Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Česko světovým exotem

Jiří Paroubek na setkání s manažery odhalil detaily záměrů ČSSD v oblasti hospodářské politiky. Až doposud byly publikované plány ČSSD poměrně vágní. Po úterní prezentaci na Fóru Hospodářských novin jsou však záměry celkem jasné.

O co by mělo jít? V oblasti výdajů navrhuje ČSSD zavést od podzimu šrotovné s plánovanými výdaji pět miliard korun. Snížení dolní sazby DPH z devíti na šest procent by mělo státní pokladnu přijít na 22 miliard. Sociální demokracie se nakonec nechala přesvědčit ke slevám na sociálním pojištění pro zaměstnavatele, což je položka s odhadovanými náklady 18 miliard. Dalších zhruba devět miliard by padlo na zrychlení odpisů. Na šest miliard by přišly dotace do ekologických budov a dvě miliardy by stály dotace do regionální dopravy.

Na příjmové stránce má ČSSD v úmyslu zvýšit daně tzv. „bohatým“, což jsou v Paroubkových představách lidé s měsíčním platem nad sto tisíc korun. Ti by platili daň z příjmu ve výši 38 procent. V kombinaci s ostatními daněmi by tedy „bohatí“ platili více než 60 procent svých příjmů státu, což by bylo jedno z nejvyšších daňových zatížení v Evropě. (Sociální demokracie ráda argumentuje, že daně z příjmu jsou prý u nás nízké, ale úmyslně zapomíná na fakt, že sociální a další odvody jsou naopak velmi vysoké.)

Jiní se poučili

Zvýšením daní z příjmu jednotlivců v době recese by se Česká republika stala světovým exotem. Všechny ostatní ekonomiky se totiž poučily z neblahé historie Velké deprese ve 30. letech, kdy Rooseveltovo zvýšení daní bylo jedním z faktorů, které z recese udělaly opravdovou depresi. Ani prezident Obama dnes Rooseveltovu chybu neopakuje, protože ví, jak velkou chybou je zvyšování daní z příjmu během recese.

Z celkové strategie vyplývá orientace ČSSD na velké korporace. Dříve se sociální demokracie marketingově profilovala jako ochránce slabých, neprivilegovaných a sociálně vyloučených. Tyto doby již minuly. Dnes jsou ČSSD a „big business“ otevřeně a všem viditelně na jedné lodi. Přízeň velkých podniků se snaží získat sliby státních zakázek, dotací, rychlejších odpisů atd. Dokonce i snížení dolní sazby DPH je krok, který je patrně cílený na získání přízně obchodních řetězců.

Korunou vstřícnosti vůči velkému byznysu je šrotovné. Opatření, jehož vlastně není zapotřebí, protože pokles prodeje osobních automobilů se po počátečních propadech začátkem roku v březnu velmi silně stabilizoval. Prodeje posílilo i odstranění daňového znevýhodnění osobních vozů pro firmy. Automobilky opět jedou, a zavádějí dokonce pracovní soboty. K čemu tedy šrotovné?

Vysvětlení je jednoduché. Šrotovné je z ekonomického hlediska cílená dotace automobilek formou snížené daně – funguje totiž jako selektivní snížení DPH. Šrotovné tedy není dárkem pro automobilisty (ti si tuto „výhodu“ zaplatí ze svých daní), ale dárkem pro automobilky.

Z čistě racionálního hlediska by tedy jednodušší než zavádět šrotovné bylo odeslat jednorázovou částku jako dar koncernu Volkswagen do Wolfsburgu, případně dalším automobilkám prodávajícím vozy v Česku na jejich účty v zahraničí. Mimochodem – když zavede šrotovné německá, francouzská nebo italská vláda, podporuje tím alespoň domácí akcionáře. Když zavede šrotovné česká vláda, bude tím podporovat německé, francouzské, italské, japonské, korejské a další akcionáře z peněz českých daňových poplatníků. Zajímavá koncepce solidarity.

Šrotovné je tedy dárek pro zahraniční akcionáře na účet domácích daňových poplatníků. Když tento návrh padl v NERVu, bylo proti němu samozřejmě devět z deseti ekonomů, přičemž ten desátý byl lobbista za Volkswagen.

Problematická cesta

Najdete na ekonomické koncepci ČSSD něco pozitivního, pokud zrovna nejste manažerem automobilky nebo stavební firmy, jimž Paroubek rovněž slíbil tučné zakázky? Souhlasit se jistě dá s tezí, že „český průmysl potřebuje prodávat“. Ano, pod toto tvrzení se může podepsat deset z deseti českých ekonomů. Problematická je volba cesty, jak toho dosáhnout. Varianta prostého plošného snížení daní, aby všichni lidé měli více peněz, naráží v ČSSD na nepřekonatelnou zeď ideologických předsudků.

ČSSD se tedy raději staví do role jakéhosi Santa Clause (či spíše Dědy Mráze), který hodným manažerům a zahraničním investorům nosí dárky. Samozřejmě takové, jejichž hodnota bohatě převýší plánované zvýšení daně z příjmu. Možná se i očekává, že obdarovaní věnují nějaký ten obolus do stranické kasičky. Nebylo by to nikterak překvapivé, když uvážíme nerozborné bratrství mezi ČSSD a státem vlastněnou společností ČEZ.

Systém „já na bráchu, brácha na mě“ dovedený do makroekonomických rozměrů v Evropě mimochodem již v některých zemích existoval. Nazývá se korporativismus a po stránce teoretické i praktické je vysoce problematický.

(Autor je ředitelem Partners pro strategii. Publikováno v Lidových novinách). Foto: Profimedia.cz

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), od roku 2004 do roku 2006 byl členem... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK