Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Veřejné finance na prahu roku 2008

| 14. 1. 2008 | Vstoupit do diskuze

Deficit státního rozpočtu za rok 2007 bude podle posledních zpráv činit 66,4 miliard Kč, což odpovídá 1,9 procentům hrubého domácího produktu. Tato změna k lepšímu ve srovnání s původními očekáváními byla způsobena především změnou metodiky. Při zachování původní metodiky by deficit činil 2,7 % HDP.

Veřejné finance na prahu roku 2008
Změna metodiky týkající se účtování rezervních fondů však byla jen jedním ze dvou významných faktorů. Tím důležitějším – ekonomicky významnějším – faktorem byl výrazně vyšší než očekávaný výběr daní.

Daně se dařilo vybírat díky rychlému ekonomickému růstu a nižší než očekávané nezaměstnanosti. Na daních se loni vybralo o 16,6 miliardy více, než se předpokládalo. Daně z příjmů fyzických osob převýšily předpokládanou výši o 4 miliardy.

Na překročení rozpočtu daňových příjmů a na jejich meziročním růstu se nejvíce podílelo inkaso daní z příjmů právnických osob, které dosáhlo 114,8 mld. Kč, tj. 106,7 % plánovaných příjmů (jde o překročení rozpočtu o 7,3 mld. Kč), při meziročním růstu o 19,3 mld. Kč, tj. o 20,2 %.

Rozpočet počítal s růstem o 12,6 % proti skutečnosti roku 2006. Inkaso daně z příjmů fyzických osob dosáhlo celkem 102,1 mld. Kč, tj. 104,1 % rozpočtového plánu (překročení o 4,0 mld. Kč). Je tedy o 10,5 mld. Kč (o 11,4 %) nad výběrem roku 2006. Rostly i objemy výběru DPH, spotřebních daní a většiny ostatních zdrojů.

Již přes deset let probíhá v české ekonomice unikátní (a úspěšný) ekonomický experiment: postupné snižování sazeb daně z příjmů právnických osob. Můžeme tak v reálném čase pozorovat vývoj Lafferovy křivky. Když sestavíme graf závislostí objemu výběru daní jako podílu HDP na daňové sazbě, výsledkem je pozoruhodná křivka (viz první graf v pravém sloupci).
 
Vidíme, že daňové inkaso rostlo v průběhu snižování až do sazby 26 procent, která platila v roce 2005. Poté, co v letech 2006 a 2007 sazba poklesla na 24 procent, se již patrně nacházíme na té části Lafferovy křivky, kdy další snižování již nebude způsobovat nárůst inkasa.

Je obtížně popiratelné, že snižování daní přispělo v průběhu let 1997-2007 k rychlému hospodářskému růstu. Lví podíl však připadá na úvěrovou expanzi. Druhý graf, zobrazující vývoj objemu úvěrů nebankovnímu soukromému sektoru, je velmi výmluvný.

Od lokálního minima, které nastalo v červenci 2002, až do posledního údaje z října 2007 objem úvěrů rostl průměrným ročním tempem 13,8 procenta. Celkově za toto období vzrostl objem úvěrů o bezmála 850 miliard korun, což mnohé vypovídá o příčinách růstu ekonomiky a poklesu nezaměstnanosti. Tempo růstu objemu úvěrů se navíc v čase zrychlovalo, takže v období říjen 2006 až říjen 2007 vzrostl objem úvěrů celkově o 26 procent.

V roce 2008 lze očekávat mírné zpomalení tvorby úvěrů, což by byl celkem přirozený vývoj po velmi nadprůměrném, až překotném růstu z poslední doby. Společně s růstem inflace se tento vývoj mírně nepříznivě promítne do hospodářského růstu a patrně i do nezaměstnanosti.

Daňové změny společně s vyššímu hypotéčními sazbami způsobí zpomalení růstu objemu úvěrů na bydlení. Jde zejména o omezení daňové odečitatelnosti hypoték a odstranění daňové výhody hypotéčních zástavních listů. V roce 2008 lze očekávat zpomalení růstu úvěrů na bydlení na 22 procent ve srovnání s rokem 2007.

I toto je však dosti vysoké tempo, a proto není překvapující, že premiér Topolánek a ministr financí Kalousek uvažují o zrušení podpory stavebního spoření. Argumentují, že takto prosperující hospodářské odvětví již nepotřebuje další podporu.

To je zřejmě pravda, nicméně z hlediska daňových poplatníků by bylo fér, kdyby se úspora plynoucí z omezení podpory stavebního spoření (jde asi o 15 miliard Kč ročně) promítla do snížení jiných daní. Hlavním problémem českých veřejných financí není nedostatek peněz ve státní kase, ale nadbytek výdajů spojený se špatnou kontrolou a plýtváním.

Další články Pavla Kohouta

Ptejte se nás v Poradně

Reagujte na článek

Kvalitní příspěvky budou publikovány jako komentáře k článku nebo jako samostatné články na Finmag.cz.
Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), od roku 2004 do roku 2006 byl členem... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK