Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Betonové rozkrádání

| 19. 10. 2009

Vlády po celém světě občanům namlouvají, že v obtížných časech by se v žádném případě nemělo šetřit. Fiskální stimuly jsou údajně nutné, protože pomáhají oživit skomírající ekonomiku.

Betonové rozkrádání

Bohužel, v historii nenajdeme jediný příklad, kdy by fiskální stimuly skutečně zafungovaly a pomohly vyvést zemi z recese. Jediné, co se kdy prokázalo, je, že fiskální stimuly mohou zemi zadlužit. Z recese nás ale v žádném případě nedostanou.

Zářným příkladem je Japonsko. To se své dlouhotrvající ekonomické problémy snažilo řešit právě pomocí vládních výdajů. S jakým výsledkem? „Země vycházejícího slunce“ má v současnosti státní dluh ve výši 200 procent hrubého domácího produktu. Na jeho splácení vynakládá téměř čtvrtinu příjmů. V tomto případě je navíc slůvko „příjmů“ značně odvážné, protože Japonsko si na nové dluhy neustále půjčuje.

Je třeba chovat na paměti, že veřejné prostředky byly, jsou a budou investovány mnohem hůře než peníze soukromé. Proč? Vysvětlit si to můžeme na jednoduchém příkladu.

Pokud soukromník investuje milion korun na vytvoření jednoho pracovního místa, očekává, že mu nové místo postupně vygeneruje zisk (stane se rentabilní). Samozřejmě se může stát, že se investice ukáže jako špatná a podnikatel zkrachuje. Pokud však uspěje, vytvoří určitou trvalou hodnotu. Něco, za co jsou lidé ochotni zaplatit. V případě státní investice je ale efekt nejednoznačný a v mnoha případech zcela opačný. Často se jedná o nerentabilní uměle vytvořená pracovní místa, kterých jen ve státní správě v posledních letech vznikly desetitisíce.

Infrastruktura v rukou státu

Proti mému tvrzení lze argumentovat třeba tím, že například u infrastrukturních investic nemůže soukromý sektor stát v žádném případě nahradit. Pokud ale pomineme už to, že v České republice jsou dopravní stavby o desítky procent dražší, tendry netransparentní a projekty kritizované snad všemi nevládními organizacemi analyzujícími korupci, stále najdeme dostatek důkazů i proti tomuto tvrzení. Lze je opět ilustrovat na historickém vývoji.

Ve Francii se pro urychlení ekonomického pokroku v 18. století vybudovaly stovky kilometrů kvalitních silnic. Často však byly prázdné a málo využívané. Ve Francii se v těchto dobách jednak příliš neobchodovalo, cesty byly navíc vedeny nesmyslně: neodrážely skutečné ekonomické potřeby země. Zkrátka a dobře: plánoval je státní aparát.

V kolébce liberalismu, Velké Británii, byla situace zcela opačná: stát přenechal výstavbu dopravní infrastruktury soukromníkům. Ti ji pak budovali logicky tak, aby maximalizovali svůj zisk. Netrvalo dlouho a celá Anglie byla cestami vznikajícími dle poptávky doslova protkaná. Obchod rozkvétal a na tepnách bujel čirý ruch. Podél cest pak vyrostlo mnoho krčem a hospod, kde si mohli znavení obchodníci na chvíli odpočinout.

Když už to jednou fungovalo v případě silnic, po nichž se proháněly koňské povozy, nevidím důvod, proč by nemohl soukromý sektor převzít výstavbu dálnic i dnes. V Austrálii nebo na Slovensku navíc najdeme mnoho úspěšných příkladů, kdy silnice provozují právě soukromníci. Dokonce socialistická Francie využívá systém partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem při stavbě silnic více jak 50 let.

Soukromníci si totiž dobře rozmyslí, kam investují každou korunu, euro nebo dolar. Na rozdíl od státu. Ten je veden primárně individuálními potřeba jedinců, kteří si chtějí přilepšit na úkor většiny.

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (5 komentářů)

Dominik Žďánský | 22. 10. 2009 20:13

Na Slovensku se ještě nezačalo stavět a už tam mají úspěšný projekt. WOW. Pokud myslíte PPP 2, tak to ještě bude pěkný průser. S PPP 1 bude připraven lépe a PPP 3 se možná ani nedočkáme. To jenom na okraj, funkčních PPP projektů na světě není, ale kdo nic nedělá nic nezkazí, takže bychom měli začít a učit se z chyb druhých. Bohužel z toho nikdo nic nemá, tak to se dělat nebude, asi logické v naší kotlině. První PPP (D47) byl průser a stát přišel zbytečně o pár kilometrů dálnic na dálnici, kterou nikdo nepotřebuje. Ale to je jiná kapitola. D3 je stále v plenách, ale hlavně díky nevykoupeným pozemkům státem, přece nebudeme riskovat trapas typu D11, kde dálnice končí těsně před H.K.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 23. 10. 2009 13:14
reakce na Dominik Žďánský | 22. 10. 2009 20:13

Dobrý den. Pokud projekty PPP vedou k tomu, že daňový poplatník ušetří a obě dvě strany (stát a podnikatel) jsou motivování k tomu, aby náklady zůstávaly stejné v průběhu stavby, tak si myslím, že tyto projekty jsou přínosné. Ve Slovensku se jedná o malý krok, avšak správným směrem. Tento trend bude nadále narůstat. Už jenom kvůli tomu, že státní rozpočet bude stále více prolezlejší sociálními výdaji a na infrastrukturu nezbudou peníze. A to, že si stát neumí naplánovat kam dálnice povede není chyba PPP projektů. I když předpokládám, že ti co to plánují bud chodí do práce zásadně podnapilí nebo dostali několik naplněných obálek :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 20. 10. 2009 12:30

Výstavba dálniční infrastruktury (stejně tak jako železniční) a její provozní zabezpečení (dalniční zpoplatnění) je typickým představitelem projektu, kde by mohla sehrávat nešťastná EU roli. Místo nesmyslných přerozdělovacích dotací a státního rozkrádání by mohli vytvořit klíč systematického a koordinovaného rozvoje dálniční sítě (stejně jezdí všichni všude), výstavbu svěřit Číňanům a uspořené miliardy EUR věnovat na něco užitečnějšího.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Kruton | 20. 10. 2009 10:40

Dovolím si nabídnout poněkud jiný pohled na P.T. autorem použiý příklad z historie: ve zmíněné Francii (a ostatně v kontinentální Evropě vůbec) bylo trasování novověké silniční sítě primárně dáno vojensko-strategickými zájmy, čemuž se, při četnosti ozbrojených konfliktů na tomto teritoriu, jistě nelze divit.Na mateřském úžemí Velké Británie se naproti tomu tuším od počátku XVIII. století de facto do dnešních dnů žádné pozemní boje neodehrávaly. Ponechání výstavby silniční sítě pouze soukromému sektoru bylo tedy daleko více než "generickým liberalismem" dáno právě málokde vídaným luxusem absence válečných tažení.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Robert-Antonio | 20. 10. 2009 00:33

Austrálii neznám, ale slovenské, francouzské, ani americké dálnice rozhodně nejsou čistě soukromé. Soukromé společnosti mají na starost správu a údržbu, ale stavba byla stále placená ze státní (v USA federální) pokladny.Jediná plně soukromě financováná dálnice v Evropě, o nichž vím, je 47 km dlouhá větev M6 kolem Birminghamu.Problém se soukromými dálnicemi je ryze politický. Taková dálnice se musí plně zaplatit z vybraného mýta, které tudíže může tvořit klidně 3-5 Kč/km. A zkuste vysvětlit mase řidičů (a tedy i voličů), že za cenu roční dálniční známky by se nyní dostali nanejvýš z Prahy do Brna a zpátky :) Stačí se podívat, jak Špryňar s Česmadu vždycky vylétne jak čertík z krabičky, když stát začne jednat o tom, že by kamioňáci měli platit skutečné náklady na silnice.I M6 má problémy, že spousta řidičů chce šetřit a objíždí ji po sousedních státních a chronicky ucpaných dálnicích.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Arsen Lazarevič
Ekonomický publicista. Narodil se v Bělehradu, v České republice žije trvale od svých pěti let. Na Finmagu začínal, dnes působí na serveru Měšec.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!