Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Finance po krizi

| 19. 10. 2009

Pokud je po bitvě každý generálem, působí Pavel Kohout v nové knize Finance po krizi jako generál poněkud provokativní, ale i vnímavý, sebekritický a důsledný.

Finance po krizi

Finanční krize z let 2007-2008 byla v zásadě jen epizoda, stejně jako následná recese. Velmi nepříjemná, ale svým způsobem poučná, a možná i užitečná. Skutečná krize přijde později. A bude hodně drastická. Nastane delší temné období, kdy se bude na první desetiletí 21. století vzpomínat jako na éru blahobytu, varuje v knize Finance po krizi Pavel Kohout.

Rád by se mýlil, vychází ale ze tří hrozeb: stárnutí populace, vyčerpání přírodních zdrojů (hlavně ropy) a nadcházejícího krachu předluženého sociálního státu, který hrozí většině vyspělých zemí. Jde tedy ještě o tzv. varovnou prognózu, jejímž smyslem je, aby se publikované černé vize nakonec nesplnily?

Úvodní část knihy, jíž by slušel podtitul Jak jsem se (ne)mýlil v ekonomice, zaujme netradiční formou. Kohout v ní sebekriticky porovnává své někdejší komentáře se současnými názory. Občas přitom v sobě nezapře bývalého analytika, o nichž se tvrdí, že již mají v platu započten určitý díl optimismu. Kolik z nich je ale schopno a ochotno glosovat své někdejší omyly?

Po bitvě je sice každý generálem, do krachu Lehman Brothers ale vše vypadalo jako „minikrize“. Ani pád Fannie Mae nemusel tolik znamenat. O jejich vážných problémech se vědělo. Nakonec ale hrozilo zhroucení celého systému, upozorňuje Kohout, podle něhož je možná na čase pokorně se vrátit tam, kde Keynes, ekonom s duší bohéma skončil, a pokračovat v jeho odkazu s použitím moderní techniky. Doufejme, že má pravdu, když říká, že se nebude opakovat Velká Deprese.

Upozorňuje také, že jsme zažili trochu jinou inflaci, než je běžné. Úspěch v boji s klasickou inflací sice přinesl pokles úroků, ale zároveň i prudký rozmach úvěrů, jinými slovy inflaci úvěrů, která významně přispěla ke globální finanční krizi.

Konec teorie efektivních trhů?

Finanční krize vážně zpochybnila řadu obecně uznávaných pravidel a tezí, včetně teorie efektivních trhů, podle které se jakákoliv relevantní informace ihned promítá do kurzů cenných papírů, měn a komodit. Trhy totiž řadu varovných zpráv po určitou dobu ignorovaly. O tom, jak se budou dlouhodoběji vyvíjet, rozhoduje přitom podle Kohouta hlavně množství peněz v ekonomice. Poskytuje totiž představu, kolik peněz může být investováno do akcií a zároveň velmi hrubý odhad, jak rychle porostou zisky společností.

Upozorňuje také na změnu v chování centrálních bank. Zatímco dříve reagovaly na změny inflace a výkyvy hospodářského růstu, od 11. září 2001 se mnohem víc soustřeďují na očekávání a samy se stávají iniciátorem změn.

Analytici několik měsíců váhali, pak předkládali katastrofické vize jako protiklad předchozího přehnaného optimismu.

Za prudkým poklesem cen akcií, ale také jejich rázným oživením letos v březnu, stojí podle Kohouta z více než 90 % psychologie. S racionální úvahou to nemá zhola nic společného. Jak se srovnává s teorií efektivního trhu, že akciové trhy kolísají o desítkový řád víc než ekonomika? Trh jen racionálně odráží iracionalitu investorů, píše rovněž autor knihy.

Objevují se nové modely chování, při nafukování bubliny (ty by na efektivním trhu neměly vznikat) se trh chová zcela jinak, než by odpovídalo ekonomické racionalitě. Velkou roli hraje internet. Přispívá k tomu, že ivestoři často zastávají jasně vyhraněné pozice. Buď na něm panuje dobrá nálada, která trvá déle než dřív, nebo dlouhodobě špatná.

Co hýbe trhem

V nejkratší době jsou hlavním hybatelem akciového trhu hormony, krátkodobě a střednědobě je to sociální polarizace názorů. Účastníci trhu se navzájem ujišťují, že je vše skvělé a bude ještě lepší. Ve zlých dobách je tomu ovšem zcela opačně.

Při odhadu dlouhodobého vývoje trhů je podle Kohouta možné vycházet z objemu peněz v ekonomice a úvahy, kolik jich tedy může být investováno do akcií. Zároveň tak získáme velmi hrubý odhad, jak rychle porostou zisky firem. Po odstranění výchylek je to velmi dobrý ukazatel dlouhodobého trendu. Na desetileté či dvacetileté akciové trendy, zejména osudové roky zakončené devítkou, příliš nevěří.

Čím více peněz je tedy v ekonomice, tím víc jich může být investováno do akcií. Z tohoto pohledu jsou ceny akcií v roce 2009 podhodnoceny, což ale nelze považovat za záruku jejich následného okamžitého růstu – mohou přijít další špatné zprávy a budou podhodnoceny ještě víc.

Změní se učebnice ekonomie?

Kohout také zpochybňuje názor, podle kterého provází investice s nadprůměrným výnosem nadprůměrné riziko. S odkazem na práci profesora Roberta Haugena upozorňuje, že nejvyšší výnosy naopak často přinášejí akcie, které jsou zároveň nejméně rizikové z pohledu volatility či poměrových ukazatelů fundamentální analýzy.

„Bude třeba přepsat učebnice ekonomie?,“ ptá se tedy Kohout, podle něhož možná zmizí složité konstrukce a zbudou tradiční akcie, dluhopisy a podobné investiční instrumenty. Nevylučuje ani možné změny teorie fiskální politiky. Pokud nefunguje inflační cílení, je podle něj třeba změnit cíl nebo mušku.

Na závěr jsme si nechali jedno překvapení: Někdejší zastánce brzkého přijetí eura šokuje doporučením, aby ČR s jeho přijetím počkala 20 let, kdy se uvidí, zda ještě Evropská unie a eurozóna existují. A jak zdůrazňuje, míní to zcela vážně.

Kniha je psána čtivým stylem, pochopení všech souvislostí nicméně vyžaduje určité penzum znalostí z ekonomie či financí. Přesto jistě zaujme i širší veřejnost a nikoliv pouze finanční odborníky či studenty financí nebo ekonomie.

Název: Finance po krizi
Podtitul: důsledky hospodářské recese a co bude dál
Autor: Pavel Kohout
Vydavatelství: Grada Publishing
Formát / stran: 17×24 cm, 224 stran
Datum vydání: 04.09.2009
ISBN: 978–80–247–3199–5

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

Jiří Prášil | 19. 10. 2009 14:23

Nejsem sice ekonom, ale dívám se kolem sebe stejně asi jako většina lidí, kteří se zajímají o finance. Napadají mě různé úvahy, které spíše připomínají prorocké nesmysly. Když si začneme všímat určitých ekonomických ukazatelů včetně politických nepochopitelných tahu, tak si začneme zároveň uvědomovat, že problémy pravděpodobně nastanou. Tvrdí se, že je těžká doba, osobně si myslím, že bude mnohem horší. Největší katastrofa nastane, až se opravdu pomalu a jistě budou vyčerpávat důležité přírodní zdroje , které se těžko nahrazují. Může to znamenat globální ekonomický kolaps, který se může řešit i násilím. Je to pouze teorie, ale historie se opakuje a válka je byznys na kterou si mnoho připravených státu vydělá… Někteří lidé se diví, proč se stále vyrábějí nové zbraně, pro parádu to rozhodně nebude a lidé z vyšších sfér vědí svoje. Pro někoho to může být nepřestavitelné tvrzení, určitý blábol, ale k zamyšlení to rozhodně je.ČR by se nad sebou měla zamyslet, protože ekonomika není zrovna růžová a bude to mnohem horší, studené sprchy ve formě úsporných balíčku je totální nesmysl. Výroky jednoho zvláštního politika, který tvrdí, že na tom vlastně nejsme až tak špatně, že nedlužíme tolik co okolní státy je krátkodobé a absolutně hloupé tvrzení, které může prohlásit jenom člověk kterému nezaleží na tom co bude za 20-30let. To bude asi tím, že tady nejspíš už ani nebude a nějaký bankrot ho nezajímá.Knihu (Finance po krizi) si rozhodně koupím.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Leo | 19. 10. 2009 10:20

Proboha jaký konec teorie efektivních trhů?Toto není a nemůže být krize kapitalismu a trhu, protože nic z toho tu dávno nemáme.Co bylo na Fannie Mae tržního?!Jak může trh fungovat efektivně, když stát manipuluje s klíčovými faktory typu úroková míra?Jak lze provádět ekonomickou kalkulaci a jak se lze chovat zodpovědně v inflačním prostředí státního monopolu na padělání peněz?Jediné, v čem má Kohout pravdu je to, že pořádná krize teprve přijde. Ale na vině nebude kapitalismus, ale socialismus.Kdo má všech 5 pohromadě, drží dávno úspory v jediných pravých penězích - fyzických drahých kovech. Tato krize již takovým lidem dala za pravdu a příští, kdy budou krachovat velké eurosocialistické státy, jim dá za pravdu tuplem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Filip Glasa | 19. 10. 2009 16:52
reakce na Leo | 19. 10. 2009 10:20

Pred reakciou si treba najprv zistiť čo je to tá teorie efektivních trhů. Tá sa vôbec netýka trhovej ekonomiky a kapitalizmu vs. centrálneho plánovania a socializmu. Teória efektívnych trhov sa zaoberá čisto finančnými trhmi a nemá nič spoločné s tým, na čo reagujete.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Dvořák | 19. 10. 2009 09:58

Zda to byla epizoda nebo ne, ukáže čas. Podle některých ještě není nic u konce.Skutečná krize nepřijde později, ale právě se rozbíhá. Podívejte se třeba na výcuc posledního čísla Hat Trick Reeportu od JIma willieho:http://www.pro-invest ory.cz/hat_trick_report_jim_wi llie/rijen_2009_0ctober_2009/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Mašek | 19. 10. 2009 13:41
reakce na Jan Dvořák | 19. 10. 2009 09:58

Cjsem z knihy, která rozhodně stojí za přečtení. Osobně jsem taky v podobných hodnoceních opatrnější.Na jedné straně jsou tu některá nepříliš povzbudivá makroekonomická i další data, na druhé straně mám ale pocit, který nemohu ničím doložit, že na tom může být řada firem lépe, než se předpokládá. Teď nemluvím o bankách či finančních institucích. Otázkou ovšem je riziko druhotné platební neschopnosti a zda situace některých bank nepřivodí nějakou finanční či ekonomickou recidivu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Mašek | 19. 10. 2009 13:43
reakce na František Mašek | 19. 10. 2009 13:41

Doplněk pro pořádek:Nevím, proč mi to zkrátilo první slovo, které zní Citoval
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

František Mašek
Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!