Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Špatné zprávy

| 12. 6. 2008 | Vstoupit do diskuze

Současné obavy z hospodářského vývoje již postrádají nádech paniky z řetězové krize bank. Jde spíše o přízemní starosti, které jsou ovšem blíže realitě. Největším strašákem je nyní stagflace.

Špatné zprávy
Špatné zprávy ze světa, zejména z USA:

  • Ropa minulý pátek „poskočila“ o deset dolarů za barel a překonala tak hranici 139 dolarů. Ačkoli pravděpodobně jde jen o spekulativní a tudíž krátkodobý výstřelek, stále je to špatná zpráva.
  • Americká nezaměstnanost nečekaně poskočila na 5,5 procenta z pěti procent, což byl největší skok za posledních 22 let.
  • Cena benzínu na amerických pumpách poprvé překonala v průměru 4 dolary za galon.
  • Akcie zaznamenaly prudký, zhruba tříprocentní pád během jediného dne.

Toto vše signalizuje, že hospodářství Spojených států možná v současné době skutečně prochází recesí. Ve své podstatě je však jedno, zda jde o recesi podle technické definice anebo jen o prudké zpomalení tempa růstu: dopad na trhy je prakticky totožný.

Vliv těchto událostí na Evropu, respektive na českou ekonomiku, bude jednoznačně nepříznivý. Dražší ropa je vlastně ekvivalentem zvýšení daňové zátěže. Je evidentní, že zvýšení daní růstu neprospívá, a to tím spíše, že výnosy z této „daně“ navíc nejdou do státního rozpočtu, nýbrž do zahraničí.

Finanční trhy zřejmě překonaly hrozbu krize, která se nad nimi vznášela během posledních několika měsíců. Systémová krize bankovnictví zřejmě nehrozí; případ zkrachovalé banky Bear Stearns byl patrně ojedinělý. Svědčí o tom i úbytek nových výskytů termínu „finanční krize“ ve vyhledávači Google - kulminace obav nastala přibližně v polovině března (viz graf v pravém sloupci).

Současné obavy z hospodářského vývoje tedy již postrádají nádech paniky z řetězové krize bank. Jde spíše o přízemní starosti, které jsou ovšem blíže realitě. Největším strašákem je nyní stagflace, což je kombinace hospodářské stagnace a inflace.

Ke stagflaci došlo zhruba v polovině 70. let, kdy se západní ekonomiky snažily reagovat na recesi způsobenou ropným šokem tím způsobem, že snižovaly úrokové sazby. Cílem měla být stimulace ekonomiky, ale tato ekonomika nefungovala: namísto zrychlení růstu měla uvolněná měnová politika za následek jen inflaci.

Něco podobného se děje i v současnosti. Nicméně zatím se neodehrává žádná katastrofa. Inflace je stále mnohem nižší než v 70. letech, kdy například v Británii v létě roku 1975 cenový růst dosáhl rekordní výše 25,6 procenta. Při takto rychlém růstu cen není překvapivé, že ekonomický růst trpěl, protože inflace znesnadňuje ekonomickým subjektům kalkulace a obchodní plánování.

Česká ekonomika vykazuje známky přehřátí, a to již po nějakou dobu. Úvěry soukromému sektoru (podnikům i domácnostem) v dubnu 2008 vzrostly o 25,6 procenta meziročně; objem peněz měřený agregátem M2 pak rostl o 12,5 procenta. Ve světle těchto údajů se nelze divit, že i v české ekonomice ceny rostou. V souvislosti s dražší ropou je možná dokonce překvapivé, že nerostou ještě více.

Celkový stav české ekonomiky je však finančními trhy hodnocen přívětivě, čehož důsledkem je posilující koruna. Její důsledky na ekonomiku jsou další, samostatná kapitola vývoje.

Autor je ředitel strategie Partners. Foto: Profimedia.cz.
Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), od roku 2004 do roku 2006 byl členem... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 15 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK