Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Co nám říkají ceny

Pavel Kohout
Pavel Kohout
9. 1. 2008

Každý ví, že vstup do eurozóny bude kromě příjemných věcí spojen také s některými problémy. Mezi ty příjemné věci patří odpadnutí kursového rizika při obchodu se zeměmi eurozóny a při investicích tamtéž. Lze očekávat, že se tyto změny příznivě projeví v hospodářském růstu a v růstu příjmů obyvatelstva. Vkrádá se však obava, zda tento růst příjmů nebude znehodnocen inflací.

Co nám říkají ceny
Růst cen totiž zůstane jedinou cestou, kterou bude česká ekonomika moci postupně dorovnávat ztrátu za vyspělými zeměmi, která byla způsobena padesáti lety budování socialistické, státem řízené ekonomiky (1939-1989, kdyby si někdo nebyl jistý v datech). Do doby, než bude euro přijato, zůstává kromě inflační cesty také neinflační alternativa. Ta je založena na posilování kursu koruny.

Český statistický úřad publikoval studii „Porovnání úspěšnosti konvergence deseti nových členských zemí EU“, ve které se zabývá i cenovou úrovní. Česká republika je nyní na 60,7 procenta cenové hladiny průměru všech zemí EU.

To je úroveň srovnatelná s Maďarskem (60 %) a Slovenskem (58,2 %). V Evropě nejlevnější jsou Makedonie a Bulharsko, kde ceny dosahují 44 procent unijního průměru. Ve srovnání s hladinou cen v EU 15 byla v roce 2006 cenová úroveň celé skupiny „přistupujících 10“ na 63,2 procenta cenové úrovně starých zemí EU.

Na opačném cenovém pólu jsou v rámci Evropy Island a Norsko, kde ceny dosahují v průměru 141,8, respektive 140,5 procenta průměru EU. Drahé je i Dánsko a Finsko se 139,4 %, resp. 122,5 % průměru.

Proč jsou severské země tak drahé? Norsko a Island mají mnoho peněz díky zahraničnímu obchodu. Norsko vyváží zemní plyn, Island ryby. Island je mimochodem jedinou evropskou zemí, kde rybářství je vysoce výnosné odvětví, protože na rozdíl od EU není dotováno a má tudíž předpoklady pro hospodárné a efektivní fungování.

Ať tak či onak, obě severské země mají tradičně velký objem peněz v ekonomice, což se projevuje vysokými cenami.

Vysoká úroveň cen v Dánsku je zase způsobena vysokým zdaněním: 25% DPH na všechno, navíc jsou v této zemi extrémně vysoké spotřební daně. Například u automobilů se platí spotřební daň ve výši 105 až 180 procent z ceny, což je skutečnost, na kterou příznivci skandinávského sociálního státu zpravidla příliš neupozorňují.

Jak se ceny vyvíjely? Cenově konvergovalo od vstupu do EU nejrychleji Polsko a Slovensko. Česká republika byla od vstupu do EU až do konce roku 2006 na třetím místě. Je zajímavé, že v ČR stoupla hodinová mzda od vstupu nejrychleji ze zemí skupiny „nových 10“. Dostala se nad tisíc eur měsíčně v roce 2006.

Hrozí České republice příliš vysoký mzdový růst? Stane se česká ekonomika příliš drahá pro některá průmyslová odvětví? Ano, to je přirozený vývoj.

Již nyní existují jen zbytky kdysi silného českého textilního a kožedělného průmyslu. Bez ohledu na kvalitu privatizace, dlouho by se stejně neudržel. Švýcarsko mělo kdysi rovněž silný textilní průmysl založený na levné pracovní síle. Poslední zbytky tohoto odvětví zmizely v 50. letech 20. století.

Toto jsou všechno souvislosti, které je vhodné mít na paměti, pokud studujeme cenovou konvergenci. Ta se totiž nikdy dlouhodobě neobejde bez podstatných strukturálních změn.

Další články Pavla Kohouta

Ptejte se nás v Poradně

Reagujte na článek

Kvalitní příspěvky budou publikovány jako komentáře k článku nebo jako samostatné články na Finmag.cz.
Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Pavel Kohout

Pavel Kohout

Ředitel Algorithmic Investment Management a strůjce investičních fondů Algorithmic SICAV. Dřív pracoval mimo jiné pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF, spoluzakládal finančněporadenskou... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo