Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Za co může teplo

Výroba freonů byla zakázána již před více než deseti lety. Ekologové si od tohoto opatření slibovali především jedno: zamezit zvětšování ozonové díry. Za tu dobu se však hodně změnilo, mnohé zrychlilo. Globální oteplování postupuje dál, politický konsenzus nikde a dopady ekologické krize už se pochopitelně promítají v ekonomice.

Rostou ceny potravin
O potravinách toho bylo napsáno již dost. V poslední době zejména v souvislosti s biopalivy, nárůstem peněz v ekonomice a populační explozí. Pozornost se často upíná také například na cenu rýže: před deseti lety stála tři dolary, zatímco dnes je to už 27 dolarů. Ovšem nejen pěstované plodiny zdražují - stoupá i cena ryb v důsledku intenzivního rybolovu a přirozená obnova ryb nestačí tempu konzumentů.

Zaznívají už i prognózy, že globální změny budou mít do budoucna vliv i na náš současný jídelníček. U hovězího dobytka je potřeba kolem 8 kg obilovin na 1 kg masa.  K tomu, aby hmyz přibral kilogram váhy, stačí méně než kilogram krmných směsí. Brzy se tedy možná dočkáme takových specialit jako jsou třeba opečení švábi po provensálsku nebo pečený chléb s cvrčky. Pravou delikatesou jsou prý i cvrčci v karamelu.

Klesá cena nemovitostí v pobřežních oblastech
Stoupající hladina moří představuje problém pro nemalou část světové populace. Nejvíce jsou ohroženi obyvatelé ostrovních států. Tání grónských ledovců, Arktidy a Antarktidy je spojováno s reálným rizikem pro vysoké procento obyvatel, kteří budou nuceni opustit své domovy. Cena nemovitostí v dotčených lokalitách neklesá kvůli prasklé tržní bublině, ale kvůli stále postupující vodě, jež objekty zaplavuje.

Nejtragičtější dopady tohoto vývoje dolehnou na pobřeží Bangladéše a Indie – především kvůli přelidněnosti. Je pravděpodobné, že svět bude čelit velké migrační vlně právě z těchto oblastí. Velká voda se však nevyhne ani Evropě. Státy jako Nizozemsko, Itálie a Španělsko se budou potýkat s velkými problémy a část jejich území může skončit pod vodní hladinou. Pobřeží Německa a Francie budou stále častěji postihovat záplavy a větrné smrště.  

Hledají se nové zdroje energie

Snaha Evropské unie podporovat netradiční zdroje energie nekončí vždy tak katastroficky jako v případě biopaliv. Dotace na energii z obnovitelných zdrojů, ať už zmíníme solární, vodní či větrné elektrárny, představují pro investory již nyní velice zajímavou příležitost.

Dotovaná cena za 1kW je téměř 3x vyšší než cena tržní a díky tomu jsou investice do těchto zdrojů velice atraktivní. S dotacemi se počítá do roku 2018 a je pravděpodobné, že do té doby se cena tržní přiblíží ceně dotované. Z dané situace pak bude profitovat i dlouhodobý investor. A nezapomínejme na emoce – člověk má hned dobrý pocit, že dělá něco i pro svoji modrou planetu.

Neplatí to ovšem o všech. U nás se najdou i lidé, kteří dotace vysloveně zneužívají v osobní prospěch. Na některých místech se tak otáčí větrné mlýny o sto šest, i když vítr skoro vůbec nefouká. Je zatím „nečistá“ energie.

Zvětšují se pouště

Každým rokem se zvětšuje rozloha pouští, řeky vysychají. Zemědělci v západní Austrálii opouštějí své usedlosti, kde žily jejich rodiny po několik generací, ale dnes už jim nekonečná sucha nedovolují hospodařit s půdou. V Číně se pouště rozšířily natolik, že ohrožují i samotný Peking. Na město útočí písečné bouře, především na jaře.

Čína je zemí, kde je růst každého dolaru z HDP tvrdě vykoupen devastací životního prostředí. Pokud se v Pekingu nepodaří před zahájením olympiády vyřešit problém s oblaky smogu, dočká se celá Čína velké ostudy a může se stát, že olympiáda bude odložena.

Zelené je „in“
Většina společností se snaží reagovat na obavy lidí z globálního oteplování a uvádí na trh „zelené“ výrobky. Žhavou novinkou je třeba notebook z bambusu nebo výstavba domů z hlíny. Mimochodem bambus je dokonce označován za „materiál budoucnosti“, má být prý 5x pevnější než klasický beton.

Netřeba připomínat, že vhodným zateplením domů a tlustými zdmi lze docílit vysokých úspor. V poslední době začínají být populární takzvané „pasivní domy“. Vyznačují se tím, že k vytopení celého domu je potřeba okolo 2-3 kW, na rozdíl od běžných 10-15 kW energie.

V západní Evropě už dokonce můžeme najít i takzvané “aktivní domy“, které jsou výrazně dražší, jelikož vyrábějí energii pomocí solárních panelů (na jejich pořízení lze dostat dotaci od státu). Jejich koncept je ale utvořen tak, že majitel si částečně vydělává i tím, že dodává přebytečnou energii do veřejné sítě.

I když se to na první pohled může zdát zvláštní, globální oteplování má vliv na ekonomii většiny větších, ale i menších zemí. Chování spotřebitelů se v posledních letech výrazně mění a lidé si čím dál tím více uvědomují základní pravidla ekologického chování.

Důležité je například recyklovat, vyměnit žárovky za úsporné, vlastnit spotřebiče energetické třídy A atd. I když je k tomuto chování nedonutí vlastní svědomí, tak určitě ekonomické důvody. Cena elektřiny posledních několik let velmi vzrostla a v dalších letech se očekává růst pravděpodobně kolem 10 procent.

Z toho všeho lze vyvodit jednoduchý závěr. Zdravý růst HDP by měl být pouze takový, který nevyčerpává přírodní zdroje, neznečisťuje krajinu a který zároveň zlepšuje  kvalitu a úroveň života.

Komentáře

Celkem 8 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK