Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Deflační zkušenost Japonska

| 8. 6. 2009

O zkušenosti Japonska s kvantitativním uvolňováním peněz a volné měnové politiky se hovoří velice pozitivně. Experiment se údajně Japonsku vydařil. Žádná hyperinflace nevznikla a japonští centrální bankéři litovali, že s tím nezačali dříve. Je tato idylka opravdu taková, jak se tvrdí? Můžou podobný postup uplatňovat i centrální bankéři ve Spojených státech?

Deflační zkušenost Japonska

Od počátku 90. let v Japonsku došlo k splasknutí bubliny na nemovitostním trhu k poklesu inflace, která vyústila v deflaci v roce 1995 a kterou se podařilo na krátkou dobu překonat. V roce 1999 znovu Japonsko navštívila deflace, která Japonsku nepřinesla žádný závratný hospodářský růst, avšak ceny byly stabilní a lidem životní úroveň neklesala.

Od roku 2000 zahájila Japonská centrální banka uvolněnou měnovou politiku s nízkými sazbami, které dosáhly nuly. Začala také politiku kvantitativního uvolňovaní, což je patrné na nárůstu peněžní zásoby, která v roce 2003 dosáhla vrcholu na 30 procentech. Efekt byl téměř nulový, protože už v roce 2007 růst peněžní zásoby spadl do minusu.

Z deflace se zkrátka učinil strašák, kterému je přičítáno oslabení ekonomiky. Já se však zatím se nikde nedočetl o davech hladovějících, občanských nepokojích či jiných utrpeních, která má mít údajně na svědomí deflace v Japonsku. Deflační období totiž Japonsku nic špatného nepřineslo. V zemi jsou stále nejmodernější technologie na světě, dochází k udržení či mírnému zvyšování reálných mezd a nezaměstnanost je na svých přirozených hodnotách.

V současné době se očekává, že japonský pokles HDP překročí 6 procent. Bude doprovázen narůstající nezaměstnaností, která je v současnosti na 4,8 procentech. Situaci se snaží vláda řešit dalším zadlužováním.

Ekonom a profesor Tokijské univerzity Joši Murasawa se domnívá, že Japonská vláda by měla investovat do nové ekonomiky, protože problémy Japonska jsou strukturální. Kritizuje taktéž vládu, že znovu opakuje chyby z minulosti, kdy staví silnice a mosty, které nikdo nepoužívá, zatímco japonská ekonomika by potřebovala zcela jiné stimuly. Například v podobě obnovitelných zdrojů energie.

Špatný vzor

Amerika se inspiruje historickou zkušenosti Japonska. Bohužel podobně jako u teorií Keynese se používá něco, co nikdy pořádně nefungovalo, a ještě k tomu se to „zvulgarizuje“. Velkým zastáncem tisknutí peněz je i rezident Federální rezervní banky v ST Louis James Bullard:

"Deflace je za současných podmínek doopravdy reálná," řekl Bullard během přednášky ve francouzské centrální bance v Paříži. "Dlouhodobým cílem měnové politiky je takovému výsledku zabránit,. Kvůli deflaci měl hospodářský útlum horší průběh, než by měl, pokud by Japonci deflaci zabránili. Proto je důležité, aby centrální banky využívaly kvantitativního uvolňování." ¨

Na japonskou zkušenost se však většina ekonomů dívá neurčitě a staví se na stranu podporovatelů či zarputilých odpůrců. Údaje o růstu HDP nám však ukazují, že japonská zkušenost s kvantitativním uvolňováním měla jisté účinky a vedla k růstu HDP. Je však otázkou, zdali tyto údaje lze považovat za relevantní a zdali nedocházelo k zmanipulování dat podobně jako při měření inflace.

Dá se však s jistotou tvrdit, že politika kvantitativního uvolňovaní byla značně nebezpečným experimentům a Japonsko zachránila pouze silná a důvěryhodná měna, jinak by hrozila podobná krize, co navštívila Argentinu, kde docházelo k pravidelnému nárůstu peněžní zásoby o více jak 50 procent.

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (11 komentářů)

Vlad Ender | 8. 6. 2009 13:00

Take tvrzeni, ze Japonsko krize (deflace) neposkodila neni pravdive - struktura pracovniho trhu v Japonsku je ted velice jina nez byla pred dvaceti lety, s docela velkym dopadem na celou spolecnost. Vetsina novych pracovnich prilezitosti uz nejsou na cely zivot (shuushin koyou). Hodne velka cast mladych lidi jsou tzv. freeters (furita), zamestnani na castecny uvazek nebo na dobu urcitou. Nejnovejsim "padlym" je Nomura kde velka cast japonskych investicnich bankeru (tusim dve tretiny) presli z celozivotniho kontraktu na zapadni styl (s podstatne vetsim bonusem, ale take moznosti byt vyhozen "na hodinu").Doporucuji docela dobre kratke shrnuti Japonske krize (v anglictine) http://brontecapital.blogspot.com/2009/05/tale-of-two-banking-crises-japan-and.html
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vlnas | 8. 6. 2009 13:26
reakce na Vlad Ender | 8. 6. 2009 13:00

Nesouvisí pokles procenta pracovníků zaměstnaných na celý život spíše s přejímáním západního managementu a zvyšováním produktivity - jistá pozice na celý život je dnes v Asii vnímána spíše jako brzda, která neumožňuje schopným mladým přeskočit v hierarchii kariérně starší. Hodně proto udělala ekonomická krize z 98 a zásahy MMF. Tradice "doživoťáků&quo t;je ale i tak stále obrovsky silná...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 8. 6. 2009 14:48
reakce na Martin Vlnas | 8. 6. 2009 13:26

Ono je to cele strasne komplikovane, s mnoha faktory, a na vice nez jen komentar. Napr. v podstate tam (jeste porad dle toho co slysim) je dulezitejsi do ktere skoly jste chodil nez co umite/jak jste dobrej, a jak dlouho u firmy jste (pokud jste "zivotak") .
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vlnas | 8. 6. 2009 14:56
reakce na Vlad Ender | 8. 6. 2009 14:48

naprosto souhlasím.viz. http://www.zkopce.blogspot.com/search/label/Reflex
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vlad Ender | 8. 6. 2009 13:00

Deflace Japonsko neposkodila mozna take z duvodu ze ji uspesne exportovali - v podstate je Japonsko velkym exporterem nejenom zbozi ale take kapitalu (jen v posledni dobe ho predbehla Cina). Mimo jine export kapitalu proto, ze kupovat Japonske akcie v poslednich dvaceti letech bylo vice nez ztratove - index je v soucasnosti na mene nez jedne ctvrtine sveho maxima, dosazeneho skoro pred dvaceti lety. Krasny protipriklad pro tvrzeni "akcie v delsim horizontu budou vzdy jenom posilovat" - ale bohuzel ho malokdo pouziva.Takze za natistene penizky se rychle nakoupily dolary (specialne AUD a NZD), ktere meli nasobne vyssi urokove miry (5-9% misto 0% na JPY), coz mimo jine vedlo okamzite k oslabeni meny (nakup cizi meny = prodej vlastni meny = oslabeni meny), coz vedlo k posileni exporteru atd.. Samozrejme, predloni se to obratilo a japonsti investori utrzeli docela velke ztraty. Navic deflace pro Japonsko (s velkymi usporami obyvatelstva) je prospesna - deflace pro US (s velkymi dluhy obyvatelstva) je smrtici.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Dvořák | 8. 6. 2009 09:32

Také jste si všimli různého zacházení s inflací a deflací?.Pokud je inflace 2-3%, je to cenová stabilitaPokud je deflace 0,5%, tak je to velké riziko deflace a proti tomu se musí za každou cenu bojovat...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 8. 6. 2009 12:57
reakce na Jan Dvořák | 8. 6. 2009 09:32

No, dovolim si mirene nesouhlasit (na technikalite :) )Nejdrive konstatuji, ze inflace/deflace je zde minena cenova, ne penezni jako takova. Taky se zde nezabyvam jestli (a proc) je nebo neni cenova stabilita dobra.Pokud produktivita roste rekneme o 2%, znamenalo by to pri konstantni mene ze ceny padnou o (cca) 2% - za stejnych nakladu se vyrobi vice, tudiz bud muzou spadnou ceny nebo vzrust zisky (v konecnem dusledku to same, za teoretickeho predpokladu volne souteze a konkurence nakonec ceny padnou - alespon dle klasicne teorie volnych trhu :) )Tudiz, vase penize koupi vice - coz rozhodne neni cenova stabilita. Pokud ale ve stejne dobe vytvorite inflaci (cca) 2%, ceny zustanou stejne, takze mate cenovou stabilitu.Jeste jednou zduraznim ze nerikam jestli je cenova stabilita dobra nebo spatna - protoze jednoznacna odpoved dle meho nazoru stejne neexistuje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 8. 6. 2009 17:41
reakce na Vlad Ender | 8. 6. 2009 12:57

Já nemířím na produktivitu. To už bychom mohli zajít až do kvality, hédonických úprav atd. atd. To nebylo účelem mého příspěvku..Mířil jsem na asymetrii vnímání pohybu cen.Když ceny stoupnou o 2-3 procenta, tak je to cenová stabilita. Když ale sklesnou o 0,5%, tak je to rázem problém...P.S.Ono je to podobné i u akcií. Problém je vždy jen při jejich pohyb dolů, nikdy ne nahoru.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 8. 6. 2009 18:02
reakce na Jan Dvořák | 8. 6. 2009 17:41

S tim se neda nez souhlasit. Fascinuje me to specialne u nemovitosti, ktere jsou (pro vetsinu lidi) spotrebnim statkem a ne investicnim statkem (neboli, bydlet musime). Ja bych radsi bydlel v krasnem byte ktery koupim za 10tisic nez v krasnem byte za 10 milionu :).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Slajchrt | 8. 6. 2009 15:43
reakce na Vlad Ender | 8. 6. 2009 12:57

Trosku jste to popletl.Inflace je mira znehodnoceni penez, lze ji vymezit napriklad jako zmenu podilu peneznich jednotek ku ostatni produkci (absolutni zmenu cenoveho indexu).Pokud produktivita roste o vami zminena 2%, pak by pri konstantnim mnozstvi penez doslo (zaokrouhlene) k 2% deflaci. Dochazi ke zhodnoceni penez. Potud jeste v poradku.Ale pokud v teto stejne dobe vytvorite 2% inflaci, znamena to, ze jste (zaokrouhlene) zvysil mnozstvi penez o 4%. Penize se vzhledem k produktu znehodnocuji.Stav, ktery chcete ilustrovat, totiz neni "vytvarenim 2% inflace", ale stav vytvareni 0% inflace za pomoci 2% narustu mnozstvi penez v obehu.Cenova stabilita znamena nepritomnost inflace nebo deflace, tudiz stav, kdy mnozstvi penez v obehu roste/klesa stejnym tempem jako ostatni produkce. Penize se ani nezhodnocuji, ani neznehodnocuji.Je to dusledek definice inflace a prace s ni.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 8. 6. 2009 17:59
reakce na Jan Slajchrt | 8. 6. 2009 15:43

Narust produktivity nezvysi mnozstvi penez v systemu.Pred zvysenim produktivity bylo v system x penez, po zvyseni je porad x penez, akorat koupite za ne vice (o 2%).Rekneme ze je v systemu 100 korun, a kazdy den se "otoci" tim ze koupi 100 rohliku (pomijim komplikace jak cely ten kolobeh funguje atd..)Nekdo prijde ze zpusobem jak vytvorit dalsi 2 rohliky, tak cena klesne na cca 98haleru za rohlik (stejne mnozstvi penez se snazi zaplatit za vice rohliku). Pokud pridam do obehu 2 koruny, situace se (teoreticky, casem) stabilizuje zase na 1 korune za rohlik, a mate cenovou stabilitu - muzete predpokladat ze za rohlik zaplatite porad korunu.Je jedno jestli me rohlik ted stoji (chvilicku) 98haleru a mam kratkodobou cenovou inflaci 2% (ziskanou napr. rozsirenim menoveho zakladu, nebo vyssi rychlosti penez, nebo cimkoli jinym), tak dostanu rohlik za (zaokrouhlene) korunu, stejne tak rohlik stoji ted (chvilicku) 1.02Kc tak kratkodoba 2% deflace cenu rohliku shodi na (zaokrouhlene) 1Kc. Strednedoba cenova inflace je 0% (=produktivita 2%-rozsireny menoveho zakladu o 2%)To, ze centralni banky rikaji ze chteji cenovou stabilitu ale maji ve skutecnosti STREDNE/DLOUHODOBY inflacni cil CENOVOU (neb ruzne CPI jsou meritka cenove hladiny) 2% inflaci samozrejme cenova stabilita neni - dalo by si tvrdit ze menova inflace (zvysovani zakladu) 2% pri rustu produktivity 2% je cenove neutralni.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Arsen Lazarevič
Ekonomický publicista. Narodil se v Bělehradu, v České republice žije trvale od svých pěti let. Na Finmagu začínal, dnes působí na serveru Měšec.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!