Euro a hry

I když vyhrajeme, chleba levnější nebude, komentovala kdysi s oblibou jistá dáma, které sport nic neříkal, zápasy našich borců na šampionátech ve fotbale či v hokeji.  Měla a neměla pravdu. Chléb náš vezdejší, řekneme-li to poněkud vzletně, kvůli případnému úspěchu našich skutečně nezlevní.

Případná výhra na Mistrovství Evropy v kopané již ovšem dávno neznamená jen sportovní, ale také komerční úspěch. Mottem blížícího se evropského fotbalového šampionátu by tak mělo nejspíš být parafrází na heslo starých Římanů euro či Euro a hry.

Mezi šestnáct mužstev, které se zúčastní závěrečného turnaje Mistrovství Evropy, bude podle informací Evropské fotbalové asociace (UEFA) rozděleno 184 milionů eur. Vítěz může získat až 23 milionů eur, o 6,3 mil. eur víc než na evropském fotbalovém šampionátu před čtyřmi roky v Portugalsku.

Na první pohled jde o balík peněz, pokud ovšem vezmeme v úvahu, že letošní vítěz Ligy mistrů získal 108 mil. eur plus dalších 30 mil. za účast v předchozích kolech a příjmy z televizních práv a reklamy, působí to podstatně skromněji. Díky milionům eur, jimiž se měří úspěch, ovšem na druhé straně přece jen nelze říci, že by se hrálo jen o čest a slávu rodné vlasti. 

Účast za 7,5 mil. euro
Ti, kterým se, kromě pořadatelských zemí Rakouska a Švýcarska, podařilo pokořit své soupeře v kvalifikačních bojích a probít se na šampionát, dostanou za účast na šampionátu 7,5 mil. eur. Každý vítězný zápas zvyšuje jejich výdělek o milion eur, za remízu dostanou polovinu této částky.

Za účast ve čtvrtfinále získá každý tým dva miliony eur, semifinalisté se mohou těšit na další tři miliony eur. Cena útěchy pro poraženého finalistu činí čtyři a půl milionu eur. Vítěz pochopitelně bere vše. V daném případě je to dalších 7,5 mil. eur. Kdyby tedy vyhrál všechny zápasy, může si přijít až na 23 milionů eur.

Kolik získají čeští fotbalisté, bude samozřejmě záležet na jejich výsledcích. Zatím mají k dispozici 40 % ze 7,5 mil. eur, které tedy tvoří „startovné“ na šampionátu. Deset procent má jít podle oznámeného klíče na rozvoj mládežnického fotbalu, plná polovina připadne Českomoravskému fotbalovému svazu. Není to v prvním případě příliš málo a ve druhém naopak příliš?      

Předpovědi, jak dopadne český fotbalový tým, se různí. K dříve publikované prognóze švýcarské banky UBS, která na základě aktuálního pořadí mužstev v žebříčku Světové fotbalové federace (FIFA), tržní hodnoty hráčů a dalších kritérií označila za vítěze Českou republiku, jež má ve finále porazit Španělsko, přibyla optimistická předpověď vídeňské Raiffeisen Zentralbank. Jak již uvedla média, její analytici rovněž tvrdí, že fotbalové Euro vyhrají Češi. Experti UBS přitom před dvěma lety správně uhodli, že světový šampionát vyhraje Itálie.

Předpovědi, jak dopadne český tým, se tedy různí stejně jako hledání argumentů pro a proti. Problémem může být neúčast českého kapitána a tvůrce hry Tomáše Rosického, ale také jeho předchůdce s kapitánskou páskou Pavla Nedvěda, který odmítl opakovaný comeback. Roli bude hrát samozřejmě aktuální forma, zdraví hráčů, nezbytné štěstí, případně i přízeň rozhodčích.

Budou naši borci úspěšní, nebo skončí na štítě? Pokud jsme uvedli negativa, zabývejme se i pozitivními fakty, která mohou přinést tento úspěch. Patří k nim vzpomínka na výkon našich hráčů v kvalifikaci s Německem bez špílmachra Rosického, byť skeptici tvrdí, že nám Němci sami ulehčili situaci tím, že jim již o nic nešlo. Je to ale skutečně pravda? A hlavně dokáží naši hráči zopakovat takové výkony pokud možno šestkrát po sobě?        

Snad se již také český tým naučil hrát bez Kollera, jehož absence ve dvou zápasech kvůli zranění významně pomohla k vyřazení české reprezentace na Mistrovství světa v kopané v roce 2006 v Německu.

Bez Coliny vyhrajeme?
Český tým má navíc jednu jistotu: žádný z jeho zápasů již nebude rozhodovat italský rozhodčí Pierluigi Colina, který odpískal na ME v kopané v Nizozemí v roce 2000 proti českému týmu penaltu v posledních vteřinách a o čtyři roky později na evropském šampionátu v Portugalsku naopak ponechal některé fauly Řeků na naše hráče v jejich trestném území nepotrestány.

Vymlouvat se na rozhodčího nemá smysl, rozhoduje se na hřišti. Jde ale o to, že někteří rozhodčí jako by nosili některému týmu smůlu. Snad na ně bude mít tentokrát český tým naopak štěstí.

Výhodou je, že narozdíl od německého světového šampionátu nejsou naši fotbalisté v očích řady fanoušků favority. Připomeňme si ještě jedno zajímavé pravidlo, ačkoli i ono má své výjimky. Když se daří hokejistům, výsledky fotbalistů ve stejném roce často za moc nestojí a naopak.

Existují výjimky jako třeba v roce 1976, kdy čeští hokejisté suverénně vyhráli světový šampionát v hokeji v Katovicích a v létě jsme se stali mistry Evropy v kopané v Jugoslávii. Kdyby platilo zmíněné pravidlo letos, mohli hokejisté fotbalistům vydláždit cestu na vrchol? 

Zůstaňme raději střízlivými optimisty a nechme se (doufejme, že příznivě) překvapit. Evropský fotbalový šampionát představuje v každém případě ekonomickou vzpruhu pro pořadatelské země a zpravidla i pro akciové trhy obou zemí. „Slyšel jsem, že se firmám, které sponzorují mužstva, tedy Niké, Adidas, ale i Mastercard, daří následně lépe.

Na druhou stranu panuje názor, že velké výdaje na spozorování těchto aktivit výsledky společností sráží,“ řekl Finmagu analytik České spořitelny Radim Kramule.
Před světovým šampionátem v Německu byl k dispozici fotbalový certifikát, jehož podkladová aktiva tvořily akcie společností, které mají něco společného s fotbalem. V současné době podle dostupných informací nic takového neexistuje.

Cena úspěchu 
Kromě peněz za účast na šampionátu, jejichž výši ovlivní výsledky jednotlivých týmů, jsou samozřejmě ve hře i další finance. Především za reklamu. Úspěch reprezentace a dobré výkony jednotlivých fotbalistů zvyšují pochopitelně zájem sponzorů a tržní hodnotu jednotlivých hráčů.  

Narozdíl od hokeje, kde je řada hráčů již předem draftována týmy z kanadskoamerické NHL a světový hokejový šampionát tak většinou zůstává ve stínu Stanleyova poháru, jsou mistrovství Evropy či světa v kopané pod daleko větším drobnohledem a tomu odpovídají i pozornost a sumy za přestupy nabízené úspěšným hráčům. Věřme, že tržní hodnota většiny těch českých, která se podle magazínu MF Dnes pohybuje od 30 milionů korun u Jaromíra Blažka po 1,2 mld. Kč v případě Petra Čecha, po šampionátu výrazně poskočí.

Jako velký příznivec kopané jen doufám, že se případný úspěch projeví v přílivu peněz tam, kde je to u fotbalu nejvíce potřeba, tedy do výchovy mladých hráčů. A že na ni svaz uvolní nejen očekávaných 10 % zisků z mistrovství, ale i část z poloviny peněz, které má získat. A že nepřinese další tlak na výstavbu Národního fotbalového stadionu, notabene na Letné, kde již jeden stánek stojí.

Úspěch na Mistrovství Evropy by mohl přinést i větší zájem o ligu a – pohříchu možná i na úkor jiných sportů – více sponzorů, ale také odliv dobrých hráčů, i když ne každý se v zahraničí dokázal uplatnit. Měli bychom si ale zvyknout na to, že i slavné a přitom nikoliv nejbohatší kluby, jako je třeba nizozemský Ajax, si někdy finančně pomáhají výchovou a prodejem dobrých hráčů. 

Ledaže by česká ekonomika rostla stále stejně rychle a domácí liga se stala atraktivní pro našince i řadu cizinců, a to nejen ze Slovenska. Nezbývá si než přát, aby tomu tak skutečně bylo. Stejně jako aby se dlouholetý trenér české reprezentace Karel Bruckner loučil k radosti všech fanoušků naší kopané velkým úspěchem.