Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Vyplatí se záchranné balíčky?

Aleš Tůma
Aleš Tůma
28. 8. 2009

Po internetu koluje graf srovnávající loni schválené záchranné balíčky s dalšími velkými projekty americké vlády. Rooseveltův New Deal, Marshallův plán, NASA včetně přistání na měsíci, války v Koreji, Vietnamu a Iráku, spořitelní krize.... To všechno stálo v přepočtu na dnešní dolary 3,9 bilionu. A teď šokující fakt: záchranné balíčky přijdou na víc než vše výše uvedené dohromady.

Vyplatí se záchranné balíčky?

Je tu ale jeden háček: jako cena vládních injekcí se uvádí nejen přímé výdaje na "stimulaci ekonomiky", ale i různé půjčky a záruky. Srovnání s jinými výdaji proto kulhá.

I tak je ale vývoj vládních závazků zajímavý. Na podzim byla horní hranice podle agentury Bloomberg 7,4 bilionu dolarů, letos na jaře už 12,8 bilionu, tedy částka blížící se celému ročnímu HDP země. Číslo zahrnuje všechny vládní programy i nouzové financování poskytované centrální bankou. Koncem července pak jeden z úředníků pověřených dohledem nad programem TARP připustil, že celková částka by se mohla vyšplhat až na 23,7 bilionu. (Trable finančního sektoru ještě nekončí, agentura pojištění vkladů FDIC včera oznámila výrazný nárůst počtu problémových bank.)

Jak vše nakonec dopadne, bude jasné teprve za několik let. První konečná čísla se ale už začínají objevovat. Například na loňské desetimiliardové půjčce pro Goldman Sachs měl daňový poplatník vydělat 1,4 miliardy dolarů (výnos 23 procent p. a.), roste cena akcií a s ní i hodnota vládního podílu v Citigroup, švýcarská vláda zase vydělala na prodeji podílu v UBS. Kromě účetního zisku je pak argumentem pro záchranné balíčky to, že bez nich by účet za krizi byl daleko vyšší.

Tato argumentace má dvě vady. Za prvé, uváděný účetní zisk je sotva důvodem k jásotu. Vlády zdanily (resp. zadlužily) občany, získané prostředky vypůjčily a inkasovaly úroky. Ty ale spíše než zpět v peněženkách daňových poplatníků skončí v nějaké jiné černé díře rozpočtu...

Za druhé, a to je mnohem důležitější: argumentovat účetním ziskem přísně vzato ani nejde. Náklady a výnosy jsou subjektivní veličina, každý jednotlivec je vnímá jinak.

Nevíme, jak by vypadal svět bez záchranných balíčků, a nevidíme do hlav lidem, abychom mohli prohlásit, jak by s takovou možností byli spokojení. Třeba by si situace bez "bailoutů" vynutila úplný přerod finančního systému, který by ukončil opakující se bubliny a krize. Třeba by výsledná prosperita a tedy spokojenost lidí byla vyšší. Třeba ne. Jednoduše nevíme a ani nemůžeme vědět. Dočasný zisk ve státní pokladně je každopádně hodně slabý argument.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Aleš Tůma

Aleš Tůma

Pracuje jako analytik investic ve společnosti Partners. Absolvoval VŠE v Praze a v roce 2013 získal titul CFA (Chartered Financial Analyst). Během studií působil v ekonomických rubrikách Hospodářských... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo