Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Obama a obavy

František Mašek
František Mašek
20. 1. 2009

Akciové trhy dál balancují mezi řadou nepříznivých makroekonomických a podnikových zpráv na jedné straně a sázkou na příznivé ocenění akcií na straně druhé. Minulý týden se jim nedařilo.

Obama a obavy

Americký akciový index S&P 500 přišel o 4,5 %, většina indikátorů vývoje evropských akcií ztratila 7-8 %. Německý DAX oslabil o 8,7 %, index PX pražské burzy o 4 %. Tzv. lednový efekt, tedy častý růst akcií v závěru roku a zejména v prvních týdnech roku následujícího, se zatím zdá zapomenut.

Přinese muž změny změnu?

Situace, v níž se nový americký prezident Barack Obama dnes ujme úřadu, zůstává dramatická. On i jeho tým sice krotí přehnaná očekávání, část veřejnosti v něm přesto tak trochu vidí Mesiáše. Souvisí to se stále silnou pozicí USA v řadě oblastí. 

Nikdo si nemůže vážně představovat, že bude dosaženo míru na Středním východě bez USA. Rusko, Čína ani EU nemají chuť být vůdčí osobností při konfrontaci s jadernými ambicemi Íránu nebo severní Koreje, napsal mj. o možné roli USA v mezinárodní politice britský týdeník The Economist. Poukazuje také na stěžejní úlohu USA v boji proti globální recesi – a to díky jejich dominantní pozici v Mezinárodním měnovém fondu či při odmítání ochranářských tendencí - a na stimulační efekt rozsáhlých vládních investic, které Obamův tým plánuje.

Obama může být na rozdíl od George Bushe prezidentem, který lépe chápe, že je situace ve světě jiná než třeba v 90. letech a měl by využívat spíše „měkčí metody“ než hrozbu silou. Amerika vedená někým, kdo pozorněji naslouchá a těsněji spolupracuje se spojenci a více jedná s rivaly, může přinést větší respekt k právu a k novým výzvám – například v boji s globálním oteplením.

Většinu času mu pravděpodobně zabere domácí ekonomika. Oživení v USA si podle Economistu vyžádá dvě protikladné cesty. První z nich mj. počítá s aktivnější vládou: jde o přísnější regulaci bank a subjektů, které jsou na ně navázány, krátkodobě i o mnohem vyšší vládní výdaje v boji proti recesi v ekonomice a o vytvoření systému základní zdravotní péče pro každého.

Obama by ale měl uskutečnit dlouhodobou reformu federálních financí, jejíž prosazení může být v době, kdy jsou zároveň na Wall Streetu vykupovány špatné úvěry za stovky miliard dolarů, obtížné.

Nikdo neví, jak nový prezident uspěje. Je to ale, jak píše Economist, přemýšlivý muž, jenž je respektován. A to je dobrý začátek.

Podle analytika České spořitelny Luboše Mokráše má Obama rozsáhlé pravomoci a navíc podporu demokraty ovládaného Kongresu. Připravuje obrovský stimulační balíček, zbývá ještě 350 mld. dolarů z předchozího balíčku (TARP), schváleného v době vlády prezidenta George Bushe. Prostředků tedy bude poměrně dost, otázka je, jak je administrativa vynaloží. 

„Objevilo se poměrně dost detailů (vytváření nových pracovních mist, daňové úlevy, zdravotnictví, podpora obnovitelných energií a další - pozn. red.). Přesnou strukturu tohoto balíčku budeme ovšem znát až ho schválí Kongres,“ upozorňuje rovněž Mokráš. Domnívá se, že se situace v konomice začne pomalu zlepšovat v letošním 2. pololetí. Jak však dodává, „existuje značné riziko protahování problémů.“

Obamův balíček může nicméně bezprostředně přinést zvýšení důvěry, což může ekonomice hodně pomoci. Jeho reálné dopady budou záviset na rychlosti zavádění stimulačních opatření do praxe. "Poměrně rychle bude možné použít daňovou stimulaci a také zbytek prostředků z TARP na stabilizaci finančního sektoru. Strukturální projekty by měly zabrat víc času," uzavírá Mokráš.

Hlavní stratég dánské investiční banky Saxo Bank pro měnové trhy John Hardy uvádí v analýze co čeká 44. prezidenta USA nejlepší, základní a nejhorší variantu. Liší se tím, v jaké míře budou připravovaná opatření úspěšná a jak adekvátně na ně ekonomika zareaguje.

Tři varianty

Nejlepší varianta pro USA počítá s tím, že se letos realitní trh uklidní, protože balíček TARP a nová firma typu HOLC (úvěrová společnost vlastníků domů) pomohou ve většině oblastí stabilizovat ceny po dalším asi 10% poklesu cen domů.

Podle základní alternativy ovšem ceny domů obecně ztratí dalších 20 %, protože se situace výrazně zhorší. V roce 2010 bude ale zřejmě jasné, že bylo dosaženo dna. Nejhorší varianta předpokládá, že v USA bude pokračovat ekonomický propad,  nejhorší od 30. let, a to až do roku 2010, kdy se objeví známky zpomalení tohoto poklesu. V této situaci nelze podle Saxo bank vyloučit rozsáhlé nepokoje a silný růst kriminality.

Podle Hardyho nejprve hrozí deflace, kterou může v delším období vystřídat silný růst míry inflace. V nejlepším případě se tento problém podaří vyřešit v roce 2009, v roce 2010 by již pak byla míra inflace nízká.

Základní scénář hovoří o rychlém odvátí obav z deflace do roku 2010, kdy začne naopak inflace prudce stoupat. Nejhorší alternativa pak počítá s jejím nekontrolovaným růstem.

Nová role MMF?

Předpověď se zaměřuje i na nový globální dohled nad světovým finančním systémem. Podle nejlepší alternativy bude zaveden v roce 2010, kdy začnou mj. platit nová mezinárodní pravidla o bankovní transparentnosti a účetních standardech. Centrální regulační orgán – možná posílený MMF – zajistí tvorbu analýz z finančního světa, které se týkají nerovnováh, jež mohou přinést systémové problémy. Vypracuje také doporučení, jak tyto nerovnováhy řešit, pokud by to bylo nutné. 

Základní alternativa počítá s reformou Mezinárodního měnového fondu. Nezíská však podporu některých, byť méně významných zemí. Několik států pak bude mít problém splácet dluh. Týká se to hlavně rozvíjejících se zemí. Velké ekonomiky by se v tomto scénáři zabývaly vlastními problémy, což by poskytlo Číně velký prostor k posilování vlastního vlivu.

Pesimistická varianta neočekává žádné dohody. Atmosféra absolutní nedůvěry by pak  vedla k novým potížím ve finančním sektoru v letech 2008–2012 a k dalšímu poklesu americké i dalších ekonomik.

Obchod a protekcionismus

V době ekonomické recese mohou i nejsilnější státy při snaze o ochranu před konkurencí sklouznout k vytváření umělých překážek v obchodě. Nejlepší alternativa počítá s tím, že přes vysokou míru nezaměstnanosti v USA Američané zavedou jen malá ochranářská opatření v mezinárodním obchodě.

Podle základního scénáře vytvoří USA trestně právní legislativu pro firmy, které by se snažily přesunout část výrob do zahraničí, nebo by testovaly, nakolik by bylo jejich podnikání v USA po tomto kroku omezeno. Společnosti, které zůstanou v USA, se prý budou smát jako poslední, protože si díky prudce klesajícímu kurzu dolaru do roku 2010 udrží velkou převahu. Některé země schválí další restriktivní, byť relativně omezená, cla na klíčové dovozy a světový obchod bude méně volný než před rokem 2008.

Nejhorší varianta počítá se silným růstem ochranářství, díky kterému klesne do roku 2012 světový hrubý domácí produkt o 20 %.

Energetika

Nejlepší scénář počítá s tím, že ceny ropy přestanou klesat a stabilizují se na úrovni asi 100 dolarů za barel. Ta je krátkodobě dost vysoká k zajištění dodávky této suroviny pro trh. Navíc by vedla k udržení poptávky po ropě a dál stimulovala investice do alternativních zdrojů energie. 

Podle základní alternativy celosvětová poptávka po černému zlatu dostatečně klesne, jeho cena by měla zůstat navzdory spíše rétorickým snahám OPEC o snížení její produkce v rozmezí 60–80 dolarů. Nejhorší varianta počítá s prudkým poklesem ceny ropy na 35 dolarů za barel a silnou destabilizací zemí, které vyvážejí tuto surovinu. V jednom či několika státech by vypukla revoluce, což by způsobilo poptávkový šok a růst cen ropy až na 150 dolarů za barel.

Výsledkem by byl chaos a velmi nepříznivá geopolitická situace ve světě, které by se pak podle Saxo Bank staly pro novou americkou administrativu prvořadým problémem.

Řada prognóz Saxo Bank se nesplnila, což platí i pro předpověď na rok 2008, podle níž se měl stát novým prezidentem USA Ron Paul. Skutečný vítěz voleb Barack Obama si je zmiňovaných problémů nepochybně vědom. Což nic nemění na jejich závažnosti. Dokáže je jeho tým vyřešit?

Foto: Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (10)

Vstoupit do diskuze
František Mašek

František Mašek

Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise Burza, na různých postech, naposledy jako šéfredaktor.... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo