V hlavní roli ropa

Tento z krátkodobého hlediska spíše psychologický krok akciím rozhodně nepomáhá, stejně jako zprávy o poklesu podnikových zisků. Pokud k nim přidáme informaci např. o potížích investiční banky Lehman Brothers, spojených s důsledky nemovitostní krize, nelze se divit, že nervozita investorů pokračuje.

Kdyby mělo pravdu americké Ministerstvo práce, nebylo by to přitom se zvyšováním úroků v USA tak horké. Podle jeho nedávné zprávy, citované agenturou Bloomberg, by totiž měly úrokové sazby v USA během příštích patnácti měsíců vzrůst ze současných dvou procent na 2,75 %.

Historický pohled ukazuje, že to není nijak vysoko. Je ovšem otázka, zda to může, v souvislosti s drahou ropou, která stále víc straší světovou ekonomiku, stačit. Řada scénářů proto počítá s výraznějším vzestupem úroků.

Právě růst cen ropy a dalších komodit označili ministři financí sedmi nejvyspělejších zemí světa a Ruska (skupiny G8) na víkendovém jednání v japonské Ósace za hlavní problém, který může negativně ovlivnit světovou ekonomiku. Zároveň uvedli, že se obávají omezení úvěrů v důsledku finanční krize a jejího dopadu na růst globální ekonomiky daleko méně, než tomu bylo ještě letos v dubnu. 

Cena černého zlata přes dočasný pokles znovu atakuje rekordních 140 dolarů za barel. Dokáže přispět k jejímu trvalejšímu poklesu největší světový producent ropy Saúdská Arábie, která má údajně od července zvýšit produkci této suroviny o 200 tisíc barelů denně? A připojí se k této politice na víkendovém zasedání v saúdskoarabské Džiddě další členové OPEC?

Ropní šejkové v minulosti tvrdili, že není příliš v jejich silách výrazněji ovlivňovat produkci této suroviny. Třeba brzy poznáme, zda je to pravda, nebo pouhá výmluva.

Nic tedy není jistého a není divu, že na schůzce ministrů financí G8 byla hlavně v souvislosti s drahou ropou vícekrát zmíněna obava ze stagflace – vysoká inflace, spojená se slabým růstem ekonomiky.    

Nadhodnocení o 40 %?
Ropa zůstává jakýmsi středobodem všeho dění. Na zmíněném ministerském zasedání skupiny G8 se přitom objevily i hlasy, podle nichž vyhnali ceny černého zlata nahoru i spekulanti. Jedním z pěti bodů ósackého komuniké se proto stala podpora transparentnosti trhu s ropou.

Na otázku, které reálné a finanční faktory stojí za zdražováním ropy a dalších komodit, má odpovědět analýza Mezinárodního měnového fondu, jejíž součástí má být i posouzení možné role spekulací na finančním trhu. Šéf MMF Dominique Strauss-Kahn sice vliv spekulantů poněkud zpochybnil, někteří ministři G8 ale požadují, aby byla jejich úloha přesto prozkoumána.  

V jednom bodě panuje shoda – stále dražší ropa a další komodity zpomalují růst globální ekonomiky. Světová banka například minulý týden předpověděla, že globální ekonomika letos posílí o 2,7 %, tedy o procento méně než loni.

Německý list die Welt zase citoval slova ekonomického poradce ministrů Evropské unie Klause Gretschmanna, podle něhož jsou v současnosti ceny ropy nejméně o 40 % nadhodnocené a v dlouhodobějším horizontu by měly klesnout na 80–90 dolarů za barel. Finanční investice se přesouvají od akcií a dluhopisů ke komoditám, což vytváří komoditní bublinu.  

Vysoké ceny ropy a řady dalších komodit skutečně nabádají k opatrnosti. Aktuální situace i řada předpovědí však podobnému scénáři příliš nenapovídají. Mnohé z komodit totiž spíše atakují další rekordy. Odhadnout, kdy půjdou dolů, je obtížné. Změní na tom něco zasedání OPEC, případně analýza MMF?

Jisté je jedno: pokud není při investování opatrnosti nikdy dost, u komodit to v současné době platí dvojnásob.