Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Richard Sulík: Chceme zpátky slovenskou korunu!

| 16. 12. 2010 | Vstoupit do diskuze

Kdyby Richard Sulík byl slovenským ministrem financí, mohla by jeho výzva k přípravám na znovuzavedení koruny otřást eurem. Naštěstí je „jen“ předsedou parlamentu.

Richard Sulík: Chceme zpátky slovenskou korunu!

V roce 2006, když se v Bratislavě ustavila „koalice nejčernějších snů“, v níž vedle populisticko-socialistického Směru byly dvě zkompromitované strany mečiarovských devadesátých let – Hnutí za demokratické Slovensko a Slovenská národní strana – měl premiér Robert Fico v podstatě jediné uklidňující ujištění. Jeho vláda bude pokračovat v plánu Mikuláše Dzurindy na přijetí eura. Když jsem o několik let později mluvil s Jánem Kubišem, profesionálním diplomatem, který v této vládě obsadil post ministra zahraničí, říkal otevřeně, že to vůbec nebylo samo sebou. „Bylo několik momentů, kdy jsme já i další museli pohrozit odchodem z vlády, aby se v plánech na přijetí eura pokračovalo,“ uvedl Kubiš.

Neochotná Bratislava

Dodnes jsem přesvědčen, že se Slovensko díky přijetí eura vyhnulo dluhové pasti, jak ji známe z Maďarska a dalších zemí. Euro se také stalo pro Slovensko, stále ještě bojující s pozicí „nejzapomenutější“ země střední Evropy, výbornou propagační značkou. A nejen tou. Zásadně ovlivnilo řadu investorů při rozhodování o tom, proč investovat právě na východ od nás.

Sláva eura už ale dávno pominula. Dnes je na Slovensku v nemilosti. Největší nemilosti ze všech zemí eurozóny! Nejchudší země eurozóny a také stát, který se od svého vzniku před dvěma desetiletími nestihl výrazně zadlužit, se děsí především toho, že bude muset spolufinancovat dluhy svých méně spořivých kolegů. Ty totiž i po přepočtení na velikost slovenského HDP dosahují několikanásobku jeho zadlužení. U trampotách s Řeckem už jsme na Finmagu psali dříve, u Irska sice Slováci tak rezolutní nebyli, ale míra připomínek a nechuti zdaleka přesahovala průměr eurozóny.

Plán B

Nejdále ale zašel tento týden předseda slovenského parlamentu a šéf liberální strany Svoboda a Solidarita Richard Sulík. Druhý nejvyšší ústavní činitel Slovenska vyzval v článku pro slovenské Hospodárské noviny, aby se Bratislava připravila na krach eura a znovuzavedení slovenské koruny. To, co se zatím odvažovali naznačovat jen ojedinělí ekonomičtí analytici, napsal Sulík naplno. Jeho hlavní obava spočívá v tom, že eurozóna může podobným způsobem jako Řecko a Irsko zachraňovat už jen Portugalsko, nikoli však země jako Španělsko nebo Itálii. „Proto je nejvyšší čas, aby Slovensko přestalo slepě věřit řečem lídrů eurozóny a připravilo si plán B. Tím je opětovné zavedení slovenské koruny. Když jsme příliš malá země na to, abychom ovlivnili jednání EU, musíme chránit hodnoty, které vytvořili a tvoří lidé žijící na Slovensku,“ napsal Sulík.

Čas na zachraňování

Jeho „námět“ tvrdě odmítla jak premiérka Iveta Radičová, tak ministr financí Ivan Mikloš i šéf opozice, expremiér Robert Fico, který Sulíka vyzval, ať si „nápady píše do šuplíku“ a uvědomí si své postavení druhého nejvyššího činitele na Slovensku. Mikloš však zároveň připustil, že i pro případ konce eura je třeba mít připravený nějaký plán. „Teď je ale třeba udělat všechno, aby euro vydrželo a bylo silné,“ dodal Mikloš.

Tak jako člověka napadá, kam by Slovensko propadlo po roce 1996, kdyby nemělo plán na přijetí eura, musí ho nyní napadnout, co by se dělo, kdyby se Richard Sulík stal před půl rokem slovenským ministrem financí, jak se původně počítalo. To by takový článek, který Sulík napsal do Hospodárských novin prošel jen stěží tak jako nyní. Tedy téměř bez povšimnutí.

Autor je redaktorem Lidových novin

Foto: isifa.cz

Chce se Slovensko vrátit ke koruně? Ne, zatím jen Sulík

 

Kdyby Richard Sulík byl slovenským ministrem financí, mohla by jeho výzva k přípravám na znovuzavedení koruny otřást eurem. Naštěstí je „jen“ předsedou parlamentu.

 

 

V roce 2006, když se v Bratislavě ustavila „koalice nejčernějších snů“, v níž vedle populisticko-socialistického Směru byly dvě zkompromitované strany mečiarovských devadesátých let – Hnutí za demokratické Slovensko a Slovenská národní strana – měl premiér Robert Fico v podstatě jediné uklidňující ujištění. Jeho vláda bude pokračovat v plánu Mikuláše Dzurindy na přijetí eura. Když jsem o několik let později mluvil s Jánem Kubišem, profesionálním diplomatem, který v této vládě obsadil post ministra zahraničí, říkal otevřeně, že to vůbec nebylo samo sebou. „Bylo několik momentů, kdy jsme já i další museli pohrozit odchodem z vlády, aby se v plánech na přijetí eura pokračovalo,“ uvedl Kubiš.

Neochotná Bratislava

Dodnes jsem přesvědčen, že se Slovensko díky přijetí eura vyhnulo dluhové pasti, jak ji známe z Maďarska a dalších zemí. Euro se také stalo pro Slovensko, stále ještě bojující s pozicí „nejzapomenutější“ země střední Evropy, výbornou propagační značkou. A nejen tou. Zásadně ovlivnilo řadu investorů při rozhodování o tom, proč investovat právě na východ od nás.

Sláva eura už ale dávno pominula. Dnes je na Slovensku v nemilosti. Největší nemilosti ze všech zemí eurozóny! Nejchudší země eurozóny a také stát, který se od svého vzniku před dvěma desetiletími nestihl výrazně zadlužit, se děsí především toho, že bude muset spolufinancovat dluhy svých méně spořivých kolegů. Ty totiž i po přepočtení na velikost slovenského HDP dosahují několikanásobku jeho zadlužení. U trampotách s Řeckem už jsme na Finmagu psali dříve, u Irska sice Slováci tak rezolutní nebyli, ale míra připomínek a nechuti zdaleka přesahovala průměr eurozóny.

Plán B

Nejdále ale zašel tento týden předseda slovenského parlamentu a šéf liberální strany Svoboda a Solidarita Richard Sulík. Druhý nejvyšší ústavní činitel Slovenska vyzval v článku pro slovenské Hospodárské noviny, aby se Bratislava připravila na krach eura a znovuzavedení slovenské koruny. To, co se zatím odvažovali naznačovat jen ojedinělí ekonomičtí analytici, napsal Sulík naplno. Jeho hlavní obava spočívá v tom, že eurozóna může podobným způsobem jako Řecko a Irsko zachraňovat už jen Portugalsko, nikoli však země jako Španělsko nebo Itálii. „Proto je nejvyšší čas, aby Slovensko přestalo slepě věřit řečem lídrů eurozóny a připravilo si plán B. Tím je opětovné zavedení slovenské koruny. Když jsme příliš malá země na to, abychom ovlivnili jednání EU, musíme chránit hodnoty, které vytvořili a tvoří lidé žijící na Slovensku,“ napsal Sulík.

 

Čas na zachraňování

 

Jeho „námět“ tvrdě odmítla jak premiérka Iveta Radičová, tak ministr financí Ivan Mikloš i šéf opozice, expremiér Robert Fico,

Chce se Slovensko vrátit ke koruně? Ne, zatím jen Sulík

 

Kdyby Richard Sulík byl slovenským ministrem financí, mohla by jeho výzva k přípravám na znovuzavedení koruny otřást eurem. Naštěstí je „jen“ předsedou parlamentu.

 

 

V roce 2006, když se v Bratislavě ustavila „koalice nejčernějších snů“, v níž vedle populisticko-socialistického Směru byly dvě zkompromitované strany mečiarovských devadesátých let – Hnutí za demokratické Slovensko a Slovenská národní strana – měl premiér Robert Fico v podstatě jediné uklidňující ujištění. Jeho vláda bude pokračovat v plánu Mikuláše Dzurindy na přijetí eura. Když jsem o několik let později mluvil s Jánem Kubišem, profesionálním diplomatem, který v této vládě obsadil post ministra zahraničí, říkal otevřeně, že to vůbec nebylo samo sebou. „Bylo několik momentů, kdy jsme já i další museli pohrozit odchodem z vlády, aby se v plánech na přijetí eura pokračovalo,“ uvedl Kubiš.

Neochotná Bratislava

Dodnes jsem přesvědčen, že se Slovensko díky přijetí eura vyhnulo dluhové pasti, jak ji známe z Maďarska a dalších zemí. Euro se také stalo pro Slovensko, stále ještě bojující s pozicí „nejzapomenutější“ země střední Evropy, výbornou propagační značkou. A nejen tou. Zásadně ovlivnilo řadu investorů při rozhodování o tom, proč investovat právě na východ od nás.

Sláva eura už ale dávno pominula. Dnes je na Slovensku v nemilosti. Největší nemilosti ze všech zemí eurozóny! Nejchudší země eurozóny a také stát, který se od svého vzniku před dvěma desetiletími nestihl výrazně zadlužit, se děsí především toho, že bude muset spolufinancovat dluhy svých méně spořivých kolegů. Ty totiž i po přepočtení na velikost slovenského HDP dosahují několikanásobku jeho zadlužení. U trampotách s Řeckem už jsme na Finmagu psali dříve, u Irska sice Slováci tak rezolutní nebyli, ale míra připomínek a nechuti zdaleka přesahovala průměr eurozóny.

Plán B

Nejdále ale zašel tento týden předseda slovenského parlamentu a šéf liberální strany Svoboda a Solidarita Richard Sulík. Druhý nejvyšší ústavní činitel Slovenska vyzval v článku pro slovenské Hospodárské noviny, aby se Bratislava připravila na krach eura a znovuzavedení slovenské koruny. To, co se zatím odvažovali naznačovat jen ojedinělí ekonomičtí analytici, napsal Sulík naplno. Jeho hlavní obava spočívá v tom, že eurozóna může podobným způsobem jako Řecko a Irsko zachraňovat už jen Portugalsko, nikoli však země jako Španělsko nebo Itálii. „Proto je nejvyšší čas, aby Slovensko přestalo slepě věřit řečem lídrů eurozóny a připravilo si plán B. Tím je opětovné zavedení slovenské koruny. Když jsme příliš malá země na to, abychom ovlivnili jednání EU, musíme chránit hodnoty, které vytvořili a tvoří lidé žijící na Slovensku,“ napsal Sulík.

 

Čas na zachraňování

 

Jeho „námět“ tvrdě odmítla jak premiérka Iveta Radičová, tak ministr financí Ivan Mikloš i šéf opozice, expremiér Robert Fico, který Sulíka vyzval, ať si „nápady píše do šuplíku“ a uvědomí si své postavení druhého nejvyššího činitele na Slovensku. Mikloš však zároveň připustil, že i pro případ konce eura je třeba mít připravený nějaký plán. „Teď je ale třeba udělat všechno, aby euro vydrželo a bylo silné,“ dodal Mikloš.

 

Tak jako člověka napadá, kam by Slovensko propadlo po roce 1996, kdyby nemělo plán na přijetí eura, musí ho nyní napadnout, co by se dělo, kdyby se Richard Sulík stal před půl rokem slovenským ministrem financí, jak se původně počítalo. To by takový článek, který Sulík napsal do Hospodárských novin prošel jen stěží tak jako nyní. Tedy téměř bez povšimnutí.

 

Autor je redaktorem Lidových novin

který Sulíka vyzval, ať si „nápady píše do šuplíku“ a uvědomí si své postavení druhého nejvyššího činitele na Slovensku. Mikloš však zároveň připustil, že i pro případ konce eura je třeba mít připravený nějaký plán. „Teď je ale třeba udělat všechno, aby euro vydrželo a bylo silné,“ dodal Mikloš.

 

Tak jako člověka napadá, kam by Slovensko propadlo po roce 1996, kdyby nemělo plán na přijetí eura, musí ho nyní napadnout, co by se dělo, kdyby se Richard Sulík stal před půl rokem slovenským ministrem financí, jak se původně počítalo. To by takový článek, který Sulík napsal do Hospodárských novin prošel jen stěží tak jako nyní. Tedy téměř bez povšimnutí.

 

Autor je redaktorem Lidových novin

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu....

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK