Dětská práce – skutečné zlo?

| 4. 1. 2010

Jedním z často diskutovaných témat je dětská práce. Stále častěji se přitom objevují názory, že by bylo potřeba se státy, které ji tolerují, zakázat veškeré obchodní styky. Je to ale skutečně řešení?

Dětská práce – skutečné zlo?

Dětská práce byla donedávna běžným jevem i v Evropě. Vymizela až v průběhu 19. století díky hospodářskému rozvoji založenému na růstu produktivity. Nevymýtil ji tedy zákaz, ale pokrok. Zakázána byla fakticky až ve chvíli, kdy se stala zcela ojedinělým jevem.

Podle odhadů dnes na Zemi žije okolo 250 milionů dětí, které tvrdá práce připravila o dětství. Zhruba 70 procent z nich otročí v zemědělství. Pouze pět procent, tedy 10 až 15 milionů dětí, zaměstnávají odvětví soustředící se na export – vyrábějí boty, šijí oděvy nebo tkají koberce.

Johan Norberg ve své knize Globalizace zveřejnil jeden podstatný postřeh. Pokud děti, které nuceně pracují v průmyslu, touží po lepším a hodnotnějším životě, můžou (a nemalé procento z nich tak skutečně činí) vydělané peníze vynaložit na své vzdělání. Pokud budou i nadále úspěšné, jejich děti už v továrnách pracovat nebudou. Děti zaměstnané na venkově v zemědělství takovou šanci nemají.

Přestat obchodovat?

Představte si, že by vyspělé země situaci řešily různými obchodními omezeními.

Tato omezení, pokud budou efektivně implementována, pravděpodobně povedou k uzavření továren, které děti zaměstnávají. Postavení pracujících dětí se tak ale pouze zhorší, protože se budou muset vrátit k práci na poli skýtající nicotné šance na jakýkoliv vertikální sociální posun.

Jeden příklad za všechny: V roce 1992 se například zjistilo, že Wal-Mart prodával oblečení, které vyrobily děti v Bangladéši. Kongres tehdy zemím, kde se vyskytuje dětská práce, pohrozil zákazem dovozu jejich produktů. Dopad této hrozby byl pro tisíce děti, které v jejím důsledku přišly o práci, katastrofální – následné šetření mezinárodních organizací ukázalo, že mnohé z těchto dětí byly nuceny přejít do mnohem nebezpečnějších a hůře placených zaměstnaní. V několika případech se dokonce věnovaly prostituci. Více se dočtete v článku Stevena Greenhouse a Josepha Kahna Workers’ Rights: U.S. Effort to Add Labor Standards to Agenda Fails.

Nezhoršilo se ale jen postavení dětí. Ztrátou zaměstnání potomků často trpěly celé rodiny, které jsou na výdělcích dětí existenčně závislé. Sankce vyspělých států navíc v rozvojových zemích omezí hospodářský vývoj, a bude tak trvat mnohem déle, než tyto státy dosáhnou takové úrovně, aby dětská práce zcela vymizela.

Cesta volného trhu naštěstí zatím vítězí, a postavení dětí se tak rok od roku zlepšuje. Dokládají to i data organizace International Labour Organization. Čísla hovoří jasně: podíl dětí, které jsou nuceny pracovat v nejchudších zemích, za posledních 40 let klesl z 32 na 19 procent; ve skupině států s průměrnými příjmy pak dokonce z 28 na 7 procent. Příkladem za všechny je Indie, kde kleslo procento pracujících dětí z 35 procent před 50 lety na současných 12 procent.

Napadá mě tak otázka, zda různé neziskové organizace, které žádají okamžitý zákaz dětské práce, nejdou proti samotným dětem v těchto rozvojových zemích, kterým často nic jiného než pracovat nezbývá.

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (18 komentářů)

Marky_vole | 18. 5. 2015 08:13

je to dobry clanok ! a pravdivy ! :) PEACE
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

kontrola_nemocnych | 10. 1. 2010 22:39

tento clanek je nesmysl a slatanina. detska prace nikdy nevymizela sama od sebe nikde! vzdy byla direktivne zakazana zakony pres odpor rodicu i kapitalistu, pres jejich tehdejsi vymysly jak je zakaz vec nemozna a skodliva. jina cesta nez zakaz destke prace a povinna skolni dochazka zdarma neni realne mozna , pokud se ma situace se gramotnosti pro tyto deti zlepsit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 11. 1. 2010 10:46
reakce na kontrola_nemocnych | 10. 1. 2010 22:39

Mohl byste to, prosím, trochu rozvést a uvést konkrétní data a zdroje? Už podle údajů na wikipedii jste úplně mimo http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Btsk%C3%A1_pr%C3%A1ce. Navíc u nás byla povinná školní docházka zavedena za Marie Terezie, tedy v 18. století. Čimž se omezila možnost zaměstnávání dětí a zvýšila se jejich vzdělanost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

kontrola_nemocnych | 11. 1. 2010 14:36
reakce na Petr Síla | 11. 1. 2010 10:46

kdyz uz mate rad wikipedii tak vsechny nesmysly tohoto clanky jsou prakticky vyvraceny zde + tu mate i to ze zakaz detske prace prevzala CSR ze zakonu rakouska uherska.nazdar :)http://cs.wikipedia.org/wiki /D%C4%9Btsk%C3%A1_pr%C3%A1ce
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 11. 1. 2010 15:06
reakce na kontrola_nemocnych | 11. 1. 2010 14:36

Nevidím mezi těmi články zásadní rozpor, protože dětská práce byla věžná i za první republiky (byl omezen minimální věk (na cca 9 let) a maximální praconví doba (na tuším max 12 hodin)). Navíc wiki nevěřím, proto jsem očekával nějaké podložení Vašich názorů, když internet dává za pravdu autorovi článku (nebo jej alespoň nevyvrací).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

kontrola_nemocnych | 11. 1. 2010 15:11
reakce na Petr Síla | 11. 1. 2010 15:06

no vy ste se hlavne halsane rozkrikoval o tom ze zakaz prace nema s rakouskem nic spoelcneho :)Příčiny změn ekonomické, pod vlivem osvícenství si rakouská monarchie uvědomila:·vědění je moc·negramotnost poddaných je brzdouto si neuvedomuje zjevne autor clanku ani vy a trvate na zacarovanem kruhu detske prace.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 11. 1. 2010 15:58
reakce na kontrola_nemocnych | 11. 1. 2010 15:11

"Navíc u nás byla povinná školní docházka zavedena za Marie Terezie, tedy v 18. století. Čimž se omezila možnost zaměstnávání dětí a zvýšila se jejich vzdělanost." Buďte, prodím, tak laskav, a když už chcete s někým diskutovat, tak si alespoň přečtěte jeho příspěvek. Mluvíte o úplně něčem jiném, než jsem psal a zcela tím ignorujete mé dotazy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

kontrola_nemocnych | 11. 1. 2010 16:24
reakce na Petr Síla | 11. 1. 2010 15:58

zaklad je, ze se naprosto nesmyslne argumentuje tim ze detskou praci nelze zrusit kvuli tomu ze je to podstatny prijem pro rodiny. to bylo i u nas, zaroven se zrusenim detske prace musi jit ruku v ruce legislativa ktera resi problem prijmu. tj. nelze to vnimat jako samostatny akt jak se v clanku podsouva ktery je diky tomuto vadnemu argumentu neresitelny zdanlive neresitelny. navic jde o jednu generaci kdy se tento problem prekona. my na to meli cas 150 let, indie apod. tento cas nema protoze je proste pozadu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 12. 1. 2010 09:53
reakce na kontrola_nemocnych | 11. 1. 2010 16:24

Takže se shodneme alespoň na tom, že samotný zákaz dětské práce nestačí a je potřeba dalších kroků, aby ty děti měli nějakou smysluplnou budoucnost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

kontrola_nemocnych | 12. 1. 2010 21:41
reakce na Petr Síla | 12. 1. 2010 09:53

to ovsem v clanku neni, tam jsou nesmysly typu ze to vyresi volny trh a ze zakaz detske prace omezuje rozvoj regionu, coz je amoralni a zrudne. tedy nevim na cem se chcete shodovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 13. 1. 2010 11:44
reakce na kontrola_nemocnych | 12. 1. 2010 21:41

Mám pocit, že článek jste si jen prohlédl a diskuzní příspěvky nečtete vůbec. Poněkud ale nechápu, k čemu se pak vyjadřujete. Ale už to, co jste vepsal do kolonky "Vaše jmého" mě mělo varovat. )-;
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 11. 1. 2010 00:22
reakce na kontrola_nemocnych | 10. 1. 2010 22:39

Dobrá. Tak začneme s tou povinnou školní docházkou u Vás, co myslíte? :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

kontrola_nemocnych | 11. 1. 2010 14:34
reakce na Arsen Lazarevič | 11. 1. 2010 00:22

utok ad hominum? velice trapne a nedustojne, jeden z nejvetsich diskusnich failu vubec.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

rumburath | 27. 1. 2010 08:37
reakce na kontrola_nemocnych | 11. 1. 2010 14:34

Ad hominem, možná je v tomto kontextu podpásové upozorňovat na školácké chyby... ale co se dá dělat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

kontrola_nemocnych | 1. 2. 2010 14:33
reakce na rumburath | 27. 1. 2010 08:37

diky, vedel sem ze se nekdo chyti , byl to umysl, ale nacekal jsem se :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

rumburath | 26. 7. 2010 18:57
reakce na kontrola_nemocnych | 1. 2. 2010 14:33

Prdlačky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Otakar Hokynář | 4. 1. 2010 10:53

Zajímavý článek. Opět se ukazuje, jak nelze roubovat naše civilizační návyky na reálie jiných zemí.Možná tu budu za černou ovci, ale určitá -rozumná a regulovaná- dětská práce není úplně špatná. Spíše jako výchovný prvek, podle známého přísloví "bez práce nejou koláče". Sám si vzpomínám, jak jsem na střední chodil na brigády, abych měl nějakou kačku sám pro sebe.Samozřejmě nelze děti dřít z kůže, jak je tomu v některých zemích. Spíš by nebyl od věci kompromis: přísná regulace pracovní doby a odměn výměnou za zajištění vzdělání.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Václav Valášek | 4. 1. 2010 09:45

Vzpomínám si na nedávné listování fotkami starých Krkonoš a na jedné takové byl chlapec s nůší klestí, která jeho výšku přesahovala bezmála dvojnásob. Pod fotkou byl úryvek z tehdejší vyhlášky: "...dětem do 10-ti let ukládá se pracovati po nejvíce 10 hodin za den, dětem do 12-ti let po nejvíce 12 hodin..." Nevzpomínám si na letopočet té vyhlášky, ale fotka byla ještě černobílá :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Arsen Lazarevič
Ekonomický publicista. Narodil se v Bělehradu, v České republice žije trvale od svých pěti let. Na Finmagu začínal, dnes působí na serveru Měšec.

Facebook

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!