Změňme v krizi priority

Nejlepším příkladem jsou Spojené státy – aneb největší spotřebitel na světě. O neutuchající spotřebě tohoto velikána hovoří především nárůst obchodní bilance. Od roku 1996 do roku 2007 vzrostla ze 170 miliard dolarů na 817 miliard dolarů. Pak přišla finanční krize společně s oslabením dolaru a většina ekonomů se začala radovat, že se ulevilo vývozcům a obchodní bilance nastoupila pozvolný pokles.

Nebylo to ovšem nadlouho, protože v březnu tohoto roku poprvé po sedmi měsících tempo zase začalo růst. Ukazuje se tak, že Spojené státy nedokáží těžit ze slabého dolaru ani ze své technologické vyspělosti, a současný stav je také dlouhodobě neudržitelný, což znamená, že tlaky na další oslabování dolaru budou stále silnější.

Deregulace v bankovnictví společně s úvěrovou expanzí popoháněly v několika posledních letech hospodářský růst v USA. O to je však současné přistání bolestivější a vypovídají o tom i údaje o propadu HDP za posledních 6 měsíců. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008 byl propad 6,2 procenta a v prvním čtvrtletí tohoto roku 6,1 procenta. Je otázka, zda prognózy Fedu o hospodářském oživení na konci tohoto roku mají vůbec smysl, resp. zda se nebudou upravovat s přílivem dalších negativních informací.

Hasta la vista economía, me fui a pescar!

Další zemí s podobným osudem je například Španělsko, které mnoho hodnotného nevyrábělo, a nízké sazby ECB v této zemi jen probudily spekulativní poptávku po nemovitostech. Zrodilo se tak nemovitostní kasino podobně jako ve Spojených státech či Irsku.

Stačí jen zmínit pár údajů z obchodní bilance: Španělsko v roce 2008 dovezlo zboží za 282 251 a vyvezlo 188 184 (údaje v milionech eur). Problematické je však to, že v posledních letech deficit obchodní bilance nekontrolovaně narůstal.

Není tedy divu, že současná míra nezaměstnanosti je ve Španělsku na 18 procentech a pravděpodobně brzy překročí hranici 20 procent. Vysoká nezaměstnanost by mohla probudit vlny nacionalismu a křehkou rovnováhu autonomního uspořádání ještě více narušit.

O Španělsku jsem psal už dříve. Je zajímavé, že Evropská komise se domnívala, že nezaměstnanost vzroste k 15 procentům až v roce 2010. Ve světle současné finanční krize se tato data zdají být směšná.

Můžeme jmenovat další země, jejichž ekonomiky byly značně závislé na stavebnictví či bankovnictví, a jejich propady tak byly veliké. Pokud tedy chceme, aby naše ekonomika nezažila podobné scénáře jako zmíněné dvě země, musíme se vydat cestou diverzifikace – abychom nebyli závislí na montovnách, ale raději na mnoha oborech s vysokou přidanou hodnotou, které jsou zřetelně lépe připravené na nejrůznější krize. Podpora vědy a vzdělání by měla být prioritou.