Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Psychologie a realita

| 15. 4. 2008

Všechny číselné údaje jako růst, nezaměstnanost, inflace, objem špatných úvěrů, počet bankovních úpadků a tak dále, vycházejí v současnosti mnohem lépe než stejné ukazatele v 80. letech.

Psychologie a realita
Kdo je v oboru laikem, může nabýt skálopevného přesvědčení, že svět se řítí do katastrofy. A protože ekonomických laiků je v populaci drtivá většina, toto přesvědčení je velmi intenzivní. Podle indexu spotřebitelské důvěry je nyní nálada domácností v USA na nejhlubším bodě od roku 1982. Možná by bylo dobré si připomenout, co se dělo v 80. letech, a zda je současná situace lepší nebo horší než byla tehdy.

V roce 1980 trpěla americká ekonomika infl ací ve výši 13,5 procenta. Komu to připadá hodně, měl by se podívat do tehdejší Británie, Itálie či Španělska, kde nebyly výjimkou cenové nárůsty i přes dvacet procent ročně. Celý západní svět byl postižen druhou ropnou krizí.

V roce 1982 dosáhla nezaměstnanost v USA vrcholu od dob Velké deprese ve 30. letech: krátkodobě přesáhla hranici 10 procent. Západní Evropa byla postižena podobně, s tím rozdílem, že nezaměstnanost v některých zemích útočila dokonce na dvacetiprocentní hranici. Pokles americké ekonomiky v témže roce o 2,2 procenta znamenal nejostřejší recesi v poválečném období.

A jako by toho nebylo málo, i finanční a kapitálové trhy byly tehdy postiženy řadou problémů. V roce 1987 došlo k nejprudšímu propadu newyorské akciové burzy od pověstného „černého pátku“ 1929.

Obavy z opakování světové hospodářské krize ještě prohloubily potíže určité části amerického bankovnictví. V důsledku špatných úvěrů „stáhlo roletu“ celkem 1174 bank během let 1981 až 1990.

Osmdesátá léta byla obdobím, kdy světový kapitalismus trpěl řadou skutečných problémů. Přesto však koncem onoho desetiletí zvítězil nad socialismem a stal se jedinou konkurenceschopnou variantou uspořádání ekonomických vztahů. Jak se to mohlo stát?

Všechny ty Jobovy zvěsti, které USA a Západ postihly během 80. let, měly jen přechodný charakter. Šlo o řešitelné problémy, zatímco krize socialismu byla systémová a řešitelná jedině jeho demontáží.

Srovnejme tedy 80. léta a současnost: nezaměstnanost je dnes řádově nižší, stejně jako infl ace. V roce 1982 čelily USA závažnému poklesu; v souvislosti s rokem 2008 lze realisticky očekávat mírnou recesi, tj. hospodářský růst blízký nule.

A zatímco během 80. let překročil počet amerických bankovních úpadků tisícovku, během desetiletí 1991 až 2000 to bylo již jen 284. A kolik komerčních bank zkrachovalo v USA během let 2001 až do současnosti? Všeho všudy pouhých 19, přičemž nadpoloviční většina se stala obětí technologické bubliny.

Podtrženo a sečteno: všechny číselné údaje jako růst, nezaměstnanost, inflace, objem špatných úvěrů, počet bankovních úpadků a tak dále, vycházejí v současnosti mnohem lépe než stejné ukazatele v 80. letech. Přesto je dnes veřejnost srovnatelně nervózní, pesimistická a nejistá.

Čím to je? Zhruba během posledních patnácti let si lidé zvykli na relativně hladký růst, který byl přerušený jen velmi mírnou recesí v roce 2001. Na dobré věci si lidé zvykají snadno, takže i relativně malé problémy je pak vyvedou z míry.

Jakákoli špatná zpráva je vnímána v kontextu mimořádně příznivého období 2002 až prvního pololetí roku 2007. Média, chtivá senzací, tuto náladu dále přiživují.

Psychologicky lidé vnímají současný stav jako krizi. Ve skutečnosti jde jen o drobnou nepříjemnost, na kterou svět zanedlouho zapomene.

Autor je ředitel strategie Partners. Článek napsal pro Deník.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (15 komentářů)

Luděk Zdražil | 21. 4. 2008 08:02

Věk bych do toho netahal. Někdy je zkušenost (věk) ku prospěchu.Všeobecně jsem z uvedeného pořadu nabyl dojmu, že jste spíše komentovali co JR říká nikoli o čem mluví (netýká se části o komoditách).Budiž, ponechme interpretaci na divácích, mohu se mýlit. V každém případě bych doporučoval zájemcům shlédnout plné znění rozhovorů s JR na youtube.com.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 21. 4. 2008 17:53
reakce na Luděk Zdražil | 21. 4. 2008 08:02

S věkem se zvýrazňují jisté povahové rysy, poznávám to sám na sobě :-)Rogersovou charakteristikou je hyperkritický postoj k USA, který zastával vždy a za všech okolností. Kdyby měl ve všem pravdu, USA jsou na tom dnes podobně jako Zimbabwe.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel Kohout | 20. 4. 2008 12:22

Jim Rogers měl vždy ujeté nápady. S postupujícím věkem se jejich ujetost stupňuje, což ale neznamená že by ulítlé byly všechno jeho nápady.Nicméně za mimořádně velký úlet považuji jeho stěhování do Singapuru, prý, aby byl blíže čínskému trhu. Na stará kolena se zřejmě zamiloval do svých investic, což je potenciální velký průšvih.Pro začátek Rogers "jenom" přehlédl prasknutí čínské akciové bubliny a jsem zvědavý, co bude dál.To mi přijde zajímavější než jeho názory na Fed, které mimochodem jsou vážně míněné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 20. 4. 2008 05:07

Když jsem zde upozorňoval na pořad Investorský magazín s Jimem Rogersem, netušil jsem, že pojetí scénáře nás zavede spíše k žánru Krausova pořadu Uvolněte se, prosím. Ano, JR je ve verbálních projevech extrémním komentátorem, ale vážně rozebírat jeho nadsázku s rozpuštěním FEDu a následnou vlastní rezignací (pokud by byl guvernérem FEDu), kterou chtěl spíše upozornit, vůči tématu, na tragikomickou a v principu problematickou roli FEDu – to mě připadlo naopak úsměvné.Za sarkasticky úsměvné totiž považuji např. zasedání MMF a šéfů centrálních bank a jejich "akční plán", 100 denní lhůtu a naléhavý apel na banky, aby už konečně zveřejnily své ztráty. Také „odhodlání něco udělat“ s rozkolísaným kurzem měn vůči dolaru. Kondici dolaru to prospělo sotva na dobu, kdy představitelé MMF a bank stačili povečeřet.Nevím, tak nějak mi je ten výrok Jima Rogerse vcelku sympatický.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 19. 4. 2008 02:26

Jim Rogers - doporučuji ke shlédnutí Investorský magazín 13:30 hod 19.4. na CT24. To by mohla být vcelku pěkná zábava pro ty co je baví sledovat situaci v USA a práci FEDu.http://www.investujeme.cz /kratke-zpravy/investorsky-mag azin-jim-rogers/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 19. 4. 2008 09:13
reakce na Luděk Zdražil | 19. 4. 2008 02:26

To bude. Když se ho nedávno ptali, co by udělal jako první, Kdyby byl šéfem Fedu, tak odpovědě: ZRUŠIL BYCH HOhttp://www.youtube.com/watch ?v=lTXEWh2yT_g
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Dvořák | 16. 4. 2008 14:25

Úpravy statistik (inflace, hedonické úpravy investic, započítávání inputed income atd.) by stály za samostaný článek.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 16. 4. 2008 15:17
reakce na Jan Dvořák | 16. 4. 2008 14:25

Budu o tom velmi intenzivně uvažovat. Teď mám na pořadu dne něco jiného: pracuji na článku o Immofinanz a co teď mají nešťastní klienti dělat. Připomínám, že Immofinanz byl prodáván některými poradenskými společnostmi nezkušeným klientům jako bezpečný nebo dokonce zajištěný(!) fond, ačkoli nejde o fond, a už vůbec ne zajištěný.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Dvořák | 15. 4. 2008 10:36

Když porovnáváte inflaci a nezaměstnanost dnes a v 80. letech, opomenul jste jeden zásadní bod, a tím je změna metodiky výpočtu makro ukazatelů včetně inflace a nezaměstnanosti v mezidobí. Při zachování metodiky by rázem makročísla vypadala jinak.Četl jsem na toto téma zajímavé články, večer zalovím ve svých archivech dám odkazy.Jeden odkaz pro začátek:http://www.shadowstats .com/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 15. 4. 2008 13:19
reakce na Jan Dvořák | 15. 4. 2008 10:36

Ano, Boskinova komise změnila metodiku výpočtu inflace, a to směrem dolů. To je legitimní námitka. Ale i při použití "stínových" ;dat je inflace stále nižší než tehdy. Každopádně děkuji za poukaz na změnu metodiky, ještě se k tomu někdy vrátím.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 15. 4. 2008 14:25
reakce na Pavel Kohout | 15. 4. 2008 13:19

Inflacednes je nižší i se starou metodikou, souhlas.Jeden významný dopad by to ale mělo - USA by byly "úředně" již možná rok recesi, i vykazovaná nezaměstnanost by byla vyšší.Jak by se na to tvářili investoři?Chci tím jenom říci, že dnešní pesimismus může být do značné míry odůvodnitelný - u velkých investorů vědomím si výše uvedených skutečností a u malých pak jejich každodenním životem.Speciálně drobní investoři více než ne oficiální statistiky o inflaci a nezaměstnanosti dají na změnu cen nejčastěji kupovaného zboží v jejich supermarketu resp. na to, zda oni či kamarádi / příbuzní mají práci a jak placenou.Pokud se ke změně metodiky vrátíte, uvítám to.Předem díky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 16. 4. 2008 11:54
reakce na Jan Dvořák | 15. 4. 2008 14:25

Také jsem nikdy nechápal důraz na "core inflation" a podobní triky. Myslím, že jak v USA tak v Evropě je inflace systematicky manipulována směrem dolů. A bude hůř, až najedeme na HICP.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 16. 4. 2008 13:58
reakce na Pavel Kohout | 16. 4. 2008 11:54

Porovnání Core inflation (bez energií a potravin) s CPI:http://www.2000wave.com/ar ticle.asp?id=mwo051807
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 15. 4. 2008 13:16
reakce na Jan Dvořák | 15. 4. 2008 10:36

Asi jsem trochu natvrdlý. Jak to myslíte?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 15. 4. 2008 10:26

OK, připusťme, že existují i méně optimistické scénáře, ale při tom výběru argumentů jste s tím vítězstvím kapitalismu nad socialismem vzal trošku hrubou šponu, ne ?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!