Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

O americké recesi

| 15. 7. 2008

Ještě v jarních měsících roku 2008 probíhaly debaty, zda americká ekonomika je v recesi či nikoli. Nyní, koncem června, prakticky všichni mlčky připouštějí, že recesi probíhá, byť doposud nebyla oficiálně vyhlášena.

O americké recesi
Problémy americké ekonomiky mají dvě hlavní příčiny:
  1. klasickou „krizi z nadvýroby“ v oblasti bytové výstavby,
  2. drahou ropu.
První graf v pravém sloupci ukazuje vývoj počtu nových prodaných domů od roku 1963. Ukazuje se, že většina recesí je doprovázena prudkým poklesem aktivity na tomto trhu. Výjimkou byla pouze recese v roce 2001, jejíž příčinou byla krize v odvětví informačních technologií.

Zároveň vidíme, že bublina v objemu bytové výstavby vrcholila již v roce 2005. O krizi z nadvýroby dále vypovídá druhý graf.

Zhruba v období 1997-2005 vzniklo příznivé prostředí pro investice do nemovitostí. Úrokové sazby poklesly, což zlevnilo hypotéky. Po roce 2000 se navíc nemovitostí staly „bezpečným přístavem“ pro zklamané investory, kteří přišli o peníze během internetové bubliny. Recese v roce 2001 se proto nemovitostí netýkala, naopak jim spíše pomohla. O rozvoji „subprime“ hypoték není třeba se obšírněji zmiňovat.

Hypotéční krize ve smyslu zátěže bank špatnými úvěry má v současnosti jen vedlejší vliv. O úvěrové krizi nelze hovořit. Celkové tempo tvorby úvěrů (komerčních i soukromých) zůstává přiměřené, postižena jsou pouze některá odvětví, která souvisejí s nemovitostmi.

Třetí graf ukazuje, že žádný „credit crunch“ se nekoná, podle posledních dostupných údajů z 11. 6. 2008 celkový objem úvěrů a leasingů poskytnutých americkými bankami roste zhruba o devět procent meziročně, přičemž tempo růstu podnikatelských úvěrů roste dokonce o dvacet procent! Nejsou žádné signály, že by banky drastickým způsobem omezovaly úvěry kromě oblastí hypoték, developmentu a stavebnictví.

Takováto čísla svědčí o tom, že recese není ve skutečnosti tak vážná, jak vychází z různých průzkumů veřejného mínění. Veřejnost je totiž ovlivněna médii, která vykreslují věci v dramatičtějších barvách, než jaké by byly adekvátní.

Hlavním problémem americké (a nejen americké) ekonomiky je nyní drahá energie. Nikoli špatné úvěry, nikoli zásoby neprodaných rodinných domků. Kdyby ropa nebyla rekordně drahá, o žádné recesi by se nemluvilo a pokles cen nemovitostí by veřejnost spíše přivítala jako šanci získat dostupnější bydlení. Ceny ropy však na ekonomiku Spojených států (ale i většiny evropských zemí, včetně ČR) působí jako dodatečná daňová zátěž, přičemž výnosy této „daně“ navíc putují do zahraničí.

Lze zhruba vypočítat, že růst cen ropy bude pro americkou ekonomiku během roku 2008 představovat zátěž řádově srovnatelnou s hypotéční krizí – jenomže tato krize byla jen jednorázovou záležitostí, kdežto s drahou ropou je nutno počítat na delší dobu.

Vzhledem k velmi pochmurnému ladění a mediálnímu „biasu“ vůči katastrofickému vidění světa však zůstávají akcie relativně velmi levné, protože P/E indexu SP500 v hodnotě kolem 17 při současných úrokových sazbách skutečně je nízká cena. Některá odvětví, zejména ropa a energetika, navíc představují zajímavé investiční příležitosti: viz poslední graf fondu ING Invest Energy během posledních 12 měsíců:

Autor je ředitel strategie Partners. Foto: Profimedia.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (29 komentářů)

Věžník Ladislav | 5. 8. 2008 08:07

To že bude někdy ještě stát 60 usd snad nemyslíte vážně.Musíme si uvědomit,že drancování tohoto jedinečného,nenahraditelného(z atím)zdroje může zastavit jenom cena.Jinak v celkovém kontextu,kdy je předpoklad,že jsme na vrcholu těžby(tady je nesmysl se hádat jestli vrchol byl před dvěma lety,nebo bude za deset let),v kontextu křivky počtu obyvatel planety a v kontextu toho,že asijské země prožívají boom životní úrovně (a po čem myslíte že její občané touží? po vlastním automobilu!),tak předpokládám,co jsem napsal dříve.Tím že jsme dosáhli (třeba to teoreticky připusťme) vrcholu těžby ropy,zůstala nám v zemi polovina,ale ne ta která tryská zadarmo ze země,ale která se těží s obrovskými investicemi,které někdo do toho vloží a snad si nemyslíte,že tyto peníze s bonusem nechce spátky? Takže draze těžená ropa,tedy 1/2,co zůstala v zemi se začíná rozdělovat mezi stále více lidí na této planetě,kam myslíte že to povede? Já říkám k jejímu nedostatku,tedy zdražování,ale to je jenom dobře,konečně zmizí jablka z Itálie,nábytek ze skandinávských zemí,přestane nesmyslné převážení všeho a utrácení této suroviny na jiné účely než na výrobu např. léčiv,hnojiv ...A to jestli bude za 300 usd za rok,dva nebo pět je v podstatě jedno.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Traxler | 5. 8. 2008 13:14
reakce na Věžník Ladislav | 5. 8. 2008 08:07

Nezbyva nez zopakovat, jen abyste se pak nedivil. Moznych scenaru je vice a bude zalezet na mnoha faktorech.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Věžník Ladislav | 3. 8. 2008 15:06

Nejdelší období (co má cenu sledovat) poklesu cen ropy bylo od poloviny 2006 do poloviny 2007 o cca 28 usd a trvalo přibližně 47 týdnů.Ná sledně cena vystartovala za 1 rok skoro na dvojnásobek,ze 78 na 148,z toho bych usuzoval,že do dvou let může být cena ropy těsně pod 300 usd.Jinak autorku plně podporuji,za většinu problémů může drahá ropa(spíše nedostatek levné),takže co si asi vyberu: nesplácení hypotéky,neježdění do práce nebo nekupování potravin?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Traxler | 4. 8. 2008 13:19
reakce na Věžník Ladislav | 3. 8. 2008 15:06

Ropa za dva roky muze stat 300, ale taky muze byt treba na 60. Tak jen abyste se pak nedivil.Nevyplaci se sledovat prilis kratkou historii. A nevyplaci se vychazet jen z historie, je treba ji zasadit do stavajicich podminek.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Vorlíček | 1. 8. 2008 10:48

Zdravím, ve světle posledních událostí v dění na komoditní burze bych se rád otázal, zda máte na věc stále stejný pohled. Předpovědí dramatického růstu komodit (zejména ropy až k 200 usd) se jako mávnutím proutku obrátily na predikce zlevňování prý vlivem oslabení globální ekonomiky...Nejde spíš o cílenou manipulaci s cílem "zadarmo" zpevnit dolar a zlevnit ropu? Nebo je to globální hra velkých hráčů, kteří realizovali zisky v energetickém sektoru a rádi by si to zopakovali? Také to nevypadá, že by se díky zlevňování ropy celá krize vyřešila, jak naznačujete... Díky za odpověď
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 1. 8. 2008 17:33
reakce na Petr Vorlíček | 1. 8. 2008 10:48

V krátkodobé horizontu dní, týdnů a měsíců rozhoduje o burzovních pohybech z více než 90 procent psychologie. Teprve v horizontu od roku výše se začínají projevovat nějaké fundamenty. Ceny ropy rostly s různými výkyvy již od roku 2000, přičemž první polovina roku 2008 byla opravdu extrémní.Cílená manipulace to není, spíše davové chování.Zlevnění ropy by krizi účinně vyřešilo, ale cena USD 128 za barel rozhodně není levná. Rekordně levná ropa (pod USD 10 za barel) byla v roce 1999 v důsledku zpomalení růstu spotřeby kvůli asijské krizi. To ale bylo jen velmi dočasné zlevnění.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

kubik | 16. 7. 2008 11:52

Musím se zastat,pod tento názor se mohu podepsat,je to velmi jednoduché,lidé mají problém zaplatit základní životní potřeby a nebudou si přece v nynější situaci kupovat nový dům(ale to platí i o autu...),někteří prostě nemají na zaplacení hypoték,tak se přestěhují třeba k rodičům,problém je drahá ropa,ta ovlivňuje životní náklady rozvinutých společností enormě.Stačí si přečíst třeba tyto dva články a víme,která bije:http://www.mwm.cz/clanek1 .php?id=1224http://www.energyb ulletin.cz/?q=clanek/pripraven ost-na-kolaps
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 15. 7. 2008 19:17

Řekl bych, že problém Fannie Mae a Freddie Mac je jen další příhodou v delším příběhu (IndyMac je ve srovnání s F+F marginálií). Přiřazuji se k již tradičním oponentům názoru P.Kohouta na situaci v USA, ale fajn, alespoň na recesi jsme se již shodli,snad ?Více než samotné problémy těchto dvou hypotečně-finančních ústavů považuji za zřetele hodný návrh řešení - garance penězi daňových poplatníků. Já bych to nazval socializací Ameriky a rovněž jistým systémovým selháním.Souhlasím rovněž s názorem pana Dvořáka, že nyní přecházíme do dalších a objemově mocnějších vrstev hypotečních problémů, které budou akcelerovat další problémy bank.A pokud jsem někde četl názor pana Kohouta, že uvažuje o investici do nemovitosti v USA, troufale si dovoluji poradit - počkejte, bude to ještě levnější - jak v nominále, tak v přepočtu kurzu USD/KČ.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Dvořák | 15. 7. 2008 14:07

Nesouhlasím s panem Kohoutem, situace je podle mne dosti vážná. Hypotéční krize není jednorázová záležitost, před námi je minimálně jedno další kolo. Tentokrát jde i Alt-A hypotéky.Padlá Indymac totiž participovala zejména na tzv Alt-A trhu, ne subprime. (Alt-A je mezistupeň mezi prime a subprime trhem). Jeho velikost se podle odhadů pohybuje na 150% - 200%velikosti subprime trhu. V příštích měsících můžeme čekat narůstající vlnu ztrát z Alt-A segmentu.Dnešní odpisy nejsou nic jiného než facto snížení rekordních zisků minulých let. Vždyť aktiva dodnes nesla úroky, v momentě vzniku generovala další poplatky atd. tento druh příjmů teď vypadne. Zisky bank z let 2003- červen 2007 byly podle mne extrémní a těžko se k nim banky budou vracet, i když by již nemusely odepisovat.Tuto poznámku jsem dal na svůj web včera a dnes je na blogu Financial Times následující článek:http://ftalphaville.ft. com/blog/2008/07/15/14504/a-tr illion-dollar-mean-reversion/Z iskybank by tedy měly klesat výrazně pod průměr, což bude mít dopad i na jejich ochotu poskytovat půjčky apod. Podle mne se Credit Crunch do roka dočkáme.Zásoby neprodaných domků JSOU problémem, protože tlačí na cenu domů a defacto omezují spotřebu obyvatel a tím i růst ekonomiky. Důvodem ej pokles tzv. MEW - Mortgage Equity Withdrawals. Tyto "výběry" byly významným přispěvatelem rozpočtu domácností.Více např. zde:http://calculatedrisk.blog spot.com/2008/01/advance-q4-
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Arsen Lazarevič | 15. 7. 2008 12:56

Článek přichází v době, kdy padla další z největších bank v USA IndyMac a hypoteční giganti Fannie Mae a Freddie Mac přiznaly velké problémy. A stačil k tomu jeden plamenný projev senátora (který hypotékám rozumí jako koza petrželi), aby se celá banka zhroutila jako věž postavená z domina. A tak se podobně jako Bear Sterns, tak se další banka bude účelově prodávat za rekordně nízkou cenu v zájmu jistých mocenských skupin..A přičítat krizi v USA hlavně ropě je trochu krátkozraké. Růst cen ropy byl hlavně následkem toho, že se kvůli hypoteční krizi propadly akciové trhy v celém světě a především v USA, což mělo za následek přesun kapitálu do komodit. Tudíž hypoteční krize vyvolala další problémy a pravděpodobně způsobí v USA i recesi. V Evropě je situace taková, kde většina ekonomik zpomalila, avšak do recese se však dostalo jenom Dánsko. Za oceánem se však kupní síla Američanů se neustále snižuje, dolar ztratil reputaci a prestiž a vyhlídky hospodářského růstu v následujicích dvou letech jsou nevalné. God bless America!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Janča | 15. 7. 2008 09:05

Pavle, dovolil bych si s Vami zasadne nesouhlasit.Priciny americke recese, ktere uvadite, nejsou priciny, nybrz spise dusledky, nebo symptomy recese, chcete-li. Hlavni a suverenne nejvyznamnejsi pricinou je, svete div se, menova politika FEDu, ktery v letech 2001-04 snizil FFR z 6,5% na 1%, tudiz v tomto obdobi doslo k prumernemui rustu nabidky penez o temer 8% rocne.Motorem rustu jakekoliv ekonomiky je pouze a jenom realny narust uspor, ktery se prelije prostrednictvim investic do vetsi a lepsi zasoby kapitalovych statku. Tato rozhodnuti cini podnikatele v zavislosti na trzni urokove mire.Paklize je tato umele snizene -nic jineho FED a jine CB nedelaji, tak jsou podnikatele mateni a cini spatne investice, protoze umele snizena IR neodrazi skutecny stav na trhu uspor (zapujcnich fondu).Dusledkem vzse uvedeneho jsou bubliny na ruznych trzich - akcie, nemovitosti, komodity.V roce 2004 FED obratil a zacal zvysovat FFR - coz obratilo inflacni trend - zacaly klesat nejen ceny nemovitosti, ale i ceny ropy.Bohuzel ze strachu z nutne a vlastne i zadouci recese FED vloni znovu otocil a opet snizil FFR, cimz oddalil reseni problemu, ktere svou politikou nadelal - a naopak je jeste prohloubil.Neni tu vice prostoru, ale ta kauzalita je presne opacna, nez tvrdite. Cim drive prijde credit crunch, tim lepe. Cim pozdeji, tim jeho dusledky budou horsi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 15. 7. 2008 12:04
reakce na Tomáš Janča | 15. 7. 2008 09:05

Roli nízkých sazeb po roce 2001 nepopírám, koneckonců jsem o ní mnohokrát psal.Zásadně ovšem nesouhlasím v jedné věci: v zásadě tvrdíte, že bubliny jsou pouze a jedině dílem centrálních bank, které deformují trh. Není to pravda. Bubliny existovaly stovky let před vznikem centrálních bank, a následky jejich prasknutí bývaly drtivé.Credit crunch není žádný žádoucí "ozdravný proces". V historii se sice často vyskytoval, ale to se o moru, choleře nebo tuberkulóze dá tvrdit také, a přece nikdo neříká, že epidemie jsou zdravé :-)Credit crunch je patologický stav ekonomiky, kterému lze předejít vhodnou prevencí a léčbou, přičemž vedlejší účinky této léčby jsou málokdy horší než problém samotný.Samozřejmě bychom se obešli bez centrálních bank, stejně jako bez očkování, antibiotik, atd. Otázka je, zda by takovýto svět byl lepší. Nemyslím si to.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Janča | 16. 7. 2008 10:03
reakce na Pavel Kohout | 15. 7. 2008 12:04

Chapu Vasi argumentaci, i kdyz tu analogii s morovym onemocnenim nepovazuji v tomto pripade za korektni. Spekulativni bubliny tu byly vzdycky, nikde nepisu, ze jsou pouze a vyhradne dilem centralnich bank, to mi trochu nepravem podsouvate. Toto tvrzeni vsak neni v rozporu s tim, ze centralni banky se na vytvareni bublin podileji, a to merou vrchovatou. Je na case sejmout z nich glorioulu spasitele ekonomiky - vetsinou totiz hasi problemy, ktere samy zpusobily. Mame tu mor, mame tu choleru, ale to prece jeste neznamena, ze lekar musi vypustit do obehu dalsi extra bacily. Rovnez nikde nepisi o zruseni centralnich bank. Snad se alespon shodneme na jedne zakladni tezi - a to, ze aby ekonomika mohla rust, tak musi rust uspory, ktere tento rust budou financovat. Kdyz si chce Robinson dat misto obvyklych dvou ryb ryby ctyri, tak se musi v case t spokojit jen s jednou rybou a behem doby, co by chytal druhou rybu si vyrobi prut, aby v t+1 mohl chytit ctyri ryby. Ekonomika funguje podobne. Na svobodnem trhu jsou ceny a potazmo i urokova mira nositeli dulezitych informaci pro podnikatele - pro jejich kalkulace. Urokova mira je nositelem informace a casovych preferencich podnikatelu, kteri tuto porovnavaji s vynosovymi procenty svych projektu. Jakmile si s tim CB zacne hrat, tyto kalkulace jsou chybne a dochazi k suboptimalnimu vyuziti peneznich fondu. Kdo na tom vydela? Ti, co dostanou nejdriv inflacni penize.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 16. 7. 2008 16:56
reakce na Tomáš Janča | 16. 7. 2008 10:03

Trvám na tom, co říkají měřitelné faktické údaje: během druhé poloviny 20. století volatilita ekonomik západního světa postupně klesala. Recese v posledních letech byly v průměru kratší, mělčí a méně časté než recese v době před zavedením centrálních bank v dnešní podobě. Zdůrazňuji, že kromě zlepšené monetární politiky neexistuje mnoho faktorů, které by tuto změnu k lepšímu uměly vysvětlit.Centrální banky určitě nejsou dokonalé, ale stále mají více předností než nedostatků.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Daniel Martínek | 17. 7. 2008 12:15
reakce na Pavel Kohout | 16. 7. 2008 16:56

Vážený pane Kohoute,Jako zvídavý a chytrý ekonom, za něhož Vás považuji, byste si měl umět odpovědět na otázku, proč je centrální, silně regulované bankovnictví, velmi destabilizujícím faktorem ekonomické aktivity.Dnes a denně slyšíte frázi, že centrální banka má "bojovat" proti inflaci, za kterou se mylně považuje růst cen. Protože jediným možným zdrojem inflace, tedy nadměrné nabídky peněz vzhledem k poptávce po nich, je právě centrální banka, je boj centrální banky s inflací bojem banky samotné se sebou. Je to skutečně poněkud schizofrenický duel. Tedy, eliminace centrálního bankovnictví by přinesla prospěch nejen všem ekonomickým subjektům ale i samotné centrální bance, které bychom vydatně pomohli v jejím důležitém zápase proti sobě samé.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 17. 7. 2008 12:51
reakce na Daniel Martínek | 17. 7. 2008 12:15

Není tomu tak. Centrální banky nejsou destabilizujícím faktorem, o čemž se můžete přesvědčit, podíváte-li se na historii recesí v nedávné a vzdálenější historii.Je pravda, že v roce 1929 Federální rezervní systém krizi prohloubil, to se však již v dalších bezmála 80 letech neopakovalo. Centrální banky fungují v drtivé většině případů anticyklicky, tedy jako stabilizátor hospodářského cyklu.Zdrojem nadměrné pěněžní zásoby nemusí být nutně centrální banky. V 19. století a dříve to byly například objevy zlatých ložisek, příliv drahých kovů z kolonií nebo válečné reparace.V roce 1872 například ve střední Evropě vrcholila spekulativní bublina způsobená obrovským přílivem reparačního zlata z poražené Francie. Skončilo to obrovskou krizí.V 16. století zaznamenalo Španělsko obrovskou inflaci kvůli zlatu a stříbru z Ameriky. Příliv zlata zdevastoval španělskou ekonomiku. Kdyby tehdy měli centrální banku, která by růst peněžní zásoby neutralizovala, mohla být dnes hlavním světovým jazykem španělština...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 18. 7. 2008 00:20
reakce na Pavel Kohout | 17. 7. 2008 12:51

Inflace v 16. století v Evropě byla na úrovni pod 2% ročně. To považujete za velký problém. V tom případě nechápu, jak to, že současný inflační cíl 2-3% považujete za stabilitu.Tvrzení, že centrální banky přispěly ke stabilitě, je příkladem "selektivního výběru". Ke kolika krizím došlo v zemích, které nebyly na zlatém standardu? Ke kolika krizím došlo v zemích, které striktně zlatý standard dodržovaly?Dá se říct, že prakticky všechny země světa si od dob založení centrálního bankovnictví prošly velmi výraznými krizemi, v mnoha zemích došlo k hyperinflaci. Celé 20. století je v podstatě století měnových krizí. Centrální bankovnictví zabraňuje krizím, pokud nepočítáme ty případy, kdy tu krizi způsobilo.To, že v 70. letech došlo k vymazání úspor obrovského množství obyvatel zřejmě "krize" není. protože ti lidi tolik neřvali. Když krachují firmy, a dojde k vymazání úspor jiných obyvatel, tak krize je. Protože ti lidé řvou. V ekonomii existuje pravidlo "nic není zadarmo". Co nás ta stabilizace stojí? Jaké jsou její náklady? Kde se projevují? Jsou "výnosy" vyšší nebo nižší než "náklady"? Docelazajímavá otázka by pak zněla: jaká je pravděpodobnost, že centrální banka "udělá chybu" vs. pravděpodobnost, že dojde k podobné situaci, jako v 16. století. Historie zatím na body vyhrává ve prospěch zlata. Skóre je tak 100:5.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 18. 7. 2008 02:16
reakce na Ondřej Palkovský | 18. 7. 2008 00:20

Mýlíte se. Inflace ve Španělsku na konci 16. Století se pohybovala v řádu desítek procent a byla několikrát vyšší než v jednotlivých mocnostech tehdejší Evropy.. Hospodářský úpadek Španělska byl vyvolán z několika důvodu a nelze všechno svalovat na zlato. Každopádně narážím na názor pana Kohouta, že centrální banka mohla předejít krizi. Žádná centrální banka nebyla zapotřebí, stejně jako ted. Stačilo podniknout několik nezbytných kroků.1. Přestat prosazovat kontraproduktivní náboženskou politiku. Inkvizice vyhnaly za země Maury a židy, oba národy byly zdatnými obchodníky.2. Zredukováním armády a profesionalizací (většina vojáku tvořily především žoldáci)3. Napumpováním peněz do hospodářství tj. zefektivnit především zemědělství a budovat manufaktury po vzoru Francie.4. Uvalit vysoká cla na zahraniční zboží a tvrdě trestat pašeráctví. Španělská šlechta si potrpěla na hedvábí a obchodní bilance byla devastující.5. Zadržovat peníze, aby nedocházelo k tomu, že vyvolávají vysokou inflaci. K tomu žádná centrální banka potřeba nebyla, stačil trochu zdatný panovník se znalostí monetární teorie :-)Bohužel všechno bylo jinak a když doly v JA byly vyčerpány, tak se celé hospodářství zhroutilo. K tomu Španělsko vedlo nákladnou válku s Anglií a později se snažila udržet Nizozemsko, které však nakonec ztratila.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

jiri.cerny2 | 19. 7. 2008 21:15
reakce na Arsen Lazarevič | 18. 7. 2008 02:16

Pánové, já bych si dovolil do Vás obou rýpnout:)) Odkuď prosím vás berete Vaše informace jaká byla inflace ve Španělsku na konci 16-tého století? Myslím to vážně, kde se člověk může k takovým informacím dostat? Jaká byla inflace v Americe roku 1850, Francii, Anglii a jaká v Rakousku-Uhersku? Jsou to odhady, dohady nebo reálná čísla nějaké instituce?I když má pan Kohout pravdu s "pozitivním&quo t;působením centrálních bank je tu ještě otázka jestli to působení je k lepšímu nebo horšímu. Základem snad všech věd je evoluce tedy vývoj. Silnější nahrazuje slabší, nové nahrazuje staré... Můžeme mít soucit s lidmi u Gangy a dát jim léky, ale kdo je nasití? Můžeme stále pumpovat peníze do Afriky, ale dokud tam nenastartujeme soběstačné hospodářství tak budou chtít stále víc a kdo to nakonec zaplatí? Podívejte se třeba na Čínu, před dvěma měsíci tam bylo zemětřesení a postižené oblasti vypadají stejně jako týden poté!?! Co se stane za měsíc až centrální vláda přestane posílet peníze? Mám hnusnou myšlenku. Pomáhat by si měly jenom stejně silní (vyspělí), pomáhání slabším narušuje evoluci.Nebo jinak: dáte žebrákovi zlatku a dáte mu den, naučíte-li ho péct chleba dáte mu život. Co z toho je lepší ví snad každý, ale co děláme každý den každý z nás a naše vlády taky?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 21. 7. 2008 07:30
reakce na jiri.cerny2 | 19. 7. 2008 21:15

http://econpapers.repec.org/paper/tortecipa/tecipa-320.htmNa konci tam jsou tabulky, včetně cenových hladin ve španělsku. O inflaci ve výši desítek procent ročně nemůže být řeč. Jednalo se o inflaci kolem roční úrovně 2%.Tehdy byla 2% inflace problém a CB to měla sterilizovat, zatímco dneska je 2% inflace inflační cíl, a CB by ji měla vytvářet.Souhlasím s tím, že tehdy byla 2% inflace problém. Stejně, jako je to problém dneska. Jenomže si myslím, že se s tím tehdy těžko mohlo něco dělat, protože došlo ke změně podmínek. Dneska si tu ten problém vytváříme sami.Co mají společné vysoká cla a monetární politika mi také není vůbec jasné. Mám v živé paměti Bastiatovu "negativní železnici" a nějak nechápu, čemu by mělo takové opatření pomoci.Prudký nárůst v objemu peněz v oběhu a následující negativní důsledky pro ekonomiku jsou jednoznačně projevem nedokonalosti zlata jako měny. Ale proč by se nedokonalá měna, navíc používaná celosvětově, měla řešit omezením volného obchodu....?Pokud se jedná o zadržování peněz...jakým konkrétnám způsobem to měla tehdejší "vláda" dělat? Zdaněním a ukládáním zlata do "státní truhly"? Tehdejší trh ale zas tak "neglobalizovanýquot;nebyl. Pokud by třeba jedno město tuto politiku dělalo, a zbytek nikoliv - tak by bylo krásně vidět, jaký nesmysl by to byl. Nehledě na to, že přesun enormního bohatství do rukou vládce je také dost enormní náklad.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 21. 7. 2008 11:03
reakce na Ondřej Palkovský | 21. 7. 2008 07:30

Děkuji za odkaz na zajímavý článek. Ve Španělsku nebyla hlavním problémem inflace cen (roční růst cenové hladiny tam podle údajů z článku byl dokonce méně než 2 procenta), ale inflace peněžní zásoby. Ta způsobila explozi dovozů s devastujícími důsledky na konkurenceschopnost domácí ekonomiky.Je ovšem fakt, že byrokracie, vnitřní cla (např. mezi Andalusií a Aragonií), nenasytnost šlechty a vyhánění obchodně zdatných menšin měly také svůj podíl na ústupu Španělska z velmocenské pozice.Španělé měli nechat zlato Mayům a Aztékům a vrhnout se na kolonizaci Severní Ameriky. Já vím, těžko by tehdy takovou radu někdo bral vážně :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 23. 7. 2008 10:58
reakce na Pavel Kohout | 21. 7. 2008 11:03

Ano, inflace peněžní zásoby byl ten problém.Jenomže: dneska CB cíluje cenovou inflaci, nikoliv monetární inflaci. Takže použijeme-li ekvivalentní kritéria, která dnes používají CB, pak stav ve španělsku v podstatě přesně strefoval současný inflační cíl okolo 2%, z hlediska české ČNB by se jednalo dokonce o podstřelení inflačního cíle.Tak teď nevím, co z toho vyplývá. Mě z toho vyplývá, že monetární inflace je problém, a ten problém se holt i u zlata sem tam může vyskytnout. Nerozumím, jak ho CB řeší tím, že monetární inflaci vytvářejí. Spíš mi z toho vychází, že CB nám tady uměle vytvářejí problém, který měli Španělé tehdy.Jinak těch faktorů samozřejmě existují mraky, stejně jako existují mraky faktorů, které měly vliv na Velkou krizi ve 30. letech. Můj osobní názor je ten, že centrální banka na následný průběh krize neměla žádný přehnaný vliv, regulace ekonomiky a různé New Dealy byly tím hlavním důvodem, proč to dopadlo tak strašně.Poměrně podobnou krizi totiž zažili v USA myslím někdy kolem roku 1837, stát to tehdy s intervencemi příliš nepřeháněl, centrální banka byla zrušena (to byl důvod té krize), byl to velký průšvih, ale na krizi o 100 let později to prostě nemělo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 19. 7. 2008 23:49
reakce na jiri.cerny2 | 19. 7. 2008 21:15

Žádná čísla jsem neuváděl, jelikož žádné konkrétní informace nemám a té době samozřejmě nebyly vedeny žádné hodnotné statistika. Pouze jsem uvedl nejpřesnější odhad tj. několik desítek procent, což je nejreálnější odhad. Své odhady můžu zdůvodnit několika argumenty1. Hyperinflace začala být pojmem až s tiskem bankovek. K hyperinflaci nedocházelo ani ve starém Říme, kdy císař Gallienus v roce 260 snížil náhle poměr stříbra ze 60 na 4 procenta. Inflace tak během následujících 35 let dosahovala 9 procentům, oproti minulosti, kdy docházelo pouze k inflaci ve výši 0.4 procenta. (zdroj kniha dějiny zlata) Tudíž i kdyby Španělé nadbytek zlata znehodnocovaly jiným kovem, tak ani to by nestačilo k tomu, aby vypukla hyperinflace.2. Spousta tehdejší zbylé inteligenci ve Španělsku srovnává některé základní výrobky a zemědělské plodiny v sousedním zemích, především ve Francii. U výrobku vyrobených v manufakturách dokonce rozdíly dosahují i několik stovek procent. Inflace však ve Španělsku probíhala desítky let, tudíž desítky procent jsou reálným odhadem :-)Pokud se jedná o Váš druhý odstavec, tak doporučuji přečíst tyto články od pana Kohouta "Vitamíny pro ekonomický růst, Dluhy: odpouštět či neodpouštět?, Jak západní svět financuje terorismus.. " Myslím, že Vám odpoví na většinu otázek.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel nový | 15. 7. 2008 14:45
reakce na Pavel Kohout | 15. 7. 2008 12:04

že mor nebyl prospěšný o tom by se dalo polemizovat, nevím jestli víte co stojí za růstem chudoby, hladomoru a růstem populace v Indii v okolí řeky gangy, ale je to především to že lidem zakázali pít vodu z této řeky, která vždy zredukovala počet lidí na počet jež je daná krajina schopna uživit, stejně jako v ekonomice zredukuje credit crunch na počet bank jenž je tržní prostřední schopno uživit jinak dochází k morálnímu hazardu managementu a analytiků viz. LTCM, northern rock, Bear Stearns atd.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Alena Vojtovičová | 15. 7. 2008 18:46
reakce na pavel nový | 15. 7. 2008 14:45

Vážený pane kolego, i já ráda argumentuji pomocí výstižných příkladů. Z Vámi uvedených mě ale zamrazilo tak, že jsem se rozhodla vystoupit z "ilegality" ;a zařadit se mezi ženskou mizivou menšinu diskutérů. V souvislosti s logikou "morového" příkladu mě vylekala představa, jak neblahé důsledky na světovou ekonomiku bude mít charitativní činnost nyní nezaměstnaného Billa Gatese, který se rozhodl v rámci své nadace obdarovávat léčivy mimo jiných i ty, kteří nepošli přirozenou cestou po zákazu pití závadné vody, a zabírají tak místo všem schopnějším, kteří se o sebe umí v našem globalizovaném světě postarat:-).(já osobě se těším na to, jak vydělám na akciích farmaceutického sektoru :-)).A co se týká bank: Nemám je ráda, ale bez nich to nefunguje. Nemyslím si ale, že "přirozený" ;úbytek by mohl pozitivně ovlivnit jejich, omlouvám se, "nenažranost&qu ot;a ovlivnit kvalitu. Spíše naopak.A abych úplně neutekla od tématu původního článku. To, co se děje, je zcela jistě přirozený vývoj, ať už jsou příčiny jakékoliv. Jen by se ta vývojová spirála měla posouvat na přirozeně vyšší úroveň, což určitě závisí především na tom, jakou morální a etickou úroveň do ekonomického chování vnášejí lidé a hlavně ti, kteří chování mas ovlivňují. Mezi ty patří i novináři (média), kteří mají velký podíl na tom, kam a jak se současná situace vyvíjí, až už to zdůvodníte a propočtete, jak chcete. Lidé jsou totiž, jak známo "nevypočitatelníquot;.Proto je mi bližší názor Pavla Kohouta :-).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Nový | 15. 7. 2008 21:12
reakce na Alena Vojtovičová | 15. 7. 2008 18:46

Vázená paní Vojtovicová, Vás názor je sice uslechtilý, avsak mimo zivotní a ekonomickou realitu. Omlouva vas vsak to, ze jste zena a ty nazory Vam proste patri (vzdyt kdyby vladly zeny, zadne valky by nebyly). Ale k veci uslechtily nazor avsak, tem milionom umirajim v Indii tezko pomoze to ze jim nekdo zakaze pit vodu avsak nerekne jak se nasytit, kdyz prirodni podminky to nezajisti. Clovek proste porusil rovnovahu a nedal jinou alternativu. A co se tyce bank. Vzpominam si ze v roce 1999 kdy jsem mel penize v CS jsem slysel o jejich problemech, ale byl jsem v klidu, protoze v me bance mel penize i Milos Zeman a ten vyhlasil, ze tahle banka nepadne. Opet poruseni prizeneho ekonomickeho vyvoje. V jine situaci byla moje sestrenice jez mela ulozeny penize v Union Bance, ktera byla poslana (podle meho nazoru naproste predcasne a bezprecedentne) ihned do konkurzu navic podle soudu byl do konkurzni podstaty zahrnut majetek jenz tam nepatril diky tomu ztratila 200 000 Kc. Takze mila damo krasna slechetna slova v duchu vyhlasovani miss, kdy kazda chce svetovy mir, ale tady jde o penize a o zivot.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Alena Vojtovičová | 16. 7. 2008 22:55
reakce na Pavel Nový | 15. 7. 2008 21:12

...asi bych už to neměla ko-ko-kó-mentovat , ale znáte to: ženská potřebuje mít poslední slovo. Přesto, že můj mozek omývají i estrogeny, troufám si tvrdit, že mimo ekonomickou realitu fakt nejsem. To snad ani nejde, ne? Ale přiznám se, že v přemíře analýz, které se občas navíc vzájemně vyvracejí,nějak postrádám logické vyústění nebo aspoň jeho náznak. A to nejsem laik. S Vašimi názory dokonce souhlasím, věřte mi. A díky za to, jak "originálně&quo t;jste ohodnotil můj "ženský" názor. Paradoxně mě to opravdu mile pobavilo, protože já sama, asi díky pobytu v té realitě a své práci, občas silně pochybuji, jestli se chovám a uvažuji jako žena. Spasení světa ani naivní řeči nejsou má parketa.Až jsem se lekla, že to tak vyznělo. Spíše je to o tom, že při pohledu na věc mě kromě důležité analýzy minulosti a současnosti o hodně víc zajímá, jaké z toho vyvodit závěry pro budoucí chování. A vrátím-li se k tématu článku: Pokud se shodneme aspoň na tom, že psychologie trhu ovlivňující ekonomické dění není nic jiného než vliv chování každého člověka a lidí jako celku v ekonomickém prostředí - a média jsou schopná toto chování ovlivňovat(zatím negativně se všemi důsledky),dalo by se této skutečnosti využít i opačným směrem. Co říkáte? Zase mimo mísu...? :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ives | 15. 7. 2008 12:52
reakce na Pavel Kohout | 15. 7. 2008 12:04

Nemám nic proti Pavlovi Kohoutovi, považuji jej za odborníka na slovo vzatého, ale v tomto případě opravdu souhlasím s Tomášem Jančou - za bublinu na trzích aktiv (v USA) nese vinu FED a jeho uvolněná měnová politika. Všichni tady pořád hledají milion důvodů, proč je krize, ale spíš popisují následky této krize než její příčiny (obrácená kauzalita) a tou jedinou a hlavní příčinou je hraní si s úrokovou sazbou ze strany centrální banky a vysílání falešných signálů tržním subjektům v ekonomice. Skvěle to popsal myslím Ludwig von Mises - vznikly tak přebytečné investice, které se nyní ukazují jako neefektivní a začíná ozdravný proces jejich odbourávání.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ives | 15. 7. 2008 12:51
reakce na Pavel Kohout | 15. 7. 2008 12:04

Nemám nic proti Pavlovi Kohoutovi, považuji jej za odborníka na slovo vzatého, ale v tomto případě opravdu souhlasím s Tomášem Jančou - za bublinu na trzích aktiv (v USA) nese vinu FED a jeho uvolněná měnová politika. Všichni tady pořád hledají milion důvodů, proč je krize, ale spíš popisují následky této krize než její příčiny (obrácená kauzalita) a tou jedinou a hlavní příčinou je hraní si s úrokovou sazbou ze strany centrální banky a vysílání falešných signálů tržním subjektům v ekonomice. Skvěle to popsal myslím Ludwig von Mises - vznikly tak přebytečné investice, které se nyní ukazují jako neefektivní a začíná ozdravný proces jejich odbourávání.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!