Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Od perestrojky ke krizi

Je to již více než dvacet let , co v Sovětském svazu proběhla perestrojka, kterou vedl tehdejší generální tajemník Michail Gorbačov. Dala nám perestrojka nějaké historické ponaučení?

Na počátku 80. let začal Sovětský svaz hospodářsky upadat. Politicky ztrácel své pozice a závody ve zbrojení vedly k hospodářskému úpadku. Bylo jasné, že je nutné provést určité změny. Tyto změny přišly s posledním generálním tajemníkem Michailem Gorbačovem.

Závody ve zbrojení začaly ustávat a chladné vztahy mezi USA a SSSR se začaly zvolna oteplovat. V roce 1988  došlo k ukončení války v Afghanistánu a k následnému stahování vojáků. V tomto roce došlo také k opouštění Brežněvovy doktríny, což umožnilo sovětským satelitům rozhodovot si samy o svých vnitřních věcech.

Jak to vidí Drucker

Velice zajímavě o tom pojednává Peter F. Drucker ve své knížce „The New Realities“, kde v perestrojce vidí neúspěch hned od počátku. Jeho myšlenka stojí na tom, že pokud se ustoupí jednomu národu, musí se ustoupit všem. To vede k rozkladu celého národnostího státu. Své myšlenky vysvětluje na příkladu Rakouska-Uherska v první polovině 19 století.

Nejdříve se do roku 1867 dostalo politickou a kulturní autononomii Maďarsko. Se stejnou žádostí přišli posléze Češi (kterým se nevyhovělo) následně i Italové, Chorvati, Slováci a Poláci. Rostlo nacionalistické napětí, což vedlo po první světové válce k rozpadu celé říše.

Peter Drucker nebyl daleko od pravdy. Perestrojka skutečně vedla k  napětím téměř ve všech satalitech Sovětského svazu a mohutným demonstracím. Snaha o částečnou transformaci ekonomiky  vedla k hospodářské krizi, nemalému propadu HDP a zhoršení životní úrovně. Cenové kontroly jenom situaci zhoršovaly, protože začal být nedostatek základního zboží. V roce 1991 kleslo HDP  Sovětskému svazu o 17 procent a mezi roky 90 a 91 se roztočil kolotoč „mírnější hyperinflace“, kterou doprovázel nárůst cen v maloobchodě o 140 procent.

Současné Rusko

Rusko následně prožívalo éru mafiánského kapitalismu vedenou Borisem Jelcinem, která ponořovala zemi stále více do hospodářské propasti. V roce 1998 se Rusko potýkalo s měnovou krizí a neschopností splácet svůj dluh. Hospodářství se propadalo až do roku 1999, kdy hrozily sociální nepokoje a rozpad celé země. V tomto roce oznámil resignaci i Boris Jelcin.

Od roku 2000 s nástupem Vladimira Putina začalo Rusko nabírat nový dech. Docházelo k poklesu nezaměstnanosti a zvyšování životní úrovně obyvatel. Bude však trvat ještě desítky let, než se Rusko zařadí po boku vyspělých západních ekonomik.

Surovinová závislost ruské ekonomiky a vláda oligarchie tomuto cíli může zabránit. Současná krize také ukazuje, že názory některých analytiků, že Rusko z krize vyjde posílené, se ukazují jako zcela scestné a pokles cen ropy a plynu na Rusko dolehl velmi tvrdě. Ruská ekonomika klesla v prvním čtvrtletí letošního roku ve srovnání s předchozími třemi měsíci vlivem krize o 23,2 procenta. Meziročně se hrubý domácí produkt snížil o 9,5 procenta.

Foto: Profimedia.cz

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK