Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Mračna nad sluneční energií

| 30. 10. 2009

„Stát chce krotit solární boom“, hlásí novinové titulky. Chystá se prý snížení výkupní ceny elektřiny ze slunce. Ať už k němu skutečně dojde nebo ne, hezky to ilustruje rizika zelených odvětví.

Mračna nad sluneční energií

V Česku rostou projekty slunečních elektráren jako houby po dešti. U elektrárenské společnosti si jejich tvůrci rezervují výkup elektřiny, i když ze stavby samotné nakonec často sejde. Někteří zájemci o domácí elektrárnu proto podle MF Dnes se žádostí o výkup u distributora nepochodili.

Místopředseda energetického regulačního úřadu dokonce o solárním boomu mluví jako o "bublině". Úřad proto plánuje změnit podmínky a jednorázově snížit výkupní cenu elektřiny o více než 5 procent, které dosud zákon umožňoval. Ukazuje se, že "garantovaná" výkupní cena není tak docela garantovaná...

Podobný scénář je ostatně pro státní regulace typický: zákonodárce veden bohulibým záměrem schválí bohulibý program, za několik let se objeví nezamýšlené důsledky, a proto je nutné schválit nový zákon a kolečko začíná znovu.

Zeleným investicím je předpovídána skvělá budoucnost v důsledku docházející ropy a nutnosti bojovat se změnou klimatu. Jenže se ukazuje, že to se záchranou klimatu nebude tak horké. Vzorný německý program podpory obnovitelné energetiky (kromě toho, že je drahý) nemá žádný podstatný přínos ke snižování emisí CO2. Stále zadluženější evropské vlády možná za pár let zjistí, že na podobné legrácky jednoduše nemají peníze.

Samozřejmě probíhá technologický pokrok, solární panely budou za několik let mnohem účinnější než ty dnešní. I tak jsou ale slova o bublině možná na místě. Ukazatel P/E pro index amerických akcií S&P 500 se aktuálně pohybuje okolo hodnoty 15. Za akcie výrobců solárních panelů ovšem investoři platí v některých případech daleko vyšší násobky zisku: například Trina Solar 23,8, SunPower Corporation dokonce 40. Když k tomu přičteme fakt, že jde o odvětví, kde mezi jednotlivými technologiemi a jejich výrobci proběhne podobně drsná selekce jako v odvětví IT, je při investicích do zelených fondů rozhodně na místě opatrnost.

Mimochodem, když už jsme u bohulibých investic, tento týden se objevila zpráva o spuštění fondu "Women's Leadership", který bude investovat do akcií firem, jež mají ve vrcholovém vedení ženy. Takové firmy údajně mají nadprůměrné zisky, a fond tedy plánuje dosahovat nadprůměrné výkonnosti.

Chce ovšem kupovat i akcie "diskriminujících" firem a poté prosazovat větší zastoupení žen v jejich vedení. Pokud tedy manažeři fondu budou trávit čas objížděním valných hromad a agitací, zřejmě to s výnosem tak žhavé nebude.

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (3 komentáře)

Roman Zeman | 3. 11. 2009 00:14

Zdravím vespolek, a dovoluji si poopravit některé z faktických omylů uvedených v článku.1. garance výkupních cen se vztahuje na generaci výkupní ceny, která je zafixována v roce uvedení elektrárny do provozu. 5% pokles se týká meziroční změny výkupní ceny, nikoli jednou již nastavené výkupní ceny. Po jejím nastavení pro daný rok opět žije výkupní cena "svým životem", tzn. vztahuje se na ni indexace. Jednou zafixovaná výkupní cena tak neklesá.2. Legrácku v podobě financování podpory elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů (včetně fotovoltaické elektřiny) neplatí vlády. Platí ji všichni koneční spotřebitelé. Z pohledu státního rozpočtu jde o neutrální položku. Z pohledu konečných spotřebitelů jde samozřejmě o příspěvek ve prospěch těch rychlejších a šikovnějších, kteří si elektrárnu pořídili.3. Ohledně rezervace kapacity - konstatování uvedené v článku je i není pravdivé. Realitou je, že kapacity jsou skutečně na mnoha místech vyčerpány, důvodem ale nejsou zbytečné rezervace developerů FVE. Důvodem jsou spekulativní nesmyslné blokace. Mimochodem - v případě domácích elektráren by připojení nemělo být zásadním problémem.4. Podpora obnovitelných zdrojů a fotovoltaiky zvlášť je specifickou nečernobílou záležitostí. Ostatně i ta podpora fotovoltaiky nebyla nastavená špatně. Špatné je, že nemohla klesat tak rychle, jak klesaly ceny technologií. Obávám se ovšem, že o tom všem tento článek skutečně není.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Tůma | 3. 11. 2009 11:18
reakce na Roman Zeman | 3. 11. 2009 00:14

Ano, v článku jsou některá zjednodušení v zájmu stručnosti. S těmi spekulativními blokacemi máte pravdu, o těch se právě píše v odkazovaném článku MF Dnes... teď koukám že link vypadl: http://ekonomika.idnes.cz/stat-chce-krotit-solarni-boom-planuje-snizit-vykupni-cenu-slunecni-energie-1b6-/ekonomika.asp?c=A091026_201415_ekonomika_abr.Ano, zrovna výkupní cenu solární elektřiny neplatí vláda ale spotřebitelé, ale dovolil jsem si malé zobecnění, např. na investice do podobných technologií v rámci různých "stimulačních balíčků". A netřeba dodávat, že uměle zdražovaná elektřina zrovna dvakrát nezvýší konkurenceschopnost ekonomiky.K poslednímu bodu: osobně jsem toho názoru že bez podpory fotovoltaiky bychom se obešli, stačilo by neházet pod tlakem zelených aktivistů klacky pod nohy konvenční jaderné energetice, která je ekonomicky životaschopná a navíc dělá také slušné pokroky (recyklace paliva, nové a lepší reaktory...)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Traxler | 31. 10. 2009 22:16

Ohledne investic do solarni energie jsem podobne skepticky, viz clanek:.http://www.finez.cz/od borne-clanky/detail/investice- do-solarni-energie/.JanTraxlerFINEZ Investment Management
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Aleš TůmaAleš Tůma
Pracuje jako analytik investic ve společnosti Partners. Absolvoval VŠE v Praze a v roce 2013 získal titul CFA (Chartered Financial Analyst). Během studií...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!