Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Špatné zprávy

| 12. 6. 2008

Současné obavy z hospodářského vývoje již postrádají nádech paniky z řetězové krize bank. Jde spíše o přízemní starosti, které jsou ovšem blíže realitě. Největším strašákem je nyní stagflace.

Špatné zprávy
Špatné zprávy ze světa, zejména z USA:

  • Ropa minulý pátek „poskočila“ o deset dolarů za barel a překonala tak hranici 139 dolarů. Ačkoli pravděpodobně jde jen o spekulativní a tudíž krátkodobý výstřelek, stále je to špatná zpráva.
  • Americká nezaměstnanost nečekaně poskočila na 5,5 procenta z pěti procent, což byl největší skok za posledních 22 let.
  • Cena benzínu na amerických pumpách poprvé překonala v průměru 4 dolary za galon.
  • Akcie zaznamenaly prudký, zhruba tříprocentní pád během jediného dne.

Toto vše signalizuje, že hospodářství Spojených států možná v současné době skutečně prochází recesí. Ve své podstatě je však jedno, zda jde o recesi podle technické definice anebo jen o prudké zpomalení tempa růstu: dopad na trhy je prakticky totožný.

Vliv těchto událostí na Evropu, respektive na českou ekonomiku, bude jednoznačně nepříznivý. Dražší ropa je vlastně ekvivalentem zvýšení daňové zátěže. Je evidentní, že zvýšení daní růstu neprospívá, a to tím spíše, že výnosy z této „daně“ navíc nejdou do státního rozpočtu, nýbrž do zahraničí.

Finanční trhy zřejmě překonaly hrozbu krize, která se nad nimi vznášela během posledních několika měsíců. Systémová krize bankovnictví zřejmě nehrozí; případ zkrachovalé banky Bear Stearns byl patrně ojedinělý. Svědčí o tom i úbytek nových výskytů termínu „finanční krize“ ve vyhledávači Google - kulminace obav nastala přibližně v polovině března (viz graf v pravém sloupci).

Současné obavy z hospodářského vývoje tedy již postrádají nádech paniky z řetězové krize bank. Jde spíše o přízemní starosti, které jsou ovšem blíže realitě. Největším strašákem je nyní stagflace, což je kombinace hospodářské stagnace a inflace.

Ke stagflaci došlo zhruba v polovině 70. let, kdy se západní ekonomiky snažily reagovat na recesi způsobenou ropným šokem tím způsobem, že snižovaly úrokové sazby. Cílem měla být stimulace ekonomiky, ale tato ekonomika nefungovala: namísto zrychlení růstu měla uvolněná měnová politika za následek jen inflaci.

Něco podobného se děje i v současnosti. Nicméně zatím se neodehrává žádná katastrofa. Inflace je stále mnohem nižší než v 70. letech, kdy například v Británii v létě roku 1975 cenový růst dosáhl rekordní výše 25,6 procenta. Při takto rychlém růstu cen není překvapivé, že ekonomický růst trpěl, protože inflace znesnadňuje ekonomickým subjektům kalkulace a obchodní plánování.

Česká ekonomika vykazuje známky přehřátí, a to již po nějakou dobu. Úvěry soukromému sektoru (podnikům i domácnostem) v dubnu 2008 vzrostly o 25,6 procenta meziročně; objem peněz měřený agregátem M2 pak rostl o 12,5 procenta. Ve světle těchto údajů se nelze divit, že i v české ekonomice ceny rostou. V souvislosti s dražší ropou je možná dokonce překvapivé, že nerostou ještě více.

Celkový stav české ekonomiky je však finančními trhy hodnocen přívětivě, čehož důsledkem je posilující koruna. Její důsledky na ekonomiku jsou další, samostatná kapitola vývoje.

Autor je ředitel strategie Partners. Foto: Profimedia.cz.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (15 komentářů)

Tomáš Václavíček | 24. 6. 2008 21:41

Pěkný článek.V mnohém s vámi souhlasím.A také si myslím, že česká ekonomika je "přehřátá" .Myslím si, že tato krize může ČR zasáhnout i se zpožděním a může dojít k recesi...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Palkovský | 13. 6. 2008 13:38

Jaký je zhruba celkový počet bank v USA? Mám takovou matnou vzpomínku, že ve 30. letech ještě platil nějaký zákon,který znemožňoval, aby jedna banka fungovala ve více státech, navíc během těch let mohlo dojít ke konsolidaci.Jak velké množství bank by dnes odpovídalo tehdejšímu množství krachů?Ona ta "krize" taky může nakonec vypadat tak, že negativní dopad bude rozložen do několika let. Pokud by dolar během měsíce poklesl z 40Kč na 15Kč a DJIA o 50%, asi by se to jako menší "krize" nazvat dalo. Když se tak děje během 8 let, tak to krizí nikdo nenazývá, ač celkové dopady mohou být dost podobné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 12. 6. 2008 14:44

Ano, také se domnívám, že samotné hypotéky můžeme nazvat svačinou. Ovšem, byť malá, ale pořádně zkažená svačina vám může nadělat v břiše pěkné peklo.Debatovat o bankovní systémové krizi je těžké bez její definice. Např. jen úlohu, kterou banky sehrály v hypotékách a v jejich distribuci po světě - již jen to, bez vzniklých důsledků, bych nazval jistou bankovní morální krizí. Z jiného soudku "nový bankovní produkt Buy-and-Bail" - viz: http://online.wsj.com/article/SB121314811278463077.html mi nepřipadá jako klasická konzervativní bankovní operace - strategie.Považujeme-li za bankovní krizi fakt pádů několika bank - pak se domnívám, že nás to teprve čeká.Stejně tak bych za jistý systémový bankovní problém počítal neadekvátně akcelerující výši a přesun spotřebitelských dluhů (perspektivně nesplatitelných) do kreditních karet ... a tak dále - takže asi nám opravdu chybí definice krize bankovního systému.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 12. 6. 2008 22:38
reakce na Luděk Zdražil | 12. 6. 2008 14:44

Není třeba nějak složitě definovat bankovní krizi: ta nastane tehdy, když počet bankovních krachů dosáhne řádově několika stovek ročně (pro ekonomiku velikosti USA) a dojde k pozorovatelnému omezení objemu poskytovaných úvěrů.Naposledy se to v USA dělo na přelomu 80. a 90. let.V současné době se nic takového neděje. Pozoruhodné naopak je, jak málo bank vlastně na hypotéční krizi doplatilo.Hypotéční krize je starostí roku 2007. Letos už máme jiné problémy. Chcete vědět, čeho se doopravdy bojím? Toho, že se třeba ukáže, že prokazatelné zásoby ropy jsou třeba o 200 procent nadhodnocené. To by byl hukot, panečku. Ne nějakých usmolených pár set miliard špatných úvěrů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Blaštík | 13. 6. 2008 02:23
reakce na Pavel Kohout | 12. 6. 2008 22:38

Máme to tedy chápat tak, že jste sebral ušetřené peníze na nový televizor a investoval jste do ropy ? :-) Pokud jsem to pochopil špatně, prozradíte, kam jste investoval? (viz několik komentářů níže). Omlouvám se za tak přímou otázku, ale většinou se tu dozvídám od kolegů domněnky, teorie a názory, ale nestává se často, že bych na Finmagu četl, že "já jsem investoval vlastní peníze do toho a toho". (snad krom Vašeho historického dluhopisu :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 13. 6. 2008 10:57
reakce na Ondřej Blaštík | 13. 6. 2008 02:23

OK, vyjdu vstříc poptávce a někdy příští týden zde napíšu, do čeho sám investuji :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Milan Švajcr | 13. 6. 2008 13:44
reakce na Pavel Kohout | 13. 6. 2008 10:57

Pane Kohout,taky bych si rád přečetl do čeho teď investujete.Zatím se mi vždy vyplatilo se řídit názory ve Vašich knihách a článcích.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 13. 6. 2008 00:03
reakce na Pavel Kohout | 12. 6. 2008 22:38

Změně prokazatelných zásob ropy (zejména u OPEC) bych se nedivil.Něco málo mám zde:http://www.pro-investory.c z/komodity/ropa_zemni_plyn/sve tove_zasoby_ropy/Stovkypádů bank pro bankovní krizi nejsou třeba, stačí 1-2 pořádné (třeba kdyby Fed nezvládl Bear Stearns). Že krachy budou, na to se chystá i americká FDIC a nabírá lidi do oddělení krachů bank (růst počtu zaměstnanců oddělení o 60%)http://www.usatoday.com/mo ney/industries/banking/2008-03 -25-fdic-bank-failures_N.htm
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 12. 6. 2008 23:11
reakce na Pavel Kohout | 12. 6. 2008 22:38

OK, při této definici (krach pár set bank ročně) se shodneme, že k bankovní krizi nedojde. Bude jich možná pár desítek, možná z těch větších (již zde o některých z nich byla řeč).Domnívám se ovšem, že hypoteční problém bude pokračovat. Možná to nebude publicisticky tak atraktivní, ale z hlediska ekonomických dopadů bychom se mohli ještě dobře pobavit. To jsou totiž několik let působící exaktní matematické vzorce s pevně danými parametry a téměř žádnou psychologií. Uvažuji, že si za dva tři roky koupím pár domků v Kalifornii - a to nejsem Gross.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 13. 6. 2008 10:59
reakce na Luděk Zdražil | 12. 6. 2008 23:11

jen bych podotknul, že někdy v letech 1988-92 skutečně v USA krachovaly banky po stovkách ročně a taky se svět nezbořil.Začátkem 30. let ovšem krachovaly po desítkách tisíc, a to už se svět málem zbořil.Ti dnešní zchoulostivělí zbabělci, kteří si říkají spekulanti, ani netuší, co to skutečná krize vlastně je :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 12. 6. 2008 09:31

Autor připouští, že "... hospodářství USA možná v současné době skutečně prochází recesí". Jiné komentář říkají, že bouře již přešla, aniž však ještě bouře skutečně stačila dorazit ke břehům. Pozoruhodné.Kromě faktů zmíněných v úvodu článku, které již na ekonomiku působí, zde máme ještě tu skutečnost, že největší objem problémových hypoték čeká na svůj den D (2009) ve všech nesčetných souvislostech. Tento dopad teprve začne působit v době již rozvinuté recese, nemožnosti efektivního zásahu FEDu atd. Některé další komentáře hovoří o nevratném kolapsu bank, na jejichž záchranu je již nyní pozdě. Dovozovat pominutí nebezpečí finanční krize resp. systémovékrize bankovnictví z poklesu výskytu termínu "finanční krize" při vyhledání na Google se mi také nezdá být příliš systémové a relevantní, nemohu si pomoci. Zvláštní doba.Domnívám se, že jedna věc je vidět vše černě, druhá věc je vidět fakta.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 12. 6. 2008 12:45
reakce na Luděk Zdražil | 12. 6. 2008 09:31

Nemíchejme hrušky a jablka. nebezpečí systémové bankovní krize je pasé. Prostě nebude. Objem špatných hypoték sám o sobě je "svačina" ve srovnání s velikostí ekonomiky a banovnictví, nejhorší možný důsledek je mírné zpřísnění úvěrových kritérií.O poklesu vnímání riika svědčí nejen Google Trends, ale i zužující se spready rizikových úvěrů. Zde bych ještě upozornil, že Google Trends zafungoval jako indikátor včasného varování již loni na jaře. Věřím mu mnohem více než takvzaným analytikům.Recese je naopak důsledkem přirozeného hospodářského cyklu a zřejmě by k ní došlo i bez hypotéční krize. Dokládá to i skutečnost, že k oslabení ekonomiky dochází i v zemích, které měly nulovou expozici na riziko amerického finančního sektoru, jako například Španělsko nebo Litva.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 12. 6. 2008 13:09
reakce na Pavel Kohout | 12. 6. 2008 12:45

Obávám se, že nebezpečí systémové bankovní krize pasé není. Pokud chcete tip na velké banky ve velkých problémech, koukněte na Lehmany nebo UBS. Schválně, která z nich dopadne jako Bear Sterans?S tou svačinou souhlasím . Ale za podmínky, že jde o dopolední svačinu a že hlavní chod je teprve před námi. :-)A jako zákusek se budou podávat ceny zlata a stříbra hódně nad dnešními cenami.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 12. 6. 2008 14:39
reakce na Jan Dvořák | 12. 6. 2008 13:09

Vy se ale dneska vyjadřujete působivou obrazotvorností, pane Dvořáku :-)Ale víte co? Jediné skutečné nebezpečí je takové, o kterém nevíme. Špatné hypotéky už krach nezpůsobí, protože s nimi každý počítá. Vzpomeňte si na paniku kolem změny letopočtu 1.1.2000. To bylo úzkosti a bědování! A když ten obávaný den přišel, nic se nestalo. Všichni byli dávno připraveni. Nakonec si v tomtéž roce skutečně všichni sedli na zadek, ale z úplně jiných důvodů :-)Očekávané nebezpečí již není nebezpečí, nanejvýše nepříjemnost.A že neuhádnete, do čeho jdu dneska odpoledne investovat slušnou sumu peněz? Mluvím opravdu o investici, ne o tom, že si koupím nový televizor :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 12. 6. 2008 16:12
reakce na Pavel Kohout | 12. 6. 2008 14:39

Špatné subprime hypotéky jsou jenom jeden faktor bankovních problémů. Problémy se pomalu přelévají do Alt A hypoték, kreditnícvh karet, půjček na auta. K tomu přičtěte deriváty atd atdNěkteré banky než aby vykázaly ztráty, raději převedou některá aktiva do Level 3. Aktuálně banky mají v Level 3 více než 500 mld USD.Potenciál pro další odpisy je tak enormní.K tomu se přičtou mimobilanční položky, kde hrozí, že je banky budou muset vzít do svých rozvah (některé odhady mluví až o 5 biliónech USD).Součet výše uvedených faktorů ukazuje podle mého názoru na hrozící významnou podkapitalizovanost bank a tedy jejich zvýšenou náchylnost k velkým problémům.Bankovní krize se podle mne dočkáme.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!