Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Deflační zkušenost Japonska

| 8. 6. 2009 | Vstoupit do diskuze

O zkušenosti Japonska s kvantitativním uvolňováním peněz a volné měnové politiky se hovoří velice pozitivně. Experiment se údajně Japonsku vydařil. Žádná hyperinflace nevznikla a japonští centrální bankéři litovali, že s tím nezačali dříve. Je tato idylka opravdu taková, jak se tvrdí? Můžou podobný postup uplatňovat i centrální bankéři ve Spojených státech?

Deflační zkušenost Japonska

Od počátku 90. let v Japonsku došlo k splasknutí bubliny na nemovitostním trhu k poklesu inflace, která vyústila v deflaci v roce 1995 a kterou se podařilo na krátkou dobu překonat. V roce 1999 znovu Japonsko navštívila deflace, která Japonsku nepřinesla žádný závratný hospodářský růst, avšak ceny byly stabilní a lidem životní úroveň neklesala.

Od roku 2000 zahájila Japonská centrální banka uvolněnou měnovou politiku s nízkými sazbami, které dosáhly nuly. Začala také politiku kvantitativního uvolňovaní, což je patrné na nárůstu peněžní zásoby, která v roce 2003 dosáhla vrcholu na 30 procentech. Efekt byl téměř nulový, protože už v roce 2007 růst peněžní zásoby spadl do minusu.

Z deflace se zkrátka učinil strašák, kterému je přičítáno oslabení ekonomiky. Já se však zatím se nikde nedočetl o davech hladovějících, občanských nepokojích či jiných utrpeních, která má mít údajně na svědomí deflace v Japonsku. Deflační období totiž Japonsku nic špatného nepřineslo. V zemi jsou stále nejmodernější technologie na světě, dochází k udržení či mírnému zvyšování reálných mezd a nezaměstnanost je na svých přirozených hodnotách.

V současné době se očekává, že japonský pokles HDP překročí 6 procent. Bude doprovázen narůstající nezaměstnaností, která je v současnosti na 4,8 procentech. Situaci se snaží vláda řešit dalším zadlužováním.

Ekonom a profesor Tokijské univerzity Joši Murasawa se domnívá, že Japonská vláda by měla investovat do nové ekonomiky, protože problémy Japonska jsou strukturální. Kritizuje taktéž vládu, že znovu opakuje chyby z minulosti, kdy staví silnice a mosty, které nikdo nepoužívá, zatímco japonská ekonomika by potřebovala zcela jiné stimuly. Například v podobě obnovitelných zdrojů energie.

Špatný vzor

Amerika se inspiruje historickou zkušenosti Japonska. Bohužel podobně jako u teorií Keynese se používá něco, co nikdy pořádně nefungovalo, a ještě k tomu se to „zvulgarizuje“. Velkým zastáncem tisknutí peněz je i rezident Federální rezervní banky v ST Louis James Bullard:

"Deflace je za současných podmínek doopravdy reálná," řekl Bullard během přednášky ve francouzské centrální bance v Paříži. "Dlouhodobým cílem měnové politiky je takovému výsledku zabránit,. Kvůli deflaci měl hospodářský útlum horší průběh, než by měl, pokud by Japonci deflaci zabránili. Proto je důležité, aby centrální banky využívaly kvantitativního uvolňování." ¨

Na japonskou zkušenost se však většina ekonomů dívá neurčitě a staví se na stranu podporovatelů či zarputilých odpůrců. Údaje o růstu HDP nám však ukazují, že japonská zkušenost s kvantitativním uvolňováním měla jisté účinky a vedla k růstu HDP. Je však otázkou, zdali tyto údaje lze považovat za relevantní a zdali nedocházelo k zmanipulování dat podobně jako při měření inflace.

Dá se však s jistotou tvrdit, že politika kvantitativního uvolňovaní byla značně nebezpečným experimentům a Japonsko zachránila pouze silná a důvěryhodná měna, jinak by hrozila podobná krize, co navštívila Argentinu, kde docházelo k pravidelnému nárůstu peněžní zásoby o více jak 50 procent.

Foto: Profimedia.cz

Komentáře

Celkem 11 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK