Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Afrika na rozcestí

| 19. 6. 2009 | Vstoupit do diskuze

Ve svém předchozím článku jsem psal o trendu některých blízkovýchodních či asijských zemí ohledně pronajímaní či nakupování půdy v jiných zemích, převážně v Africe. Čína například nedokáže pokrývat nárůstem produkce stále větší poptávku a poohlíží se jinde.

Afrika na rozcestí

Ropné mocnosti se obávají naopak toho, že až ropné zdroje vyschnou, bude potřeba zaměřit se na další lukrativní možnosti podnikání, což potravinářské komodity jistě v nejbližší době budou. V hledáčku těchto mocností je tak i Afrika, která disponuje velice kvalitní zemědělskou půdou a levnou pracovní silou.
 
Jednou z těchto zemí je například Etiopie, která má ideální podmínky pro zemědělství. Celoročně se zde teploty pohybují od 20 do 30 stupňů a vody je také relativní dostatek. V současné době je v zemědělství v Etiopii zaměstnáno 80 procent obyvatel a vývoz zemědělských výrobků přináší do země dvě třetiny veškerých devizových příjmů. Je však absurdní, že tamní vládu tento zájem netěší a dělá vše pro to, aby cizím firmám znemožnila příchod.

Ve státních či soukromých rukou?

Africké země se domnívají, že pokud bude zemědělská půda přenechána cizincům, veškeré plody poputují za hranice země a bídu pouze prohloubí. Některé země svůj odmítavý postoj dotáhly tak daleko, že veškeré zemědělství, které bylo v rukou cizinců, nezákonně znárodnily.

Historický příklad Sovětského svazu, kde soukromí zemědělci tvořili několik málo procent a vypěstovali více potravin než zbytek státního zemědělství, je jasným důkazem, kam tohle počínání může vést. Krize v SSSR byla v některých letech taková, že museli dovážet obilí z USA. Zkušenosti některých afrických zemí jsou však ještě děsivější.
 
Jako příklad můžeme uvést Zimbabwe, jež vyhnalo téměř všechny bělošské farmáře, kteří s využitím nejmodernějších technologií obhospodařovali svou půdu. Jakmile bělošští farmáři půdu opustili a soudruh Mugabe ji rozdělil svým nejbližším lidem, zemědělská produkce drasticky klesla a po určité době zemi „navštívily“ hladomory.

Ekonomický propad se Mugabe snažil řešit tisknutím nových peněz, což bohužel vedlo pouze k tomu, že jsou občané tohoto zbídačeného státu nuceni po toaletě používat bankovky několikrát levnější než toaletní papír. Inflace v Zimbabwe je odhadována na 10 sextiliónů procent, což je tak velké číslo, že o něm pravděpodobně málo kdo z nás slyšel.

Zimbabwe zasáhla i epidemie cholery. Postihla miliony lidí a jejich bídu ještě prohloubila. Zimbabwe v současnosti opouští nejen statisíce lidí, ale dokonce i sloni, které vyhání rostoucí řádění pytláků a lidské zásahy do přirozeného prostředí.

Tento příklad je krásnou ukázkou toho, jak je pro Afriku důležité intenzivní zemědělství s využitím západního know–how. Technologie založené na mechanizovaném a vhodném využití zemědělské půdy můžou v Africe zvýšit poptávku po pracovní síle, stejně jako po levnějších potravinách, což by v případě politické stability v jednotlivých zemích mělo logicky vést ke zlepšení životní úrovně místních obyvatel.

Možná se znovu prokážou slova Adama Smithe o tom, že zájem jednotlivce je v zájmu celé společnosti. Aneb zájem „zlých“ mocností je vlastně v zájmu celé Afriky. Uvidíme...

Komentáře

Celkem 4 komentáře v diskuzi

Nepřehlédněte

Bojkotovat Ameriku?

Bojkotovat Ameriku?

Teď už je jasné, že výsledek prezidentských voleb v USA je katastrofa. Lhostejnost prezidenta Trumpa vůči riziku klimatických...

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK