nerozumím. Neberte to jako narážku, nepochopení z mé strany asi bude dáno našim rozdílným přístupem. Já obchoduji na burze a snažím se o uchování hodnoty a zhodnocení svého finančního majetku. Nejsem ekonom, o ekonomických teoriích nejsem schopen s vámi diskutovat, sleduji pouze reálná fakta a provádím vlastní analýzy z historických dat, které mám k dispozici.Čína zlato nedrží?Z jakých údajů vycházíte? Já z oficiálních World Gold Council - čínské státní rezervy cca 1054 tun, dále z info, že mezi lidmi je cca 3000 tun. V Číně probíhá těžba dle odhadů pro rok 2010 300 tun a tento týden vyšel článek o rozsahů importů v tomto roce.Arabské země ho mají většinu? Většinu čeho? Státních zlatých rezerv dle oficiálních info nikoliv. Nebo že jsou největší spotřebitelé či těžaří? Když se dívám do posledního vydání The Yellow Book od ABN Amro, tak těžba nestojí za řeč (odhad pro rok 2010 - 4,6 tuny). Z hlediska recyklace zlata to už je jiná kapitola, odhad pro rok 2010 - 291,3 tun pro region Middle East. Nechci sem opisovat další položky z reportu, z hlediska těchto čísel nevidím nic vyjímečného.Samozřejmě, kdyby se ropa obchodovala ve zlatě, tak by arabský svět zažil přirozený příliv zlata a jejich zlaté rezervy by silně rostly podobným tempem, jakým nyní rostou jejich devizové rezervy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš S. | 5. 12. 2010 20:58
reakce na Miroslav Piták | 5. 12. 2010 15:50

tak jeste zdroje pro zajimavost:To o tech CB a zlatu je jako vy z Wotld Gold Council, tady maji pekny souhrn: http://en.wikipedia.org/wiki/Gold_reserveDole je rozlozeni zlata co neni v CB.Na strance o zlate je pak ten udaj, ze 70% svetove produkce konzumuje Indie.Tady pak ten trh se sperky, stejny zdroj http://www.gold.org/jewellery/markets/A tady je ta ukazka jak by podle me mel vypadat politik, predstavte si, ze by nektere z tech temat nebo alespon terminu pouzil Kalousek (skoro ani neverim, ze by jim rozumnel): http://www.youtube.com/watch?v=lWxnd8IQ94Q
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Piták | 6. 12. 2010 13:34
reakce na Tomáš S. | 5. 12. 2010 20:58

Podíl šperkařského průmyslu na celkové poptávce klesnul za posledních 10 let z 80% na odhadovanýh 44% v letošním roce, podíl Indie na šperkařské poptávce z 22% na 12% odhadovaných v letošním roce.Z hlediska celosvětové poptávky se indický šperkařský průmysl podílí již jen 5%Zdroj dat: Yellow Book od ABN Amro (Fortis)z roku 2006 a 2010.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Piták | 6. 12. 2010 14:04
reakce na Miroslav Piták | 6. 12. 2010 13:34

Posední report je k dispozici zde: http://www.virtualmetals.co.uk/index.php?inc=products&id=cp5
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš S. | 5. 12. 2010 20:40
reakce na Miroslav Piták | 5. 12. 2010 15:50

no jinak jsme na tom stejne. Take nejsem povolanim ekonom a jen sbiram zpravy vsude kolem. Ale kdyz clovek vymysli teorii, ktera nahodou vypada, ze odpovida realite, je treba ji konfrontovat s ostatnimi, aby nasel jeji chyby.Co se tyce toho zlata, jeste doluju, ale vami podane informace se tykaji oficialnich rezerv centralnich bank, coz dohromady tvori 18% svetoveho zlata (30t). 52% svetoveho zlata je ulozeno ve spercich. A nejvetsi obchod se sperkama je prave v indii. Takze trebaze indicka CB se mezi EU a USA CB rezervami nechyta, porad si myslim, ze nejvetsi zasoby svetoveho zlata budou koncentrovany v indii v soukromych rukach. Asi pred tremi lety jsem slysel nejakou reportaz prave o tom, ze spousta USA spolecnosti (bank?) je(bylo?) vetsinove vlastneno soukromnikama z indie (mozna pres fondy?). Tenkrat jsem tomu moc nerozumnel.A druha vec, jak moc se da verit centralnim bankam. Je to tak 2 mesice co jsem slysel Rona Paula (kongresman USA, republikan, kandidat na prezidenta, nepritele centralniho bankovnictvi), jak se dozadoval kontroly uzavreneho FEDu a zlatych rezerv. Rikal neco o tom, ze fyzicky to zlato ve fort-knoxu sice je, ale jen buh vi kdo ho doopravdy vlastni, nebo ma pronajate, tzn. jestli by se dalo vubec dalo pouzit v pripade obnoveni zlateho standardu (ktery prosazuje).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 5. 12. 2010 09:47
reakce na Miroslav Piták | 5. 12. 2010 00:52

píšete :"Je otázka, jestli by byl zachován stávající světový obchod při přechodu na komoditní krytí peněz. Já myslím, že ne, protože z principu by si to velcí importéři nemohli dovolit pokud by na druhé straně adekvátně neexportovali. Takže např. USA by rozhodně museli změnit své chování. "- Ale veď práve to čo tvrdite dokazuje SPRAVNOSŤ komoditneho krytí peněz. Potom by nevznikali deficity, krízy, bubliny. Fungoval by ZDRAVÝ obchod.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Denis | 4. 12. 2010 21:45
reakce na Miroslav Piták | 4. 12. 2010 21:33

ono to není o tom co je lepší, nebo horší, ale v podstatě i o legálnosti toho kterého systému.kdy systém založený na multiplikaci peněz je podle mě nelegální a spontanně by nemohl ani vzniknout je to produkt v podstatě násilí a podvodu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Piták | 4. 12. 2010 21:24
reakce na Tomáš S. | 4. 12. 2010 20:16

to jste zase v nějakém jiném extrému. Ale i kdybych vzal v úvahu tuto eventualitu, tak pořád bude mít zlato větší hodnotu než ten potištěný papír jménem americký dolar, euro, česká koruna, atd. který vlastně nemá hodnotu ani toaletního papíru.Na pustém ostrově bude mít hodnotu pouze to, co potřebuji k vlastnímu přežití, což je voda, jídlo a případné další nástroje, které mi umožní zůstat naživu. Na pustém ostrově nebo v postapokalyptickém světě zatím nežijeme.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Denis | 4. 12. 2010 19:42
reakce na Miroslav Piták | 4. 12. 2010 18:06

a já myslel, že hodnota je subjektivní věc
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Piták | 4. 12. 2010 21:11
reakce na Denis | 4. 12. 2010 19:42

O tom by jsme asi mohli vést filozofickou debatu, což asi není cílem.Ale pokud bychom definovali, že cena hodnota, cena = náklady + přirážka a hodnota = cena kterou jsem ochoten zaplatit, tak ano, hodnota je subjektivní věc.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Denis | 4. 12. 2010 21:40
reakce na Miroslav Piták | 4. 12. 2010 21:11

to není o filozofii, ale o ekonomii.říká se tomu teorie hodnoty.kdy na jedné straně je v podstatě klasická ekonomie nejvíce zastoupena ricardem spolu s marxem, který z ricarda vychází a ti říkají, že cena je dána náklady.a pak je například rakouský přístup,který říká a asi to spletu,že cena je dána subjektivní mezní užitečností.jde o to, že cena fakt není nákladová pokud ano tak proč je pivo levnější než voda?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

tk | 4. 12. 2010 00:38

Zajímavé, jak nikdo nepřichází na skutečnou konsekvenci příčin a následků. Ta je takováto: nejdřív přijde umělé snížení daní a to pak po pár letech vytvoří tu šílenou bublinu.Doufám, že nemusím vystvětlovat, co je "umělé snížení daní". Ale přece: umělé snížení daní je stanovení nižších daní než mají srovnatelné okolní země za účelem přílivu spekulativního kapitálu. A fundament pro bublinu je tady.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radim | 4. 12. 2010 09:26
reakce na tk | 4. 12. 2010 00:38

Az na to, ze v te bubline zije cely svet, ta irska je jenom o neco vetsi. Bublina tady neni kvuli danim, bublina tady je proto, ze vsichni maji dluhy. Ty dluhy ma i nase relativne malo zadluzena zeme, ale ten dluh se NIKDY nesnizi, takze jde jen o to, kdy bude dluh tak velky, ze uz to neuneseme.A jak se zachranuje zadluzene Irsko? No prece vetsim dluhem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš S. | 4. 12. 2010 17:39
reakce na Radim | 4. 12. 2010 09:26

v bubline nemuze zit cely svet. Cely system neni postaven na absolutnich cislech, ale na pomerech. Nejste bohaty, protoze vydelavate 60000Kc. Jste bohaty, protoze vydelavate vic nez 85% populace. Nemuzou byt vsichni bohati a nemuzou byt vsichni chudi. A stejne tak nemuze byt bublina vsude. Muze byt nekde na ukor vseho ostatniho. Muzete mit "preplacene ucitele" na ukor vsech ostatnich. Ale nemuzete mit "preplaceny cely svet". Muzete tisknout penize, ale nemuzete tisknout hodnotu. Ale nejde o penize, jde o pomer hodnot. Tiskem nedelate nic jineho, nez berete hodnotu vsem kdo ty penize maji a rozdate tu hodnotu tomu komu chcete. Zmenite pomer vah, nepridate hodnoty. A stejne je to s dluhy. Nemohou dluzit "vsichni". Vzdycky je to o tom kdo komu dluzi vic. Kdyz budou dluzit vsichni stejne, muzete tomu klidne rikat "dluhy jsou 30ti nasobek svetoveho HDP", ale presto to bude uplne stejne jako kdyz nikdo nedluzi nikomu. Cely svet v bubline byt nemuze, jen jeho libovolne casti a to jen na ukor tech ostatnich.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

totedyne | 3. 12. 2010 12:17

Nevím, ale myslím si, že by Irsko mělo zcela stejné potíže, i kdyby mělo svoji vlastní měnu. Peníze by si půjčovalo za daleko horších podmínek.Nemyslím si taky, že problémy irských bank moc souvisejí se zahraničními investicemi, tj. s vyjímkou nějakých vkladů do těch bank.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin | 3. 12. 2010 10:13

ted si jeste nejak omluvte chvaleni Lotysska dalsich vychodnich tygru, a jste z obliga :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel L | 3. 12. 2010 10:01

Irský zázrak a Bermudský trojúhelník:Google je světovou jedničkou v hledání na internetu, ale i ve vyhýbání se daním. Podle agentury Bloomberg byla průměrná daňová sazba, kterou Google zaplatil ze svých zisků mimo Spojené státy, mizivých 2,4 procenta. Díky legálním daňovým trikům, které jsou přezdívané "Dvojitý Irčan" a "Holandský sendvič", ušetřil zejména v Evropě přes tři miliardy dolarů (přes padesát miliard korun) za poslední tři roky."Dvojitý Irčan" spočívá v zapojení páru irských společností. Google Ireland Limited prodává reklamu a jiné služby mimo USA (smlouvu s ním má i česká pobočka).Tím Google přesune příjmy do Irska, které má nízkou 12,5procentní sazbu daně. Většina těchto příjmů se přesouvá k druhému Irovi, do Google Ireland Holdings, jako platby za propůjčení značky či duševního vlastnictví. Tato firma má své vedení, a tedy "ekonomické centrum", na Bermudách, kde je nejčastější sazba daně nula. Kdyby však do daňového ráje šly peníze přímo, Irsko by daň strhlo. Proto přichází na řadu "Holandský sendvič", nizozemská schránka bez zaměstnanců vložená mezi Irsko a Bermudy. "Tento sendvič nezanechává vůbec žádnou daňovou (pa)chuť," řekl agentuře Bloomberg Richard Murphy, ředitel britské společnosti Tax Research LLP, která tento penězovod z Evropy narýsovala stovkám společností.http://www.c-budej ovice.cz/Monitoring%20tisku/20 101025.html
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

mposs | 3. 12. 2010 09:38

Pan Kohout píše :" Co z toho plyne? Jedinou prevencí bankrotu irského typu je zamezení výskytu úvěrových bublin."Osobne suhlasím. Problém je, že NAJ-NAJ-najlepší ekonomovia zemegule, pání Bernanke, Trichet, Krugman,.... maju trošilinku opačný nazor, a zaplavuju zemegulu peniazmi s nulovým urokom.Čo si má o tom všetkom myslieť ubohý neekonom, ked ekonomickí velikani zemegule tvrdia presný opak ???--------------------------- Hlavnýargument odporcov zlatom krytej meny je : NEMOHLI by sme navyrábať toľko penazí, koľko potrebujeme.A teraz, ked si navyrabali penazi tolko, kolko potrebovali, majú zrazu problém s bublinami. Divna logika.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 3. 12. 2010 12:52
reakce na mposs | 3. 12. 2010 09:38

Nej-nej ekonomové: podívejte se sem:http://www.youtube.com/wat ch?v=Yjr7NtntWeQ&feat ure=related
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 4. 12. 2010 12:04
reakce na Jan Dvořák | 3. 12. 2010 12:52

Myslím, že tí Nej-nej ekonomové to už pochopili. Lenže dostali sa do pasce, ktorú sami vytvorili. Na to, aby mohli z tej pasce vycúvať, by museli kompletne poprieť všetky svoje minulé ekonomické "objavy", museli by poprieť sami seba. A ešte by si pohnevali svojich spojencov - politikov, ktorým by vzali "vedeckú" podporu ich šafárenia. Tak radšej zotrvavajú v tej pasci, a zatĺkajú, zatĺkajú, zatloukají, ...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 3. 12. 2010 13:35
reakce na Jan Dvořák | 3. 12. 2010 12:52

mposs:Pan Kohout píše :" Co z toho plyne? Jedinou prevencí bankrotu irského typu je zamezení výskytu úvěrových bublin."- Pan Kohout je velmi opatrný vo vyjadrovaní. Kritizuje "výskyt uverových bublín", ale nekritizuje PRÍČINU VZNIKU tých bublín. Vznik bublín je UMOŽNENÝ existenciou nekrytej meny. STAT to využiva, zneužíva. STAT vnutil nekrytu menu, aby si mohol tlačiť peniaze podla chuti. Pan Kohout nema rád ZLATO, preto nekritizuje nekrytu menu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

totedyne | 3. 12. 2010 18:24
reakce na mposs | 3. 12. 2010 13:35

A proč by zlato mělo mít nějakou výhodu proti jiným komoditám ? Peníze lze přeci podložit jakýmkoliv zbožím. Proč by inflace a deflace měla záležet na těžbě zlata ? Zlatý standard v moderní době vždy skončil krachem, omezoval výrobu jiného zboží, než zlata.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Bieronski | 4. 12. 2010 12:19
reakce na totedyne | 3. 12. 2010 18:24

Proč? Zlato je přes 6 tis. let historicky uznávanými penězi. Peníze teoreticky lze podložit jakýmkoli zbožím,avšak v reálu tomu tak není, civilizace se ke Zlatu vždy vraceli a vracet budou i nyní(jinak by šlo o barter). Inflace záleží na růstu pen. zásoby způsobené tiskem nekrytých peněz a na zlatě krásně vidíte jak se tiskne a znehodnocují všechny nekryté měny. Jinak vaše poslední věta je čistá demagogie a špatná informovanost. Nikdy se nic takového nestalo, ukažte mi jediný takový okamžik. NAopak jsou tu desítky případů od dob starověkého říma, kdy civilizace a ekon. systémy té doby opakovaně krachovaly v okamžiku,kdy bankéři přestaly dodržovat systém 100% krytí rezerv a snažily se podvodně vydělávat na půjčování peněz, které jim byly svěřeny,ale ne na půjčování..Takže, ne Zlatý Standard,ale podvodný a opakovaný systém částečných rezerv a lidská chamtivost, který se vždy zhroutil !!! Mohu vám v historii ukázat řadu takových případů, to samé samozřejmě čeká stávající systém, bude nutná jeho totální reforma či reset.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš S. | 4. 12. 2010 17:53
reakce na Aleš Bieronski | 4. 12. 2010 12:19

1) se zlatym standardem mam problem. Funguje fajn, dokud jsou vlady zodpovedne a zahranicni obchod se sam reguluje presunem zlata a tedy inflaci/deflaci podporujici opacny trend. Jenze co pak s Cnskou vladou, ktera umele udrzuje nizkou zivotni uroven obyvatel a tim na zahranicnim trhu vytvari vakuum po mene, ktere nelze realne uspokojit, protoze vlada vsechnu prichozi menu schovava do sklepa a Cina se dal tvari ze ma spatnou zivotni uroven. Nahromadili by 80% svetoveho zlata a prakticky by si koupili svet.System 100% krytych rezerv bank bych uvital. Nicmene nevim k cemu by pak banka byla. Pujcovat by nemela z ceho a davat si tam penize a platit za jejich uschovu (bez uroku samozrejme, ty plynou ze schopnosti pujcovat dal) by moc lidi nechtelo. Takze stejne by vznikly spolecnosti, kterym by lide penize donesly aby je dale pujcovali (dnesni fondy) coz ale podle me odpovida opet dnesnim bankam.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 4. 12. 2010 11:58
reakce na totedyne | 3. 12. 2010 18:24

"A proč by zlato mělo mít nějakou výhodu proti jiným komoditám ?"- Aké "mělo mít" ? Zlato má iné vlastnosti, a z nich tie výhody vyplívajú. Skuste si ukladať majetok do rohlíkov !- Zlatý standard nikdy neskončil krachem, krachli státy, pretože nedodržovali principy dobrého hospodárenia.Zlatý standard NEomezoval výrobu jiného zboží, ale presne naopak - NEumožnoval žiť bez práce, neumožnoval žiť na príliš velký dlh. A kto žil na príliš velký dlh, skrachoval.- "Proč by inflace a deflace měla záležet na těžbě zlata ? " - samozrejme ani nezáleží. Takže otázka je bezpredmetná.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš S. | 4. 12. 2010 17:45
reakce na mposs | 4. 12. 2010 11:58

Inflace na tezbe zlata zalezi, vic zlata -> vetsi inflace. Samotne dolovani meny ze zeme je ohodnoceno vice nez prace v dolech (napr. medenych). Stejne vlastnosti jako zlato ma i milion jinych komodit, Abych rekl pravdu, me by zajimalo proc nejsou penize vazane na to jedine o cem vlastne od pocatku veku jsou. Na lidskou praci. Proc nejsou penize vazane na pocet lidi. Jejich celkova hodnota rozpocitana na celkovy pocet odvedene prace, HDP vzdy rovno poctu lidi a kazdej clovek by mel penize (treba i papirove) s tim, ze hodnota 1 znamena prace odvedena prumernym clovekem. A kdyz reknu, ze za den musim snist za 0.1penez jidla, tak to znamena, ze 10% lidske prace jde na vyrobu jidla. Proc se penize nevazi na to co skutecne jsou a snazi se je porad nekdo navazat na neco, ceho zrovna on ma tezke zasoby?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 4. 12. 2010 11:58
reakce na totedyne | 3. 12. 2010 18:24

"A proč by zlato mělo mít nějakou výhodu proti jiným komoditám ?"- Aké "mělo mít" ? Zlato má iné vlastnosti, a z nich tie výhody vyplívajú. Skuste si ukladať majetok do rohlíkov !- Zlatý standard nikdy neskončil krachem, krachli státy, pretože nedodržovali principy dobrého hospodárenia.Zlatý standard NEomezoval výrobu jiného zboží, ale presne naopak - NEumožnoval žiť bez práce, neumožnoval žiť na príliš velký dlh. A kto žil na príliš velký dlh, skrachoval.- "Proč by inflace a deflace měla záležet na těžbě zlata ? " - samozrejme ani nezáleží. Takže otázka je bezpredmetná.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

denis | 3. 12. 2010 20:05
reakce na totedyne | 3. 12. 2010 18:24

a to já myslel, že ekonomika skončila krachem a ne zlaty standart...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

irošek | 3. 12. 2010 13:02
reakce na Jan Dvořák | 3. 12. 2010 12:52

Přesně tak je to banda lumpu a bernenke a spol . patří na ekonomickou šibenici.Ve finále to stejně dopadne tak,že ti co jim to teď uvěří tak posléze zase přijdou o balík,protože lež má krátké nohy a jak znám zmetky z wllstretu ti si to nenechají ujít aby okradli zbytek světa.Pokolikátécuž
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

irošek | 3. 12. 2010 13:02
reakce na Jan Dvořák | 3. 12. 2010 12:52

Přesně tak je to banda lumpu a bernenke a spol . patří na ekonomickou šibenici.Ve finále to stejně dopadne tak,že ti co jim to teď uvěří tak posléze zase přijdou o balík,protože lež má krátké nohy a jak znám zmetky z wllstretu ti si to nenechají ujít aby okradli zbytek světa.Pokolikátécuž
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

cml11 | 3. 12. 2010 09:25

Za příčiny současných problémů zemí platících eurem považuje většina ekonomů příliš levné úvěrování v eurech, které deformovalo místní ekonomiky. Bylo by možná na místě ptát se, kde je příčina pumpování takového objemu levných úvěrů do těchto ekonomik a jestli jej lze do budoucna nějak omezit..Celé je to vlastně stejný problém jako běžná předlužená domácnost. I ta rozhazuje až do chvíle, než přijde exekutor. Rozdíl je pouze v tom, že zatímco domácnost čeká drsná odtučňovací kúra rozpočtu nebo vyhlášení bankrotu, v makro měřítku je k dispozici ještě elegantní inflační řešení.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel L | 3. 12. 2010 08:02

A radikální zvýšení daní, které nastartovalo irský zázrak, ho teď zaplatí.Více na http:\www.irishtimes.com
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

joe | 3. 12. 2010 06:39

Irsko má moje sympatie. Kdysi jsem mu záviděl, že je podstatně blíž USA a prakticky všichni umí anglicky, což byly důvody, proč v 1985 si zvolil Microsoft Irsko za svoji "intelektuální montovnu", kde se vyráběly příručky, CD a DVD pro MS produkty a řídila logistika pro celou Evropu.Do Irska se s klesajícími daněmi nastěhovaly i další nadnárodní firmy IT a vytvořily z něj obra. Teď se ale bohužel ukazuje, že na hliněných nohách, protože ony multiplikativní synergie způsobují v dobrých časech raketový růst a ve špatných časech hrozivé propady.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

petr | 3. 12. 2010 11:47
reakce na joe | 3. 12. 2010 06:39

Hrozivé propady?"Statistics released today shows that unemployment in Ireland fell for the third consecutive month in October. Along with other statistics showing gains in real retail sales and industrial production this illustrates that contrary to the myth spread by some, Ireland''s problem isn''t a weak economy.Instead, the problem is in part a banking system which was reckless in the past as well as a self-fulfilling panic among investors."
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!