Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Zapomeňte na euro!

Pokud neproběhnou strukturální reformy založené na úsporách a posilování zodpovědnosti, hrozí nám, že povolený tříprocentní deficit nedodržíme ani po roce 2010. To by mohlo vést až k omezení práva čerpat prostředky z Evropských fondů.

Fiskální nerovnováha ale může mít i další negativní důsledky, z nichž se jako nejproblematičtější jeví vysoká inflace.

A tato hrozba rozhodně není nějakým planým poplachem či plácáním do větru.
V roce 2008 Česká národní banka kalkulovala s inflací mezi čtyřmi a pěti procenty. Zároveň předpokládala, že se zvýšení sazby daně z přidané hodnoty nepromítne do inflace, ale spíše do marží obchodníků. To se ale ukázalo z větší části jako chybné. V porovnání se západní Evropou byla naše inflace jedna z nejvyšších.

Cílování se tak ukázalo jako problematické i za téměř vyrovnaného rozpočtu. V případě dalších finančních otřesu na trhu komodit a vysokých deficitů by pak mohlo být nejen problematické, ale především riskantní.

Trochu historie

Ve společné měně vidí jistoty lepší budoucnosti především levicová část naší politické scény. Je tak s podivem, že levicové politikové pro přijetí měny a naplnění požadovaných kritérií dělali vše, jen ne to, co bylo třeba: před vstupem do Evropské unie totiž naše deficity v žádném případě nedosahovaly oněch tří procent definovaných Maastrichtskými kritérii. Všechny zásadní reformy se navíc za socialistických vlád odkládaly, odkládaly a odkládaly.

Jen pro srovnání, na Slovensku situace byla v mnoha ohledech podobná. Úkolu přijmout společnou měnu se totiž úspěšně ujala pravicová vláda Mikuláše Dzurindy. Robert Fico pak již jen slízl smetanu v podobě slavnostního přijetí.

Přijmout nebo nepřijmout?

Jaroslav Brychta, analytik X-Trade Brokers se domnívá, že nejbližším termínem pro přijetí eura by pro nás mohl být rok 2015. Na druhou stranu varuje:

„Ohledně eura bych byl velmi obezřetný. A to nejen v současné době ale i v daleko příznivějším ekonomickém prostředí. O tom, jak destruktivní dopad může mít přijetí jednotné měny (nebo zafixování domácí měny na euro), jasně vypovídají příklady Lotyšska, Irska, nebo Španělska, jejichž ekonomiky se díky euru a politice nízkých úrokových sazeb svezly na úvěrové bublině, která nyní splaskla,“ konstatuje Brychta.

„Eurozóna má i nadále daleko do optimální měnové oblasti. Krátkodobé, zdánlivě pozitivní dopady, které s sebou vstup do eurozóny může nést, tak mohou být vyváženy velmi negativními dlouhodobými důsledky,“ dodává analytik.

Vzhledem k tomu, že celá Evropská unie je rozmanité společenství zemí s odlišnou ekonomickou vyspělostí a také různou hospodářskou politikou, je stále zřejmější, že společná měna skutečně řešením není. Evropská centrální banka je navíc v současnosti nucena intervenovat ve prospěch velkých zemí.

Podobná situace nastává i v případě pohybu měny, kde rozhoduje trh. Spekulanty nezajímají ekonomická data (obchodní bilance, růst HDP atd…) Kypru či Malty, Irska, ale Německa a Francie. Právě údaje velkých evropských „mocností“ jsou zásadní pro při jejich rozhodování, zda euro nakupovat, nebo prodávat.

Euro tak může být pro některé země spíše problémem než přínosem.

Foto: Profimedia.cz

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK