Dál mezi Skyllou a Charybdou

Povzbudivě nezní ani informace agentury Bloomberg, podle níž dochází v USA k nejvýraznějšímu omezení dividend od roku 1955. Tentýž zdroj také upozorňuje, že podle 125 let staré metody předvídání vývoje trhu akcie to nejhorší teprve čeká. Jde o tzv. Dow teorii, podle které signalizuje vývoj akcií dopravních společností, jak se bude vyvíjet ekonomická aktivita. Naznačuje její další pokles.

Nic ale zpravidla není úplně černé, nebo bílé. Dowova teorie směřuje, jak podotýká Bloomberg, proti názorům deseti analytiků z Wall Streetu, podle nichž skončí v průměru index S&P 500 koncem roku na hodnotě 1059 bodů, což představuje  přibližně 40%  růst. Výše by ho měly pohánět vládní výdaje ve výši téměř 800 mld. dolarů a nejlevnější ocenění akcií za poslední dvě dekády.

Optimističtěji vyznívá i průzkum Národního sdružení podnikových ekonomů, jehož se zúčastnilo 47 analytiků. Ti předpokládají, že ekonomika USA v letošním 1. čtvrtletí prudce klesne, podobně jako v letech 1973–1975, ve druhé polovině roku by prý ale měla začít oživovat a příští rok se vrátit k růstu.

Co vlastně uvedla Moody´s?

Silný odliv zájmu investorů zaznamenaly středoevropské a východoevropské trhy . Příčinou bylo hlavně varování ratingových agentur Moody´s a S&P před negativním vývojem v regionu, které se týkalo především bank, jež zde působí. Přispěla k němu i americká investiční banka Goldman Sachs, která doporučovala prodávat kvůli dalšímu možnému oslabování středoevropské měny. U forintu je to kvůli situaci Maďarska pochopitelné, méně již u koruny a zlotého. O den později banka názor na vývoj těchto dvou měn změnila. 

Český a polský akciový trh ztratily letos z velké části i kvůli rozsáhlým ztrátám bank kolem 25 procent, daleko více než třeba maďarský nebo ruský. V případě pražské burzy přispěly k tomuto poklesu hlavně velký podíl bankovních titulů v bázi indexu PX pražské burzy, ale také dominantní pozice zahraničních investorů na obchodech s českými akciemi. 

U Erste Group či Raiffeisenbank (s jejími akciemi se však na pražské burze neobchoduje) je vzhledem k jejich rozsáhlým aktivitám ve střední a hlavně východní Evropě výrazný propad kurzu akcií logický. Daleko méně pochopitelné je ovšem u Komerční banky, která vykázala velmi příznivé výsledky za loňský rok a informovala o možné výplatě hrubé dividendy 180 Kč na akcii.

„České banky byly před prodejem zahraničním vlastníkům očištěny o špatné úvěry. Jejich noví majitelé jim pak prakticky nedovolili žádné rizikovější transakce do toxických aktiv,“ říká Pavel Makovec z fondu privátního kapitálu Arca Capital. Navíc nejsou na rozdíl od některých východoevropských, ale i třeba maďarských bank primárně financovány z cizích zdrojů, před čímž varuje zpráva Moody´s.

Připustíme-li nicméně, že u bank obecně existuje určité riziko, že se může jejich situace zhoršovat, nelze na druhé straně makroekonomickou situaci ČR srovnávat s vývojem v Maďarsku nebo v pobaltských republikách. Zpráva Moody´s ostatně o ničem takovém ani nehovoří. ČR z ní naopak vychází velmi příznivě. Moody´s dokonce odhaduje, že česká ekonomika letos posílí o necelé procento.

„Oázou růstu nejspíš nebudeme. Je těžké odhadovat budoucí vývoj. Domnívám se ale, že v nejhorším případě nás letos čeká pokles ekonomiky o dvě procenta,“ uvedl rovněž Makovec.

Řada českých firem prezentovala nebo by mohla prezentovat za loňský rok velmi dobré výsledky. Investory ale zajímají hlavně jejich vyhlídky a je otázka, zda pro ně budou dostatečným lákadlem zajímavé dividendy, které by mohly některé firmy vyplácet.

Doba, což již zní jako nošení dříví do lesa, nahrává dlouhodobým investicím, bez většího zájmu zahraničních investorů lze ale těžko očekávat změnu k lepšímu. Nikdo samozřejmě neví, jak se česká i další středoevropské ekonomiky vyrovnají s recesí. Bylo by přesto záhodno, kdyby tito investoři, stejně jako někteří analytici, posuzovali vývoj jednotlivých středoevropských zemí separátně a nikoliv podle jednoho klišé.     

Foto: Profimedia.cz