Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak svět řeší recesi

| 11. 2. 2009

Neplatí přitom, že jeden recept se hodí všem stejně. Největší publicitě se samozřejmě těší plánovaný fiskální stimulus americké vlády v úctyhodné částce 825 miliard dolarů. Tyto prostředky mají být napumpovány do ekonomiky cestou nejrůznějších veřejných investic, zejména do infrastruktury a ekologických projektů. Dále má jít o snižování některých daní. Plánované zvýšení daňových sazeb pro nejvyšší příjmové skupiny bylo odloženo. V recesi se daně nezvyšují, ani když tento krok byl inzerován ve volebním programu Baracka Obamy.

Jak svět řeší recesi

Zvyšování veřejných výdajů je také nosným pilířem německého programu proti recesi. Hodně se psalo o „šrotovací prémii“, která údajně pomáhá i českým automobilkám. Zde je namístě zdůraznit dvě skutečnosti. Za prvé, ne všechny ekonomiky zvyšují výdaje státu – některé naopak šetří. Za druhé, praktické zkušenosti s masivními veřejnými zakázkami jsou převážně špatné.

Které ekonomiky šetří a proč? Irský premiér oznámil 3. února, že jeho země přistupuje na úsporný program o velikosti dvou miliard euro. Hlavní část úspor se uskuteční snížením nominálních mezd zaměstnanců veřejné správy. Tentýž den oznámila polská vláda, že schválila nouzový plán úspory veřejných výdajů v hodnotě 4,4 miliardy euro.

Proč Irsko a Polsko šetří, zatímco USA a Německo utrácejí? Malá otevřená ekonomika orientovaná na export nemůže efektivně povzbudit ekonomiku zvýšením státních výdajů. Ekonomika typu Irska nebo České republiky může utrácet až do vykrvácení, ale výpadek exportu tím nenahradí.

Teoreticky by i malá otevřená ekonomika mohla rozhazovat peníze horem dolem, přičemž jistý krátkodobý vliv na vývoj hrubého domácího produktu by určitě byl patrný. Nicméně malá ekonomika musí dávat větší pozor na svůj úvěrový rating. Platí to zejména v době světové recese.

Irsko, Polsko nebo Česká republika zatím neměly závažnější problémy s emisemi svých státních dluhopisů. Tato bezstarostnost však nemusí mít dlouhého trvání. Snadno si lze představit situaci, kdy investoři ponechají emisi státních dluhopisů Irska (anebo Česka) bez povšimnutí, a vláda se octne bez hotovosti. Co potom? Nejenže dojdou peníze na stimulační projekty, ale možná nebude ani na platy učitelů, hasičů nebo lékařů ve státních nemocnicích.

Dvojí metr EU i trhů

Mějme na paměti, že ne každému měří EU stejně. Když Německo či Francie výrazně překročí maastrichtská kritéria, odbude se to mávnutím bruselské ruky. Kdyby totéž provedlo Irsko nebo Česko, výstražně zdvižený bruselský ukazováček bude volat vlády těchto zemí k odpovědnosti.

Nemluvě o finančních trzích: ani ony neposuzují každou zemi stejně. Jednou jsme v kategorii „emerging markets“, takže si nesmíme vyskakovat: prohřešky proti fiskální kázni budou trhem i Unií trestány přísněji než stejné prohřešky, jichž se dopustí velké vyspělé západní ekonomiky. (Ano, je to ošklivé, ale je to tak.)

Irsko a Polsko tedy signalizují finančním trhům, že se do budoucna hodlají chovat fiskálně zodpovědně, že nehodlají hazardovat s nedostatkem hotovosti a nechtějí žádat Mezinárodní měnový fond o nouzovou překlenovací půjčku. Má snad česká ekonomika signalizovat opak?

Dále je zde otázka, zda fiskální stimuly vůbec fungují. Mezi naší veřejností panuje názor – bezpochyby ovlivněný Starými pověstmi českými – že v případě krize by vláda měla stavět různé Hladové zdi. Tento názor se shoduje se zjednodušeně pochopenou Keynesovou teorií, takže se uplatňoval i v zahraničí.

Japonsko utratilo během let 1991 až 2008 celkem 6300 miliard jenů na nejrůznější infrastrukturní stavební projekty. Výsledek: japonský venkov je zaplaven silnicemi a dálnicemi, po nichž téměř nikdo nejezdí, mosty, kde lze napočítat pár aut denně, přehrady, tunely, přístavními moly s nevyužitou kapacitou.

Výsledek na hospodářský růst byl krátkodobý: trval vlastně jen během stavby. Zato dluh nashromážděný při financování této největší stimulační akce v dějinách lidstva je gigantický: 180 procent japonského hrubého domácího produktu. Účinnost masivních infrastrukturních výdajů se neprokázala. „Jednou z lekcí pro Japonsko je, že veřejné práce dávají nejlepší výsledky, když tvoří něco užitečného pro budoucnost,“ říká profesor ekonomie Toshihiro Ihori citovaný deníkem The New York Times.

Tím „něčím užitečným“ má Ihori na mysli zejména vzdělání. Pokud bychom chtěli udělat něco pro budoucnost, zde by zvýšení výdajů pomohlo krátkodobě i dlouhodobě.

(Jde o článek, publikovaný v Lidových novinách, mezititulek Finmag). Autor je ředitelem Partners pro strategii. Foto: Profimedia.cz. 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

tomík | 12. 2. 2009 22:49

Velmi dobrý článek. Několik připomínek jsem si dovolil napsat zde: http://tomikov.blogspot.com/2009/02/reakce-na-jak-svet-resi-recesi-p-kohout.html
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 13. 2. 2009 23:26
reakce na tomík | 12. 2. 2009 22:49

Teď čtu jednu zajímavou knížku - a je v ní citace kohosi z 20-30. let (tj. z dob, kdy byly měny vázané na zlato) ke státním dluhopisům: "historie státních dluhopisů je vlastně historií státních bankrotů". Je otázka, nakolik to dnes aplikovat na země v eurozóně....Jinak zajímavá otázka nakonec zní - proč by měl mít fiskální stimulus do vzdělání lepší účinky než žádný fiskální stimulus? Nerozhodnou lidi o svých penězích lépe než stát? Nebo si někdo myslí, že se v oblasti vzdělání nedá plýtvat? Umíte si představit rozvoj oborů typu "evropská integrace", "sociální cosi" atd. atp?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomík | 14. 2. 2009 12:09
reakce na Ondřej Palkovský | 13. 2. 2009 23:26

Možná jsou určité oblasti, kde musí i v naprosto liberálním tržním prostředí zasáhnout stát. Např. mě napadají banky, kde nejenže musí být státní dohled, ale nelze dopustit nechat banky masivně zbankrotovat. Zde ovšem raději dočasné zestátnění, než nesmyslné dotace - vlastníci musí být potrestáni.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Dominik Žďánský | 11. 2. 2009 20:22

Osobně bych využil momentální stav konečně k reformám, lidi jsou připraveni, naše ekonomika je stejně závislá na Evropě, takže s tím nic neuděláme, pumpování peněz přinese jenom to co to způsobilo a když jsem slyšel co chce dělat ČSSD, tak mi naskočili slzy do očí. Tam snad nikdo nemá diplom :-)NERV nic zásadního nepřinesl a stejně je to všechno o politické vůli a nutných reformách.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 11. 2. 2009 06:54

Domnívám se, že v USA ztratily čísla smysl.Tzv. "pomoc" v částkách 825 miliard nebo 540 miliard či biliónů nebo triliónů - to už je zcela jedno.To je REZIGNACE NA PRINCIP a je jen otázka zda posypou zemi 3 nebo 10 cm vrstvou USD.A pokud to udělá kdysi nejsilnější ekonomika světa a dnes největší světový dlužník, pak se ostatní ekonomiky jen těžko mohou držet nějaké rozpočtové disciplíny.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Majer | 11. 2. 2009 18:55
reakce na Luděk Zdražil | 11. 2. 2009 06:54

Dovoluji si upozornit čtenáře Finmag na možnost připojit k vašemu jménu vizitku s kontakty, stručnou charakteristikou a třeba i fotografií. Viz moji vizitku pod textem. U komentářů přibylo pár dalších novinek, ale na ty, jak vidím, jste už přišli sami.Kdo z registrovaných účastníků diskusí máte zájem o vytvoření vizitky, pošlete mi mailem údaje, případně i fotku. Neslibuju, že všechno zvládneme zadat do databáze ze dne na den, ale budeme se snažit :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 12. 2. 2009 12:22
reakce na Jan Majer | 11. 2. 2009 18:55

Vážený pane Majere,chtěl bych reagovat k jednotlivým změnám na finmagu. Nejdřív ke komentářům na hlavní stránce, které se mi zdají až příliš nacpané u sebe a celé je to pak takové nepřehledné. Nešlo by to odřádkovat? Chtělo by to taktéž něco udělat s kurzívou v komentářích (část komentáře je psaná kurzívou). Ohledně toho obrázku si nemyslím, že je to nejlepší nápad. Ten obrázek je natolik malý, že není téměř nic vidět. Lepší by bylo, kdybych si mohl určitou osobu rozkliknout a objevit o ní různé informace apod :-) S pozdravem Arsen
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 12. 2. 2009 12:34
reakce na Arsen Lazarevič | 12. 2. 2009 12:22

S tím rozkliknutím to tak opravdu funguje. Omlouvám se tedy za předchozí část komentářů..A vypadá to hezky :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!