Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Bez korupce by nebyl rozpočtový schodek

Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhuje změnit systém veřejných zakázek. Ušetří se tak miliardy a navíc už nebude nutné řešit problém, zda práci pro stát dělají firmy s konkrétním vlastníkem nebo podniky registrované anonymně na Bahamách. "Stačí na to několik relativně jednoduchých opatření," říká člen NERVu Pavel Kohout. Jestli budou návrhy NERV uskutečněny, ale záleží na politicích.

* Jste ve vládním poradní sboru NERV – v komisi pro veřejné zakázky a boj proti korupci a dále v komisi pro důchodovou reformu. Jaké jsou zatím výsledky práce NERV?

Komise pro veřejné zakázky a korupci je asi nejaktivnější částí NERV. Byla první, která vládě předložila ucelený materiál, sadu čtrnácti konkrétních opatření. Kdyby se realizovala, mohla by ušetřit desítky miliard korun ročně. Pokud by se zakázky lépe vypisovaly a organizovaly, ušetřené peníze by smazaly většinu schodku státního rozpočtu.

* To máte podloženo výpočty, nebo jde jen o odhady?

Je to podloženo zkušenostmi z aukcí na dodávky pro veřejný i soukromý sektor. Aukce v Česku i v zahraniční vedou k úsporám od jednotek až do padesáti procent ceny veřejné zakázky. Často se stane, že určitá zakázka není podplacená, ale prostě jen neefektivní. V zákoně o zadávání veřejných zakázek chybí fáze povinné aukce na zadání veřejné zakázky. Také neexistuje povinnost odborného posouzení, zda je daná zakázka vůbec zapotřebí. Třeba jestli je nutné stavět za 12 miliard obchvat kolem Českých Budějovic.

*Jaká jsou podle vás nejdůležitější ze 14 protikorupčních doporučení pro vládu?

Jednou z nejdůležitějších věcí jsou kvalifikační kritéria, která musí uchazeč o zakázku splňovat. Navrhujeme, aby zůstala jen dvě: První velikost uchazeče a finanční síla. Dodavatel musí mít dost zaměstnanců a strojů, musí mít finance, aby měl z čeho průběh stavby platit. Druhé kritérium by mělo být, aby dotyčná firma měla zkušenost s podobnou zakázkou.

*Neobsahuje tato dvě kritéria většina tendrů již teď?

Ano, ale občas slouží opačnému záměru – vyřadit někoho ze soutěže. Podle nás by stačilo obecné kritérium, ne omezování výběru velmi detailními podmínkami. Vím o případu, kde se ředitel jednoho úřadu rozhodl, že chce auto Audi. Vypsal zakázku tak, aby podmínky splňoval jen vůz Audi A8. Když budou jen dvě základní kritéria, taková možnost zmizí.

*To se dá ale obejít. Dnes často zakázku dostane velká stavební firma, která ale stavbu nakonec řeší přes subdodavatele, kteří by sami kritérium požadované velikosti nesplnili.

Omezení subdodávek je jedno z doporučení v našem návrhu.

*Vraťme se k posuzování potřebnosti zakázky. Kdo to má posuzovat?

Přinejmenším dvě komise, které by ideálně měly být na sobě nezávislé. Takový systém je sice možné zmanipulovat, ale dá to už více práce.

*V komisích by měli být nezávislí experti. Bude jich v Česku dost?

Bude to obtížné. Komise nezávislých expertů ale posuzují dopravní stavby například ve Švédsku, Dánsku a ve Velké Británii. U nás nic takého neexistuje.

*Jaké další změny zákona o veřejných zakázkách doporučujete?

Dalším bodem je snížení finančního limitu pro malé zakázky zadávané bez výběrového řízení. Je to jednoduché, snadno uskutečnitelné a účinné. U nás máme jedny z nejvyšších limitů vůbec – šest milionů korun pro stavební a dva miliony pro ostatní zakázky. Kdyby se limit snížil na milion korun, mohlo by to omezit libovůli zadávat podlimitní zakázky. Magistrát hlavního města Prahy zadává těsně pod limitem bez výběrového řízení stovky zakázek. Asi to nebude náhoda.

*Ale i milionové zakázky je možné rozdělit na menší kontrakty, aby nebylo třeba pořádat na ně výběrové řízení.

Jde to u každé hranice, ale je to větší problém. Když je hranice milion korun, u nákupu auta Audi A8 se pod limit nevejdete. Mimochodem, původně jsem navrhoval ještě nižší limit. Další věcí, kterou navrhujeme, je vytvoření centralizovaného serveru, kde bude možné se podívat na to, jaké zakázky jsou vypsané, jaké jsou v běhu, jaké jsou dokončeny a s jakými výsledky.

*Centrální adresa, kterou už máme, takhle nefunguje? Vše, co jste zmiňoval, se tam dá vyčíst.

Ne dostatečně. Chybí tam třeba možnost vypisovat soutěž o zakázky přímo přes tento server.Chcete vypisovat veřejné soutěže přes internet? Ano. Objevil se i návrh, aby se pro tento účel využil již existující systém datových schránek. Vyžadovalo by to jen malé investice a nedá se to tak snadno zmanipulovat jako posílání nabídek v obálce. Další věcí, kterou bychom chtěli vytvořit, jsou vzorové dokumenty pro některé veřejné zakázky. Bylo by to výhodné pro města, která často zadávají podobné zakázky. Ušetřilo by se. Navrhujeme také, aby se u zakázek, kde není mnoho potenciálních dodavatelů, cena zakázky počítala jako náklady plus přirážka odpovídající typickým maržím v průmyslu. Je to trochu socialismus, ale fungovalo by to. Stavební firmy tvrdí, že jsou na mizině a mají marže tři až čtyři procenta. Kdyby to bylo opravdu takhle zlé, dávno by je jejich akcionáři prodali.

*Myslíte, že stavební firmy falšují své účetní výkazy?

Stavební firmy jsou zhýčkané prostředím, které jim dosud umožňovalo bezrizikový výnos. Neuvěřitelné množství nákladů vzniká v subdodávkách. Slyšel jsem historku, jak majitel malé stavební firmy pracoval na pražském okruhu a účtoval si za tři bagry. Ve skutečnosti byl na stavbě jeden. Mám podezření, že dokonce samy stavební firmy mají v nákladech „guláš“. Patří obvykle zahraničním akcionářům, kterým jde o to, inkasovat nějaké dividendy, a nejdou při kontrole svých firem v Česku do hloubky. Podobné je to se zahraničními obchodními řetězci. Jedna taková firma v menším městě kupovala pozemky pro supermarket za přemrštěnou cenu. Úplatky šly jak šéfům té firmy, tak zástupcům města, které prodávalo. Když se na to přišlo, zahraniční vedení firmy to zahrálo do autu. Byly to pro ně malé peníze, nevyplatilo se to řešit.

*Považujete za problém, že se tendrů na veřejné zakázky účastní anonymní firmy s neznámými vlastníky?

Kdyby se uskutečnily naše návrhy, tento problém by zanikl jako pseudoproblém. Jestli firmu vlastní více drobných akcionářů nebo někdo, kdo sídlí na Bahamách, by pak bylo úplně jedno.

*Ale je velmi pravděpodobné, že řada dodavatelů státních zakázek je napojena na politiky, kteří dané firmě kontrakt pomohou získat.

K tomu dochází jenom díky tomu, že lze zakázky manipulovat, například pomocí kvalifikačních kritérií. Když město Praha vypisovalo soutěž o provozování informačního serveru na internetu, musel dodavatel splnit podivná kvalifikační kritéria – třeba že musí zaměstnávat historika umění. Která počítačová firma zaměstnává historika umění?! To je přece úplný nesmysl.

*V soutěžích o veřejné zakázky se často stává, že se uchazeči mezi sebou domluví, kdo bude vítěz a jak to bude ostatním, kteří mu takzvaně dělají křoví, kompenzovat. Postihují se tyto kartely podle vás dostatečně?

Podezření na kartel stavebních firem, které soutěží o zakázky, vyslovil před časem třeba bývalý ředitel Ředitelství silnic a dálnic. Myslím, že se tím antimonopolní úřad dostatečně nezabývá. Zatím jsme to v NERV nestihli zpracovat, ale tahle věc přijde nejspíš ještě na řadu.

*Jaké jsou šance na to, že se vláda vašimi návrhy bude řídit?

Premiér si je přečetl, pochválil, a jak s nimi naloží, uvidíme na konci volebního období.

*Setkal jste se vy sám někdy s korupcí?

No, ano.

*Konkrétně?

Letos jsem dostal zajímavou nabídku na změnu kariéry, která měla politické pozadí. Odmítl jsem ji. A když jsem před 13 lety pracoval v jedné firmě, advokátní kancelář si vyúčtovala náklady na zrychlení zápisu do obchodního rejstříku.

*Vám to nevadilo?

Nešlo o velké peníze a nepovažoval jsem to za zásadní věc.

Rozhovor vyšel v HN

Autor je ředitelem pro strategii Partners

Komentáře

Celkem 7 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK