Americké dluhy

Je třeba taktéž připomenout, že oněch 12,8 bilionů tvoří téměř celý hrubý národní produkt Spojených států (v roce 2008 činil 14,8 bilionů).  To všechno, kvůli předpokládanému propadu HDP o 3-4 procenta . Keynes se tedy musí otáčet v hrobě.
Deficity Spojených států od 11. září stále narůstaly a na doby „zlé“ se tedy na stranu nic neodložilo. V současné době dle stránek U.S. National Debt Clock dosahuje americký dluh na každého občana téměř 37 000 dolarů.  Pokud HDP na jednoho občana dosahuje v USA  45 000 dolarů , tak to zkrátka znamená, že USA je na dobré cestě, aby jejich dluh překročil 100 procent HDP.

Už i Alan Greenspan, bývalý guvernér FEDU a jeden z viníků současné krize, ve své autobiografické knize „Věk turbulencí “ kritizuje stále narůstající deficity a zrušení zákona, který se zakládal na způsobu „něco za něco“. Funguje to na jednoduchém principu. Pokud jedna strana v kongresu zvýši výdaje, musí hledat úspory (škrtat) nebo zvednout daňové zatížení.

Obama tvrdí, že do roku 2013 bude americká pokladna přebytková. To však vypadá jako čirá utopie. Něco podobného tvrdil i bývalý prezident George Bush, který v USA roztočil kolotoč rekordního, stále narustajícího zadlužování.

Podle Davida Brookse, komentátora New York Times, se americký rozpočet do přebytku nedostane a ještě v roce 2019 ho bude provázet schodek ve výši 5-6 procent.

Je také otázkou, zda by Obama neměl polevit při prosazování svých „sociálních programů“ a jestli je zdravotní péče pro všechny v prostředí, kde vládnou lobbystické organizace neúměrně zdražující zdravotní péči, to pravé ořechové.

Lze to vůbec zaplatit?

Kongresový úřad pro rozpočet předpokládá, že do roku 2019 vynaloží na splátky více jak 800 miliard dolarů. Tyto údaje však budou podhodnocené a současné tempo růstu dluhu může USA zařadit po boku Řecka a Itálie.

Dluhopisů je v současné době tolik, že jejich počet vyvolal paniku a riziková přirážka začala pomalu vzrůstat. FEDU nic jiného nezbývalo, než využít poslední zbylé důvěry v dolar a začít peníze tisknout. V podstatě se tím vyřešily dvě mouchy jednou ranou.

Nové peníze na nákup dluhopisů také při zrychlení oběhu peněz mohou v budoucnu způsobit inflaci, která dále znehodnotí výnos u dluhopisů a pomůžou tak americké vládě (největšímu dlužníkovi v historii lidstva) splatit své dluhy.