Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Úroková anarchie

„Jest to nejprve lichva se životními potřebami, kterou vláda jest odhodlána se vší bezohledností stíhati jako nejtěžší zločin proti lidu a státu,“ hřímal Karel Kramář v projevu před Národním shromážděním dne 9. 1. 1919, kterým přednášel Programové prohlášení první československé vlády.

První předseda vlády měl na mysli tehdejší nejrozšířenější podobu lichvy, jež se hezky česky označovala pojmem keťasení a spočívala v zadržování a předražování čehokoliv, zejména základních potravin.

Pojem keťas se časem z našeho slovníku vytratil. Všeho je dost, jen mít peníze. Keťasení zmizelo, lichva zůstala. Zdaleka nejčastěji dnes lichva spočívá v poskytování úvěrů, jejichž podmínky jsou spojeny se zneužitím postavení dlužníka a s nepřiměřeným úrokovým či poplatkovým zatížením.

Česko je země úrokové svobody, ale spíš by se chtělo říct anarchie. Najít sazby z úvěrů v jednotkách procent je možné např. u bankovních hypotečních či některých spotřebitelských úvěrů. Najít sazby v řádu tisíce procent rovněž není problém – zastavárenský úrok 5 % týdně představuje efektivní úrokovou sazbu neuvěřitelných 1.173 %. Proti takové sazbě jsou podmínky půjček rychlých peněz se svými stovkami procent téměř lidumilstvím…

V médiích se občas objevují stesky nad poplatkovou loupeživostí českých bank. Pravda, naše banky své klienty na poplatcích nešetří. Jsou to však stále jen relativně neškodné velryby požírající ve velkém plankton. Spořádají hodně, ale aspoň po malých dávkách. Skuteční finanční žraloci loví s cílem polapit svoji kořist v bludném kruhu úvěrové pasti a připravit ji o všechno.

Současným světem hýbe sub-prime hypoteční krize. Na začátku boomu sub-prime hypoték – konkrétně v roce 1980 a 1982 – stálo přijetí zákonů, které uvolňovaly podmínky poskytování hypotečních úvěrů. Netrvalo dlouho a američtí spotřebitelé byli vystaveni loupeživým praktikám úvěrových predátorů, kteří využili finanční negramotnost jisté části americké populace. Důsledky jsou známé – problémy amerických dlužníků se prostřednictvím globálního finančního světa týkají i našich peněženek.

Nedávno předložený návrh nového občanského zákoníku předpokládá regulaci maximální výše úrokových sazeb z úvěrů. Je to dobře, byť se tím v první fázi nic nevyřeší. Regulace loupeživosti úvěrových produktů je netriviální záležitost. Co aspekt takové regulace, to učená disputace.

Faktem však je, že řada zemí na západ, ale i na jih či na sever od naší hranice hledá či už našla rozumný způsob obrany před lichvářskými podmínkami úvěrových produktů. Můžeme mluvit o Polsku, Slovinsku, Francii, Belgii, Itálii a řadě dalších, kde existuje omezení výše úrokových sazeb, příp. celkového nákladu spojeného s úvěrem.

Můžeme ale též mluvit o Holandsku či Irsku, kde šli ještě dál a vybudovali systém pomoci osobám bezprostředně ohroženým lichvářským podnikáním, v němž jsou úrokové stropy pouze první částí. Systém zahrnuje i alternativní úvěrování v gesci státu či státem podporovaných organizací. Máme se kde inspirovat. Pokud budeme chtít a pokud to zmíněným ustanovením nového občanského zákoníku neskončí.

Článek vyšel ve finanční rubrice deníku E15, kterou pravidelně v úterý připravuje redakce Finmag.cz.
Foto: Profimedia.cz

Komentáře

Celkem 11 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK