Prohnilé dotace

| 14. 9. 2009

Před časem jsem si v jednom nejmenovaném obchodním řetězci koupil lahev velmi levného a přitom velmi kvalitního francouzského vína. Jeho nízká cena mě jako koncového spotřebitele nepokrytě těšila. Na druhou stranu jsem si ale uvědomoval, že dumpingová cena lahve byla tvrdě stlačena Společnou zemědělskou politikou Evropské unie, z níž nejvíce profituje právě Francie.

Prohnilé dotace

Zemědělství je zkrátka privilegovaným odvětvím. Jak to? Důkazů je k dispozici celá řada: Z 55 miliardového unijního rozpočtu k agrárníkům každoročně odpluje plných 42 procent. A to i přesto, že se ve většině západoevropských států zemědělstvím neživí ani 5 procent populace. Zemědělství se navíc týká většina unijních směrnic a předpisů.

Unie se zkrátka proměnila v byrokratického molocha upřednostňujícího úzkou skupinu vyvolených, což v důsledku škodí nám všem. Ne každý produkt je totiž díky unijním zásahům levnější a celá řada jich díky nelogickým tržním regulacím dokonce podražila. Obligátním příkladem je cukr, jehož cena se vstupem České republiky do Evropské unie vzrostla téměř dvojnásobně. Řada cukrovarů přitom dostávala podporu za to, že nic nevyráběla, či svou výrobu uzavřela jednou pro vždy.

Soběstačnost?

Mají tedy dotace, jejichž společným jmenovatelem je kouzelné sousloví „potravinová soběstačnost“, vůbec smysl? Nezávislost na okolí sice zní lákavě, je však naivní předpokládat, že si ji v případě jakékoliv rozsáhlé živelné katastrofy či války zachováme. Situaci samozřejmě nezmění ani více než 36 miliard korun rok co rok putujících do kapes českých hospodářů.

Naši zemědělci přitom v roce 2008 dokázali, že i v tomto odvětví fungují tržní zákony a že i za cenu stanovenou poptávkou a nabídkou je možné produkci prodat. Z toho jasně vyplývá, že také cena zemědělských komodit se z velké části řídí světovým trhem, a jakékoliv dotace proto postrádají smysl.

Některé odborníci dokonce tvrdí, že unijní podpora přímo poškozuje chudé africké státy, v nichž by pěstování té či oné plodiny bylo ekonomicky mnohem výhodnější, díky našim dotacím jsou ale tamější produkty nekonkurenceschopné. Tento názor zastává například Hans Rosling, tvůrce webu gapminder.org. Když jsem Roslingovu kritiku dočetl, kvalitní francouzské víno za babku mi najednou chutnalo o poznání méně.

Většinu unijních dotací navíc hravě spolknou velké nadnárodní korporace, zatímco malí a střední zemědělci musejí pro jejich získání vynaložit mnohem větší úsilí. V narušeném tržním prostředí je pro ně mnohem obtížnější neustále zavádět nové metody a inovace požadované Unií.

Myslím si proto, že pokud by došlo k plošnému zrušení dotací, tj. k nastolení klasického tržního konkurenčního boje, většina malých a středních zemědělců by změnu uvítala. To bychom však nesměli mít lobbing a především korupci, která je v evropských institucích všudypřítomná. Jen se o tom moc nemluví…

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

Petr Síla | 15. 9. 2009 11:30

Souhlasím s tím, že dotace ve své současné podobě jsou obrovský paskvil. Na druhou stranu obecně mají zemědělské dotace smysl. Představte si, že je zrušíme a Evropu zaplaví levné (a nekvalitní) výrobky z Afriky. Naši zemědělci pak zkrachují podobně jako výrobci textilu - většina lidi dá přednost ceně. A pak přijde v Africe obrovská neúroda. Myslíte si, že se afričtí politici zachovají jako Stalin a nechají vlastní lidi hladovět? Já si to nemyslím a obávám se, že hladověli bychom my. Proto jsem zastáncem potravinové samostatnosti na úkor trhu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 21. 9. 2009 15:12
reakce na Petr Síla | 15. 9. 2009 11:30

O tomto dotace nejsou. Proti levnému zboží z dovozu se zavádí dovozní cla (vyjdou levněji než dotace).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 22. 9. 2009 09:12
reakce na Radovan Kubát | 21. 9. 2009 15:12

Dovozní cla proti jiným členům WTO jsou nepřípustná, takže je nutné volit jiné alternativy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zdeněk Pikhart | 15. 9. 2009 13:52
reakce na Petr Síla | 15. 9. 2009 11:30

V takovém případě by se zvýšila poptávka po domácích produktech a zvýšil by se dovoz z ostatních částí světa (Asie, Jižní Amerika). Určitě by to vedlo ke zdražení potravin na přechodnou dobu, dokud se neurodí více v Africe. Nehledě na to, že chronická neúroda může zasáhnout i Evropu, dotace, nedotace. V každém případě je lepší celosvětové otevření trhů. V současnosti nakupujeme pouze za draho, zatímco ve výše uvedeném případě by to byl přechodný stav. Přičtěte si k cenám evropských zemědělských produktů veškeré dotace a intervenční odkupy neprodané produkce, které platíme všichni z daní. Jsme NUCENI nakupovat za draho…
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vlasáková | 14. 9. 2009 10:39

Pokud bychom chtěli nastolit ideální stav bez zemědělských dotací, muselo by tomu předcházet řada kroků. Především chuť vyspělých zemí toto praktikovat. Počínaje USA, Francií , Německem atd. K tomu nikdy nedojde. Tyto zěmě trvají na své potravinové soběstačnosti a přebytky vyváží. Dále bychom museli srovnat podmínky pro výrobu potravin. Není možné na jedné straně požadovat od evropských zemědělců přísné podmínky pro výrobu zemědělských produktů (naše kontrolní orgány jsou ještě pečlivější) a přitom vozit potraviny ze zemí, kde nemusí dělat nic, kejdu a močůvky lejou na pole do lagun a zvířata vesele krmí masokostními moučkami a kdo ví čím dalším. A jiné náklady na služby, které naši zemědělci musí využívat ze zákona. To všechno je o výši výrobních nákladů.Naši spotřebitelé by měli vědět, že zemědělci dostávají v Evropě peníze za nedstandardní kvalitu potravin. A u nás, kde aplikujeme na pole cca polovinu chemie než země od nás na západ jsou zemědělské produkty ještě kvalitnější. Já sama bych české potraviny za nic nevyměnila. Nejen proto, že vím z čeho pochází a kdo je přímo vyrobil. Také proto, že je lepší přispívat na kvalitní české potraviny , než nezaměstnaného sedláka. Sledujte víc informace o potravinách, kde byla zjištěna zdravotní závadnost a odkud byly. A představa, že třetí svět, kde spousta lidí hladoví,nám bude vyrábět potraviny a bude se jim žít lépe a radostněji - to mji nějak hlava nebere.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zdeněk Pikhart | 14. 9. 2009 15:15
reakce na Vlasáková | 14. 9. 2009 10:39

Problém je v tom, že si evropští byrokraté myslí, že vědí lépe, co je pro spotřebitele dobré, a proto vymýšlí všelijaké regulace, standardy kvalit, rozložení výroby v zemích atd. Na trhu by si každý spotřebitel vybral, zda-li chce vysoce kvalitní a dražší potraviny, či levnější a ne tak kvalitní. To je o preferencích a o druhé kapitole učebnic ekonomie bakalářského studia:) Někde v dalších kapitolách (tam spousta politiků již nedošlo) je i něco o komparativních výhodách a výhodách pro společnost z mezinárodní směny a dělby práce. Takže mě hlava bere to, že by se měli Afričané lépe, když by jim bylo umožněno konkurovat evropským a americkým zemědělcům. O kvalitu se nebojte, Afrika by o ni rychle začala dbát, aby prodala, kdyby o ni šlo i spotřebitelům. I my Evropané bychom z toho těžili, protože by sice někteří zemědělci ztratili práci, ale za úspory z levnějších potravin bychom si mohli dopřát další statky, tudíž by se zvýšila zaměstnanost v těchto odvětvích. (Popsáno v: F. Bastiat – Co je vidět a co není vidět; H. Hazlitt – Ekonomie v jedné lekci) Daně bychom mohli snížit, protože by dotace nebyly třeba. Měla jste ale pravdu, že k tomu vůle nebude...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Salomoun | 14. 9. 2009 21:42
reakce na Zdeněk Pikhart | 14. 9. 2009 15:15

Taky predstava, ze dotace jsou primarne chudym, nezamestnanym sedlakum je bezelstne naivni. Vetsinu si rozdeli uzka skupinka zemedelskych magnatu... :o)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Arsen Lazarevič
Ekonomický publicista. Narodil se v Bělehradu, v České republice žije trvale od svých pěti let. Na Finmagu začínal, dnes působí na serveru Měšec.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!