Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Stimulace ekonomiky snadno a levně

| 30. 1. 2009

Po dvou článcích o boji proti recesi v USA a v ČR se chci vrátit ke konkrétním návrhům, které by podle mého názoru mohly stimulovat naši ekonomiku. Jde o příspěvek do diskuse, jak se bránit proti recesi, zpracovaný pro Národní ekonomickou radu vlády

Stimulace ekonomiky snadno a levně

Opatření s relativně rychlým efektem a minimálními náklady

Administrativa spojená s podnikáním – zjednodušit, okamžitě

Světová banka vydává každoročně podrobný přehled podmínek pro podnikání Doing Business In. V posledním ročníku tohoto přehledu se česká ekonomika řadí na 75. místo. Za námi již není žádná vyspělá ekonomika (snad s výjimkou Řecka, pokud lze tuto zemi považovat za vyspělou.)

Lepší podmínky k podnikání nabízí dokonce i Tunisko, Salvador, Kazachstán, Jamajka, Turecko, Peru nebo Mongolsko. Zvláště tragická situace panuje v oblasti placení daní a likvidace podniků.

Poučné srovnání se Slovenskem najdete v tabulce vpravo.

Takto špatné hodnocení je smutné a ve všech směrech nedostatečné. V souvislosti s hospodářskou recesí je nutné problém řešit urychleně. Neexistuje omluva pro nynější situaci.

Konkrétní doporučení: prohlédnout si postupně DoingBusinessIn.org, nalézt naše „úzká hrdla“, poučit se podle „best practices“ a nalezená poučení bez okolků uvést v život.

Příklad: úprava daní z převodu nemovitostí – použít reálné ceny

Jeden konkrétní příklad, jak daňová komplikace překáží podnikání: současná úprava daně z převodu nemovitostí překáží v restrukturalizaci podniků a překáží ve fungování trhu nemovitostí, zejména průmyslových. Je třeba změnit princip jejího výpočtu. Proč a jak, ukazují příklady z praxe:

1) Vybuduješ novou výrobní halu (nebo rekonstruuješ) za cca 60 miliónů – to je taková normální halička, nic moc. Pak se ukáže, že záměr nevyšel a buď krachuješ, nebo rozprodáváš. Běžná tržní cena takové haly v našem kraji je ale 8-15 mil. Kč. Což je normální, na tom není nic zlodějského, prostě ti nevyšel záměr. Ovšem daň z převodu nemovitostí vypočítaná z účetní ceny 60 mil. Kč velmi zhoršuje likviditu nemovitosti.

2) V Krnově se roky prodává ohromný areál bývalé Karnoly jako celek v konkurzu. Je to komplex budov. Některé jsou na demolici, další na pronájem a jedna nebo dvě docela slušné. Tržní hodnota je okolo 20 mil. Kč. Hodnota pro výpočet daně z převodu je hodně nad 100 mil. Kč, daň z převodu je tak kolem 3-6 mil. Kč.

Pokud se konkurzní majetek prodá v aukci, je možné daň počítat ze základu aukční ceny (ale je s tím hodně problémů) Tím to ale nekončí, protože většina nových zájemců chce areál následně rozprodat a nechat si jen část. Ovšem rozprodej zase brzdí daň z účetní ceny.

Důsledek této „drobnosti“, která je pod rozlišovací schopností zákonodárců: chátrají areály, kterých by se dávno někdo ujal a výrobně je zvelebil. Na druhé straně se za ohromných dotací a příspěvků budují brown fieldy – to nemá žádný smysl.

Registrace a fungování živností a s.r.o. - zjednodušit

V tomto směru vláda již něco nedávno udělala, ale to nestačí. Je třeba usnadnit podmínky tak, aby registrace nové firmy byla triviálním úředním úkonem s minimálními požadavky na kapitál. Tím se podpoří podnikání, vzniknou nová pracovní místa a nakonec i nové subjekty, platící daně z příjmu – nebo v nejhorším případě klesne počet žadatelů o sociální dávky.

Věc má i jiný rozměr: lidé se bojí podnikat kvůli administrativě. Kolují hrůzyplné historky o živnostnících zruinovaných třeba tím, že drobný nedoplatek na sociálním či zdravotním pojištění časem nabyl vlivem sankčních úroků enormních hodnot. Teprve pak ČSSZ nebo zdravotní pojišťovna uplatnila pohledávku. A co horšího, tyto historky jsou pravdivé! Pokud chce vláda skutečně podpořit drobné podnikatele, měla by brát v úvahu i tento aspekt. Státní organizace by neměly vystupovat v roli lichvářů.

Dále, neexistuje důvod, aby si obchodní společnost nemohl s minimálním kapitálem založit doslova kdokoli, bez nutnosti vykazovat pronájem nebytových prostorů. Případné potíže s tzv. švarc systémem budou řešeny, až nastanou. Akutní růst nezaměstnanosti v blízké budoucnosti je závažnějším problémem.

Daně z příjmu živnostníků – zásadně zjednodušit

Složitost daňového přiznání děsí potenciální zájemce o vlastní podnikání. U některých typů živností stojí za úvahu zavedení paušální daně bez jakéhokoli výpočtu (praxe obvyklá v zahraničí). Paušální daň se samozřejmě platí teprve poté, co živnost přežije první dva roky.

Kdo kdy skutečně potřeboval knihu jízd? Všichni ji musí vést, všechny to obtěžuje, a všichni ji falšují. Nejde o nic jiného než o další závaží na krku podnikatele.

Zákaz parkování pro podnikatele ve vybraných městech - zrušit

V mnoha městech či městských částích, třeba na Praze 2, 3 a 7, vznikly tzv. zóny placeného stání. Jejich cílem bylo zvýšit příjem městských pokladen. Na toto opatření doplatili živnostníci. Mnohým klesly tržby o desítky procent, řada z nich musela doslova zavřít krám.

Zákonné omezení zón placeného stání by podstatně zlepšilo podnikatelské prostředí nejen v Praze, ale i v řadě jiných měst.

Mimochodem, zóny placeného stání patří mezi nejvíc nenáviděné kroky městských zastupitelstev. Do značné míry vysvětlují poslední volební neúspěchy ODS. Hlavní vládní strana si krokem, který postihl mnoho jejích věrných voličů, udělala mnoho nepřátel.

Práva spojená s duševním vlastnictvím - dodržovat

ČR v současné době figuruje na černé listině sestavené americkým Kongresem kvůli porušování práv spojených s duševním vlastnictvím. To je více než jen ostuda, která nás řadí mezi země třetího světa – to je problém pro českou ekonomiku. Za prvé, tento stav odrazuje mezinárodní investory, kteří hledají něco lepšího než dotovaný pozemek pro další montovnu.

Za druhé, důsledný boj proti padělkům by možná pomohl přežít některým českým podnikům, které marně bojují proti čínské produkci, která je navíc vesměs mizerné kvality. Textilní velmocí již ČR nikdy nebude, lze ale prodloužit život některých firem alespoň o pár let.

Za třetí, dodržování práv intelektuálního vlastnictví není primitivní ochranářské opatření, ale nutná podmínka k vytvoření ekonomiky, kde se vyplácí talent, vzdělání a tvořivost. Ochrana duševního vlastnictví je nejdůležitější právě v technicky vyspělých odvětvích znalostní ekonomiky.

Cílené investiční pobídky - nezavádět

Nic než další deformace ekonomiky. Tečka.

Sazby DPH – neměnit

Totéž, plus riziko znatelného výpadku příjmů státního rozpočtu.

Státní výdaje - nezvyšovat

Rozpočet v roce 2009 bude beztak deficitní, i bez úmyslně zvýšených výdajů. Každý další státní výdaj přidává neefektivitu do systému. Výdaje na veřejné práce bývají zpožděné a často mají procyklický účinek.

Dlouhodobá a střednědobá opatření

Všechna výše uvedená opatření mají zároveň i dlouhodobou působnost. Jejich krátkodobá účinnost závisí na rychlosti provedení. Zde je několik návrhů s dlouhodobější platností.

Podpora vzdělání – přejít od slov k financím

Je nutné přidat učitelům na všech stupních, a to velmi štědře. V současné situaci totiž roste vedle učitelů, kteří toto povolání berou jako poslání, podíl vyučujících, kterým je doslova nebezpečné svěřovat naše děti. Vzdělanost české populace není dobrá a stále se zhoršuje. Je to zřejmé i z výsledků mezinárodních srovnání. České učitelky si přivydělávají jako uklízečky nebo pokladní v supermarketu. Jak kvalitní práci lze od nich očekávat?

Aby se školství od nekvalitních učitelů mohlo osvobodit (a motivovat dobré učitele), je zapotřebí zvýšit jejich mzdy. Učitelství by mělo být považováno za nejméně tak seriózní kariéru jako práce daňového poradce. Dále je nutné zvýšit výdaje na vědu, výzkum a kulturu.

Podpora úspor obyvatelstva – pomoci lidem ochránit se před chudobou

Kdo se pohybuje v současné době v terénu, ví, jak drtivý dopad může mít recese na finanční poměry domácností. České domácnosti nejsou úplně chudé, pokud jde o průměrný životní standard a příjmy – ale ve srovnání se západní Evropou jsou velmi chudé, pokud jde o hodnotu finančního majetku.

Češi žijí doslova od výplaty k výplatě, bez finanční rezervy. Objem finančního majetku průměrné české domácnosti dosahuje jen asi 9,3 % hodnoty majetku německé domácnosti (OECD 2006.) Čistá míra úspor českých domácností se v roce 1995 pohybovala kolem 10 % z příjmů; nyní je na úrovni 0 %, což je velmi, velmi na pováženou (OECD Factbook 2008.)

Tato situace vede k sociální nestabilitě. Nízká úroveň finančních úspor je navíc nebezpečná z hlediska budoucího demografického vývoje: průběžný penzijní systém nebude stačit.

Jak řešit problém: (a) podpořit investice zkrácením časového testu pro cenné papíry na jeden rok – až budeme alespoň na polovině úspor Německa, můžeme časový test zase prodloužit; (b) zavést daňový kredit na jiné formy investic, například penzijní fondy a životní pojištění. Šlo by vlastně o jinou, modernější obdobu státního příspěvku.

Penzijní reforma

Stručně řečeno: český penzijní systém deterministicky a neodvratně směřuje ke krachu podobného typu jako General Motors, s tím rozdílem, že nás finančně nezachrání strýček Sam. Pokud jde o EU, ta je sama o sobě klubem důchodců.

Mimochodem, je se třeba připravit na to, až budou jednotlivé státy eurozóny během následujících desetiletí upadat do insolvence. Již dnes vidíme předzvěst budoucího vývoje v postupném snižování ratingů vybraných států eurozóny. To je jen začátek.

Jestliže nám výše uvedené nevadí, pak reformovat nemusíme. Pakliže ale nemají jíst jednou dnešní třicátníci trávu, měli bychom s tím snad něco dělat.

Autor je ředitelem Partners pro strategii. Jde o materiál připravený pro Národní ekonomickou radu vlády. Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (21 komentářů)

Ondra | 4. 2. 2009 22:37

Taky nerozumím tomu bodu o investičním testu. Proč to zvyšovat na rok??? A samozřejmě chápu, že ředitel Partners prosazuje zvýhodnění penzijka a životka. Žene vodu na svůj mlýn, to je rozumné :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Vídenka | 5. 2. 2009 10:31
reakce na Ondra | 4. 2. 2009 22:37

Já to vnímám jako jednoduchý způsob motivovat k dlouhodobému spoření a jako přípravu na důchod. To, že ze stávající důchodový systém není udržitelný, je snad jasné.Navrhněte jiný jednoduchý způsob motivace k takovému spoření.Nejlepší kritika je totiž ta konstruktivní, glosovat umíme všichni.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr | 4. 2. 2009 18:14

Sotek: DoingBusinessIn­.orgVes skutecnosti: DoingBusinessIn­.com
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Vídenka | 2. 2. 2009 13:35

Se vším lze jistě souhlasit, zvláště se školstvím a především podporou podnikání.Možná bych doplnil zefektivnění soudního aparátu, tedy rychlost vymahatelnosti práva, protože ,jak známo, čím rychlejší postih, tím má silnější efekt.To co je ovšem ze všeho nejdůležitější je realita: Mají alespoň některé návrhy NERVu šanci být skutečně zavedeny?Nebyla by na místě silnější medializace a vysvětlení jednotlivých postojů NERVu, aby získal větší podporu veřejnosti?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

martin | 1. 2. 2009 10:30

daň z převodu nemovitostí se však nepočítá z účetní, nýbrž úřední (!) ceny. = ceny stanovené dle příslušné vyhlášky. Na tu nemá žádný vliv za kolik kdo nemovitost dokázal postavit !?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Milan Švajcr | 1. 2. 2009 09:35

Dobrý den,Nerozumím větě:podpořit investice zkrácením časového testu na 1rok.Momentálně je přece úprava šest měsíců.Nebo se pro rok 2009 něco změnilo?Děkuji za vysvětlení.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Traxler | 1. 2. 2009 11:43
reakce na Milan Švajcr | 1. 2. 2009 09:35

Zatim stale plati sestimesicni test. Ale na stole je nekolik variant upravy tohoto osvobozeni od dane z prijmu. Pavel Kohout by mozna mohl vedet, ktera varianta je zatim "na prvnim miste".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

axamit | 31. 1. 2009 21:50

Naprosto likvidační pro podnikatele je způsob výběru DPH. I když dostane za své faktury v daném měsíci (čtvrtletí) zaplaceno musí z nich odvést DPH ve výši 19 %. DPH by se mělo platit až z skutečně zaplacených faktur a nikoliv z vydaných.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Havelka | 31. 1. 2009 17:57

Chybí mi podpora studentů na vysokých školách. At´už formou výhodných půjček, nebo i klidně daňových odpočtů rodičů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Palkovský | 30. 1. 2009 21:56

Naprostý souhlas, zvláště s tím začátkem. Trochu nesouhlas s autorskými právy - jednak ten argument úplně nesedí, nepletu-li se, tak Bastiat taktně upozorňoval, že by se mělo horovat spíše pro blaho spotřebitelů, nikoliv pro blaho výrobců. Např. když si představím patenty na SW (které zatím naštěstí u nás nejsou), pak je to opatření, které sice tzv. podpoří SW odvětví, ve skutečnosti jenom způsobí obrovské náklady na právníky a spíš celý vývoj zpomalí. Totéž v bledě modrém, pokud jde o práva ke skladbám 70 let po smrti autora. Kdysi dávno to bylo myslím 20 let... a pokud jde o "padělky". ..no,nevím, většinou spočívají v tom, že se na tričko udělá nějaký nápis. Nedělám si moc iluze, že ten nadpis, který je chráněn ochrannou známkou tolik zvyšuje prodejnost...Pokud jde o školství - myslím, že by se spíš někdo měl zamyslet nad tím, zda "Use it or lose it" je efektivní, stejně tak rozdělení na investiční a mzdové výdaje - školy typicky kupují na konci roku blbosti, místo aby ty peníze třeba vyplatily na prémiích.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 31. 1. 2009 14:38
reakce na Ondřej Palkovský | 30. 1. 2009 21:56

Ano, myslel jsem na Bastiata, když jsem psal tenhle odstavec. Samozřejmě mě napadlo, že je kritizovatelný z hlediska zakukleného protekcionismu a svobody výběru spotřebitele.Ale jsou tu dvě nebo tři velká ALE:- Západní svět je ekonomicky tak úspěšný proto, že v 19. století začal chránit autorská práva a intelektuální vlastnictví. Tento civilizační úspěch umožnil lidem bohatnout na jejich nápadech, ať už to jsou umělci, vědci, technici anebo "obyčejní" obchodníci, kterým se podařilo vybudovat dobrou značku. Tím se otevřela cesta k pokroku, zatímco zbytek světa spoléhal na levnou pracovní sílu.- Svoboda výběru spotřebitele je dnes omezena drtivou nadprodukcí nekvalitního asijského šmejdu, který postupně vytlačuje cokoli kvalitního, co ještě přežívá. Zkuste dnes "svobodně" koupit kvalitní hračku pro dítě. Málem větší problém než za komunistů.- ČR je skutečně na černé listině, a je to ostuda, velká ostuda, která má i své ekonomické vyjádření. Zkuste lákat do země investory, pro které je duševní vlastnictví klíčem k přežití - tj. cokoli lepšího než pouhé montovny.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 31. 1. 2009 22:03
reakce na Pavel Kohout | 31. 1. 2009 14:38

No...takhle - s tím duševním vlastnictvím je to těžké. Jsou 3 věci - autorská práva, patenty a ochranné známky.Začnu s ochrannými známkami: moc nechápu, proč na to ty číňani pořád lepí ty nápisy "adidas", osobně si myslím, že kdyby toho nechali, tak mají pokoj a tržby jim moc neklesnou. Z čehož vyplývá můj názor, že když budeme vynucovat, že na padělcích bude něco jiného než "adidas", tak to podle mě kvalitní věci vylačovat nepřestane. Nicméně absolutní souhlas s tím, že když někdo poškozuje dobré jméno firmy nekvalitními padělky, tak to v pořádku není.Pokud jde o copyright - to se týká většinou uměleckých děl.Dovolil bych si tvrdit, že umění zas tak moc s průmýslovým rozvojem nesouvisí...a pokud jde o SW - kdyby výrobci SW opravdu chtěli, tak se mohli dohodnout s výrobci HW. Jenže oni nechtějí. Proč? No..víte, co stojí za masivním rozšířením DVD? To, že se podařilo cracknout kód. Oni ti výrobci CHTĚJÍ, aby si to lidi mohli kopírovat (speciálně spotřebitelský SW), protože vznikají síťové efekty...ale ne zas tak moc....No, a skončíme u patentů. Znáte příhodu pana Watta s patenty? Takových příhod je dnes v SW průmyslu v USA spousta. Dokonce snad někdo vydal studii, že čistý přínos patentů je snad jenom v oblasti léků, všude jinde je patentový systém spíše dodatečným nákladem. A nakonec bych si dovolil říct, že existuje spousta firem, která dělá zatraceně složitější věci než montovny, a přitom je k autorským právům zcela indiferentní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 31. 1. 2009 16:36
reakce na Pavel Kohout | 31. 1. 2009 14:38

Ad svodoba vyberu - svoboda vyberu jeste porad existuje, bohuzel kvalita byla v posledni dobe pro spotrebitele nezajimava. Pokud bylo vyhodnejsi koupit novou vec nez opravit starou, je celkem jedno jestli je stara vec smejd ktery vydrzi pul roku nez se rozpadne.Nemluve o "kvalite" sluzeb, kde se clovek casto citil, ze je to on kdo by mel byt vdecny, ze mu poskytovatel vubec dovoli s nim delat business.A to neni popis situace v Cechach (ten moc neznam), ale na zapade.Osobne doufam, ze soucasne situace povede k mirnemu zlepseni. Hope springs eternal.Jinak, pokud bude obsah clanku radou NERVu vlade, tak budu schopen i prezvyknout otevrene prihrivani vlastni polivcicky nejmenovanych clenu NERVu.Specialne ulehceni vytvareni novych firem (kratkodobe) a kvalitni vzdelanost (dlouhodobe) je neco za co by jsem tleskal.Poznamem jenom, ze je take nutny rozumny a rychly bankrupcni zakon (mozna v cechach je, nevim), a obecne urychleni vymahatelnosti prava. To druhe je ale zalezitost na nekolik let a neda se bohuzel jednoduse a rychle zavest.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin | 30. 1. 2009 17:12

Kdyz mluvite o podpore vzdelani: navrhuji zavest danove odpocty, rekneme do 10% danoveho zakladu, na jakekoliv vzdelavaci aktivity.Tzn ti, co si plati napr. jazykovou skolu sami by si ji mohli odecist od danoveho zakladu.Vyhody nemusime asi dlouho hledat: cilena podpora kvalitnim vzdelavacim institucim misto plosneho dotovani neefektivniho skolstvi.Totez zavest pro rodice deti, napr. dalsich 10% odpoctu na vzdelavani potomka
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr | 30. 1. 2009 12:56

Kohout for president!Nebo ještě lépe, kdyby z Vás byl premiér. Sleduji Vaše názory už hodně dlouho, a v naprosté většině se s Vámi shoduji. Samozřejmě, najdou se i rozdíly (ostatně, kdyby ne, asi by to bylo divné).Neuvažoval jste někdy o reálném vstupu do politiky, ne jen jako poradce v NERVu? Věřím, že byste měl úspěch...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 31. 1. 2009 14:28
reakce na Petr | 30. 1. 2009 12:56

Ne, díky. Politika není pro mě. A asi nikdy nebude, čím víc o ní vím, tím mi připadá méně přitažlivá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Milan Schwarzkopf | 30. 1. 2009 11:48

Můžete více rozvést "je se třeba připravit na to, až budou jednotlivé státy eurozóny během následujících desetiletí upadat do insolvence" ? Konkrétně jak by se na to měl připravit zaměstnanec - střední investor, který si uvědomuje, že co si na důchod neuspoří to mít nebude, a tedy má nějaké úspory a diverzifikované portfolio ?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 31. 1. 2009 14:47
reakce na Milan Schwarzkopf | 30. 1. 2009 11:48

To je jemná narážka na to, abychom nepodlehli nynějšímu světovému trendu mohutných rozpočtových deficitů. Jsou zde politické síly, které by rády utrácely, utrácely a utrácely. Ačkoli letos bude schodek nevyhnutelný a v roce 2010 rovněž, měli bychom si uchovat elementární rozpočtovou disciplínu. Nemusíme sanovat banky (zatím, alespoň) a proto není důvod, proč nedodržet 3% limit. Když jej porušují jiné státy, o to lépe jsme na tom my.Ta insolvence některých států EMU není planá hrozba, již v roce 2002 na to upozorňovala studie S&P, a její scénář se plní!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Václavíček | 30. 1. 2009 11:27

Výborné nápady. Doufám, že je vláda vyslyší.Zvláště pak to platí o oblasti školství (o kterou se jako student hodně zajímám) a o penzijní systém, ve kterém platí - čím později přijde reforma, tím tvrdší budou její dopady.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Filip | 30. 1. 2009 11:21

Dobré návrhy, jenom bych doplnil, že to jsou věci, které se měly udělat už dávno, bez ohledu na nějakou krizi :) Jinak podle mě by bylo nejlepší kdyby se platila jen jedna daň z příjmu, žádné další zdravotní a sociální, jeden úřad a jedna hromádka peněz, ze které by se rozdávalo. Ale to asi nikdy neprojde.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aleš Tůma | 30. 1. 2009 09:19

Chybí mi tam kritika chystané větší podpory exportu... jedněm podnikatelům peníze sebereme, abychom jich pak o něco méně s velkou slávou jiným podnikateům předali prostřednictvím proexportních institucí předali...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!