Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

„Prodanit“ se k prosperitě? Nesmysl!

| 21. 12. 2010

Odborářům je třeba přiznat nemalý díl pravdy: platy v řadě důležitých profesí jsou nízké. Když si učitelka musí přivydělávat jako pokladní v supermarketu nebo uklízečka, je to hanebné. Kromě jiného má tento stav pravděpodobně za následek postupující propad výsledků českých žáků v mezinárodním srovnání, jak nedávno ukázaly čerstvé statistiky PISA. Podobně bychom mohli pokračovat s platy zdravotnického personálu atd.

„Prodanit“ se k prosperitě? Nesmysl!

Složitější je najít odpověď, jak z toho ven. Vedení odborů má celkem jasno. Nedávno publikovaná výzva stručně praví: „Vždy jsme deklarovali, že příjmy státního rozpočtu vedle rozumných úspor, které podporujeme, musí zajistit především zdanění šedé ekonomiky, podpora ekonomického růstu a zavedení progresivní daně u vysokých příjmů.“

Vyplatí se bojovat?

Jenže při bližším ohledání nejsou věci tak zřejmé, jak se zdají. Podle výzkumů profesora Friedricha Schneidera z univerzity v Linci tvoří podíl šedé ekonomiky 18 procent hrubého domácího produktu. Je to hodně? Jen o kousek více než v Norsku, kde šedá ekonomika zaujímá 17procentní podíl. Švédsko, Finsko a Dánsko shodně vykazují 16 procent. Nám ekonomicky nejbližší země, Německo, 15 procent. Společně se Slováky jsme na tom zdaleka nejlépe mezi postkomunistickými zeměmi.

Otázkou je, zda by náklady případné mohutné kampaně proti šedé ekonomice nepřevýšily výnosy. Určitě by zmizely stánky s levným oblečením, je otázka, zda by právě toto opatření udělalo radost nižším příjmovým skupinám. Stavebnictví by postihla těžká krize, neboť právě zde je podíl šedé ekonomiky chronicky nejvyšší.

Zdanění šedé ekonomiky je iluze, o čemž svědčí příklad Itálie. Typické modré automobily Guardia di Finanza (Finanční stráž) vidíte na každém druhém rohu, ale podíl šedé ekonomiky podle Schneidera dosahuje 24 procent HDP. Itálie má jistě mnoho co nabídnout, ale inspiraci v oblasti veřejných financí bychom zde čerpat nemuseli.

Daňové bláznovství

Podpora ekonomického růstu a zavedení progresivní daně u vysokých příjmů - to jsou dva cíle, které se navzájem vylučují. Kdyby vysoké daně podporovaly hospodářský růst, asi by dnes nejbohatší zemí na světě byla Indie. V této zemi byly po získání nezávislosti v roce 1948 zavedeny vysoce progresivní daně podle receptu britského ekonoma Nicholase Kaldora. Ještě začátkem 70. let činila kombinovaná mezní sazba daně z příjmů nejbohatších osob 97,75 procenta. Nerad bych se mýlil, ale to je snad příliš mnoho i na vkus české levice.

Indické daňové sazby z příjmů byly postupně snižovány: 75 procent v roce 1975, 50 procent v roce 1986, až nakonec 30 procent v roce 1998, což je sazba, která platí dodnes. Indický výbor pro daňovou reformu v roce 1991 konstatoval, že „jak je dobře známo, nejlepších výsledků z hlediska plnění daňové povinnosti, a tudíž i příjmů, lze dosáhnout v rámci systému mírných daňových sazeb, uplatňovaných na široké příjmové základně.“

Stejné doporučení poskytl sbor poradců ministru financí Sobotkovi v roce 2003, jiné doporučení nedá ani dnešní NERV. Podobné zkušenosti zaznamenaly i jiné státy, které dříve měly mezní progresivní daně z příjmů nad úrovní 50 procent: Ghana, Kamerun, Pobřeží slonoviny, Argentina... Nikomu na světě se nepodařilo „prodanit“ se k prosperitě. Pokud jde o Švédsko nebo Dánsko: tyto státy nejprve zbohatly a teprve potom si mohly dovolit začít zvyšovat daně. Příčinná souvislost je zde přesně opačná, stačí znát základy ekonomické historie skandinávských zemí.

Zbytečně mnoho policistů

Předsedkyně odborového svazu státních zaměstnanců Alena Vondrová již v létě kritizovala „tupé, neodborné škrty“. Dobrá. Bude asi lepší dělat ostré škrty. Kde?

V mezinárodním srovnání máme téměř nejvíce policistů na tisíc obyvatel, v Evropě jsou před námi jen Srbsko, Itálie, Portugalsko a Lotyšsko. Nadbyteční policisté v lepším případě spí ve službě, v horším otravují lidem životy. Co kdybychom snížili počet policistů na úroveň Británie nebo Francie, to znamená o 54 procent? Těch 46 zbylých procent bychom pořádně zaplatili a poslali chytat zločince. Propuštění botičkáři, jeřábníci a pokutáři, číhající za bukem na řidiče jedoucí o 5 km/h rychleji, by mohli najít uplatnění třeba ve stavebnictví. (Po zákazu švarcsystému by ubylo ukrajinských dělníků, takže o místa by nebyla nouze.)

Mezinárodní statistiky dále ukazují, že máme 2,35krát více nemocničních lůžek než Švédsko. Proč už některé nemocnice nejsou dávno zavřeny? Vždyť některé jsou tak otřesné, že by v nich onemocněl i zcela zdravý člověk. Velkou aférou jsou i nákupy předražené techniky. Tam by bylo vhodné poslat dostatečný počet policistů, kteří zůstanou v oněch nepropuštěných 46 procentech.

Za ušetřené peníze by bylo možno dosti velkoryse přidat lékařům a sestřičkám, ovšem pouze kvalitním. Ostatní by měli povinně jet na stáž do zahraničí, aby se naučili, že pacient není „pacoš“.

Čas na ostré škrty teprve přijde.

Foto: profimedia.cz

Psáno pro Lidové noviny

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (10 komentářů)

Miloslav Trmač | 22. 12. 2010 01:54

Tvrzení, že platy učitelů jsou "hanebně" nízké, trochu zavání plánovaným hospodářstvím- "já vím, jaký má být plat té které profese".

Pok uddovolíte jen trochu kvantitativnější přístup: V jednom studijním kruhu na jedné pedagogické fakultě už v době promoce 14 z 18 ani nehledalo práci ve školství. Nemám žádná obecnější čísla, ale pokud mohu soudit, z mě dostupných informací, je to podobné všude - máme _mraky_ pedagogicky vzdělaných lidí, kteří v současné době neučí.(A i přesto je pro absolventy docela těžké najít místo, aspoň ve velkých městech - rozhodně míst není přebytek.)

Všichni ti potenciální pedagogové nutně tlačí ("ideální tržní") mzdy dolů - kdyby měli učitelé mít výrazně nadprůměrný plat, spousta z nich bude chtít přestat dělat administrativní pracovníky, referenty, obchodníky a já nevím co ještě, a bude se hlásit o učitelská místa.


Úplně jiná věc je, jestli tímto způsobem dostáváme _kvalitní_ vzdělání svých dětí.To ale v žádném případě nedostaneme automaticky tím, že se existujícím učitelům plošně zvýší platy - kvalita vzdělávání a předchozí výsledky by musely začít hrát podstatnou roli jak při náboru učitelů, tak při jejich odměňování.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 22. 12. 2010 07:00
reakce na Miloslav Trmač | 22. 12. 2010 01:54

Ano, volných míst rozhodně není nadbytek. Podle mě ale nejsou především z toho důvodu, že školy zaměstnávají velké množství "přesluhujícíchquot;učitelů. Až tito učitelé budou muset odejít do penze (neudrží pero a moč) nebo zemřou, může opravdu nedostatek učitelů nastat. Ve velkých městech a zvlášť v Praze může podle mě učit jen nadšenec, který má navíc další zdroj příjmů (manžela, renty, dědictví apod.). Dlouhodobě podle mě nemůže být třeba v Praze dostatek učitelů. Samozřejmě nedostatek bude jen na některých stupních a typech škol (na prestižních gymnáziích budou pravděpodobně mít dlouhodobě učitelů dostatek).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Roman Scherks | 21. 12. 2010 12:12

Dovolím si, Pavle, polemizovat s Vašimi větami v úvodu článku. Myslím, že učitelé, tedy alespoň ti délesloužící na tom nejsou zase až tak zle. Jednu učitelku na SŠ mám doma, takže vím jak na tom je platově. Samozřejmě nekontroluji její výplatní pásku pravidelně každý měsíc, ale co vím, tak se pohybuje v hrubém na celostátním průměru. Kdyby měla víc bylo by to milé, ale jak jsem uvedl, není to tak špatné vzhledem k celkovému úvazku, atd.
Pak zmiňujete špatnou úroveň žáků v souvislosti s odměňováním učitelů. Tady ale musím nesouhlasit. ten problém je totiž podle mě jinde. A to v naprostém předimenzování naší školské soustavy a to na všech úrovních, vyjma snad MŠ. Všichni víme, že žáků rapidně ubylo, ovšem škol v porovnání s úbytkem žáků nikoliv a tady je proto zakopaný pes. Školy se snaží přežít a proto berou každého, "kdo se byť jen umí podpsat". A tím se snižuje jejich úroveň. To samé a možná ještě horší je u SŠ. Dneska se na maturitní obory dostanou studenti, kteří by se před 20ti lety stěží vyučili. A v těsném závěsu za nimi jdou i VŠ. Jednak se nesmyslně prodlužuje doba studia a pak se stává, že posluchači chodí do školy taky jen několik hodin týdně a hlavně přibývá škol, oborů atd. Jen u nás v Pardubicích je univerzita, kde studuje necelých 10 tis studentů. Podobně je to v Hradci atd. A pak vzniká ten problém, že do školství jde čím dál tím více peněz, ale pořád to nestačí. Prostě se jen utápějí v podstatě.
A stejně je to u dalších oborů - zdravotnictví atd.
A o úřadech a státní a místní správě ani nemluvě. Byrokraci i přes všechny proklamace o jejím snižování jen bují a přibývá.
Vždyť co si mám myslet o tom, že úřad, který mi vydal jakési potvrzení, po mě toto potvrzení chce v papírové podobě předložit - konkrétně Celní správa.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 21. 12. 2010 14:39
reakce na Roman Scherks | 21. 12. 2010 12:12

S tím co píšete v prvním odstavci nesouhlasím. Učitelé ve větších městech a především v Praze by měli dostávat více než je celorepublikový průměr a to už jen z toho důvodu, že vysokoškolské vzdělání stále není celostátní průměr. Samozřejmě si uvědomuji, že plat nezávisí jen na nejvyšším dosaženém stupni vzdělání, i tak ale považuji průměr za málo.
.
Za velký nedostatek považuji nezohlednění regionu. Učitel v Horní Dolní má plat obvykle vyšší než stejně vzdělaní zaměstnanci v soukromém sektoru, v Praze naopak mohou vzhledem k cenám bydlení učit jen ti, kteří mají další zdroj(e) příjmů, případně alespoň bydlí v regulovaném nájmu. Kamarádka v Praze rok učila a kdyby měla plný úvazek, měla by necelých 15 tis. hrubého. Přibližně stejný plat by měla ještě několik následujících let. Průměrný plat v Praze je přitom 2x vyšší. A VŠ vzdělání není ani v Praze průměrné vzdělání (nepletu-li se, mají ho dvě pětiny obyvatel Prahy).
.
S tím další zcela souhlasím a jako problém jsem to vnímal už před více než osmi lety. Bohužel rychlá a rázná náprava se asi nechystá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Roman Scherks | 21. 12. 2010 16:03
reakce na Radovan Kubát | 21. 12. 2010 14:39

Ad 1. odstavec - můj i Váš) Asi jsem se ne zcela přesně vyjádřil. Nemyslím si, že její mzdové ohodnocení je dobré, měla by mít víc, nicméně v daném kontextu - počet hodin, prázdniny atd. to považuji za ucházející. Co se týká Prahy, tak shodou okolností její kamarádka učí v Praze a za stejnou práci má mnohem více, nemluvě o odměnách atd., takže ta Praha na tom zase není až tak špatně. Ale asi jde o konkrétní školu. Druhá věc je ta, že ta moje učí na škole, kde ředitel je něco jako lenní pán a rozhoduje tak, jak rozhoduje. Ale to je na jinou diskusi a naprosto jiná opera.
ad odstavec 2) ne snad, že bych s tím nesouhlasil obecně, ale nedokážu si představit, jak by se tohle mohlo oficiálně udělat. Svým způsobem by to bylo (sakra jaké slovo použít), řekněme určité upřednostňování podle místa působení a to je podle mě blbost, to by nemohlo projít. Na druhou stranu - viz moje věta o kamarádce z Prahy, která měla více peněz, to určitým způsobem určitě funguje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 21. 12. 2010 17:37
reakce na Roman Scherks | 21. 12. 2010 16:03

Ucházející mzdy mají podle mě jen učitelé v některých regionech. Cca před rokem proběhla médii informace, která říkala, že průměrný plat učitele v Praze je jen o 500 Kč hrubého vyšší než průměrný plat učitele v ČR. Jestli je informace pravdivá nebo ne jsem neověřoval, nevěrohodně na mě nepůsobí (větší část platu učitele je dána tabulkami, které jsou pro všechny regiony stejné a pochybuji, že by školy v Praze dostávaly výrazně více peněz na osobní ohodnocení učitelů).
.
S odpracovanou dobou to zas taková výhra není. Pokud se učitel svědomitě připravuje a má předmět, který vyžaduje práci i mimo výuku (kontrola písemných prací, vymýšlení testů a cvičení), dostane se i na těch klasických 40 hodin práce týdně a v prvních letech i na víc (kvůli přípravám). Na práci učitele vidím jen jednu zásadní výhodu a tou jsou prázdniny. Je ale více volna důvodem pro nižší mzdu? Nepřítomnost v práci většinou životní náklady výrazně nesnižuje a těžko vám dá třeba majitel bytu slevu na nájemném za to, že pracujete jen 10 měsíců v roce a máte tudíž méně peněz.
.
Ad odstavec 2) blbost to podle mě není. Systém odměňování v soukromém sektoru je víceméně určen trhem a je určitě lepší než systém odměňování státních zaměstnanců, který je uměle vytvořený. Nedělám si ale iluze, že by se odměňování státních zaměstnanců inspirovalo v soukromém sektoru.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Roman Scherks | 22. 12. 2010 11:01
reakce na Radovan Kubát | 21. 12. 2010 17:37

Pokud tedy vztáhnu výšku mzdy podle regionu, tak musím souhlasit.
Moje drahá má osobní asi 200,- Kč, kdežto ta její kamarádka tisíce. Ovšem je nutno přiznat, že je to dáno obsazeností školy a tedy množstvím peněz, které do školy plynou, systémem rozdělování ze strany vedení školy, nadbytečnýmým zaměstnáváním - pak zbude méně na rozdělelní na ostatní atd. Vezměte jen třeba náklad na mzdovou účetní a to se nechci její osoby nijak dotknout, protože neznám její celou pracovní náplň, ale pokud by se tvorba mezd outsorcovala, tak na jednoho člověka to dělá cca 150,- Kč/měsíc x počet lidí cca 70 a to je oproti mzdě výrazný rozdíl. Ale neznám přesně předpisy, co a jak může být, např. kumulace funkcí apod.
Jen tak mimochodem, pamatuji si na příklad jedné ředitelky odněkud z Kladna. Je to už 10-13 let nebo tak nějak. Její učitelé u tenkrát měli mezi 25 -30 tis a to jen proto, že osekala všechny ostatní náklady na mzdy a co bylo možné tak outsorcovala. Obešla se bez sekretářky, zástupce byl jen jeden atd. A jak to dopadlo? Poslali ji tam kontrolu a vyhodili.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 22. 12. 2010 18:16
reakce na Roman Scherks | 22. 12. 2010 11:01

Osobní ohodnocení je kapitola sama pro sebe a o jeho spravedlivém rozdělování si nedělám velké iluze (resp. myslím si, že tam, kde je dobrý ředitel je to OK, tam kde je blbec je to KO). Nepletu-li se, není proti nespravedlivé výši ohodnocení v podstatě žádná obrana. Rozhoduje-li se absolvent zda půjde učit nebo ne, těžko se může spoléhat na to, že bude dlouhodobě dostávat slušné osobní ohodnocení. A jak nám vláda jasně ukázala, tabulkový plat se může kdykoliv změnit a může také dojít ke snížení počtu zaměstnanců. Státní sektor už podle mě není považován za takovou jistotu za jakou byl považován v minulosti. Vůbec se tedy nedivím, že většina absolventů "pajdy" nebude učit (taky bych do toho nešel). Za jedinou opravdovou výhodu považuji nadstandardní délku dovolené (prázdnin). Uvážíme-li ale, že mnoho učitelů si o prázdninách přivydělává (a dorovnává tím relativně nízkou mzdu), nedá se snad ani tato výhoda plně počítat:-/
.
Pokud byl ten outsourcing placený z jiného fondu než z jakého jsou vyplácené mzdy učitelů (a tak to asi bylo), došlo k navýšení celkových nákladů. S takovým jednáním bych také nesouhlasil.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiri Novotny | 21. 12. 2010 07:09

Ano, naprosto souhlasím. Základem ovšem by mělo být z odbourání zákonů, předpisů a dalších vyhlášek, pak se může snížit počet úředníků, kteří tenhle nepřehledný bordel "hlídají"
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Sobotka | 21. 12. 2010 00:54

Rád bych se tohoto scénáře dočkal, ale spíš jsem skeptik. Možná se toho dožijí moje děti, nebo děti mojich dětí... protože už nám za chvíli začne boj o hlasy voličů - lékařů, policistů ... a kdo bude volit politiky, kteří je propustili...škoda krásná pohádka o zeštíhlení státní státní sféry- bohužel pohádka.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!