Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Recese, nebo deprese?

| 31. 1. 2009

O globální recesi se již otevřeně mluví, málokdo však mluví o depresi. Když se podíváme na vývoj názorů v čase Velké deprese, uvidíme něco podobného. Mezi nejvlivnější instituce té doby patřila Harvard Economic Society. V prosinci 1929 uvedla, že deprese není pravděpodobná, koncem března 1930 označila výhled ekonomiky slovem „favorable“, v květnu 1930 stále trvala na svých předchozích optimistických předpovědích.

Recese, nebo deprese?

O tři měsíce později již připustila depresi, ale s výhradou, že nejhorší je za námi. V listopadu 1930 tvrdila, že pokles ekonomiky brzy skončí. A v říjnu 1931 uvedla, že deprese byla stabilizována. Vyjádření z let 2007 a 2008 měla obdobnou tendenci. Podobnost čistě náhodná?

Hluboké problémy nejen ekonomického rázu

O situaci se postupně začne mluvit jako o depresi, porovnávání s 30. lety minulého století bude čím dál častější. Původní finanční problémy se rozšiřují do celé ekonomiky, rázem se budeme muset vypořádat se dvěma problémy – finanční krizí (měřeno ztrátami bank), která ještě není ani zdaleka u konce, a silnou globální recesí.

Globální silná recese povede ke zvýšené delikvenci bankovních úvěrů a další eskalaci finanční krize. Navíc se letos začnou problémy čím dál více posouvat i do politické a sociální roviny. První vlaštovky ochranářských opatření již máme. Co se týče nepokojů (jako nedávno v Řecku), jsou možné i v dalších zemích jižního křídla EU – konkrétně ve Francii, Itálii a zejména Španělsku.

Jednoznačné je, že globální krize se bude v různých regionech světa projevovat s různou intenzitou a průběhem. Nejnáchylnější se jeví země s největším vlivem finančního sektoru, s největší zadlužeností (domácnosti, firmy, stát), velkým schodkem obchodní bilance a v neposlední řadě s velkou závislostí životní úrovně na vývoji kapitálových trhů.

Všechny výše uvedené faktory ukazují na USA a Velkou Británii. Finanční krize tam bude pokračovat ještě minimálně rok, ekonomická pak další 2–3 roky. Právě v těchto zemích je největší riziko přesunu krize do politické a sociální roviny. Paradoxně i kvůli opěvovaným soukromým plánům spoření na penzi.

Speciálně v USA hrozí letos rozpad zaběhlých vztahů a řetězců, urychlovaný rozšířením hypotéční krize do segmentu komerčních hypoték. Do politické roviny bych zařadil i riziko výpadků služeb a neschopnost dostát svým závazkům u municipalit či dokonce jednotlivých států v USA. Například Kalifornie, která se řadí mezi TOP 10 světových ekonomik, začíná mít problémy s financováním svého provozu.

Důsledkem bude propad dolaru a dokončení pádu libry. Kvůli velké závislosti na finančním sektoru to hrozí i švýcarskému franku. Kontinentální Evropa by na tom měla být o něco lépe. Budou však výrazné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi eurozóny. Některé země mohou ve snaze dělat vlastní hospodářskou politiku a pomoci vlastnímu hospodářství zvažovat dobrovolné opuštění eurozóny (např. Španělsko).

Jsou USA bankrot?

Pořád se oháníme makro ukazateli, kurzy měn a podobně, zamysleli jsme se ale nad tím, zda vůbec jsou tyto ukazatele publikovány ve správné výši a nezkreslené? Podívejme se na výsledky hospodaření USA podrobněji.

Státy de facto „jedou" na jednoduché účetnictví. Jak by vypadala situace, kdyby byly nuceny účtovat podle pravidel platných pro společnosti? Prošly by takové firmy auditem? Nebo by se podobaly Enronu? Jednoznačně Enronu.

Ministerstvo financí USA v rámci zprůhlednění hospodaření již několik let připravuje výsledky hospodaření USA i podle pravidel platných pro společnosti. Výkaz hospodaření USA, připravený podle amerických účetních standardů US GAAP ministerstvem financí, je k dispozici na http://fms.treas.gov/fr/08frusg/08frusg.pdf. Na sedmé straně reportu se dočteme, že vláda USA neprošla auditem. Opakovaně. K tomu není co dodat.

Podle US GAAP jsou výsledky USA za fiskální rok 2008 následující: k ročnímu deficitu rozpočtu 1,0 bil. USD bychom ještě měli přičíst změnu současné hodnoty závazků Social Security a Medicare, která činí 1,8 bil. USD. Reálný deficit USA je tak 2,8 bil. USD, tedy zhruba šestinásobek veřejně známých dat. Pro fiskální rok 2009 je předpokládán rozpočtový deficit 1,2 bil USD.

Tento údaj mi přijde silně optimistický, spíše se přikláním k názoru, že bude minimálně dvojnásobný. Použití metodiky US GAAP jej pak ještě zvětší.

Velkým problémem jsou Unfunded liabilities. Jde o budoucí závazky státního rozpočtu, které v případě nezměněných příjmů státního rozpočtu nebudou kryty příjmy. Podle čísel dalasského Fedu, publikovaných v roce 2008, činí současná hodnota deficitu Medicare a Social Security dohromady 99 bil. USD, tedy zhruba sedminásobek HDP USA (zpráva ministerstva financí mluví o 43 bil. USD).

Za rozdílem stojí skutečnost, že Fed pracoval s nekonečným horizontem, zatímco ministerstvo financí se 75 lety. Údaje dallasského Fedu jsou čerpány z http://dallasfed.org/news/speeches/fisher/2008/fs080528.cfm.

Normální cestou nemají USA šanci svůj dluh splatit. Podle Fedu by k vyrovnání deficitu bylo třeba zvýšit daňové příjmy o 68% nebo snížit nemandatorní výdaje o 97%, tedy je prakticky zrušit, což nevidím jako reálné. USA dříve nebo později zbankrotují, případně se budou snažit řešit situaci inflační cestou, ale ani inflace kolem 10 % není vzhledem k přetrvávajícím deficitům řešením.

Kapitolou sama pro sebe je metodika. Při analýze stávající situace se velmi často porovnávají makroekonomická data s minulými recesemi. To je ale zavádějící, vždyť za doby vlády Billa Clintona došlo k další výrazné úpravě metodiky výpočtu základních makroekonomických veličin (první proběhla za vlády R. Reagana).

Pro objektivní porovnávání s minulými recesemi bychom tedy měli pracovat se stejnými postupy. Názorně to ukazuje graf číslo jedna vpravo, který pochází ze serveru http://www.shadowstats.com/.

USA s výjimkou pár měsíců mají klesající hrubý domácí produkt od roku 2001, tedy sedm let. Když uděláme odečty z grafu za posledních dvacet let, vyjde nám, že americká ekonomika reálně za toto období nevyrostla ani o píď. Ekonomika USA po tuto dobu stagnuje.
Rozbor položek navíc uměle nafukujících HDP (např. tzv. „Inputed income“, hédonické úpravy velikosti HDP a zejména triky při měření inflace a deflátoru HDP) by vydal na velký samostatný článek.

I oficiálně přiznávaná nezaměstnanost vypadá jinak než „headlinová“ široce publikovaná čísla. Pro zjištění skutečné nezaměstnanosti se člověk musí ponořit hlouběji do oficiálních statistik. Ekonomická nezaměstnanost je nad 13%. Podívejme se na to takto: prosincové údaje o nezaměstnanosti v USA hlásí 11,1 milionu nezaměstnaných.

Dále je v USA 8,0 mil osob nuceně pracujících na zkrácený úvazek, protože zaměstnání na plný úvazek nemohou sehnat, dalších 1,9 mil osob nebylo považováno za nezaměstnané, protože vzdali hledání pracovního uplatnění.

Z tohoto pohledu je v USA 21 miliónů nezaměstnaných, míra nezaměstnanosti se pak rázem šplhá na 13,6%. Všechna tato čísla jsou k dispozici v oficiálním zprávě BLS, publikované 9. ledna 2009. Podle již zmiňovaného serveru www.shadowstats.com je nezaměstnanost dokonce 17,5%. Názorně je to vidět na dalším grafu.

Něco tady nehraje. Reálná ekonomika se nechová podle toho, jak ji popíšeme. Dříve nebo později se nůžky mezi upraveným popisem a skutečností uzavřou. Obávám se, že vzhledem k ekonomickému vývoji nebude mít Obamův tým k dispozici žádný opravný pokus, musí uspět s první vlnou opatření.

Jako významný signál vnímám nominaci Paula Volckera na post Obamova poradce. Je pravděpodobné, že Paul Volcker bude jedním z těch, co budou ze zákulisí tahat za nitky ekonomických rozhodnutí. Volcker jako šéf Fedu počátkem 80. let minulého století prokázal ochotu a schopnost dělat dlouhodobě zaměřená rozhodnutí. A to i za cenu krátkodobě negativních dopadů – razantní zvýšení úroků a potlačení inflace i za cenu silné recese.

Čína krůček od recese

Další velkou ekonomikou v problémech je Čína. Ač se to na první pohled nemusí zdát, čínská ekonomika silně brzdí a v roce 2009 jí hrozí dokonce pokles. Data publikovaná v Číně vždy měří růst za posledních dvanáct měsíců. Pohrál jsem si s daty a udělal odhad růstu za poslední tři měsíce. Vyšel jsem ze statistických dat za čtvrtletní růsty, počínaje prvním čtvrtletím 2007 do čtvrtého čtvrtletí 2008. Výsledkem bylo, že růst za samotné 4. čtvrtletí 2008 se pohyboval kolem 0,25 %, maximálně 0,5 %.

Při anualizaci pak vychází, že Čína v posledním čtvrtletí rostla maximálně 2% tempem. V dalších čtvrtletích dojde nepochybně k dalšímu zpomalení ekonomiky a čínský růst se možná překlopí do poklesu. Tomuto scénáři nasvědčují i další ukazatele, jako je čínský OECD předstihový indikátor nebo prudký pokles spotřeby elektrické energie.

Prudké zpomalení ekonomiky v sobě skrývá další rizika. Asi největším z nich by bylo riziko propuknutí sociálních nepokojů. Dopady takové situace si netroufám odhadovat, ale pozitivní by nebyly v žádném případě.

Závěrem:

Výsledkem bude „Větší globální deprese“. Doba trvání krize se bude měřit na roky. Bavíme se minimálně o třech až pěti letech velkých ekonomických, sociálních a politických problémů – zejména v USA, Velké Británii, ale i ve vybraných zemích eurozóny (např. Španělsko) a v Číně.

Globální finanční systém bude za rok či dva změněn k nepoznání a již v roce 2009 se otřese v základech. Platformou pro jednání o změnách bude podle všeho skupina G20. Jednání ale musí být rychlá.

O jaké změny půjde? Podle mne se budou dotýkat následujících oblastí:

• Konec panování USD (předpokládám, že bude snaha domluvit jako pozvolný) a vyhnout se změně hodnoty dolaru takřka přes noc o desítky procent (i když i o takových možnostech jsem se doslechl).

• Ohrožení stability eura, vystoupení některých zemí z eurozóny.

• Představení nové společné měny arabských zemí – odpoutání se od pevné vazby na dolar. Spuštění je plánováno pro rok 2010. Bude tam vazba na zlato? Podle mne ano. Vyžadování třeba i jen částečné platby za ropu v této měně by pak mělo pro světové finance dalekosáhlý dopad.

• Zavedení zlatého rublu a požadavek Ruska části plateb za ropu v této měně. Rusko se bude snažit zvýšit význam svých bilaterálních závazků (ale zároveň se bude snažit pojistit si jejich plnění, aby to nedopadlo jako nedávno s plynem).

• Dojde k přerozdělení sfér vlivu – USA přijdou o své velmocenské postavení tak, jak o něj počátkem 20. století přišla Velká Británie. Bude zajímavé sledovat boje o nástupnictví, každá země se bude snažit získat převahu alespoň někde. A jak to dopadne? Čína získá velký vliv v průmyslu, Rusko v energetice, arabské země v energetice a financích a Německo se prosadí v managementu a poradenství.

Autor provozuje server www.pro-investory.cz. Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (21 komentářů)

Aleš Müller | 2. 2. 2009 22:43

Je to neradostné čtení. Ale jak by dopadla rodina, která si neustále vypůjčuje, vypůjčuje a nikd ynepslatí své dluhy? Jednoho dne se ocitne na dlažbě, či spíše v blátě. A vlády si neodpovědně neustále vypújčují až je dluh astronomický, manageři lžou svým akcionářům o ziskcíh aby dostali bonusy a prémie.Bude to veselé :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

alamo S.Fridrich | 2. 2. 2009 21:49

autorovi: prosím skúste do vašich prognóz, zahrnúť aj možný "umocňujúci nepriazniví faktor"http://www.eu roekonom.cz/analyzy-clanky.php ?type=jz-globalni-oteplovani-o chlazovanizdása že nás čaká, nie globálne otepľovanie, ale poriadne ochladenieproste po rokoch "slnečného maxima", prichádza "minimum"a ksa to ukáže, ako fakt, bude to ďalej tlačiť na ešte hlbší prepad ekonomiky
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Filip | 1. 2. 2009 18:39

Autor článku tak jako mnoho jiných autorů v nedávné době prezentuje katastrofickou vizi budoucího ekonomického vývoje. Samozřejmě nelze zcela vyloučit naplnění vizí autora. Jejich naplnění je vše velice nepravděpodobné. Doporučuji autorovi aby se zamyslel nad nedávnými kroky a komentáři amerického FEDu a nad budoucími důsledky zamýšlených opatření.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 1. 2. 2009 20:13
reakce na Filip | 1. 2. 2009 18:39

Prezentuji situaci jak ji vidím a není to poprvé, co prezentuji pesimistické názory na budoucí vývoj..Nad kroky Fedu jsem zamýšlel, i nad lidmi, co je provádějí. Výsledek? Nevidím,jak tyto kroky řeší deficity, předluženost apod..Jak to dopadne, uvidíme časem. Třeba za pár let napíši optimističtější článek.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondra Záruba | 1. 2. 2009 20:34
reakce na Jan Dvořák | 1. 2. 2009 20:13

Máte můj veliký obdiv.Jste jeden z mála,kdo na mě budí dojem,že než něco publikuje,tak tomu věnuje adekvátní úsilí.Navíc se nebojíte jít ven s kontroverzním tvrzením.Váš pesismus je pravda pověstný,ale na druhou stranu je třeba uznat,že ho umíte vždy potvrdit fakty.O to chmurnější jsou ty články.Web je také perfektní.Myslím obsahově:-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Traxler | 1. 2. 2009 12:32

S popisem situace i toho, co nas asi ceka, v jadru souhlasim. Ovsem par poznamek:.1) Pady men - jak uz byla rec, menovy kurz je relativni velicina. Takze muzeme byt svedky padu nekterych men, ale otazkou je vuci cemu. Vuci jinym menam? Mozna to tak u nekterych bude. Spise je v delsim horizontu mozne zavedeni novych men na platformach NAU, GCC, Mercosur, ASEAN a mozna i neco v Africe. Ale nevidim to realne v dohledne dobe. Ani nevim, jestli je to rozumny napad.Druha vec je realny pokles hodnoty meny, resp. penez, ale to uz jsme u inflace, ktera by mela spise globalni charakter nez lokalni..2) Zlaty rubl - neni to nemozne, ale zatim tomu davam tak 25% pravdepodobnost, uvidime..3) USA jako velmoc - myslim, ze USA sve vudci postaveni neztrati. Ale budou muset trochu vic spolupracovat se zbytkem sveta, poslouchat i jine nazory, nehledet jen na sebe. Psal jsem na toto tema zde:http://www.finez.cz/odborn e-clanky/detail/id-64/.Hlavnebych chtel rict, ze nikdo nevi, co nas skutecne ceka. A to ani v roce 2009, natoz treba vyhledove v nasledujicich dvaceti letech. Dulezite je, z pohledu investora, umet prizpusobit strategii aktualni situaci. A jeste daleko dulezitejsi pak je, z pohledu cloveka, nikdy nezapominat na lidske hodnoty. Je bohuzel mozne, ze svet speje k dlasimu velkemu valecnemu konfliktu. Snad budeme mit dost rozumu..Jan TraxlerFINEZ Investment Management.P.S. Vcera jsem se dival na Schindler''s List, tak me to trochu vzalo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 1. 2. 2009 14:53
reakce na Jan Traxler | 1. 2. 2009 12:32

Souhlasím s tím, že nikdo neví co se stane.Pokud bychom ale prognózovali budoucnost myšlenkovým schématem - "Co se stane, když ... X", pak dosazením za X ta neurčitost může mizet.A pokud za "X" dosadíme, že svět bude i nadále financovat spotřebu USA, tedy příčinu dnešních problémů bez tlaku na změnu chování, pak je pro mne tajemka vyřešena.A vláda USA, zdá se, že i ta Obamova, dělá přesně to, že hodlá financovat bývalé tempo spotřeby.Tím chci říct: chápu, že se člověk brání uvěřit tak černé budoucnosti a nepřeje se ji, ale ta rovnice zase tolik neznámých nemá, aby se nedala řešit.Vyřešit ji s uspokojivým celospolečenským výsledkem to je jiné zadání a využít ji pro investiční úspěch jednotlivce opět jiné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 1. 2. 2009 13:33
reakce na Jan Traxler | 1. 2. 2009 12:32

Jak jsem psal v reakci na p. Zdražila - co se týče kolapsu dolaru - prvním kole vůči jiným měnám. V druhém kole pak měny obecně vůči drahým kovům..Společná arabská měna bude pro dolar prubířským kamenem.Ještě bych dodal že další kolo kolapsu bude i díky větší inflaci (globální), jak píšete..Pohled investora?1. Mám v portfoliu většinu investic navázaných na drahé kovy.2. Jak jsem psal na mém webu, akciové trhy pořád podle mne nejsou oceněny na nadcházející ekonomické problémy.3. K tomu bych přičetl, že světové akciové trhy jsou podle mne v sekulárním medvědím trhu spojeným s poklesem hodnoty P/E..Doufám, že válečnému konfliktu se vyhneme...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 1. 2. 2009 02:53

Omlouvám se, funkční prolink na zmíněné grafy:www.calculatedriskblog.c om/2009/01/january-economic-su mmary-in-graphs.html
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 1. 2. 2009 02:44

Pravda, obdobná polemika se zde vedla před rokem. Tenkrát se pan Kohout dovolával faktů, která nebyla natolik k dispozici (nebyla logicky tolik vidět).Dnes tedy již nějaká fakta máme (např. cca 10 aktuálních grafů na: http://www.calculatedriskblog.com/2009/01/january-economic-summary-in-graphs.html). Velmi doporučuji !!Ta fakta v grafech vypadají ještě strašlivěji než článek pana Dvořáka (pozor, pokud ty grafy nenahlížíte vzhůru nohama :-)).Takže názory pana Dvořáka, opřené o zmíněná fakta, bych nepovažoval za "pověstný" pesimizmus autora a pramálo na tom změní spor o metodiku pohledu.Dnešní optimisté naopak fakta ignorují a podporují "stavby mostů do nikam", protože neumějí říct kde skončí druhá strana budovaného ekonomického mostu (enormních dotací) s argumentem "snad to pomůže". To je ale málo přesvědčivé.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Arsen Lazarevič | 31. 1. 2009 22:24

Oficiální makroekonomické údaje kontrolované FEDEM jsou možná nepravdivé, ale na rozdíl od Shadowstats jsou zadarmo :-) Já problém nevidím v tom, že americká ekonomická nevyrostla, protože životní úroveň občanů by měla být nadstandardní. Bohužel stále více lidí chudne především kvůli politice FEDU, kdy dochází k ožebračování národa pomocí inflace.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel Hanzl | 31. 1. 2009 21:51

Pěkné. Ale pesimismus autora je pověstný. Snad se jeho obavy nenaplní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Václav Pech | 31. 1. 2009 22:41
reakce na Pavel Hanzl | 31. 1. 2009 21:51

Pravda. Honza je v posledním roce jedním ze symbolů pesimismu jehož současnou úroveň sdílím jenom z větší části, ale je zajímavé projít si jeho články psané před rokem a porovnat si, co se z nich splnilo a co se splnilo z odhadů ryzích optimistů. Pochopitelně ale budu raději, když budou mít pravdu tentokrát oni. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vlad Ender | 31. 1. 2009 16:59

Par poznamek:I "dobre" staty EU (Nemecko, i Cechy) budou mit problem. Je to ostatne uz videt, protoze jejich externi trhy v podstate zmizeli pres noc. Preorientovat ekonomiku z externi, a zmenit mysleni lidi bohuzel pres noc nejde, a je otazka jestli napr. Cechy jako relativne maly stat muzou rozumne vubec zvysovat zivotni uroven bez znacneho exportu.Jak pise pan Kohout, s Ruskem by jsem to tak zhave nevidel - zalezi velice na cene komodit.Uplne nejdulezitejsi veci v soucasne svetove situaci je co udela Cina. Cina muze dnes stejne dobre zlikvidovat svetovou ekonomiku jako zachranit - vice nez kdokoli jiny. Zatim mi to prijde, ze si to ne uplne uvedomuji (teda, krome toho zniceni).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel Kohout | 31. 1. 2009 14:23

Pár maličkostí. Předně, kursy měn nejsou analogií kursů akcií. Kursy měn jsou zjednodušeně řečeno dány tím, co je možné si za ně koupit. Ano, měny a akcie se obchodují na spekulativních trzích, kde se vyskytují bubliny i propady. Ale to je asi jediná podobnost.HDP není ekvivalentem tržeb. Pokud se vůbec HDP dá přirovnat k nějaké mikroekonomické veličině, pak je to EBIT, tedy zisk před úroky a zdaněním. Ale i tato analogie kulhá.Ano, objemy závazků plynoucích z mandatorních výdajů jsou gigantické. Pokud bychom ale vytvářeli podvojné účetnictví pro stát (což je zajímavá myšlenka, stálo by možná za to, aby se jí někdo chopil), pak bychom museli na stranu aktiv připsat diskontovanou sumu všech budoucích vybraných daní a sociálního pojištění. Jistě, mohli bychom se hádat, jak realistické jsou tyto odhady.Kdybychom stejně přísně hodnotili ekonomiky EU, Ruska a Číny, došli bychom k závěru, že celý systém směřuje do ... průšvihu. Jestli to tak bude, ukáže čas.Mimochodem, Rusko: jestli budou v důsledku recese trvat nízké ceny komodit, bude tu brzy opakování krize z roku 1998. O nějakém zlatém rublu nemůže být ani řeči.Čína je nyní zřejmě v recesi, podle americké metodiky činil pokles HDP za 4Q08 asi -0,3 %.Zpátky k Evropě. Euro je relativně silné proto, že německá ekonomika je stále velmi exportně konkurenceschopná - na rozdíl od jihoevropských států. Zda se eurozóna rozpadne, se teprve uvidí. Spíše ne, protože náklady by byly asi ještě větší než udržení eura.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 31. 1. 2009 15:11
reakce na Pavel Kohout | 31. 1. 2009 14:23

Celý systém do průšvihu směřuje. Podle mne hodně velkého průšvihu. Je to tak..USA podvojné účastnictví zpracovaly, dallasský Fed udělal výpočty, kdy pracoval s budoucími příjmy i výdaji pojistného..Výsledky USA podle US GAAP + diskontované DEFICITY (tedy po započtení budoucích příjmů pojistného)jsou v článku zmíněny i s relevantními odkazy..O analogiích států a firem můžeme diskutovat. Mně HDP přijde jako obrat, ne EBIT. Na podobnosti akcií a peněz trvám. Síla ekonomiky (firmy) se odráží na síle měny (ceně akcie).Jak to celé dopadne uvidíme časem.Podobně jako s loňskou debatou o finanční krizi pod mými články.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 31. 1. 2009 10:19

Velmi chmurné a asi pravdivé čtení.Mohl byste prosím uvést svůj názor na schopnost/ochotu/možnost čínské a arabské ekonomiky financovat nezadržitelně rostoucí dluhy USA ? Bude mít Čína schopnost nahradit výpadek spotřeby USA svou vlastní poptávkou ?Vše rovněž ukazuje na kolaps dolaru, jak zmiňujete. Nedává mi smysl jeho současné posilování (nebo jsem jen nedočkavý :-) ?).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 31. 1. 2009 11:51
reakce na Luděk Zdražil | 31. 1. 2009 10:19

Ochota financovat dluhy USD podle mne klesá. Arabská společná měna je jednoznačný signál odklonu arabských zemí od USD..Čína nebude mít sílu krýt výpadek spotřeby USA vlastní poptávkou. Potom by zpomalení čínské ekonomiky hrozilo propuknutím nepokojů, jak jsem zmínil v článku. Důsledky si opravdu netroufám odhadnout.Co třeba devalvace měny? Politické dopady? atd atd
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Václav Pech | 31. 1. 2009 11:28
reakce na Luděk Zdražil | 31. 1. 2009 10:19

Jak jsem již psal jinde. Předně je třeba asi říci oproti jaké měně by měl USD oslabovat? Euro? Libra? Anglie a Evropská Unie budou muset do budoucna snižovat sazby a zalévat svoje ekonomiky penězi stejně jako tomu bude v US. A myslím že ani v Asii nebudou vlády Japonska a zejména Číny stát o vlastní posilující měnu, která by jim v těžkých dobách snížila pro ně veledůležité levné vývozy. S tím kolapsem dolaru si prozatím musíme počkat. Prasknutí několika bublin (consumer spending, credit, housing) je pro USD z mého pohledu výrazně deflačním faktorem. Lidé neutrácejí, peníze drží "pod polštářem" a tudíž jsou peníze v oběhu cennější. Oslabení dolaru přijde,ale bude to ještě do pominutí deflačního rizika chvíli trvat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 31. 1. 2009 13:20
reakce na Václav Pech | 31. 1. 2009 11:28

Děkuji. Jen si nemyslím, že by lidi v USA drželi peníze "pod polštářem". Mám dojem, že spíše žádné nemají. Naopak žijí v mylné představě o hodnotě svého majetku (domy, penze) a dluhy na kreditních kartách jsou patrně v součtu ještě větším průšvihem než celá hypoteční krize, obávám se.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 31. 1. 2009 13:32
reakce na Luděk Zdražil | 31. 1. 2009 13:20

Souhlasím, kreditky, ale i půjčky na auta či hypotéky na komerční nemovitosti - to budou hlavní zdroje ztrát bank letos..Co se týče kolapsu dolaru, podle mne jde o "nedočkavost&qu ot;.I z mé strany :-) A průběh? V prvním kole vůči jiným měnám. V druhém kole pak měny obecně vůči drahým kovům.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Jan Dvořák
Autor je soukromý investor a provozovatel investičního portálu pro investory. Publikuje zejména analýzy primárně zaměřené na globální ekonomickou situaci...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!