Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Další finanční bublina?

| 27. 11. 2009

Jaká síla stojí za dlouhodobým růstem cen akcií, nemovitostí a jiných majetkových aktiv? Je to růst objemu peněz v ekonomice.

Další finanční bublina?

Lze ukázat, že akcie průměrně ročně rostou o 7-8 procent, což odpovídá růstu měnové zásoby. Připočteme-li další 2-3 procenta dividendových výnosů, obdržíme 9-11 procent celkových výnosů per annum. To odpovídá dlouhodobým statistikám.


Zdroj: Dow Jones, Federal Reserve Bank of St. Louis, výpočty autora

Přesně řečeno – odpovídá to velmi dlouhodobým statistikám. Existují však silné trendy, které působí v řádech let až desetiletí. Z různých důvodů se totiž ceny akcií odchylují od dlouhodobého ideálního normálu, a to často i podstatným způsobem. Desetiletí 1999-2009 je toho velmi dobrou ilustrací.


Zdroj: Dow Jones, Federal Reserve Bank of St. Louis, výpočty autora

Koncem roku 1999 se blížila k vrcholu spekulativní bublina vyvolaná v sektoru informačních a telekomunikačních technologií. Ačkoli postihla především index NASDAQ, promítla se i do indexů „tradičních“ akcií, zejména Dow Jones Industrial 30 anebo S&P 500. Začal několikaletý medvědí trh, který skončil až v prvním čtvrtletí roku 2003.

Pozoruhodné bylo, že z hlediska klasických fundamentálních ukazatelů (zejména P/E) byly tehdy akcie stále drahé. Mnoho analytiků tehdy věřilo, že akcie mají před sebou ještě hluboký pád. Jenže začal naopak další býčí trh, který trval až do října 2007. Proč?

V roce 2003 bylo v oběhu zhruba o polovinu více peněz než začátkem roku 2000, měřeno agregátem MZM (Money Zero Maturity, index objemu okamžitě likvidních peněz). Přetlak likvidity jednoduše nafoukl akciový trh bez ohledu na P/E. Ve stejné době začala investiční horečka v sektoru nemovitostí. Také její kořeny vycházejí z růstu objemu peněz v americké (a vlastně i globální) ekonomice.

Zpět k akciím. Roky 2003-07 byly ve znamení jisté euforie, kdy globální ekonomika rostla, nezaměstnanost klesala, zisky akciových společností rostly, spotřebitelské ceny zůstávaly díky globální konkurenci nízké. Ideální doba pro růst akciových kursů. Na podzim 2007 byly akcie opět nadhodnocené v relaci k objemu peněz v ekonomice. A kromě toho, americká hypotéční krize byla již v plném proudu.

Během roku 2007 přerůstala americká hypotéční krize postupně v globální finanční krizi. Následovala jedna Jobova zvěst za druhou. Bublinu na akciovém trhu rychle vystřídala „antibublina“ strachu, paniky a očekávání konce kapitalismu.

Tato bublina strachu však byla úplně stejně přehnaná a neopodstatněná jako bublina euforie koncem roku 1999. V březnu 2009, kdy se akcie obrátily vzhůru, byl Dow Jones Industrial 30 na hodnotě o třetinu nižší než koncem prosince 1999, objem likvidních peněz však mezitím vzrostl o 118 procent! Zatímco v prosinci 1999 byly akcie mohutně nadhodnocené oproti rovnovážnému stavu, v únoru a v březnu 2009 byly naopak těžce podhodnocené. (Rovnovážný stav zde jednoduše chápeme jako takový, kdy akciový index odpovídá objemu peněz v ekonomice.)

Rekordní podhodnocení, téměř o 50 procent oproti objemu peněžní zásoby, nastalo v únoru 2009. Lze je srovnat se stavem z poloviny roku 1984, kdy americké akcie byly zhruba o 45 procent levnější oproti rovnováze.

Ke konci listopadu 2009, po rychlém růstu o zhruba 60 procent, zůstává index Dow Jones Industrial 30 stále zhruba o 25 procent podhodnocený. Důvod? Volných peněz je více než aktiv, do nichž lze investovat. Během let 1999-2009 rostl objem peněžního agregátu MZM o 7,96 % ročně. Je extrémně pravděpodobné, že peněz bude za pár let ještě více. Málokterou veličinu lze v ekonomii dobře prognózovat, často je problém i odhadnout znaménko, ale na růst objemu peněz se můžeme spolehnout bezmála jako na přírodní zákon.

Nafukuje se nyní další bublina? Je dost dobře možné, že ano. Centrální banky nebudou spěchat s restriktivní měnovou politikou, když světová recese sotva končí a oficiální inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) je poblíž nuly. Ceny akcií a komodit však již během roku 2009 vykázaly podstatnou inflaci. V následujících letech budou patrně následovat i ceny nemovitostí, až se banky dostanou do normální situace a budou poskytovat úvěry a hypotéky předkrizovým tempem.

Jen škoda, že na vztah mezi měnovou zásobou a cenami akcií nikdo hlasitě neupozornil již v roce 1999. Tehdy se ale ještě věřilo dogmatu hypotézy efektivních trhů. Ale dogmata jsou od toho, aby se testovala a případně vyvracela. Příště budeme chytřejší.

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

Robert | 29. 11. 2009 17:32

Dobrý den, chtěl bych se pouze zeptat na pár věcí. V tomto článku se jednoznačně předpokládá, že množství dolaru v ekonomice (resp. vysoká likvidita) zapříčiní v budoucnu vysoký nárůst cen. Dle kvantitativní teorie peněz je to v pořádku. Když se ale zamyslím nad tím, že i u předcházejících krizích tomu tak bylo, pak nacházím jednu velkou odlišnost u té současné. Dolar je dnes ohodně slabší, než býval (resp. jeho hodnota klesá), což defakto hraje pouze na zvýšení cen nominálně a navíc, až si investoři uvědomí, že dolaru je moc, budou se snažit investovat spíše do aktiv denominovaných v jiných měnách nebo spíše do reálných aktiv. Tím pádem si myslím, že nemusíme být svědky dalších bublin, tak obrovských rozměrů. Samozřejmě záleží na tom, jestli investoři budou brát reálnou sílu dolaru na zřetel. Spíše bych zde zvolil porovnání objem obchodovaných aktiv v dolarech(reálný kurz)/zásoba dolarů v ekonomice. Děkuji za odpověď
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Joe | 29. 11. 2009 00:25

Omlouvám se, ale tak úplně tomu nerozumím.1. Tvrzení, že DJI30 a MZM jsou vzájemně závislé, je podle mne na Nobelovu cenu.2. Když ceny akcií jsou 30% pod průměrnou (rovnovážnou?) hodnotou, jaká bublina se nafukuje?Neptám se jen tak, do akcií (dvou mých oblíbenců) jsem před pár měsíci bohatě zainvestoval. Proto bych byl vděčen každému, kdo poradí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

petr | 27. 11. 2009 17:10

Hmmm, mne by zajímal způsob, jakým byl vytvořen graf. Z logiky věci mi plyne, že pro konstrukci takového grafu potřebuji znát bod v čase, kdy hodnota indexu DJI 30 odpovídala množství peněz v ekonomice vyjádřenému třeba pomocí MZM; tedy hodnoty, ke kterým můžu vztahovat další vývoj - počáteční objem peněz se změnil o X procent, počáteční hodnota indexu DJI 30 by se tedy měla změnit o X a měla by být Y, ale ve skutečnosti je Z. Z rozdílu Z-Y pak můžu tvrdit, že je hodnota indexu DJI 30 nad/pod-hodnocená vůči objemu peněz v ekonomice. Onen bod v čase však určím jak? Já vidím jen dvě možnosti a obě jsou podle mne z hlediska budoucího předpovídání vývoje chybné. Buď arbitrárně rozhodnu, např. vezmu nejzazší datum, pro které mám hodnoty indexu a MZM v časových řadách nebo musím provést "výpočet", kterým tento bod v čase (v rozsahu časových řad) najdu, přičemž se budu snažit, aby mi zpětné hodnocení, resp. dopředné predikce co nejlépe zapadly do chování indexu DJI 30.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vlad Ender | 27. 11. 2009 10:00

Hezke, i kdyz jste me trochu predbehl neb jsem neco o tomhle chtel napsat uz nejakou chvili. Tak asi neco napisu o inflaci spotrebitelskych cen a inflaci aktiv, a jak rostouci objem penez muze ovlivnovat jedno nebo druhe (nebo oboje), ale CB z nejakeho podivneho duvodu reaguji jenom na spotrebitelskou inflaci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 27. 11. 2009 10:51
reakce na Vlad Ender | 27. 11. 2009 10:00

Jasně, že reagují na CPI. K tomu si ještě mění metodiku výpočtu...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 27. 11. 2009 09:55

Dovolil bych si jistou zevšeobecňující poznámku. Lze říci, že jakékoliv podstatnější vychýlení z rovnovážného stavu (vývoje)probudí tendenci k návratu do normálu-rovnováhy. To je jistota. Co není jasné, jsou faktory času, dynamiky a projevu této tendence.To platí jak pro uvedený příklad z článku, tak např. pro šrotovné, tisk dolarů americkou vládou nebo dotační politiku EU.Zároveň patrně platí, že čím silnější a méně kompetentní tlaky na nerovnovážný vývoj (vznik bublin či jejich zánik), tím dramatičtější jsou návratové procesy k normálu. (Mimochodem platí to i pro politiku. Jakmile míra nasr.... lidu dělného nabyde stupně neudržitelnosti, přijde reakce - ale tady jsme ještě před zenitem, zdá se.)Teorie rovnovážného stavu však dostává v posledních letech na frak (symbol USA) a to dává např. europolitikům křídla k ambiciózním (a parciálně výnosným) nápravám chyb, které sami způsobili. Čeká nás však těžká doba, protože osvícených opravářů chyb přibývá.Úkolem investorů je zavčasu rozpoznat nerovnovážné stavy a za pomocí různých nástrojů kličkovat před důsledky jejich oprav.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 27. 11. 2009 10:02
reakce na Luděk Zdražil | 27. 11. 2009 09:55

Dovolil bych si zmenit posledni vetu na "Ukolem investoru je ...nastroju a vyuzit vysledku k zhodnoceni portfolia".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Síla | 27. 11. 2009 09:44

"byly akcie opět nadhodnocené v relaci k objemu peněz" Je nějaká instituce, která tento údaj sleduje? Případně který z měnových agregátů pro toto sledování použít.."V následujících letech budou patrně následovat i ceny nemovitostí" Lze toto předpokládat i pro ČR, vzhledem k demografickému vývoji?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

alamo | 27. 11. 2009 01:02

ako sa asi súčasné dianie, totiž odhalenie že globálne otepľovanie = hoax, odrazí v ekonomike? na tom hoaxe (a boghatých dotáciách od štátu) bol založený rozsiahli priemysel, a následne aj burzové špekulácie na "zelené" akcie..teraz keď sa ukázalo že "cisár je nahý" neobjaví sa nám tu čosi ako "zelená bublina", obdoba internetovej bubliny dotcom?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!