Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Refinancování konečně bez daně

| 21. 8. 2009

Držitelé hypoték se dočkali. Ministerstvo financí tento týden oznámilo, že vydalo metodický pokyne finančním úřadům, kterým napravilo zmatek v daňových úlevách. Dosud mohli hypoteční dlužníci opakovaným refinancováním přijít o možnost odečíst si úroky ze základu daně.

Refinancování konečně bez daně

Přesněji řečeno, záleželo na benevolenci každého finančního úřadu, s jakou sporné ustanovené vykládal. Kámen úrazu byl v otázce, jestli druhé a další refinancování ještě slouží na "bytovou potřebu", kvůli které zákonodárce daňovou úlevu zavedl. K čemu jinému by mělo sloužit, když jde stále o stejného člověka a stejnou nemovitost, to je otázka, na kterou by neznala odpověď snad ani delfská věštírna.

Dokonce samo ministerstvo ústy mluvčího tvrdilo, že opakovaným refinancováním nárok na úlevu zaniká. Po několika měsících se nicméně usneslo na opaku (citujeme doslovně, abychom snad nezpůsobili další zmatky): "S ohledem na smysl a cíl právní úpravy daňových úlev na bytové potřeby lze za bytovou potřebu považovat i splácení úvěrů na splacení následných hypotéčních úvěrů   či úvěrů ze stavebního spoření, kterými byly refinancovány předchozí úvěry na financování  bytových potřeb podle § 15 odst. 3 písm. a) až h) zákona o daních z příjmů."

Je to jednoznačně dobrá zpráva pro klienty i pro trh. Čím snadnější je přejít k jiné bance, tím vyšší je konkurence. Ale co lidé, kterým finanční úřad nárok na úlevu neuznal? Bude jim stát vracet navíc zaplacenou daň? Zmatky kolem hypoték jsou skvělou ilustrací toho, jak složitý daňový systém komplikuje lidem život.

Shodou okolností ministerstvo před pár dny vydalo analýzu, kterou si nechalo zpracovat na Vysoké škole ekonomické. Podle ní podnikatelé musí na každou tisícikorunu zaplacenou na daních vynaložit v průměru dalších 39 korun na administrativu. U živnostníků je náklad na výběr daně z příjmů dokonce přes 34 procent vybrané částky, u silniční daně přes 16. A to ještě nezahrnuje administrativní náklady na straně státu. Dovedete si představit banku, která si za převod tisícikoruny účtuje 340 korun? No dobrá, některé k tomu možná mají blízko...

Analýza z VŠE ale potvrzuje tvrdými čísly starý známý fakt. Totiž že daňový systém je balvanem na krku podnikatelů a volá po reformě. Na druhou stranu, možná by efektivnější systém bez stovek výjimek a kliček umožnil státu svoje ovečky lépe vyždímat. Babo raď.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

Martin Střelec | 26. 8. 2009 22:25

Vida, konečně je to podloženo čísly. Jde v podstatě o Lafferův efekt, nebo se pletu? Pěkné zdůvodnění, díky za článek.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Tůma | 27. 8. 2009 14:02
reakce na Martin Střelec | 26. 8. 2009 22:25

No, Lafferova křivka se vztahuje na sazbu daně, ale ty administrativní náklady bychom mohli vnímat jako dodatečnou daň. Jejich snížení by tedy mohlo vyvolat růst příjmů státního rozpočtu podobně jako snížení sazeb. (Mimochodem realističtější model než Lafferova křivka je "Lafferova náhodná čmáranice":)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Střelec | 27. 8. 2009 15:55
reakce na Aleš Tůma | 27. 8. 2009 14:02

To ano, Lafferova křivka popisuje závislost celkového výtěžku z daní na výši daňové sazby. Ale vlastní princip, proč ten zákon takhle funguje, je způsoben několika faktory: např. že při nižších daních se lidem více vyplatí pracovat a podnikat resp. že více pracují a podnikají legálně. A to, že při nižší daňové zátěži jsou i nižší náklady na administrativu s tím spojenou, to doho zapadá přece úplně stejně, myslím.A co je Lafferova náhodná čmáranice? :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Tůma | 27. 8. 2009 19:34
reakce na Martin Střelec | 27. 8. 2009 15:55

Samozřejmě, při nižších daních se vyplatí více podnikat atd.Ale nižší náklady z toho nutně nevyplývají, můžeme si představit situaci, kdy budeme mít nižší sazby (velmi hypoteticky:) a zároveň mnohem víc nejednoznačných výjimek a kliček..."Lafferova náhodná čmáranice" je můj pojem pro takzvanou "neo-Lafferovu křivku", viz http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/archive/d/d8/20070927191625!Neo-laffer-curve.png což je taková parodie na původní křivku. Údajně vychází ze skutečných dat z USA:) Prostě empiricky jde ten vztah mezi sazbami a celkovými příjmy těžko dokázat, protože čísla ovlivňuje příliš mnoho různých faktorů (což ještě nutně neznamená, že neplatí).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 28. 8. 2009 10:42
reakce na Aleš Tůma | 27. 8. 2009 19:34

Musím uznat, že ten Váš název je mnohem výstižnější. (-; Horší je to s aplikovatelností té křivky. Tuším, že zde na Finmagu byl článek, podle kterého výnosy daní v USA jsou (v poměru k HDP) na zhruba stejné úrovni bez ohledu na výši mezní sazby daně. Jinými slovy, čím více vyděláváte, tím větší máte možnosti daňových úlev. V konečném důsledku tak platíte pořád zhruba stejně (v poměru k příjmům).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Tůma | 28. 8. 2009 11:11
reakce na Petr Síla | 28. 8. 2009 10:42

No a to právě vyjadřuje ta náhodná čmáranice:) V realitě hraje roli víc věcí než jen daňové sazby...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 27. 8. 2009 15:34
reakce na Aleš Tůma | 27. 8. 2009 14:02

"Lafferova náhodná čmáranice" - to je pěkný pojem (-; Jak se to definuje? Nějak mne v tomhle bodě nechal Google ve štychu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Aleš TůmaAleš Tůma
Pracuje jako analytik investic ve společnosti Partners. Absolvoval VŠE v Praze a v roce 2013 získal titul CFA (Chartered Financial Analyst). Během studií...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!