Internet v ohrožení

Zdánlivě banální problém, který představuje blížící se vyčerpání internetových adres, může vzhledem k rostoucímu významu internetu představovat vážnou brzdu dalšího rozvoje lidstva.

Jak totiž vyplývá ze zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), do května letošního roku již bylo využito přibližně 85 % internetových adres, které jsou k dispozici. Pokud by jejich počet dál rostl stejným tempem jako dosud, budou podle odborníků do roku 2011 všechny vyčerpány. Část expertů je ještě skeptičtější a obává se, že k tomu může dojít ještě o něco dříve. Jednou z hlavních příčin těchto problémů je uvolnění internetu pro Číňany.
 
Celosvětová závislost na internetu přitom stále roste. Podle knihy Vladimíra Vrabce a Jaroslava Wintra Internet – podnikatelská příležitost nebo hrozba již příjmy z internetové ekonomiky v USA předstihly nejen energetiku či telekomunikace, ale i automobilový a letecký průmysl. Podobně bouřlivý rozvoj ve všech sférách lidské činnosti zažívá ovšem internet i v řadě dalších zemí. 

Stačí se podívat na rozšiřující se objem elektronických obchodů, elektronické bankovnictví či on-line obchodování na nejrůznějších trzích. Nemluvě o stovkách milionů obyvatel Země, kteří využívají internet jako velmi dostupný způsob komunikace či ke stanování hudby a videa. Případné vyčerpání stávajících internetových adres by tak mohlo mít dalekosáhlé následky.

Změňte protokol!
Nic není ovšem tak černé, jak se na první pohled zdá. OECD, která pořádá 17.–18. června v jihokorejském Soulu ministerskou konferenci na téma Budoucnost internetové ekonomiky, připomněla řešení, které je známo – jde o to nahradit dosavadní verzi 4 Internetového protokolu verzí 6. Ta by měla zajistit, aby byl k dispozici neomezený počet nových adres pro další uživatele internetu, ale také dostatečná kapacita pro poskytování řady dalších internetových služeb, například v případě spojení mobilních telefonů přes internet.

Vlády a podnikatelé by si měli uvědomit závažnost tohoto problémů a vysvětlit provozovatelům internetových služeb a IT profesionálům, že tento krok představuje obchodní a sociální příležitost a nikoliv finanční zátěž. Poskytovatelé těchto služeb nebyli zatím příliš ochotni investovat na tyto účely peníze, protože byl zájem zákazníků o přechod na protokol IP verze 6 (IPv6) malý, jak uvedla rovněž OECD.

Důležitou roli by měly v tomto směru sehrát právě vlády, které jsou významnými uživateli internetových služeb. Jejich financování je přitom možné zajistit cestou PPP (Public Private Partnership), což je Partnerství veřejného a soukromého sektoru.
Některé země již v tomto směru učinily alespoň určité potřebné kroky. OECD cituje japonskou telekomunikační firmu NTT. Americká vláda označila letošní červen za poslední měsíc, dokdy musí být internetové sítě každé z vládních agentur v USA kompatibilní s IPv6. Evropská komise zase financuje výzkumné projekty a hledá cesty, jak urychlit nasazení tohoto internetového protokolu.

Korea chce zavést Ipv6 u veřejných institucí do roku 2010 a instalovat ho v každé nově budované komunikační síti. Čínská vláda zahájila práce na síti Ipv6 a pod názvem Čínský internet nové generace má být použit na olympiádě v Pekingu k testování některých služeb.

Snad se tedy nakonec ukáže, že byla hrozba brzkého vyčerpání internetových adres naštěstí planá, jako tomu bylo v případě obav, jak zvládne výpočetní technika přechod na rok 2000.