Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Finanční stabilita USA

| 1. 2. 2008 | Vstoupit do diskuze

Takový razantní krok jako letos v lednu učinila americká centrální banka naposledy v roce 1982. V té době se ocitla Reaganova ekonomika ve vážné recesi a čelila rekordní nezaměstnanosti, která v osudovém roce vystoupila až k deseti procentům.

Finanční stabilita USA
Tehdejší radikální snižování úrokových sazeb se odehrálo v mnohem horší situaci, než v jaké se nachází americká ekonomika dnes. Spojené státy byly oslabeny bojem s inflací, trápila je vysoká nezaměstnanost a jejich ekonomika přestala růst.

Podle technické definice recese doopravdy nastala, když hrubý domácí produkt dva kvartály po sobě klesal. Až prudké snižování úrokových sazeb společně s růstem vládních výdajů, nižšími daněmi a klesající cenou ropy recesi ukončily.

V roce 1982 centrální banka nesnižovala sazby proto, aby uklidnila akciové trhy, ale proto, aby splnila dva z hlavních národních cílů - zvýšila zaměstnanost a ekonomický růst.

Tehdejší guvernér Volcker byl nejdříve chladnokrevný ničema, který sebral Američanům práci, pak hrdina, který zemi vyvedl z recese. Růst akciových trhů, jaký nastoupil po posledním velkém snížení úrokových sazeb v srpnu 1982, byl jen doprovodným jevem, ne cílem centrální banky.

Tytéž makroekonomické cíle jako v roce 1982, včetně cenové stability, zůstaly ve federálním zákoně ustanoveny dodnes. Americká centrální banka si tedy nemůže vybírat jiné priority, ale může si zvolit prostředky k jejich dosažení. A 22. ledna tohoto roku si vybrala prudké snížení úrokové sazby.

Současná ekonomická situace, která z pohledu nezaměstnanosti, inflace a růstu nevypadá zdaleka tak kriticky jako v roce 1982. Komentáře představitelů americké centrální banky, často plné obav z důsledků hypotéční krize, naznačují, že hlavním důvodem prudkého snížení sazeb je udržení finanční stability. Představitelé centrální banky jsou si přitom vědomi, že finanční stabilita a makroekonomické cíle jsou provázané, ale odlišné pilíře jejich politiky.

Publikace rady guvernérů americké centrální banky nazvaná „Cíle a poslání“ zmiňuje kromě povinnosti podporovat makroekonomické cíle i potřebu přispívat k finanční stabilitě. V případě, že se finanční stabilita zhoršuje, může působit na finanční trhy a ekonomiku doslova agresivním poskytováním likvidity, jak se v poslední době také několikrát stalo. V této publikaci je finanční stabilita považována za další cíl monetární politiky. Ve federálním zákoně nikoli.

Na rozdíl od inflace, ekonomického růstu a nezaměstnanosti je finanční stabilita nejen nezměřitelná, ale i nedefinovatelná. Řídit ekonomiku z pohledu finanční stability je proto velmi obtížné. O tom se můžeme přesvědčit již od vzniku současných problémů, kdy se řešení finanční stability začalo považovat za důležitou zodpovědnost americké centrální banky.

Jakmile se  objevily první problémy s nesplácenými hypotékami, banky byly stále považovány za zdravé. Jeden z představitelů Federální banky ve Philadelphii pronesl v září před asociací bankéřů: „Americké banky jsou naštěstí dost zdravé. Těší se dobrým ziskům, mají dobrou kapitalizaci a relativně málo nesplácených hypoték.“ O několik měsíců později začaly banky vykazovat vysoké ztráty.

Zásadní rozpory také nastávají v přístupu ke stabilitě akciových trhů. Americká centrální banka by neměla usilovat o tlumení současných vyšších výkyvů akcií nebo chránit investory před důsledky jejich rozhodnutí.

Na druhé straně se tvrdí, že FED nemůže být k vývoji akcií lhostejný, pokud chce zajistit, aby akciové trhy plnily svou funkci. Jako příklad se uvádí zásah na podporu akciových trhů po Černém pondělí v roce 1987, kdy americká ekonomika nebyla v recesi a nejevila ani vážnější známky zhoršování.

Dalším argumentem, proč má centrální banka pomáhat akciovým trhům, je, že jejich růst může stimulovat vyšší spotřebu, která se ekonomice nyní nedostává. Teorie předpokládá, když ceny akcií rostou, investoři více utrácejí, protože se cítí bohatšími. Tento efekt se ale v praxi zrovna u akcií neprokazuje v dostatečné síle.

Sám Bernanke, guvernér FEDu, který se zabýval zkoumáním vlivu změny úrokových sazeb na ceny akcií v době, kdy ještě nebyl guvernérem, ve své vědecké práci z roku 2003 potvrdil, že neočekávané snížení sazeb by mohlo podpořit růst cen akcií, ale zároveň zdůraznil, že tyto zásahy se promítají jen velmi malou měrou do celkové kolísavosti akcií.

Finanční stabilita je ovlivnitelná, ale není zcela v rukách centrální banky. Ben Bernanke nemůže zajistit, aby banky přestaly reportovat ztráty a aby se akciové trhy uklidnily a zase rostly. Na rozdíl od svého předchůdce Volckera však pravděpodobně nebude označen za ničemu, který lidem sebral práci, a ani za hrdinu, který Ameriku zachránil před inflací. A na titulek „Bernanke vyvedl USA z recese“ je zatím také příliš brzo.    

Autor je analytik, působí ve společnosti Pioneer Investments ČR

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK