Zázrak na vratkých nohách

Čína tedy zachraňuje Mladou Boleslav. Proč čínská ekonomika roste devítiprocentním tempem, když Západ se teprve zvolna hrabe z recese? Co dělají Číňané o tolik lépe?

Nikoli lépe. Spíše více. Celý svět loni žasl nad sumou, kterou Obamova vláda vydala na podporu americké ekonomiky. Ale čínská vláda vydala za poslední rok ekvivalent 900 miliard dolarů, což odpovídá více než pětině HDP. A nejen to.

Banky jsou v Číně pod vlivem státu, takže když dostaly instrukci půjčovat, neměly na výběr. Od září 2008 do září 2009 masivně vzrostl objem úvěrů v čínské ekonomice. Objem bankovních bilancí meziročně vzrostl o 29,8 procenta, objem měnové zásoby M2 vzrostl o 29,3 procenta.

Pro srovnání, americký agregátní ukazatel měnové zásoby M2 vzrostl koncem září meziročně o 5,6 procenta. A svět hned lomí rukama, že „Amerika tiskne peníze jak na běžícím pásu“. Hovoří se o pádu dolaru, ovšem nikoli o pádu renminbi, přestože čínská měna za poslední rok oslabila vůči euru přesně stejně jako dolar. Zajímavá ilustrace termínu „dvojí standard“. Z hlediska takto megalomanských finančních stimulů není 8,9 procenta hospodářského růstu nijak imponující číslo. Kromě toho jej bylo dosaženo za cenu hromadění zásob a budování nadměrných výrobních kapacit. Čína například ročně spotřebuje 1,4 miliardy tun cementu, tedy více než celý zbytek světa. Nadbytečná kapacita se odhaduje kolem 340 milionů tun ročně. To je více, než činí roční spotřeba v USA, Indii a Japonsku dohromady, uvádí zpráva společnosti Pivot Capital Management. A cement je jen jeden příklad.

Dokud se na úvěr investuje do nadbytečných výrobních kapacit, vypadá to impozantně. Ekonomika roste a média tleskají. Jak to bude se splácením obrovské masy nových úvěrů, nikdo neví. Minulou úvěrovou krizi, která vrcholila během let 2003 až 2005, nakonec „zatáhla“ čínská centrální banka ze svých obrovských devizových rezerv. Jenomže nyní je Čína předlužená. Celkový objem bankovních úvěrů dosáhl podle údajů ze září 2009 hodnoty šesti bilionů dolarů, což odpovídá 140 procentům HDP. Kdyby jen třetina těchto úvěrů byla ztrátová (což je snadno představitelné), pak se čínské devizové rezervy mohou vypařit. Případná čínská finanční krize v roce 2010 nebo 2011 by pak zamotala hlavu nejen exportérům z Mladé Boleslavi.

Autor je ředitelem pro strategii společnosti Partners

Psáno pro E15

Foto: Profimedia.cz