Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nepoučení z krizového vývoje

| 27. 7. 2009

Jsou konjunktury a hospodářské krize neoddělitelnou součástí hospodářského cyklu podobně jako v lidském životě jsou období dobrá a špatná, nebo jsou hospodářské krize pouze uměle vytvořenou bublinou, kterou lze s jistotou předcházet?

Nepoučení z krizového vývoje

Po několikaletém růstu znovu do celého světa zavítala hospodářská krize. Tvrzení analytiků jsou vesměs podobná - hospodářské oživení může být poměrně rychlé, každopádně v delším horizontu si zaděláváme kvůli politice jednotlivých zemí a centrálních bank na další krizi.

Místo abychom se ze současné krize poučili, jsou jejím strůjcům nabízena záchranná lana v podobě mohutných sanací. Vlády taktéž přijímají rozhodnutí , které samy nemůžou splnit a mohou vést k morálnímu hazardu. Pojištění vkladů ze strany státu může vést k ještě vyššímu risku bank.

Lidé totiž nebudou své peníze ukládat do bank podle stability a důvěry jednotlivých institucí, ale do popředí se dostane především úrok. Bankám tak nezbývá, než si konkurovat úrokem. Je jasné, že tento úrok musí dosáhnout riskatnějším počínáním. Současná krize tak místo ponaučení povede díky krokům vlád a centrálních bank k vyššímu riskování.

V nejhorším to může vést nejen k tomu, že se současný finanční systém, jehož stabilitu lze přirovnat k domečku z karet, zhroutí a jednotlivé země navštíví další vlna recese. To bude doprovázet pravděpodobně i bankrot mnoha zemí, které si na „své triko“ (či spíše trika daňových poplatníků) berou závazky, které nemůžou v žádném případě splnit.

Chyba totiž nastala v minulosti a je třeba všechno prohnilé nechat padnout. Toxické hypotéky nevznikly samy, ani je nezpůsobila krize. Jednalo se o špatné investice, které byla přeceněny. Opravdu musí stát tyto toxická aktivita odkupovat za netržní ceny a pomáhat bankovním kolosům?

V tomto případě by stát měl pomáhat zkrachovalým i drobným a středním živnostíkům, kteří vytvářejí nejvíce pracovních míst. Je to jako kdyby někdo postavil hospodu na špatném místě, kde ještě k tomu neumějí vařit. Lidé budou zpočátku do této hospody chodit a hospoda si na sebe vydělá. Později však lidí bude stále méně a hospoda začne propadat do stále větší ztráty. Stalo se z ní toxické aktivum.

Hospodský požádá o pomoc stát s tím, že na tomto podniku závisí obživa paní výčepní a slečny dcery servírky podobně jako v subprime hypotékách osudy amerických rodin. Stát přiběhne a odkoupí hospodu za původní cenu, i když reálná je mnohem nižší. Příklad posazený trochu na hlavu krásně ilustruje dnešní kroky americké vlády, které mohou vést ke značným následkům. Hospoda nám totiž na špatném místě jen tak nevznikla. Někdo ji tam musel postavit a začít špatně vařit.

Nechci však tento článek končit negativně či předpovídat další katastrofické scénáře. Řešení totiž existuje. Toto řešení není žádnou novotou a spolehlivě fungovalo v zemích jako Francie č Nizozemsko desítky let, dokud bankéři nezačali znova podvádět a korumpovat zákonodárce. Řešení je jednoché a lze ho shrnout do krátké věty: Úplné neboli 100-procentní  krytí veškerých peněz v oběhu. Při 100% komoditním krytí by se centrální banky staly zbytečnými a úroky by začal určovat trh.

Banky by tak nevydělávaly na riskatních machinacích s cizími penězi, ale na poplatcích za správu či převod peněz. Bankovní poplatky jsou v dnešní době kritizované, každopádně poskytují finančnímu systému značnou oporou. Kdyby u nás neexistovaly bankovní poplatky, tak by banky hledaly další možnosti jak zvýšit svůj zisk a sanace bank v současné krizi by se nám pravděpodobně nevyhnula.

Existovala by však alternativa, kdyby věřitel uzavřel s bankou smlouvu o půjčce. Ve smlouvě by bylo pevně dáno, za jakých podmínek vše bude uskutečněno a jaké budou povinné minální rezervy, ze kterých si můžeme následně vybrat potřebnou částku atd.
 
V současnosti se banky dopouštějí trestného činu, protože zaměnují vklady za smlouvu o půjčce. Možná si lidé po dalších peripetiích a informacích uvědomí, že současné peníze, které jsou vytvořené z dluhů, se neopírají o žádné reálné úspory a hrozí nám tak stále opakující se hospodářská krize.

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (3 komentáře)

Pavel Likavec | 29. 7. 2009 17:10

Řekl bych že problém státních podpor se netýká zdaleka jen bank. Všech možných subvencí, dotací na úroky, podpor je toli, že se mi tomu ani nechce věřit. Například nedávná dotace ministerstva kultury ve výši 50 milionů CZK na budování 3D kin je také ukázková deformace trhu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zdeněk Pikhart | 27. 7. 2009 21:15

Reaguji na třetí odstavec po úvodu. Banky si nekonkurují pouze úroky, ale spoustou služeb různé kvality a významu pro klienta, servisem, dostupností poboček atd. Naštěstí ne bezpečností, ta je určena. Mezi vkladatelem a bankéřem panuje informační asymetrie. (stát se ji proto snaží omezit na bezpečnou míru) Běžný člověk nerozumí bankovním obchodům a neví, jak jeho banka hospodaří. Proto CB dohlíží na "zdravost" bankovního systému a každá banka, která chce vstoupit na náš trh, musí prokázat, že hospodaří podle udržitelného modelu a vklady mít pojištěny. Nejedná se totiž o investiční bankovnictví. Kdyby lidé, byť v jedné špatné bance, ostatní by byly naprosto v pořádku, přišli o všechny vklady, jistě to způsobí obrovské problémy s důvěrou i jiným bankám, z kterých lidé budou v panice vybírat ve velkém peníze. Ne že by si řekli, tak příště budeme chytřejší a dáme peníze jinam :) Krize se přelije zcela jistě do reálné ekonomiky. Dnes se lidé nebojí svěřit své úspory i nové neznámé bance, která přišla ze zahraničí z výše uvedených důvodů. O tom proč ne komoditní standard zase příště :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 28. 7. 2009 14:52
reakce na Zdeněk Pikhart | 27. 7. 2009 21:15

Ahoj Zdeňku. Já si myslím, že po zkušenostech Čechů s kampeličkami se dostala do popředí právě stabilita. To s tím přelitím a rozšiřování paniky je pravda. Každopádně v případě 100 procentního krytí to pro banky nebude žádný problém, protože budou mít na výplatu všech svých klientů :) Pokud by však byla uzavřena smlouva o půjčce a jednalo by se o ztrátovou investici, tak by daný člověk měl jednoduše smůlu, podobně jako vám nikdo nevrátí peníze, které jste "projeli" na akciích :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Arsen Lazarevič
Ekonomický publicista. Narodil se v Bělehradu, v České republice žije trvale od svých pěti let. Na Finmagu začínal, dnes působí na serveru Měšec.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!