Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Finská sauna a český rozpočet

| 1. 10. 2009 | Vstoupit do diskuze

Národní ekonomická rada vlády publikovala svůj závěrečný sborník doporučení k hospodářské politice České republiky. Jako modelovou ekonomiku, od které se u nás můžeme inspirovat, přitom vybrala Finsko. A není to jen kvůli tomu, že si tahle severská země zaslouží pozornost pro své přírodní krásy.

Finská sauna a český rozpočet

V první řadě je Finsko mimořádné svou velmi nízkou mírou korupce, jak vyplývá z žebříčku Transparency International. Vděčí za to krom jiného i detailně a precizně propracovanému systému zadávání veřejných zakázek. Díky nižším limitním částkám je totiž ve Finsku zákonem upraveno mnohem větší procento veřejných zakázek než v jiných zemích. V českých poměrech je například plná polovina objemu veřejných zakázek „malého rozsahu“, což samozřejmě vytváří obrovský prostor pro neefektivitu a korupční jednání, neboť to na obecní úrovni umožňuje jejich zadávání prakticky „z ruky“.

Hle, inspirace. A navíc všeobecně přijatelná, protože legislativní regulace systému zadávání veřejných zakázek není nic, co by jakkoli souviselo s pravicovostí nebo levicovostí. Ideologické brýle – nezbytný módní doplněk českých politiků, politologů a komentátorů – mohou být v naprostém klidu odloženy stranou.

Silný není obézní

S nízkou mírou korupce navíc přímo souvisí i prostředí, které je přátelské k podnikání z hlediska vstřícnosti úřadů a jejich férovosti. Není to žádný nový objev.

Také letos – podobně jako v předchozích letech – se v čele žebříčku nejméně zkorumpovaných ekonomik podle Transparency International umístily skandinávské země.

Milovníci „silného“ státu ihned vyrukovali s vysvětlením: vysoké daně a silná regulace jsou nutnými podmínkami úspěšného boje proti korupci. Jedině silný stát je schopen dovést tento boj do vítězného konce. V televizní debatě se minulou neděli k podobné myšlence přihlásil i někdejší premiér Stanislav Gross, když poukázal na údajnou vysokou míru „razítek a regulací“ ve Finsku.

Opravdu? Tak se na to podívejme. Založení firmy ve Finsku vyžaduje tři úřední procedury, průměrná doba vyřizování je celkem 14 dní a náklady představují jen 1,2 % průměrného ročního příjmu. Založení firmy v Kolumbii vyžaduje 14 úředních úkonů, které si vyžádají 43 dní a stojí přes 27 procent průměrného ročního příjmu. Česká republika vyžaduje podle statistik Světové banky 10 úředních úkonů, které průměrně zaberou 40 dní. Náklady na založení firmy se odhadují na zhruba 11 % ročních příjmů. Silný stát? Nikoli. Obézní stát.

Mezi Helsinkami a Budapeští

Druhou významnou vlastností Finska je rozpočtová zodpovědnost. Jde o jednu z mála evropských zemí, které mají pod kontrolou deficit veřejných financí. Ani Finové sice pochopitelně nejsou bez dluhů – ale posledních dvacet let ukázalo, že jsou schopni v dobrých časech splácet ty, které nadělali v dobách hospodářských recesí. Výše ročního schodku je ve Finsku zcela nezávislá na politickém cyklu. Platí to zejména v kontrastu k Maďarsku, které naopak Národní ekonomická rada vlády vybrala jako příklad odstrašující.

Maďarští politici mají ve zvyku před volbami nasadit strategii sociálních úplatků za účelem přilákat voliče. Tamní politické scéně se prakticky podařilo odbourat rozdíl mezi pravicí a levicí, protože populistický postoj k veřejným financím tam projevují bez rozdílu všechny strany.

Jak jsme na tom v tomto ohledu my? Na pomyslné lince bychom patřili někam doprostřed mezi Finy a Maďary. Ovšem s tím, že nebezpečí skluzu k maďarskému scénáři je tady určitě vyšší než pravděpodobnost, že čeští politici se poučí u finských kolegů.

Co sežerou úplatky

Takže na závěr: sociální stát je ve Finsku umožněn nízkou mírou korupce. V zemích, kde je korupce naopak vysoká, nikdy nebude dostatek peněz na sociální účely, protože je pohltí úplatky a předražené zakázky. Díky nízké korupci si také Finové mohou dovolit moudré hospodaření s rozpočtem.

Kdybychom se u Finů poučili, získáme řádově desítky miliard korun ročně. Našemu rozpočtu by prospěly.

Autor je ředitel strategie Partners.

Psáno pro Hospodářské noviny.

Foto: Profimedia.cz

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), od roku 2004 do roku 2006 byl členem... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK