Irská retrospektiva: bubliny a zázraky

Sám jsem v minulosti Iry chválil několikrát. Mohu tedy mít důvod k sebekritice. Nicméně prošel jsem si archiv svých článků a došel k názoru, že takřka všechno bych mohl napsat znovu. Například v článcích z let 2004 a 2005:

„Zvláštním případem je Irsko. V této zemi totiž daňová zátěž poklesla z 54 procent HDP v roce 1986 na současných 35 procent. Kdepak dotace z EU nebo podobné nesmysly – bylo to radikální snížení daní, které nastartovalo irský zázrak!“ (…) „V roce 1960 utrácelo Německo na veřejných výdajích jen 30 procent hodnoty HDP: méně než Irsko v devadesátých letech.“ (…) „Vezměme si příklad z Irska. Ještě koncem osmdesátých let irský růst nevybočoval z evropského (nízkého) standardu a státní dluh přesahoval sto procent HDP. Daňová zátěž byla rovněž na evropském průměru, tedy 45 procent. Pak vláda rychle daňovou zátěž snížila. A začaly se dít věci. Nezaměstnanost poklesla během deseti let ze 17 na pět procent. Státní dluh klesl pod 40 procent HDP. O růstu netřeba se mnoho rozepisovat.“

Tygr s kazy

Byla to pravda. V roce 2004 bylo ještě Irsko skutečným tygrem. I když ne bez kazů. Irsko jsem tehdy také kritizoval, například kvůli přílišné závislosti na zahraničním kapitálu:

„Například továrny s majoritní zahraniční účastí vykazují mnohem větší pravděpodobnost uzavření než závody vlastněné Iry. Též se ukázalo, že zahraniční společnosti méně investují do vzdělávání zaměstnanců než irské firmy.“

Ne, asymetrická podpora zahraničních investorů nebyla správná. Stejně jako podpora nemovitostí. V roce 2005 již Irsko mělo nafouknutou úvěrovou bublinu. Ta o pár let později přešla do zhoubného stadia. V srpnu 2007 jsem napsal toto:

„Zajímavé věci se mohou dít i po přijetí eura. Měnové riziko sice odpadne, ale inflace nikoli. Oficiální inflace měřená indexem spotřebitelských cen bude patrně nízká, ale to nemusí platit pro ceny některých služeb, a hlavně nemovitostí. Některé země, například Irsko nebo Španělsko, zaznamenaly po přijetí eura šokový růst cen v některých sektorech.“

Je pravda, že jsem tehdy netušil, jak moc šokový ten růst bude a co způsobí. Co z toho plyne? Jedinou prevencí bankrotu irského typu je zamezení výskytu úvěrových bublin. Co je hlavním rizikovým faktorem? Špatná měnová politika, samozřejmě. Dokud byla v rukou Irské centrální banky, žádná bublina nenastala.

Psáno pro E15

Autor je ředitelem pro strategii Partners

Foto: profimedia.cz