Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Úroková anarchie

| 2. 7. 2008

„Jest to nejprve lichva se životními potřebami, kterou vláda jest odhodlána se vší bezohledností stíhati jako nejtěžší zločin proti lidu a státu,“ hřímal Karel Kramář v projevu před Národním shromážděním dne 9. 1. 1919, kterým přednášel Programové prohlášení první československé vlády.

Úroková anarchie
První předseda vlády měl na mysli tehdejší nejrozšířenější podobu lichvy, jež se hezky česky označovala pojmem keťasení a spočívala v zadržování a předražování čehokoliv, zejména základních potravin.

Pojem keťas se časem z našeho slovníku vytratil. Všeho je dost, jen mít peníze. Keťasení zmizelo, lichva zůstala. Zdaleka nejčastěji dnes lichva spočívá v poskytování úvěrů, jejichž podmínky jsou spojeny se zneužitím postavení dlužníka a s nepřiměřeným úrokovým či poplatkovým zatížením.

Česko je země úrokové svobody, ale spíš by se chtělo říct anarchie. Najít sazby z úvěrů v jednotkách procent je možné např. u bankovních hypotečních či některých spotřebitelských úvěrů. Najít sazby v řádu tisíce procent rovněž není problém – zastavárenský úrok 5 % týdně představuje efektivní úrokovou sazbu neuvěřitelných 1.173 %. Proti takové sazbě jsou podmínky půjček rychlých peněz se svými stovkami procent téměř lidumilstvím…

V médiích se občas objevují stesky nad poplatkovou loupeživostí českých bank. Pravda, naše banky své klienty na poplatcích nešetří. Jsou to však stále jen relativně neškodné velryby požírající ve velkém plankton. Spořádají hodně, ale aspoň po malých dávkách. Skuteční finanční žraloci loví s cílem polapit svoji kořist v bludném kruhu úvěrové pasti a připravit ji o všechno.

Současným světem hýbe sub-prime hypoteční krize. Na začátku boomu sub-prime hypoték – konkrétně v roce 1980 a 1982 – stálo přijetí zákonů, které uvolňovaly podmínky poskytování hypotečních úvěrů. Netrvalo dlouho a američtí spotřebitelé byli vystaveni loupeživým praktikám úvěrových predátorů, kteří využili finanční negramotnost jisté části americké populace. Důsledky jsou známé – problémy amerických dlužníků se prostřednictvím globálního finančního světa týkají i našich peněženek.

Nedávno předložený návrh nového občanského zákoníku předpokládá regulaci maximální výše úrokových sazeb z úvěrů. Je to dobře, byť se tím v první fázi nic nevyřeší. Regulace loupeživosti úvěrových produktů je netriviální záležitost. Co aspekt takové regulace, to učená disputace.

Faktem však je, že řada zemí na západ, ale i na jih či na sever od naší hranice hledá či už našla rozumný způsob obrany před lichvářskými podmínkami úvěrových produktů. Můžeme mluvit o Polsku, Slovinsku, Francii, Belgii, Itálii a řadě dalších, kde existuje omezení výše úrokových sazeb, příp. celkového nákladu spojeného s úvěrem.

Můžeme ale též mluvit o Holandsku či Irsku, kde šli ještě dál a vybudovali systém pomoci osobám bezprostředně ohroženým lichvářským podnikáním, v němž jsou úrokové stropy pouze první částí. Systém zahrnuje i alternativní úvěrování v gesci státu či státem podporovaných organizací. Máme se kde inspirovat. Pokud budeme chtít a pokud to zmíněným ustanovením nového občanského zákoníku neskončí.

Článek vyšel ve finanční rubrice deníku E15, kterou pravidelně v úterý připravuje redakce Finmag.cz.
Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (11 komentářů)

pepe | 21. 4. 2009 14:29

Pane Zeman Zastavárenský úrok 5 % týdně představuje efektivní úrokovou sazbu neuvěřitelných 1.173 %. To teda nevím jak jste došel na tyto procenta. Protože stačí když vynásobíte 5% x 52 týdnů v roce a výjde Vám úrok 260% a to je sakra rozdíl, než co vy uvádíte. Jinými slovy 5 Kč za týden s půjčky za rok vydělá zastavárna na 100 Kč půjčených 260 Kč. S prominutím moje banka si účtuje za vklad na přepážce, za výběr v bankomatu, za pohyb na účtě, za nadměrný vklad. Za rozmění více jak 50 ks mincí apod. Nehorázné poplatky. Opravdu mě nepřipadá že by Zastavárna vydělávala tolik, Nemluvě o existenci Zastaváren od roku 1990 stále se stejnými úroky, Ba ještě kvůli konkurencí klesají na 2% týdně. Podle výše půjčky. Opravdu nevím proč rejete do zastaváren. Mají jako kjediní nerovné postavení na trhu, mají zákonem nařízenou otevírací dobu, u které si někdo myslel že tím bude méně krádeží. Nejak jsem si nevšim , že by jich díky tomuto ubylo. Zastavárny veškeré zastavené věci musejí evidovat a musejí se podrobit kontrolám typu, že Vám policie vleze i na WC. A teď když někdo udělá tento proti lichvářský zákon, tak nastane to, že Zastavárny zavřou, protože už i ted neni tato živnost rentabilní. Tudíž všichni ti, co budou potřebovat pětsetkorun na nákup apod. si půjdou půjčit za opravdovými lichváří na 100% tádně. Bez kontrol, bez papíru.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Václavíček | 7. 7. 2008 13:14

Jako lepší východisko než "úrokovou anarchii" nebo státní regulace vidím povinné finanční vzdělání na všech školách.Myslím si, že pokud by se dobře zajistila motivace dětí naučit se osobním inancím, došlo by s časovým odstupem ke zvýšení finanční gramotnosti ve společnosti, která by určitě měla žádoucí výsledky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Prouza | 7. 7. 2008 14:05
reakce na Tomáš Václavíček | 7. 7. 2008 13:14

Dobrý den, v tom máte samozřejmě pravdu a proto jsme v roce 2005 začali na MF připravovat strategii finančního vzdělávání na školách a nyní už běží několik pilotních projektů. Tím ale bohužel neošetříte onu zhruba 15-letou mezeru, než "finančně vzdělané" děti začnou ve větší míře využívat finanční produkty. A také musíte bohužel řešit, jak pomoci těm, kteří potřebují řešit svou finanční situaci dnes, mají třeba nižší vzdělání a poslední styk se složitějšími finannčími produkty byla jejich novomanželská půjčka v roce 1994...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondra Záruba | 6. 7. 2008 23:37

úroková anarchie=anarchie ceny penězAnarchie cen je podle mě pojem,který patří d repertoáru komunistické propagandy.Řešíme tu snad cenovou anarchii nájmů,rohlíků,finančních služeb,ekonomického poradenství,právních služeb?Odpověď zní ne.A proč?Protože nejsme úplně padlí na hlavu.Cena jakéhokoliv statku je stanovena poměrem nabídky a poptávky.Peníze za statek ,a rozdíl od autora článku,považuji.Lichvářský úrok není ten,který nějaká banda zkorumpovaných státních úředníků považuje za nemorální,ale ten úrok,který není nikdo za žádné situace ochoten platit.Když se rozhodnu,že budu péct rohlíky a prodávat jeden za 500 Kč,měl bych být regulován?Bože můj.Na serveru,který mi byl vždy sympatický svým liberálním postojem,vyjde taková reklama na stát.Trochu mi to připomíná ty bláznivé Frantíky,kteří protestují,aby stát prosadil levnější ropu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Roman Zeman | 3. 7. 2008 21:06

Dovolím si historickou poznámku - téma, zda je možné, aby spojením tří "povolených&quo t;smluvních vztahů bylo dosaženo "nepovoleného&q uot;účelu, tj. poskytnutí úročeného úvěru, řešil už pozdní středověk. Odkazuji na tzv. "contractus trinus", případně další dobové právní instrumenty - smlouvu contractus mohatrae (mohatra). Pokud jde o Vaši připomínku - skutečně jsme to my, volnomyšlenkářští a bohorovní Češi, kdo si myslíme, že jednání, při němž se využívá situace slabších, je podnikatelsky ospravedlnitelné a právně (či rovnou mravně) legitimní. Není. Není ani v oblasti úvěrového businessu ani v jiných finančních službách.Navíc konkurence nedokáže zabránit takovému zneužívání, idea klausovského volného trhu a nešpinavých peněz je v tomto smyslu hluboce, ale opravdu hluboce mylná. Víte, jaký je zájem loupeživého úvěrového predátora? Jeho jediným zájmem je, aby se klient nikdy nedostal do situace, kdy se bude moci vyplatit z vazalského vztahu charakterizovaného permanentní potřebou využívání úvěrových zdrojů. Existují stohy případů a studií z prostředí na západ od naší hranice, které tento model popisují. Odkazuji na weby jako jsou např.: www.usurylaw.com, responsiblelending.com, debt-on-our-doorstep.com a řadu dalších, ke kterým odsud vedou cesty. Kéž bychom se z těchto zkušeností a případů naučili čerpat dřív, než budou chodit jiní k nám, dívat se, jak to dopadlo, když jsme se tvářili, že my to víme nejlíp...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Palkovský | 3. 7. 2008 19:16

Velmi ožehavé a kontroverzní téma.Zajímavý je rozdíl mezi úrokem v zastavárně a mezi normálním dluhem. Celá operace v zastavárně se dá "formálně" obejít: prodej předmětu + opce na zpětný odkup. Může být prodej + opce na zpětný odkup amorální? Co je na tom amorálního - realizovaná cena při prodeji? Zřejmě bude výrazně nižší, než by klient dostal jinde. Měl by tedy zákon postihovat nákup/prodej za cenu, která se výrazně odchyluje od ceny v okolí?Myslím, že by se zde opravdu nemělo mluvit o "loupeživých úvěrových predátorech", protože loupež je přece jen něco jiného. Můžeme třeba mluvit o podvodnících, ale pravdou je, že ve spoustě těchto případů byl kupující dostatečně informován, do čeho jde. Nakonec je to spíš o tom, že by se úvěroví obchodníci neměli řídit heslem "kdo chce kam, pomožme mu tam". Ale morálka přece není dána výší úrokové sazby...Fixace stropu úrokové sazby je také silně problematické. Znamená: "Lichvář nesmí problematické osobě A dát úrok vyšší, než je dvojnásobek úroku, který by bezproblémová osoba B dostala v bance.". Proč by credit-spread nemohl být takhle velký? Vzhledem k tomu, že 13% byla před pár lety docela běžná úroková míra, proč by dnes měla být "lichvářská&quo t;?Důsledekbude:- ti lidé nedostanou úvěr nikde- dostanou ještě hroší sazbu na černém trhu (s rizikem násilí při následném vymáhání dluhu)Morální hazard v důsledku dalších typů regulace jsou jen další důsledky. Nepřipadají mi zrovna pozitivní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Prouza | 4. 7. 2008 16:49
reakce na Ondřej Palkovský | 3. 7. 2008 19:16

Vždy záleží na tom, jestli a jaká pravidla chce každá společnost mít. proto pro zajímavost ještě jeden citát, tentokráte z rozsudku Nejvyššího soudu ČR:V souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce "spokojí" - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá "zhodnotit" ;běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné.Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce "lichvářské&quo t;úroky.Dovolací soud proto dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst.1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 6. 7. 2008 14:09
reakce na Tomáš Prouza | 4. 7. 2008 16:49

Pojmy "společnost&quo t;a "demokratickyá většina" nejsou totožné. Že "demokratická většina" něco chce neznamná, že to chce "společnost&quo t;- oba dva účastníci lichvářské transakce jsou členy "společnosti&qu ot;a zřejmě to takhle chtějí.Výrok soudu věcně znamená: Odporujícím dobrým mravům je, když trochu důvěřujete osobě, které banka nedůvěřuje vůbec. A to z toho důvodu, že lidem, kterým banka důvěřuje, poskytuje banka výhodnější služby než vy. Vždyť je to irelevantní - relevantní je míra, kterou by ten člověk v tísni dostal od banky. A ta je nekonečno.Amorálnost chování vyplývá z jiných okolností, než je výše úrokové sazby. Pokud obchodník přesvědčí starou babičku, aby si půjčila na drahou televizi, může se jednat o amorální chování navzdory tomu, že úroková sazba je přijatelná. Naopak, jestliže lichvář půjčí člověku, kterému nikdo jiný nepůjčí, jedná se o normální rizikovou transakci.Pokud se to "společnosti&qu ot;nelíbí, měla by se snažit, aby lidé v tísni měli i jiné možnosti řešení než návštěvu lichváře. Ti lidé jdou za lichvářem, protože jsou v tísni. Ale lichvář nemůže za to, že ti lidé jsou v tísni. On se rozhodl pomoci, ale jen když za to něco dostane.Tyhle zákazy a příkazy budou mít stejný výsledek, jako alkoholová a drogová prohibice. Kde je poptávka, je i nabídka. Dokud lidi budou chtít drogy - nebo úvěr, protože jim to bude připadat jako nejlepší řešení, tak budou existovat lichváři.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Hykrda | 3. 7. 2008 14:33

Nezbývá než doufat, že se toto povede co nejdříve. Z mé nijak dlouhé praxe jsem zděšen - lidé v České republice jsou buďto hloupí nebo příliš líní přemýšlet. Není problém narazit na úvěry s 30 % úrokovou sazbou, a to je jen špička ledovce - sazby mající hodnotu násobku sta procent nejsou vyjímkou.Osobně jsem pro co nejmenší regulaci trhu, stále věřím v neviditelnou ruku trhu, ovšem poslední dobou toto moje přesvědčení dostává čím dál tím víc trhlin . Lidé se u nás prostě ještě nenaučili chovat tržně, a na tom to celé stojí a padá.Otázkou však zůstává, jak protáhne připravovanou regulaci "lichvářské&quo t;lobby. Nezbývá než doufat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Prouza | 3. 7. 2008 18:17
reakce na Jan Hykrda | 3. 7. 2008 14:33

Ta úprava je součástí nového občanského zákoníku, přesný návrh zní:Úroky§ 1603(1) Mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.(2) Ujednají-li strany vyšší úrokovou sazbu, nepřihlíží se k tomu, co bylo ujednáno nad dvojnásobek sazby stanovené v odstavci 1; to však neplatí, je-li dlužník s plněním v prodlení.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Prouza | 3. 7. 2008 10:23

Velkým problémem bohužel je i právní neznalost Čechů. Řada lidí, kteří naletěli na požadavky vysokých úroků, nakonec dosáhla zrušení smlouvy u soudu s odkazem na porušení dobrých mravů. To je ale jen jednotlivé vítězství, problém je téměř trestní nestíhatelnost lichvy, kdy trestní zákoník požaduje prokázat vedle nadměrného úročení také to, že lichvář zneužil tísně či neznalosti klienta. A pokusy trestně stíhat lichvu většinou končily právě na nemožnosti prokázat tuto druhou podmínku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!