Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kam nás vede závist

Na serveru aktuálně.cz byl publikován zajímavý článek s názvem „Závist je motorem neúspěchu“. Závist se tedy údajně šíří v zemích, kde existují největší nerovnosti a lidé jsou frustrovaní svou špatnou sociální a životní situací.

To by docela dávalo smysl, protože politicky nestabilní oblasti se nachází v zemích s vysokou mírou příjmových nerovností. Není tedy divu, že v zemích jako Argentina, Brazílie nebo Namibie byly a jsou nestabilní politické systémy.

Do kritické fáze však míří i USA a Čína. Nadměrné vydávání úvěrů a obohacování jedné strany na úkor druhé, jež bylo doménou finančního systému v minulých letech, je jedním z důvodů současné krize. Ta však také ukazuje, že čím více narůstá nerovnost a jedni bohatnou, chudí v nestálých dobách očekávají určité kompenzace.

Proto se domnívám, že pokud bude v Číně a USA narůstat příjmová nerovnost podobným tempem jako v posledních dvaceti letech, nezbude těmto zemím nic jiného, než přijmout určitá sociální opatření. Nejohroženější je právě Čína, ve které příjmová nerovnost rostla nejcitelněji, a pokud vláda bude jen nečinně přehlížet, současná nebo příští krize může přivést zemi k pádu režimu. Podobným procesem „socializace“ si prošla i Evropa během rozsáhlé krize v 70. letech minulého století.

Dokonce i v naší malé zemi přibývá lidí znepokojených narůstající příjmovou nerovností. Zatímco v roce 1991 považovalo pouze 30 procent respondentů platové rozdíly za „příliš velké“, v roce 1998 se už toto číslo vyšplhalo na téměř 50 procent.

Strach rozkládá mocnosti

Co bych však k závisti připočetl a co má nemalou zásluhu na rozpadu silných států, je strach. Vždyť i mistr Yoda v nedávném pokračování Hvězdných válek pravil, že „strach ze ztráty cesta k temné straně“, a měl pravdu. Cílené vyvolávání strachu je totiž typické pro většinu totalitních režimů. Hitler z této politiky těžil a právě pomocí strachu vyvolal u obyvatel pocit ohrožení z židovské nadvlády. Na podobných principech fungovala většina totalitních režimů v minulosti i v novodobé historii. Dokonce i USA se po druhé světové válce uchýlily k této politice, a to Trumanovou doktrínou, která měla zabránit šíření komunismu jak v USA, tak i ve zbytku světa.

Něco podobného se stalo na začátku 90. let také v Jugoslávii. V té době to ještě stále byla relativně vyspělá země, která měla jednou nohou nakročeno do Evropské unie. Po pádu železné opony se očekávalo, že se z Jugoslávie stane symbol novodobého kapitalismu. Většina ekonomů se totiž domnívala, že kvůli relativně malým rozdílům mezi svobodným a regulovaným trhem proběhne transformace úspěšněji. Hyperinflace a válka však zmařila nemálo investičních záměrů a celá Jugoslávie si v očích zahraničních investorů pošramotila pověst, která ji provází do současnosti.

I majitel společnosti Ikea Ingvar Kamprad považuje za nejhorší a nejsmutnější investice své společnosti právě expanzi do Jugoslávie, do Bělehradu. Sám si pamatuji, jak se na začátku 90. let začal v rodném městě mého otce, v Kruševci, stavět McDonald. Dnes to bude už téměř 20 let, co tam stojí pouhé torzo rozestavěné budovy, a Kruševac se svého McDonaldu nikdy nedočká. A možná je to i dobře.

Miloševič dokázal v myslích všech Srbů a Černohorců (za což se nyní stydí) vyvolat pocit ohrožení. Všude vládl celospolečenský strach z chorvatských ustašovců a bosenských muslimů. Miloševič využil všechny možnosti k propagandě – kontroloval veškerá média, potlačoval opozici a uklidňoval zahraničí.
 
I přesto, že většina lidí neměla během hyperinflace na chleba, Miloševičova podpora byla neotřesitelná. Vlivem propagandy donutil občany, aby se proměnili v poslušné osoby, které se po tisících dobrovolně hlásily do války nebo byly rovnou rekrutovány. Stejný přístup však zvolily všechny strany – a lidé, kteří desítky let žili v „bratrství a jednotě“, proti sobě pozvedli zbraň.

Foto: Profimedia.cz

Komentáře

Celkem 7 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK