Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Když tituly chřadnou

| 30. 11. 2009

Jedna má kamarádka se před nedávnem ucházela o místo ve známé zahraniční společnosti. Má letitou praxi, je komunikativní a velmi schopná. Byl tu však jeden malý problém. Vystudovala totiž ekonomii na Západočeské univerzitě v Plzni.

Když tituly chřadnou

Při pohovoru zažívala krušné chvilky. Personalista se ji rozhodl proklepnout opravdu důkladně: Vyptával se na předměty i vyučující. Samozřejmě, že si po pěti letech nedokázala vzpomenout na jména všech profesorů, které během svého studia potkala. Personalista se jí zkrátka snažil znejistit, nachytat na holičkách. Nakonec došlo i na konkrétní otázky z různých předmětů a pochybovačné poznámky typu: „Nějak vám to v hlavě neuvízlo, co?“ Nelze se divit, že jak její odvaha, tak sebevědomí, bylo v tu chvíli na bodu mrazu.

Diplomy z určitých vysokých škol zkrátka prožívají inflaci ne nepodobnou té peněžní. Všechny jsou totiž založené na důvěře soukromé a státní sféry, že škola poskytla jejich nositeli dostatek znalostí k tomu, aby mohl titul používat oprávněně.

Pokud si tedy nějaká vysoká škola vyrobí diplomy, které nejsou kryté žádnými znalostmi, je logické, že jakmile se problém provalí, dojde poklesu její prestiže. Ten může v nejhorším případě dokonce vyústit v hyperinflaci, jež je pak doprovázena „runem“ na vysokou školou a její „bankrotovou“ ochranou a restrukturalizací.

Hyperinflací v současnosti procházejí plzeňská práva, která se snaží stahovat toxické, znalostmi nekryté tituly. „Pádivou inflaci“ pak zažívá třeba soukromá Vysoká škola finanční a správní, jež poskytla sporné tituly mnohým politikům z ODS.

Ještěže v případě vysokých škol funguje konkurenční prostředí. U peněz totiž existuje pouze jedno státem stanovené platidlo, které musíme užívat pod pohrůžkou násilí.

Diplom vs. maturita

V současnosti studuje na vysokých školách (veřejných i soukromých) v České republice více než 400 tisíc lidí, což je dvakrát tolik jako v roce 2001. Není se tedy čemu divit, že někteří srovnávají i hodnotu vysokoškolského diplomů za starých a nových časů.

Na druhou stranu je třeba říci, že i přes klesající náročnost studia na vysoké škole jsou vysokoškoláci velmi poptávaní. Jejich průměrná mzda roste nejrychleji ze všech a v roce 2007 dosahovala 42 tisíc korun. Byla tak o 44 procent vyšší než ta průměrná celostátní. Toto procento bude s největší pravděpodobností nadále růst společně s Giniho koeficientem, který vypovídá o nerovnosti ve společnosti (Česká republika je stále jednou z nejvíce rovnostářských zemí na světě).

Od Západu nás zatím neodlišuje pouze rozdílná distribuce bohatství ve společnosti ale také podíl vysokoškoláků. Zatímco průměr zemí OECD dosahuje 27 procent, u nás je to téměř o polovinu méně. Opravdu tristní pak jsou naše výsledky, pokud se zaměříme pouze na mladou generaci mezi 25 a 34 lety. Zde jsme v porovnání se státy západní Evropy na úplném chvostu statistiky.

Polistopadovou transformaci ekonomiky lze z tohoto pohledu považovat za značný neúspěch, protože jsme dali přednost jiným, často pochybným, prioritám než právě vzdělaní.

Vysokoškolský diplom tak, i přes skandály a narůstající počet absolventů, stále zůstává prestižní záležitostí. Jeho vlastníci většinou prožijí mnohem kvalitnější život, co se týče životní úrovně. Ale všeho s mírou! Dejme si pozor, abychom nedopadli jako má další známá, která se v Praze ucházela o práci, kde jí byl nabízen nástupní plat 25 000 korun hrubého. Řekla, že s diplomem za takové peníze ani nevstane z postele.

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (21 komentářů)

Monika K. | 2. 12. 2009 14:46

To že dnes někdo dokáže říct, že za 25tisíc korun ani nevstane z postele, považuji za dost odvážné. Letos jsem sama dokončila vysokou školu a mohu říci z vlastní zkušenosti že můj nástupní plat po 5ti letech vysokoškolského studia je jen o pár tisícovek vyšší a za to, že mi někdo takové peníze nabídl mohu být jen ráda. Plno mých kolegů z vysoké školy, v současné době nemohou ani najít práci natož si ještě diktovat podmínky. Aby je vůbec někdo zaměstnal a tím získali potřebnou praxi jsou ochotni jít do práce i za méně než 20tisíc korun hrubého.. Samozřejmě jsou to ti, kteří nemají známé či příbuzné na "vyšších" místech. A průměrný plat absolventa 40tisíc korun? V tomto případě se asi pohybuji ve špatných kruzích.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 3. 12. 2009 09:57
reakce na Monika K. | 2. 12. 2009 14:46

Ten průměrný plat není absolventů, ale všech lidí s VŠ vzděláním.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 2. 12. 2009 22:08
reakce na Monika K. | 2. 12. 2009 14:46

Můj kamarád (absolvent VŠ, obor slaboproud) nastupoval před pěti lety v jednom malém městě za 12 tis. hrubého..Jiný můj kamarád pracuje v Praze za slušný plat. Už před dvěma roky (v té době byl u firmy něco přes rok) pracoval za 36 tis. hrubého. Vystudoval VŠE, tuto školu ale ve své práci vůbec nepoužil (pracuje v jiném oboru). Zajímalo by mě jaký by měl plat pokud by VŠ nevystudoval. Myslím si, že i ve většině soukromých firem ovlivňuje plat dosažené vzdělání a nejen schopnosti a výkon pracovníka.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Hrdlík | 1. 12. 2009 23:34

Jak to tak sleduji, tak už zbývá pouze krok k otázce, zda-li si kterýkoli VŠ vzdělaný jedinec, bude schopen onoho slušného zedníka zaplatit? I když je v článku uvedeno, že je průměrný VŠ plat přes 40 000,- Kč(vhodnější by byl asi medián),tak pokud bude pokračovat současný trend zájmu o učební obory a případná znalostní ekonomika, nedokáži si představit, kolik bude onen "vzácný zedník" vydělávat. Nic proti práci zedníků nemám, ba naopak, ale vždy jsem měl pocit, že by měl být vzdělaný člověk "kompenzován&qu ot;,když už teda nepracuje od 18 roků ale až od cca 24 (a přichází tak o 6 let výdělku, v případě onoho zedníka 30 000*12*6=... :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Libor Kosour | 1. 12. 2009 19:09

Neda mi to, abych nereagoval: Proc vsichni mene vydelavajici lidi berou jako line? Copak zednik pracujici 14 hodin denne je liny? Nebo matka, starajici ne nonstop o deti? je mi jasne, ze ani jeden z nich za zivot nevydela tolik, jako reditel nadnarodni spolecnosti za rok, ale proc je proto brat jako line? S tim nemohu souhlasit.S im prechodem k znalostni ekonomice byhc byl opatrnejsi. To bude spis zalezitost pro uzkou skupinu populace. Vzdy na jednoho cloveka pracujiciho dusevne bude nekolik pracujicich fyzicky. Navic neni v zajmu soucasne spolecnosti, aby davy zacali premyslet. To by se mohli nekteri vlivni lide zhrozit nad tim, ze se dockaji spravedlnosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 1. 12. 2009 20:35
reakce na Libor Kosour | 1. 12. 2009 19:09

Dobrý den. 1. Kvalitní zedník si může přijít i na více než 30 000 (takové informace mám od člověka, který nám opravoval barák..) Zase je to o znalostech a zkušenostech. Pokud se jedna o matky, tak se domnívám, že tyto ženy měly dělat maximum, aby se udržovalo v kondici jak fyzicky, tak psychicky. Připomínámí to případ jedné známé ze Sarajeva, která během obléhání města přišla o svého muže. Doma byla s dítětem a existenčně na tom byla taktéž špatně. Našla si však čas a po večerech se učila anglicky. Pracně si sháněla knížky, které vyměňovala za komodity. Dneska pracuje v zahraniční společnosti jako tlumočnice a její mzda je několikrát vyšší než ostatních Sarajevských obyvatel. Když to dokázala ona ve válce, kdy lidé trpěli podvýživou, tak nevidím důvod, proč by to nemohla dokázat i matka ve střední Evropě s nadprůměrně dlouhou mateřskou dovolenou. Mateřská tak může být i dobrá investice, pokud se matka či otec na mateřské rozhodnou udělat něco pro sebe a doplní si například své vzdělání (například začnou studovat dálkově VŠ..) 2. Znalostní ekonomika je cesta která povede k tomu, že stále méně lidi bude potřeba k manuální práci viz. http://www.finmag.cz/clanek/10601/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 2. 12. 2009 08:15
reakce na Arsen Lazarevič | 1. 12. 2009 20:35

Příliš dlouhá mateřská/rodičovská dovolená se bohužel většinou vyplatí. Moje přítelkyně (vysokoškolsky vzdělaná) vydělávala v Praze na vedoucí pozici ve zdravotnictví 18-19 tis. Kč čistého. Soukromá školka stojí cca 12 tis. Kč měsíčně bez jídla. Z platu by jí tedy zbylo 6-7 tis. Rodičovská dovolná je v případě tříletého čerpání 7 600 Kč což je více než by nám zbývalo z jejího platu po zaplacení školky. Zkusíme samozřejmě veřejnou školku, šance umístit dvouleté dítě je ale podle nás minimální.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 1. 12. 2009 21:42
reakce na Arsen Lazarevič | 1. 12. 2009 20:35

Mozna vydela 30 000, ale urcite nevydela rocne miliony. Ten pribeh ze Sarajeva je sice dojemny, nicmene nevidim to jako reseni pro masy. Kazdy na to nema mozkovou kapacitu, nadani na jazyky a hlavne pracovnich mist s vysokym platem neni dost pro vsechny. Podle me je to pro nadane jednotlivce skvele reseni, ale nedostatecne pro pozvednuti urovne sirokych vrstev obyvatel.Ono teoreticky uz tu znalostni ekonomika mohla byt. Vyrobu vetsiny veci lze plne zautomatizovat, vcetne distribuce (ano, i doprava). Ovsem to by spouste lidi nesmela vyhovovat soucasne nedokonalost a hlavne by se musela tvrde zavest standardizace, aby bylo vsechno se vsim kompatibilni. Potom by uz skutecne vetsinu prace delaly stroje a na lidi by zbyl jen dozor, inovace, opravy. Takze treba jsem videl video z tovarny na bramborove lupinky - auta tam navezla brambory a vylezly z ni palety s bramburkama. Vse bez zasahu lidske ruky, krome kontroly. Ovsem zatim nikdo nezautomatizoval dopravu surovin, distribuci vyrobku, atd.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 3. 12. 2009 10:46
reakce na Libor Kosour | 1. 12. 2009 21:42

Souhlasím s Vámi v tom, že příklad paní ze Sarajeva není řešením pro masy. Většina lidí, které znám, strávila stovky (někteří tisíce) hodin studiem cizího jazyka ve škole, v různých kurzech, někteří byli dokonce několik měsíců v zahraničí. Jazyková úroveň většiny z nich je maximálně na běžnou konverzaci. Překladatele by rozhodně dělat neměli. Jejich inteligence je průměrná a nadprůměrná, většina vystudovala VŠ.Řešením pro masy je spíše to udržování se v kondici a případné zvyšování kvalifikace.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Hrdlík | 1. 12. 2009 13:40

V článku mě velice zaujala část "Diplom vs. maturita", především část věnovaná rovnostářské společnosti v ČR. Mohl by mi autor tohoto článku dokázat, nejlépe na nějakém ekonomicko-statistickém modelu, jak se v průběhu života vyvíjí úroveň hrubých mezd v závislosti na dosaženém vzdělání, nejlépe ještě na době zapracovanosti? Nezdá se mi totiž, že bychom byli tak rovnostářskou zemí, jak je zde podáno. Asi by bylo vhodnější komentovat Giniho koeficient v delším řasovém měřítku.Za případný odkaz děkuju.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 1. 12. 2009 18:40
reakce na Martin Hrdlík | 1. 12. 2009 13:40

1. V Česku je vzhledem k zemím OECD málo vysokoškoláku, což znamená, že se mzdové odlišnosti jsou staticky nižší .2. Vysoké bonusy jsou u nás taktéž ojedinělou záležitostí (samozřejmě jsou výjimky).3. Pak jsou tu i vlivy jako daně, přerozdělování ve společnosti, velký, těžkopádný státní sektor, kde se zbytečně zaměstnává deseti tisíce lidí (tito lidé by se obtížně uchytili u soukromníků).4. Krize taktéž silně zasáhla bohatší. Jeden příklad: zatímco v roce 2007-2008 mohl vývojář Java aplikací říct 80 000, tak v současnosti je rád za půlku :-)Pokud se jedná o vývoj Giniho koeficientu, tak se domnívám, že nerovnost bude nadále růst. Úspěšní lidé se budou moci stále lepe uplatnit a tedy vydělají více, zatímco ti neúspěšní a línější se budou muset spokojit s nižším nárostem své životní úrovně. Přechod ke znalostní ekonomice tak bude pro některé lidi značně bolestivý. Každopádně je to jediná možnost jak pokročit dále a produkovat skutečně to, co je žádáno (a tedy většinou i prospěšné..)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Roman Scherks | 30. 11. 2009 18:04

Na stav vysokého školství mám v poslední době dosti radikální názor. A vlastně nejenom vysokého, ale i středního a základního.VŠ - podle mě nesmyslné množství VŠ, nesmyslně dlouhé studium, nesmyslně vysoká kvanta nabíraných lidí, neexistence školného, na každý prd, abyste měl diplom, atd., atd.SŠ - viz VŠ - množství škol, studentů atd., pomalu půlka studentů tam nemá co dělat.A tak bych se mohl rozčilovat donekonečna.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš | 30. 11. 2009 20:27
reakce na Roman Scherks | 30. 11. 2009 18:04

Tak neefektivita školství v tomto smyslu by mě ještě tolik netrápila, jako nedostatečný důraz na rozvoj osobností na všech stupních vzdělávácích institucí - nedostatečný důraz na rozvoj kreativity, vlastní zodpovědnosti, týmové práce, některých dovedností nepřímo souvisejících s memorováním fakt a přijímáním dogmat atd. Nemluvě o naprostém rozcházení se s požadavky praxe a nulovým důrazem na nutnost jazykové vybavenosti. Takhle by se dalo pokračovat velmi velmi dlouho.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 1. 12. 2009 10:07
reakce na Tomáš | 30. 11. 2009 20:27

Souhlasím s Vámi..Co se týče memorování, nedošlo prý podle SCIO testů k výraznějšímu poklesu kvality přestože si to myslí mnoho lidí (včetně učitelů).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vlnas | 1. 12. 2009 10:44
reakce na Radovan Kubát | 1. 12. 2009 10:07

Co vím, tak nedošlo. Výsledky jsou podle studie, kterou si nechalo SCIO vypracovat, plus minus stále stejné. Ale vzhledem k tomu, že SCIO testy dělá stále více dětí (už ne jen gymplácká elita), svědčí to o tom, že úroveň znalostí v populaci jde obecně nahoru..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Tůma | 30. 11. 2009 21:44
reakce na Tomáš | 30. 11. 2009 20:27

Však je to taky stádní ... ehm, pardon, státní školství...Příliš mnoho individualismu škodí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Roman Scherks | 1. 12. 2009 07:59
reakce na Aleš Tůma | 30. 11. 2009 21:44

A Vy si myslíte, že na soukromých školách je to lepší?I když jinak jsem pro soukromé vlastnictví, tak u škol bych to hodně rozmýšlel. To, co předvádějí některé soukr. školy je na pováženou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Tůma | 1. 12. 2009 10:56
reakce na Roman Scherks | 1. 12. 2009 07:59

No tak některé české soukromé školy nejsou zrovna dobrý příklad, to je pravda:)Co jsem chtěl zdůraznit je důležitost motivací ... student by měl být zákazník a mezi školami by měla být konkurence. (Tedy ne v tom smyslu kdo nabídne rychlokvašenější titul:) ale kdo nabídne užitečnější vzdělání).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 1. 12. 2009 14:27
reakce na Aleš Tůma | 1. 12. 2009 10:56

Jak ale poznat která škola nabízí užitečné a kvalitní vzdělání a která ne? I porovnání relativně jednoduchých věcí je složité..Od počátku kauzy s tituly mám několik otázek a zatím jsem na ně nikde nenašel odpověď..Všimnul si někdo že člověk, který si titul koupil, skoro nic neumí? Bylo to někdy někomu podezřelé nebo donedávna nikdo netušil že jejich kolega/šéf/podřízený/... má koupený titul?Potřebovali mít absolvovanou VŠ k výkonu své funkce nebo si koupili titul jen tak pro dobrý pocit? Pokud museli mít VŠ vzdělání a skoro nic neumí, nebyl požadavek na VŠ vzdělání na jejich funkci zbytečný? Nebo zbytečný nebyl a oni jsou zcela nezpůsobilí vykonávat svou funkci?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Roman Scherks | 1. 12. 2009 11:57
reakce na Aleš Tůma | 1. 12. 2009 10:56

Přesně. To je to správné slovo: zákazník. Ale,ovšem podle mého názoru, zákazníkem se stane pouze v případě, že si to bude sám platit. Tedy bude zavedeno školné. Škola si pak rozmyslí natahovat studim nesmyslně o několik let, protože "zákazník" to pak prostě nezaplatí. Dnešní praxe je, ovšem i podle předpisů EU, že se studuje třeba 6 let, co bylo dříve 4 roky. Jenže ty čtyři roky byly intenzivní. A dneska? Jsou školy, kde se v týdnu učí i pár hodin. Jsou studentio, kteří při škole normálně pracují nebo studují dvě školy najednou atd. A tak bych mohl pokračovat, ale na to tady není prostor.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Tůma | 30. 11. 2009 20:26
reakce na Roman Scherks | 30. 11. 2009 18:04

Rozčilovat se nemá smysl, myslím že vědci prokázali, že škarohlídi dřív umírají:) Ale jinak souhlas, školství je dost deformované.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Arsen Lazarevič
Ekonomický publicista. Narodil se v Bělehradu, v České republice žije trvale od svých pěti let. Na Finmagu začínal, dnes působí na serveru Měšec.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!