Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jestřábi, holubice a prezidenti

| 19. 2. 2008

Václav Klaus byl znovu zvolen prezidentem České republiky. Jaké bude mít tato událost ekonomické důsledky? Zdánlivě malé: prezident nemůže přímo ovlivňovat ekonomické zákony, nepodílí se na tvorbě státního rozpočtu, nerozhoduje o daních ani úrokových sazbách. A přece má velkou nepřímou moc. Rozhoduje totiž o personálním složení dvou důležitých orgánů: bankovní rady České národní banky a Ústavního soudu.

Jestřábi, holubice a prezidenti
Věnujme nejprve pozornost ČNB. Má za cíl udržovat cenovou stabilitu. Nástroji k udržování cenové stability jsou úrokové sazby a operace na volném trhu, tedy nákupy a prodeje měn a státních dluhopisů.

Tolik teorie. V praxi můžeme porovnat chování ČNB v éře prezidenta Havla a v éře, kdy již převládají členové jmenovaní prezidentem Klausem. Srovnání není dokonalé, protože obě epochy byly zatíženy jinými ekonomickými problémy. Nicméně prezident Klaus preferuje spíše „holubice“ na rozdíl od „jestřábů“, kteří ČNB řídili za Havla.

Stručně k finančně-ornitologické terminologii: jestřáb je bankéř, který zastává tvrdší postup vůči inflaci a zpravidla se kloní k vyšším úrokovým sazbám. Holubice tvrdí, že příliš vysoké sazby tlumí hospodářský růst a proto obvykle preferuje nižší sazby.

Moc jestřábů dosáhla vrcholu vzápětí po měnové minikrizi v květnu 1997. Úrokové sazby tehdy vylétly do stratosférických výšin a klesaly jen velmi pomalu. O této kontroverzní epizodě se dodnes vedou odborné spory. Je jisté, že přispěla k recesi.

Pokud tedy kandidát Švejnar poukazoval na fakt, že Česká republika byla jedinou postkomunistickou zemí, která koncem 90. let prošla recesí, měl dodat i fakt, že z velké části šlo o dílo Havlových bankéřů.

Ale Havlovi jestřábi měli i své zásluhy. Díky velmi přísné měnové politice se podařilo zkrotit inflaci do té míry, že nadlouho přestala být důležitá. Cenová stabilita a s ní spojené nízké úrokové sazby se rozhodující měrou zasloužily o robustní hospodářský růst, který trvá doposud.

Díky příliš přísným Havlovým jestřábům mohly později Klausovy holubice realizovat své představy o tom, jak nízko by úrokové sazby mohly poklesnout. Kdo si v posledních letech vzal levnou hypotéku, ví o tom své.

Mimochodem, koncem 90. let tolik chválené Maďarsko je nyní odstrašujícím příkladem a Maďaři si kvůli vysokým úrokovým sazbám berou velkou část hypoték v eurech nebo švýcarských francích – za cenu značného měnového rizika.

Prezident Klaus se nyní otevřeně kloní k názoru, že českou korunu bychom měli opustit ve prospěch eura co možná nejpozději. Jeho argument, že jde o šetrnou cestu, jak při nízké inflaci postupně konvergovat k úrovni zemí E-15, je ekonomicky bezchybný. Samozřejmě, že bychom mohli mít euro i dříve, ale odstranění možnosti postupného posilování koruny by se promítlo do vyšší inflace.

Vezměme si, jak velkou nespokojenost mezi veřejností vyvolala lednová inflace v meziroční výši 7,5 procenta. Kdybychom měli euro od začátku roku 2007, lednová inflace by patrně dosáhla hodnoty mnohem vyšší.

V období od konce ledna 2007 do konce ledna 2008 posílila koruna vůči euru o 8,6 procenta. Bez tohoto posílení by dnes patrně inflace úspěšně atakovala desetiprocentní hranici.

A co Klaus a Ústavní soud? Ekonomické důsledky složení Ústavního soudu jsou méně přímočaré, ale mohou být velmi zásadní – například při ústavních stížnostech ohledně různých reforem.

Kdyby v pátek 15. ledna zvítězil kandidát podporovaný extrémní levicí, jistě by si to vyžádalo svoji daň v podobě budoucího složení nejvyšší soudní instance. Prezident Klaus byl ovšem zvolen bez hlasů komunistů a jiných extrémistů. Pro českou ekonomiku je to dobrá zpráva.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!