Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Krize ekonomiky?

| 26. 10. 2009

„Krizi nebylo možné předpovědět,“ zní ze všech stran od ekonomů. Proč? Jedním z možných vysvětlení je chybná měnová politika centrálních bank.

Krize ekonomiky?

Zajímavou historickou zkušenost nabízí Francie. Na jejím příkladu z konce 18. století se můžeme poučit o tom, že peníze vytvořené bez vazby na nějakou hodnotu vedou pouze a jen k nekontrolovatelné inflaci a bídě. Skvělou analýzu najdete třeba zde. Mnoho zemí se i přesto nepoučilo. Ty se pak, stejně jako Francie, potýkaly s děsivými hyperinflacemi, jejichž důsledkem byl dramatický pokles životní úrovně. Vydělat vždy dokázali jen lidé zločineckého rážení.

I přes všechny evidentní důkazy o škodlivosti se nepoučily ani „moderní“ centrální banky. Peněžní zásoba tak v posledních letech znovu narůstá obrovským tempem. Peníze (a především americké dolary) se tisknou v domnění, že jde o jediný možný způsob, jak dosáhnout vysokého hospodářského růstu.

V 90. letech se přitom tyto inflační dolary nenalévaly do komodit ale právě do akcií. Centrální bankéři tudíž nabyli dojmu, že nám žádná inflace nehrozí. V dobách boomu technologických společností v podstatě stačilo založit firmu zabývající se IT, nafingovat vysoké tržby a pak jí s obrovským ziskem prodat. Je však jasné, že celé toto akciové kasino muselo jednou zkrachovat. Následkem byl pád mnoha fondů, které nabyly mylného dojmu, že výnosy v řádu desítek procent jsou reálné a opodstatněné.

Příkladné příklady

Současnou měnovou politiku lze přirovnat k dřevěnému mostu, po němž se přepravují tanky. Ty v tomto případě představují měnovou zásobou, zatímco dřevěný most zastupuje celosvětovou ekonomiku. Je zřejmé, že pokud budeme most nadále přetěžovat, dojde nevyhnutelně k jeho zhroucení.

Bohužel, někteří vidí "lék" na současnou finanční krizi jinde. Chtějí most zpevnit tak, aby se po něm mohlo prohánět ještě více tanků. Ono zpevnění ale nikdy nemůže být dostatečně odolné. Most se nakonec vždy zhroutí.

Měnová politika se dnes provádí formou cílování inflace. Opět špatně! Také její nevýhody si můžeme ilustrovat na jednoduchém příkladu: pokud by lidé a banky investovali všechny nově vytištěné peníze do nejdůležitější komodity – vody, došlo by samozřejmě k rapidnímu nárůstu ceny této komodity. Zároveň by odstartoval spekulativní hon, který by vedl k dalšímu růstu její ceny. Ta by se pak zvýšila natolik, že by některé vrstvy obyvatel zkrátka umřely žízní. Podle výpočtů prováděných pomocí této metody by ale vše bylo, tak jak má: vzhledem k váze vody v inflačním koši by nám totiž vycházelo, že máme deflaci.

Současná doktrína centrálních bankéřu se zakládá na proinflační politice a urputné snaze o odvrácení té největší hrozby – deflace. Centrální banky by proto použily veškeré dostupné nástroje, aby nás před deflační hrozbou ochránili. Došlo by ke snižování sazeb a možná by přišla řada i na strategii kvantitativního uvolňování. Voda by tak nadále zdražovala a bublina by neměla příležitost splasknout.

Je tak jasné, že inflace je ve skutečnosti obtížně měřitelná a v podstatě nesmyslná.

K čemu to povede?

Zatímco v minulých letech se peníze „vstřebávaly“ právě do technologických akcií nebo do nemovitostí, v současnosti je velmi pravděpodobné, že se do kurzu znovu dostanou komodity. Ty jsou v našich spotřebních koších zastoupeny velkou měrou, narozdíl od akcií či nemovitostí, a je tedy možné, že dojde k opakování situace ze 70. let minulého století, kdy celým světem otřásala vyšší inflace. Situace je dokonce natolik vážná, že někteří ekonomové dokonce spekulují o možnosti globální hyperinflace.

A není se čemu divit: vzhledem k nízkým sazbám téměř všech významných centrálních bank světa a preferované strategii kvantitativního uvolňování (tisknutí peněz) ze strany FEDu. Budoucnost je tak značně nejistá.

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (3 komentáře)

Petr Síla | 27. 10. 2009 10:55

Velmi pěkný článek. Osobně si myslím, že můžeme očekávat vyšší inflaci, ale hyperinflací bych nestrašil. Jen drobnou výtku, úvod článku je značně tendenční. Nebo chcete říct, že každý, kdo vlastnil akcie a nemovitosti a během hyperinflace na nich zbohatl, je člověk zločineckého ražení?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 27. 10. 2009 13:09
reakce na Petr Síla | 27. 10. 2009 10:55

Díky. Opravdové peníze dokázal vydělat pouze člověk s konexemi s tehdejším vládnoucím režimem většinou zodpovědným za hyperinflaci. Dostal se tak k penězům díky kterým mohl dosáhnout na různé státní podniky apod. Není divu, že země, které prodělaly hyperinflace mají obvykle vyšší Giniho koeficient aneb sociální nerovnost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Adam Černý | 26. 10. 2009 18:49

Dal jsem si ten čas přečíst Vámi odkazovanou analýzu a děkuji za ten odkaz. Dlouhé, ale poutavé čtení! Doufám, že jsem nečetl věštbu pro globální ekonomiku :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Arsen Lazarevič
Ekonomický publicista. Narodil se v Bělehradu, v České republice žije trvale od svých pěti let. Na Finmagu začínal, dnes působí na serveru Měšec.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!