Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Regulací ke zkáze

| 18. 2. 2009

V dnešní době se otevřeně mluví o nových regulacích a nastavení takových podmínek, které by údajně měly chránit obyčejné lidi před podvody ostatních. Historie, matka moudrosti, nám však ukazuje, že přemíra regulací a neznalost může přivést jednotlivé země včetně velmocí ke zkáze. Dále nás učí, že ze společenství původně svobodných se stávaly byrokratické totalitní systémy, na jejichž vývoji jedinec neměl ochotu dále spolupracovat. Hrozí nám něco takového i dnes?

Regulací ke zkáze

Pojďme si dát malou lekci z historie a začít od starého Říma. Po válce s Kartágem se Řím postupně stával velmocí už nejen vojenskou, ale i námořní. Společně s tím zotročil veškeré obyvatele a tím se celé římské říši dostala do rukou levná pracovní síla. Řím tak stále bohatl, ovšem své bohatství často získával na úkor obyčejných lidí. Levná otrocká pracovní síla a nedostatečný majetek na straně plebejců zapříčinily, že zemědělství, které hrálo největší roli, se stalo absolutně nekonkurenceschopným.

Víme, že nerovnost ve společnosti byla obrovská a podle Giniho koeficientu, měřící nerovnost příjmů, by se toto číslo blížilo jedné, tedy absolutní nerovnosti. Římští patricijové vlastnili téměř veškeré bohatství v podobě svých statků, na nichž často v hrozných podmínkách pracovaly stovky otroků.

Plebejci se však neměli o mnoho lépe – například v hlavním městě Římě nezaměstnanost trvale přesahovala 30 % a většina obyvatel byla závislá na darech senátorů či bohatých patricijů s politickými ambicemi, kteří si takto chtěli získat přízeň lidu.

Otroci a pád Říma

Za císaře Augusta však expanzivní vojenská politika založená na získávání nových otroků přestávala pomalu fungovat a z expanzivní taktiky se tak pomalu přecházelo na strategii obrannou. I když následující císaři vedli další války, území Říma se zvětšovalo jen nepatrně, což zapříčinilo nedostatečný přísun nových otroků a bohaté kořisti z porobených zemí. Dobytí a hájení Británie přišlo římskou pokladnu na opravdu velké peníze.

V historických pramenech se dají dohledat různé spisy velkostatkářů o tom, jak vhodně hospodařit na tzv. dominiích, a často zaznívají i nářky na to, jak rychle roste cena otroků. Reprodukce byla téměř zastavena, jelikož většina potenciálních rodičů nechtěla odsoudit svého syna k podřadnému, rozuměj otrockému životu.

Zvyšovala se tedy nejen cena otroků, ale i cena potravin. Bylo jen dobře, že pozvolna rostla i produktivita a inflace se držela na stabilní úrovni, i když někteří císaři neodmítli částečně ředit stříbrné mince.

Naštěstí nezavedli žádné regule ohledně svobodného podnikaní, a tak konkurence stále fungovala a říše vzkvétala až do 3. století našeho letopočtu. Co bylo poté, nebudu rozepisovat, ale doporučuji k přečtení článek mého kolegy: http://www.finmag.cz/clanek/9167/.

Říše byla následně rozdělena na západ a východ. Západořímská říše však stále upadala vlivem neustálých sporů a naprosté ekonomické nerovnováhy. Podléhala častým vojenským útokům a státní pokladna nedokázala kvůli půdě ležící ladem a upadajícím řemeslům financovat vysoké válečné výdaje. Východořímská říše ovšem dokázala žít z vlastní práce – otroci se zde využívali málo a dá se říci, že císaři ve své zemi vládli stabilně, dlouho a na tamější poměry i moudře.

Všechno však skončilo podobně, jako zanikl západ. Moc se rozdělila mezi aristokratické rody a církev, které proti sobě často vedly otevřené spory a na svých územích nastavily takové podmínky, že nedovolily rozvoj svobodného podnikání.

Doufám tedy pevně, že nás nečeká podobný osud a různé regulace a byrokratická opatření nás nepovedou ke zkáze. I tak se ale musím ptát, proč naši zemědělci musejí strádat kvůli nesmyslným produkčním kvótám, proč se u nás se vstupem do EU zdražil cukr na dvojnásobek? A jak je možné, že v obchodech je k dostání francouzské víno za 49 korun?

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Arsen Lazarevič
Ekonomický publicista. Narodil se v Bělehradu, v České republice žije trvale od svých pěti let. Na Finmagu začínal, dnes působí na serveru Měšec.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!