Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

G20: Přinese summit větší stabilitu?

František Mašek
František Mašek
3. 4. 2009

Výsledky dlouho očekávaného summitu skupiny G20, sdružujícího 20 největších ekonomik světa s 80 % podílem na světovém obchodu, přinesly vcelku očekávaný kompromis. Trhy, zejména finanční a akciové zvlášť, reagovaly na jednání G20 velmi pozitivně. Teď jde o to dotáhnout dohodnutá opatření do zdárného konce. Co bylo přitom vlastně dohodnuto?

G20: Přinese summit větší stabilitu?

USA zmírnily dřívější požadavky na finanční stimuly pro globální ekonomiku, proti nimž se stavěly hlavně Francie a Německo. G20 se nakonec dohodla, že podpoří ekonomický růst ve světě bilionem dolarů. Tři čtvrtiny této částky by měl získat Mezinárodní měnový fond, zbývajících 250 mld. dolarů na podporu obchodu rovněž MMF a další mezinárodní organizace, které patří do skupiny Světové banky.

G20 se dohodla na reformě globálního finančního systému a na tvrdší regulaci některých finančních institucí. Dvacítka hodlá společně postupovat v boji proti daňovým rájům, některé komentáře dokonce hovoří o možném konci bankovního tajemství. Regulovány mají být hedgeové fondy, ratingové agentury, ale i další subjekty. Čína a jiné rozvíjející se ekonomiky mají mít větší podíl na řízení světové ekonomiky.

Cílem nové instituce Financial Stability Board je sjednotit regulátory. Spolu s MMF by také měla včas varovat svět před potenciálními hrozbami. Po oživení globální ekonomiky se mají podle agentury Bloomberg začít připravovat nová pravidla, jejichž cílem je omezit obchody, založené na finanční páce (většina potřebných peněz je získána na úvěr), a přimět banky, aby v příznivých časech poskytovaly zájemcům klientům víc peněz. Bonusy a odměny bankéřům by měly podléhat mnohem přísnější kontrole.

G20 si vzala poučení z Velké deprese 30. let (tehdejší ochranářství silně poškodilo mezinárodní obchod) a hodlá proto vynaložit v nejbližších dvou letech minimálně 250 mld. dolarů na podporu financování obchodu prostřednictvím agentur a rozvojových bank, poskytujících exportní úvěry.

Nejde samozřejmě pouze o finanční stránku věci. Pro americké banky může mít například velký význam, že nyní mohou dočasně změnit účetní standardy. Při oceňování tzv. toxických aktiv, spojených hypotékami, se již nemusí striktně řídit tržními cenami, což je pro banky v současné hektické situaci důležité. Je ale třeba, aby byly známy principy, jimiž se budou finanční instituce, které zavedou vlastní oceňovací metodiky, řídit.

Pozor na bankovní kasino!

Americký novinář Erik Best, který žije dlouhodobě v Praze a vydává bulletin Fleet Sheet, upozornil na nedávném Evropském bankovním a finančním fóru, pořádaném v Praze, že americká média vůbec nepsala o tématu, velmi diskutovaném v Číně. Jde o to, zda někdo USA nevyhlásí kvůli tomu, že tam ztratil při investování vzhledem k finanční krizi nemalé peníze, válku. Věřme, že jednání G20, jakkoliv (viz dále) i kritizované, podobné spekulace odválo.

Znárodňování některých bank, případně jiných společností, jako cesta, jak je zachránit před krachem, logicky nahrává levici. Řadu zajímavých podnětů na toto i další témata přineslo alternativní fórum k jednání skupiny G20, nazvané Svět v krizi, které pořádal ještě před zasedáním dvacítky v Londýně s dalšími partnery Pražský institut pro globální politiku – Glopolis. Některé názory, které zde zazněly, mohou být pokládány za levicové, v jednom se ale levice a pravice nejspíš shodnou - změny jsou potřeba.

Hlavní ekonom Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) Heiner Flassbeck na fóru kritizoval tzv. bankovní kasino. Některé nově vzniklé bankovní produkty označil za kasino s tím, že nešlo o nic sofistikovaného, promyšleného či skvělého, ale hazard, který přinesl pyramidu zadluženosti. Ta se po propadu nemovitostního trhu zhroutila jako domeček z karet.

Za daleko větší nebezpečí než vysokou inflaci pokládá přitom Flassbeck deflaci. Příčinou je hlavně kolaps cen aktiv některých bank nebo aktiv různých investorů, pokles výroby, nezaměstnanosti a stárnutí populace, jejíž kupní síla pak klesá. Trh podobnou situaci sám nezvládne. Stabilizovat ji může jen někdo z externího prostředí, tedy vlády. Zvyšování státního dluhu proto pokládá za cestu, jak se ubránit deflaci. Anglosaské země to již prý (paradoxně – pozn. red.) pochopily, Evropa dosud nikoliv.

„Za normálních okolností bychom neměli trhy ovlivňovat, pomineme-li ty finanční. Situace ale není normální. Problémem je také průhlednost informací o finančních produktech. Aktivní a chytrá hrstka spekulantů dává tyto informace dohromady a vysvětluje, jak je interpretovat. Přitom je vedena snahou vyšroubovat cenu finančních produktů co nejvíc,“ uvedl rovněž Flassbeck.

Ceny komodit představují přitom podle Flassbecka jasný důkaz, že na trhu dochází k obrovským spekulacím. V této souvislosti zmínil hedgeové fondy. Vlády by měly mít možnost zasáhnout, když zjistí, že trhy nejsou v rovnováze, a to na mezinárodní úrovni, což platí především právě u komodit a měn. Varuje také před tím, že se mohou někteří bankéři po odeznění problémů vrátit ke starému systému, tedy ke zmiňovanému bankovnímu kasinu.

Žlutá pro hedgeové fondy?

Londýnské Sdružení pro správu alternativních investic (AIMA), které hájí zájmy více než 1200 finančních společností z celého světa, včetně hedgeových fondů, uvedlo, že jejich vliv na rozvoj finanční krize byl minimální. Využívaly prý obchody s vysokou pákou (velkým podílem úvěrů) daleko méně než banky. Jde prý tedy o bankovní krizi. Činnost hedgeových fondů by měla být nicméně regulována, a to zejména na základě tlaku Evropy.

Rozvíjející se trhy, zejména Čína, se snaží získat daleko větší podíl na řízení mezinárodních institucí. Není divu. Země, která díky nákupům amerických státních dluhopisů ve velké míře financuje velkou část amerického státního dluhu, chce mít i z tohoto důvodu větší slovo ve světě. Stejně jako některé další rozvíjející se země. V tomto směru jim dalo jednání G20 za pravdu.

Čína by také v budoucnu ráda nahradila dolar jinou rezervní měnou, například  zvláštními právy čerpání SDR, které se využívají v MMF. 

Jde tedy o řadu změn. Budou si přitom ochotni připustit nutnost změny Američané, jimž je vytýkáno, že žijí nad své možnosti, tedy přeneseně i doslova na dluh? Best sice tuto možnost zpochybnil, zdá se nicméně, že si to Američané dříve nebo později pod tlakem okolností uvědomí. Na svém vlastním příkladu i příkladu své vlasti. Stačí se podívat na to, jak v amerických bankách a jiných společnostech postupně získávají podíly arabští i jiní investoři, včetně některých státních fondů.

V souladu s Járou Cimrmanem si můžeme říci, že ani nám se nemusí tato okolnost líbit, stejně jako přísnější regulace některých subjektů, nebo typů obchodů, to je ale (bohužel) asi tak vše, co proti tomu můžeme dělat.

„Občanská“ kritika

Účastníci pražské konference Svět v krizi nepovažují výsledky jednání skupiny G20 za dostačující. Žádají mj. šéfy světových mocností, ekonomické a finanční ministry, aby se zasadili o efektivnější regulaci trhů a ekonomiky, které zohledňují veřejný zájem, zejména zájmy těch nejchudších, zrušili dominantní postavení financí nad skutečnou ekonomikou, zasadili se o větší průhlednost, reprezentativnost a odpovědnost mezinárodních a regionálních finančních institucí, zejména MMF (blíže viz www.glopolis.org).

Je tato kritika oprávněná? V prvé fázi by nejspíš stačilo, kdyby skupina G20 důsledně splnila vše, co se dohodlo v Londýně.

Menší výnosy?

Spekuluje se o tom, že tvrdší regulace může vést ke snížení výnosů z investování. Banky budou muset (jak jim to ukládají i nová pravidla kapitálové přiměřenosti Basel II) mít vyšší zdroje na krytí rizikovějších transakcí než u méně riskantních. Jsou tu ale i další vlivy, například tlak na daňové ráje a zrušení bankovního tajemství, které se mohou odrazit v poklesu firemních zisků řady společností, které je využívají.

I když dosud nejsou k dispozici přesné odhady, jak by se to mohlo odrazit ve výnosech investorů, lze očekávat, že budou v průměru nižší než dosud. Na druhé straně by ale mohli vydělat na stabilnějším prostředí, které by mohlo díky přísnější regulaci vzniknout. Což bude zřejmě běžný drobný investor považovat v současné hektické době za daleko podstatnější.

Foto: Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
František Mašek

František Mašek

Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise Burza, na různých postech, naposledy jako šéfredaktor.... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo