Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Bez vůle a znalosti

| 13. 11. 2009

Celkem 1 278 661 785 309 korun. Taková byla výše veřejného dluhu České republiky dne 12. 11. 2009 v 1.24 odpoledne. V přepočtu na hlavu, včetně kojenců a důchodců, by šlo o 121 794 korun. Na jednu ekonomicky aktivní osobu by připadal bezmála čtvrtmilionový dluh.

Bez vůle a znalosti

Deficit veřejných rozpočtů ČR na rok 2009 lze odhadnout ve výši 6,5 procenta HDP (podle vládních údajů), respektive 5,3 procenta na rok 2010. To je hodně: Česká republika se zavázala dodržovat maastrichtská kritéria, z nichž nejznámějším je pověstný tříprocentní limit vzhledem k HDP.

Reakce Evropské komise? „Snižte schodek rozpočtu pod tři procenta, jinak vám zastavíme příliv dotací.“ Z úst evropských představitelů to nezní příliš přesvědčivě. Když kouříte krabičku cigaret denně, těžko budete považovat za autoritu na zdravý životní styl někoho, kdo denně „vytáhne“ krabičky dvě anebo tři.

A taková je bohužel současnost EU. Tříprocentní limit letos překračují všichni kromě Dánů, Poláků (!) a s odřenýma ušima také Finů. V rámci eurozóny zápolí s problémy hlavně Irsko (13,6 %) a Španělsko (10,8 %) – státy, kde euro nejprve přineslo boom a potom tvrdý pád. Ale i Francie skončí s deficitem kolem osmi procent HDP. Evropským rekordmanem je Velká Británie se 14,5 procenta HDP.

Jakou autoritu tedy může mít například eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky Joaquín Almunia, když jeho zemi zachraňují před těžkou finanční krizí a snad i bankrotem jen nepřetržité podpůrné operace Evropské centrální banky? Španělsko nemá šanci snížit své rozpočtové schodky v jakékoli dohledné době. Budou následovat sankce? Stěží. Na to je Španělsko příliš významnou zemí. Právě tak je extrémně nepravděpodobné, aby sankce postihly Francii.

Ani relativně spořádané země nejsou dobrým příkladem. Veřejný dluh Německa v roce 1970 činil 18,1 procenta HDP. O deset let později to bylo již 31,1 procenta. V roce 1990 již 43,2 procenta, v roce 2000 dluh nabobtnal na 61,7 procenta hrubého domácího produktu. Pro rok 2010 lze očekávat číslo výrazně nad 70 procenty HDP s možností růstu nad 80 procent.

Zdá se proto ironické až úsměvné, že představitelé beznadějně zadlužených zemí nás budou „mistrovat“ ohledně naší vlastní fiskální disciplíny. Jenomže i když silný kuřák poučuje méně náruživého o škodlivosti kouření, stále má pravdu. Pravdivost tvrzení nezávisí na osobnosti mluvčího. Zůstává zkrátka nepříjemnou skutečností, že český rozpočtový schodek je příliš hluboký, že český veřejný dluh je zbytečně velký a že vláda a hlavně parlament tento problém neřeší.

Vina za neřešení problémů

Často se mluví o „zadlužení vlády“. Veřejnost má proto tendenci propadat iluzi, že za dluhy může vláda. To je však pravda jen částečně. Hlavním viníkem je Poslanecká sněmovna. Nejen proto, že právě ona schvaluje zákon o státním rozpočtu. Jsou to poslanci, na kterých leží zodpovědnost za kupování voličských hlasů za veřejné prostředky před volbami roku 2006. Sociální výdaje tehdy letěly skrze strop proto, že tehdejší nejmocnější strana se snažila zavděčit určitým vrstvám veřejnosti a ta druhá nejsilnější nechtěla zůstat moc pozadu.

Jsou to opět poslanci, kteří nesou vinu za neřešení tří základních bolestí českých veřejných financí: penzijního systému, zdravotnictví a veřejných zakázek. Komisař Almunia tvrdí: „Nejlepší cesta ke snížení rozpočtového schodku vede v Česku podle Evropské komise přes reformy zdravotnictví a především reformu důchodového systému.“ A má úplnou pravdu!

Jenomže jak reformovat penze, zdravotnictví a veřejné zakázky, když chybí vůle i znalosti? Toto je mimochodem často opomíjený problém české politiky. Zkoumáme-li myšlení poslanců, zjistíme, že jejich odborná kvalifikace v oblasti financí a ekonomie je rovna téměř absolutní nule. Poslanci, kteří „odborně“ diskutovali k tématu zdravotnických poplatků, například nikdy necitovali průlomovou studii RAND HIE, která je v oboru financování zdravotní péče považována za naprostý základ. Podobné je to s diskusemi o penzijních systémech: opět naprosto základní profesionální neznalosti.

Winston Churchill kdysi řekl, že nejpádnějším argumentem proti demokracii je pětiminutový rozhovor s průměrným voličem. To je možná pravda v zemi, kde je průměrný poslanec vzdělanější než průměrný volič. V našich podmínkách je stěží něco smutnějšího než diskuse o financích s libovolným členem Poslanecké sněmovny.

Problém českých veřejných financí tedy není jen problémem trvalého politického patu. V konečném důsledku je příčinou schodků a dluhů naprostá finanční neprofesionalita našeho zákonodárného tělesa.

Autor je ředitelem pro strategii společnosti Partners

Psáno pro Lidové noviny

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (4 komentáře)

Argent Goldmann | 13. 11. 2009 17:23

Nesouhlasím. Problémem není to, že poslanci/politici nemají ekonomické znalosti.Problém je, že nemají žádný důvod, žádnou motivaci, se chovat ekonomicky a zodpovědně. Troufám si tvrdit, že zavedení povinného doktorátu z ekonomie jako podmínky pro kandidaturu do sněmovny, by nevyřešilo NIC.V tomto systému by totiž jejich ekonomické vzdělání bylo použito pouze k sofistikovanějšímu přelévání erárních peněz do soukromých a stranických kapes či k efektivnějšímu uplácení určitých voličských vrstev.Politik není vlastníkem země a tak ho nijak nezajímá její dlouhodobější perspektiva. Je dočasným "správcem" a tak sleduje svůj osobní krátkodobý cíl. Státní bankrot bude sledovat z Karibiku. Na penzi z kolabujícího průběžého penzijního letadla vyplácené v inflačních potištěných papírcích jistě závislý nebude.Myslet si, že poslanci mají zájem na dlouhodobé prosperitě země a pouze nedostatek vzdělání jim jejich úpřímnou a nezištnou snahu hatí, je opravdu VELMI naivní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Prášil | 13. 11. 2009 14:45

ČSSD začala extrémně zadlužovat stát, pokud se nepletu kolem 800miliard, navíc nezaměstnanost byla extrémně vysoká. Strana která nás v podstatě nejvíce zadlužila slibuje další nákladné nesmysli a vůbec ji nevadí, že tím extrémně naroste státní dluh. Dokonce slibuje 55% důchody, jen by mě zajímalo jak to chtějí dotovat, když nejsou pro důchodovou reformu. Jejich jediný argument je, že důchodová reforma je ze začátku nákladná, další důkaz toho, že nepřemýšlí generačně, ale maximálně 15roku dopředu a dál už nedohlédnou. Důchodová reforma není pro všechny a má i své úskalí, ale je to zatím jediné příznivé řešení které znám. Lépe informovaní lidé vědí o čem mluvím.Myslím si, že kdyby naše slavné politiky vystřídali mladí vzdělaní lidé, situace by se mohla zlepšit. Možná by se nepřemýšlelo pouze politicky, ale ekonomicky a s rozvahou na základě analytiky. Možná by se přestalo pouze oznamovat a začalo by se občanům i vysvětlovat, což dnes není u našich politiků k vidění a stále platí v politice, že hlupák vysvětluje a chytrák pouze oznamuje. Možná by mladí lidé přemýšleli více dopředu, než lidé, kteří jdou za pět let do důchodu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Argent Goldmann | 13. 11. 2009 17:46
reakce na Jiří Prášil | 13. 11. 2009 14:45

Noví mladí politici si jen budou potřebovat rychle nakrást.Já už jsem smířen s tím, že demokracie nutně vede k socialismu a ten nutně vede k bankrotu.Lepší je se s tím smířit jako s faktem a jen se snažit, abychom to měli co nejdříve za sebou (volit socany, požadovat sedmnáctý důchod a 110% v;4i prům.mzdě) a aby to mne a mou rodinu postihlo co nejméně:- Mít vlastní bydlení, ale jen přiměřené, protože stát v poslední křeči bude hodně danit i znárodňovat- Držet fyzický kov, protože stát nemusí vědět, že ho máte. Po kolapsu státu se opět stane univerzálním platidlem.- Držet zahraniční cenné papíry (snad to nezkolabuje všude ve stejný čas), ovšem pouze prostřednictvím zahraničních zprostředkovatelů, které CZ stát nemůže vyvlastnit. Myslím samozřejmě hlavně Asijské akcie a komodity.- Atd... každý dle svého uvážení a situace.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Kopecká Eliška | 14. 11. 2009 00:26
reakce na Argent Goldmann | 13. 11. 2009 17:46

Neřekla bych snad, že mladí si chtějí nakrást.To je klišé lidí, co pořád nadávají.Prostě nejdřív zabezpečují sebe a rodinu a přitom je semele korupce, protože se stávají snadno vydíratelnými.Jejich příjmy a výhody je odcizují obyčejným lidem, takže ztrácejí kontakt s realitou.Jak rozhodovat o státu, jehož realitu neznám a neumím hospodařit s osobními penězi?A jsou staří skutečně horší, než mladí?Mladí jsou přece vychovaní těmi starými nebo se rodí staré dítě mladým rodičům?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!